Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 10 min.

Štěkají kvůli brexitu jako pominutí

O brexitu i nesmyslné každoroční „nadílce“ nových zákonů se hovořilo v diskusi v Plzni na setkání příznivců a členů Strany svobodných občanů s jejich „mužem číslo jedna“, europoslancem Petrem Machem. HateFree podle Macha plánovitě neuklidňují veřejnost — naopak, vyvolávají emoce a vášně.

Rozvedl rovněž pravomoci nového úřadu na sledování politické kampaně, od kterého můžete obdržet pěkný „flastr“, vyvěsíte-li si na svoji zeď či plot nějaké předvolební heslo, billboard, plakát a nemáte to podloženo smlouvou. Na závěr pak přidal „mnemotechnickou“ pomůcku, jak rozeznat dobrý a špatný zákon, což podle něj například předseda lidovců sám přiznává, že neumí.

€U musí všechny ostatní odradit od podobných nápadů. Europoslanec Mach prozradil lidem, co se odehrává v Bruselu kvůli brexitu

Dotaz mladého muže zněl: „Celá EU se může zbláznit z brexitu a budou dělat všechno pro to, aby to nakonec nedopadlo, zastrašují tím, jak se Britům povede špatně. Jak tak pozoruji, tak se jim zase až tak špatně nevede. Jestli se jim to povede, tak to bude příklad, že to jde, a toho se podle mne EU nejvíc bojí…“

Šťastný brexit

„Máte naprostou pravdu,“ kvitoval Mach s povděkem slova jednoho z téměř padesáti přítomných. „Chtějí Britům samozřejmě zkazit radost a budou se snažit překážkami a klacky pod nohy jim brexit ztížit. O co jim jde ještě více než jim to pokazit, je, aby nevznikl dobrý příklad. Oni chtějí odradit Čechy, Poláky, Finy, Holanďany a další od jejich odchodu z EU. Jsem stoprocentně přesvědčený, že se jim to nemůže povést. Prostě Britové se rozhodli, udělali něco, co je pro EU čára přes rozpočet. S tím se nepočítalo. Počítalo se, že například Lisabonská smlouva v Irsku projde napodruhé, vždy se nějak donutí prezident to podepsat jako u nás a tak dále. Štěkají jako pominutí. Začínají vymýšlet nesmysly, že by jim Británie měla zaplatit 60 miliard eur.

Británie jim nic nedluží a až odejde, přestane platit příspěvky, přestane brát dotace, to je celé. Nanejvýš vystoupí kapitálově z nějakých institucí typu Evropská investiční banka, ale to si naopak stáhne svůj podíl. Nemají na ni žádné páky. I kdyby se celá EU i s Evropským parlamentem usnesly na takovém nesmyslu, že jim Británie dluží 60 miliard, tak to je celé, to se mohou usnést. Ale Británie už bude samostatnou zemí a ona nic platit nebude. Já si myslím, že pokud by někdo myslel vážně jednání o brexitu, tak by se ty strany domluvily, EU i Velká Británie, co a jak chtějí mít vzájemně uspořádáno po brexitu. Daly by seznam, udělal by se průnik. A bylo by logické, aby v tom průniku byl třeba volný obchod. Proč zavádět cla na britské zboží a naopak.“

Tady to ale podle Macha nevypadá, že čelíme dvěma racionálním subjektům. „Čelíme na jedné straně iracionální snaze EU zkazit to Británii i za cenu toho, že to zkazí vlastním občanům. Kdo z evropských občanů by chtěl, aby byla cla na britské zboží a naopak, aby se jim hůř dováželo nebo vyváželo? Kdo by to chtěl? Ale je možné, že zvítězí iracionalita nebo mstivá touha.“

I kdyby se podle šéfa Svobodných žádná dohoda o brexitu nepovedla uzavřít, tak ve skutečnosti členství do dvou let od oznámení skončí, tedy v roce 2019. „Jak Velká Británie, tak i Německo, ČR a další členové EU jsou zároveň členy organizace, která se jmenuje WTO — Světová obchodní organizace. V té se všichni zavázali, že tam, kde jednou byla cla zrušena, tak už se další nezavádějí. Takže by to šlo i proti tomuto mezinárodnímu právu. Teoreticky vždycky může jít EU proti mezinárodnímu právu, ale moc dobře si nedovedu představit, že by obhájili nějaké reálné sankce.

Vždyť i ty sankce proti Rusku jsou takové pofiderní, obchoduje se dál. Těším se na ten moment, až to nastane, protože to vyfoukne lživé argumenty, že bez EU se to nedá. My naopak uvidíme svobodnou, prosperující zemi, která si dělá zákony po svém a která už nebude muset plnit nějaké kvóty na solární elektřinu nebo na biopaliva nebo zakazovat žárovky. Milion věcí, které nebudou muset. To nejsou jenom kvóty na migranty. Tady jsou kvóty na výrobu cukru, na dovoz banánů, na počet krav, prostě EU — to jsou kvóty a násilná nařízení, kolik čeho se může nebo musí,“ vypočítával Mach.

„Najednou bude Británie v tomto svobodná a bude suverénní. Bude si dělat věci po svém. To byla podstata brexitu. Že se rozhodli, že svrchovaný a suverénní bude opět britský parlament. My jako Svobodní nejsme mstiví, my jim držíme palce a naopak si od toho slibujeme, že se jak pára nad hrncem vypaří falešný argument, že to nejde. Že naopak uvidíme pozitivní příklad, že to jde.“

Mediální masírka a Transatlantická smlouva u ledu

Dotazující se muž k tomu ještě měl poznámku: „A ruku v ruce jde mediální masírka, kdy se tvrdí, že si to ti lidé tam v referendu neodhlasovali…“

„Já jsem to slyšel od vysokých představitelů EU i států, kteří byli tak zaskočeni výsledkem, že hledali různé argumenty,“ upozornil Mach. Argumenty tohoto typu jsou podle europoslance směšné. „To můžeme u každých voleb říci, že někdo nepřišel. Když vyhrál Trump, tak druhá strana vytahovala statistiky, že jej hlavně volili nevzdělaní a venkovani a já nevím kdo ještě. Vždycky se dá vymyslet argument, protože nikdy nejde k volbám sto procent voličů. Komu se nelíbí výsledky nějakých voleb nebo referenda a není demokrat, začne vymýšlet, proč to nejde, začne psát petice, říkat, že milion Britů šlo podpalovat auta. My jako Svobodní jsme již mnoho voleb nevyhráli, ale ani jsme nezapálili auto, ani jsme nepsali petici za neplatnost voleb. Také se nám nelíbilo mnoho výsledků voleb,“ převedl Mach unijní problém na domácí scénu.

„Jak to vypadá se smlouvou TTIP?“ zněl ze salonku další hlas lidu.

„Ta smlouva je u ledu,“odvětil Mach. „Prošla smlouva s Kanadou, která se jmenovala CETA, která je v něčem podobná, ale v něčem jiná. V něčem jiná v pozitivním slova smyslu, a proto jsem hlasoval pro ni. Deklaroval jsem, že bych hlasoval proti smlouvě TTIP. Částečně to byla smlouva i o rušení cel, ale ne dominantně. Ona byla o tom, jak případně sanovat neúspěšné investory z kapes daňových poplatníků u arbitrážních soudů, které bych já nepřijal. To bylo v té smlouvě CETA s Kanadou změněno.“

Žádná z jednacích stran podle Petra Macha, ani USA ani EU, formálně neukončily jednání, ale projednávání už neprobíhá. „Se zvolením Trumpa, který řekl — já tu smlouvu nechci, tak je to jak říkám u ledu. Navíc v EU se objevila celá spousta kritiků této smlouvy, a to jak z řad pravicových euroskeptiků našeho ražení, tak z řad levice a extrémní levice. EU má problém s tím, že pakliže jsou v té smlouvě systémy arbitráže, tak už to zasahuje do svrchovanosti členských států, není to pouze o volném obchodu a tím pádem nestačí ratifikace Evropským parlamentem, ale muselo by to projít ratifikacemi ve všech členských státech, aby to bylo platné. Osobně si myslím, že v horizontu řekněme dvou let dokáže Velká Británie dojednat nějakou dobrou smlouvu o volném obchodu s USA,“ prognózoval europoslanec.

„Že tam bude snaha se domluvit. Británie tím ukáže na neschopnost EU. Hůř se schvaluje něco, co vám musí schválit Evropský parlament na jedné straně, 28 národních parlamentů na straně druhé, mnoho komor, ratifikovat to různí prezidenti a ještě v některých zemích jako je Belgie ještě regionální parlamenty, jako je valonský a vlámský. A to se může leckde zadrhnout. Pokud se domluví Teresa Mayová a Donald Trump nebo jejich vyjednavači, tak je to jeden parlament tam a druhý jinde a jde o jednoduchý proces. A mají dobře nakročeno. Pokud si udělají bezcelní obchod mezi sebou, tak to bude další vzpruha pro jejich hospodářský růst,“ viděl situaci optimisticky Mach.

Socialistická strana v Bruselu se začala cukat, a proto „je to u ledu.“ To není, že by se těch pár euroskeptiků vzepřelo. „Ale že ti socialisté různého druhu se začali cukat. Keller je za sociální demokracii výjimka, která se cuká. Ta naše sociální demokracie v EP je ta servilní, která dělá to, co řekne Herr Martin Schulz,“ glosoval situaci za úsměvu přítomných Mach.

Obskurní spolky a německé nadace

Další dotaz dalšího mladého muže byl na činnost neziskových organizací.

„Bohužel se rozmáhají různé spolky, které se spoléhají na státní dotace nebo jsou takovou prodlouženou rukou státu,“ konstatoval Mach a pokračoval: „Co EU nechce říci napřímo, tak to říká nějaká neziskovka, která je financovaná z grantů. Takže se to zvrhlo. Spolková dobrovolná činnost je dobrá do té doby, dokud to dělají lidé dobrovolně. Jestliže do nich jdou peníze daňových poplatníků, tak se to zvrhává. V určitých kruzích se toto stalo určitou nadávkou. Pod tímto názvem si člověk často nepředstaví to dobré, ale bohužel to špatné. To je mi líto. Já si přeju zase žít ve světě, že bude hrdost a čest, že někdo dělá nějakou spolkovou činnost,“ zmínil Mach.

A přešel k tzv. HateFree. „Ta je z takzvaných norských fondů a to je kapitola sama pro sebe. Jde o peníze, které donutila Norsko platit EU za to, že Norové mohli vozit svoje zboží bez cla na evropský trh. A je to poplatné. Takže musí dávat na něco dle libosti Evropské unie. Samozřejmě na ty nejhorší věci, které si můžeme představit. Je z toho například financován takzvaný projekt HateFree, což jsou nějací marketéři, kteří tam mají slušný plat, ale kamufluje se to jako neziskovka a vymýšlejí nějaké věci, které vedou k tomu, že se v hlavách lidí začíná najednou vařit nějaká nenávist, místo aby ji to potlačovalo,“ překvapil mnohé Mach.

„V Maďarsku jim třeba vadí, že je tam aktivní pan Soros. V Německu najednou zjistili, že různé nadace tam platí salafistické mešity, ale je to financováno od vlády Saúdské Arábie,“ vypočítával Mach.

Mladý muž, podle svých slov z lékařské rodiny, chtěl po Svobodných informace o jejich vztahu ke změnám ve zdravotnictví. „Potřebujeme větší nezávislost lidí a poskytovatelů zdravotní péče,“ uvedl k tomu mimo jiné Mach. „Smlouva s VZP, to je takový regulační nástroj — tebe zničíme, tebe necháme, a tebe, co jsme nechali, tak ti strhneme ještě nějaké peníze, pokud jsi měl víc klientů, než jsme ti dovolili…“

Používat zdravý rozum!

Na závěr starší paní poděkovala přítomnému europoslanci: „Jsem nadšena vámi jako člověkem, politikem — kéž bychom takových měli více!“

„Tam, kde nejsem odborníkem, přepnu na jednoduchou věc, která se jmenuje zdravý rozum,“ vysvětlil své konání Petr Mach. „Nemusím být právník nebo expert na něco. Já mám v Evropském parlamentu takové jednoduché kritérium. Když je nějaký návrh ve prospěch svobody člověka nebo vrací pravomoci České republice ve prospěch její svrchovanosti, tak hlasuji pro, ale takové tam nejsou. Když je nějaký proti svobodě člověka nebo berou pravomoci od ČR na Brusel, tak hlasuji proti, a těch je drtivá většina. Podle takového kritéria se budeme řídit i v českém parlamentu.“

Na závěr pak ještě Mach uvedl jednu svéráznou aktualitu: „Nedávno jsem zaznamenal případ, že vznikl nový zákon o politických stranách, který vytvořil úřad. Ten nový úřad má spoustu nových pravomocí a sankcí. Už není možné, že na plot vyvěsíte plachty své oblíbené politické strany. Když na to nebudete mít smlouvu, tak vám od toho úřadu hrozí sankce. My to považujeme za špatné. Když se nad tím pozastavili voliči jiné politické strany, lidovců, tak se ptali svého předsedy Bělobrádka, proč to schválili. On jim na to řekl: „Vy si myslíte, že zvládám číst všechny ty zákony?“

Já na to říkám jedno důležité kritérium. Pokud je nějaký text zákona, je to tlusté a malým písmem, a přijde mi to dlouhé a nesrozumitelné anebo si nejsem jistým, co to vlastně je, pak hlasuji vždycky proti. Stejně to bylo s Lisabonskou smlouvou. Když něčemu nerozumíte nebo to nestihnete přečíst, tak jediná racionální volba je hlasovat ‚ne‘. Protože tím nanejvýš mohu způsobit, že věci zůstanou tak jak jsou a změníme je, až budeme vědět, jak a k čemu budou jen k lepšímu.“ Zákon má podle šéfa Strany svobodných občanů odpovídat tomu, co lidé intuitivně cítí — zda je dobrý, nebo špatný. Není možné, aby člověk něco dělat v dobré víře a pak mu zákon řekl, že to dělá špatně.

A opravdu na samý závěr se Petr Mach vrátil na Spojené království: „Na ostrově Man se čtou každým rokem na takovém velkém veřejném shromáždění zákony, které byly v parlamentu ten rok přijaté. Takže jich mají sedm nebo osm. Kdyby se to mělo dít u nás, tak bychom to četli ještě v příštím tisíciletí.“

Říkal pan Petr Mach pro ParlamentníListí

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 353 × | Prestiž Q1: 8,36

+11 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Štěkají kvůli brexitu jako pominutí

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

top