Tvar současné, tvrdě byrokraticko-centralistické Evropské u­ni­e, je přesně tím, co bychom měli ráz­ně a jednoznačně odmítnout, protože denně útočí nejen na naši státní suverenitu, ale i na o­sob­ní svobody každého z nás. Už Edward Griffin si velmi dobře povšiml toho, že všichni totalisté se zpočátku tváří jako humanisté. Nejinak je tomu i v případě EU. Teoreticky dobrá myšlenka ekonomického sjednocení kontinentu však v rukou bruselských byrokratů a nevolené Evropské ko­mi­se troskotá na naprosto ne­při­ja­tel­né unifikaci a to nejen zbo­ží, ale hlavně myšlenek a vý­cho­di­sek. Evropská unie je nástrojem plí­ži­vé socialistické totality a ne­svo­bo­dy.

V čím dál větší nahotě se ukazuje, že Evropa v této koncepci je slepou uličkou vývoje. Není při­pra­ve­na čelit světovým reáliím a je velmi zřetelné, že musí dojít k jejímu rozpadu. Důvody nejsou ni­jak malicherné:

1. EU je zmítána obrovskou dluhovou krizí na kterou není ochotna nechat zapůsobit stan­dard­ní ozdravné tržní mechanismy.
2. EU je vinou byrokraticko-centralistických zásahů do ekonomiky fatálně ne­kon­ku­ren­ce­schop­ná.
3. EU si svým směřováním sama zavinila to, že přišla o důvěru veřejnosti.
4. Je zcela zřejmou nepravdou, že EU je příčinou mírové situace v kontinentální Evropě. Na­o­pak, nerespektováním specifik jednotlivých států přímo eskaluje napětí mezi jednotlivými ná­rod­ní­mi státy, zejména v severo-jižní ose.
5. Jako všechny socialistické projekty provádí setrvale politiku multikulturalismu, čímž si do budoucna zadělává na dlouhodobé a velmi nebezpečné problémy.
6. Zcela překotné a neuvážené přijetí Eura se všemi následnými efekty jen posiluje předchozí čtyři body.

Za těchto okolností je zcela neuvážené a hazardní v EU setrvávat. Musíme si včas vytvořit ta­ko­vé prostředí, které nedovolí, abychom byli stahováni pod vodu nefunkčními experimenty s hle­dá­ním třetí cesty, hledáním tržního socialismu.

V roce 2003 vláda Vladimíra Špidly vy­hlá­si­la referendum o přistoupení k E­vrop­ské unii, v níž za veřejné peníze(!!!), 200 mio. Kč, byla objednána a pre­zen­to­vá­na obrovská mediální kampaň, je­jímž cí­lem bylo zmanipulovat veřejné mínění tak, aby volilo jedinou „správnou“ od­po­věď: ANO EU. NE bylo ne­při­ja­tel­né. Dluž­no ří­ci, že si tehdy lidé vykládali EU poněkud chybně. Zmíněná kam­paň navozovala dojem, že přistupujeme k Evropskému hos­po­dář­ské­mu společenství, (což by mohlo být rozumné) a řada lidí tomuto dojmu podlehla. Občané si pak referendum vy­lo­ži­li spíše ve smyslu „Zpět do Evropy“.

Od té doby však došlo k zásadní změně konceptu EU při­je­tím tzv. Lisabonské smlouvy, která zásadním způsobem změ­ni­la pravidla fungování EU. Lisabonská smlouva již nebyla při­ja­ta referendem (ostatně — málokdo by LS rozuměl, či vůbec měl sílu a čas ji přečíst), ale byla při­ja­ta parlamentem a podepsána presidentem Klausem. President Klaus dnes tvrdí, že byl Evropskou unií obelhán, že mu bylo přislíbeno nějaké přechodné opatření, které mělo alespoň do­čas­ně ochránit naši republiku před neblahým vlivem EU.

Vzhledem k tomu, že Parlament neměl výslovný mandát ob­ča­nů tuto smlouvu přijmout (ve volbách tato otázka nebyla vů­bec položena), vycházím z přesvědčení, že jsme vstoupili do jiné EU, než jaká je dnes, tudíž se nemusíme jejími direktivami ří­dit. Dokonce mám pocit, že z EU ani nemusíme vystoupit, protože jsme vstupovali do jiného útvaru, než platí dnes, tudíž členy současné EU právně vůbec nemusíme být.

Švýcarsko v EU vůbec není a premiér Velké Británie David Ca­me­ron už britským občanům přislíbil, že vypíše referendum o setrvání Británie v EU. Britové mu totiž neodpustili jeho „zra­du“, když odmítl uspořádat referendum o Lisabonské smlou­vě, již podepsal jeho předchůdce Gordon Brown. Zdá se, že plaveme ve stejné vodě a myslím, že bychom měli učinit totéž. Nikterak nás to nezbaví výhody Schengenského pro­sto­ru a pokud jde o obchod, jsou i jiná, podstatně svobodnější u­sku­pe­ní, třeba EFTA.

(Členství v Unii Švýcaři odmítli v referendu 4. března 2001. Proti členství v EU se vyslovilo 76,8 % hlasujících. Švýcarsko je členem Evropského sdružení vol­né­ho obchodu EFTA zaručujícího volný obchod s Rakouskem, Finskem, Švédskem, Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem a dalšími zeměmi, se kterými má EFTA uzavřeny dohody o volném obchodu. Švýcaři se rozhodli zajistit si volný obchod se ze­mě­mi Evropských společenství dvojstrannými smlouvami.)

„Skutečně efektivní totalitní stát by byl takový, kde všemocná exekutiva po­li­tic­kých bos­sů a jejich armáda manažerů kontroluje populaci otroků, kteří nemusí být ko­ri­go­vá­ni, protože milují své služebnictví. Přimět je k tomu, aby je mi­lo­va­li, je v současných státech úkol přidělený ministerstvům propagandy, no­vi­no­vým e­di­to­rům a učitelům…“

Aldous Huxley, The Ultimate Revolution

Proto se musíme bez ústupků a všemi silami bránit všem pokusům o zmenšování naší o­sob­ní i ná­rod­ní svobody, byť by důvody byly zabaleny do sebekrásnějšího pozlátka. Pro­to­že svo­bo­da je to nejdůležitější.

Od ní se odvíjí vše ostatní.