Štítky článku: •  

Co jsme kupovávali (8)

A máme tady zase několik obrázků, které snad některé z Vás potěší (a ostatní snad neotráví dočista dočista).

obrazek21.jpg, 52kB
Obrázek 1
Primeros gum..?

Tak, první obrázek, a hned takové téma; co si s tím počnu? No asi nic. Zcela původní prezervativy z továrny v Hrádku nad Nisou(?). Dlouhé roky nebyly na pultech jiné. Úsměvný je ov­šem ten nápis KING, protože nic XXL na nich nikdy nebylo. Ne­bo mám zkreslené představy. Dnes spíše u pokladen vidíme růz­né z dovozu, i různě veliké, aromatizované, barevné a kdo­ví­co ještě. Stejně, když přišla potřeba si je tehdy pořizovat, člo­věk tak nějak nevěděl v Drogerii kam s očima. Asi to bylo vý­cho­vou. Jaké byly tehdy možnosti antikoncepce? Údajně ne­škod­ná DANA před níž leckteří gynekologové varovali, hor­mo­ny v koňských dávkách před nimiž varoval zbytek těch doktorů a kondom. Dnes to asi mladí ma­jí o hodně snazší, nejen o hodně lepší informovaností, ale i možnostmi výběru.

obrazek22.jpg, 44kB
Obrázek 2
Flexaret

Druhý obrázek je o hodně vděčnější. Československý fo­to­a­pa­rát, dvouoká zrcadlovka Flexaret, ještě z první republiky. Značku hlavního objektivu už si nepamatuji. Závěrku měl cen­trál­ní. Horní objektiv byl pro hledáček, dolní ostřil na film. Fo­ti­lo se na negativy 6×6 cm, což zaručovalo značně vysokou roz­li­šo­va­cí schopnost, 4× vyšší, než kinofilm. Filmy bývaly na­vi­nu­ty na dřevěné cívce s kovovými čely a chráněné jen čer­ným papírem s červeným potahem na lícové straně. Snímků bylo na cívce obvykle dvanáct. Fotograf se musel desetkrát roz­mys­let, než stiskl spoušť. Na druhou stranu si většina fo­to­gra­fů vyvolávala filmy sama doma, stejně jako kopírování sním­ků na papír. Asi to bylo dosti primitivní, ale zase bylo o mno­ho více možností, jak výsledný obrázek ovlivnit. Pho­to­shop neexistoval tenkrát ještě ani jako nápad.

Flexaret jsem jako dítě neměl, což mě trochu mrzelo, ale ča­sem se mi do ruky dostal. Doma jsme měli skládací ka­pes­ní aparát s objektivem na krátkém měchu na tentýž formát fil­mu, značku už jsem zapomněl. Jako kluk jsem měl Pionýra, což byl takový bakeliťák (taky 6×6). Později sovětský Zenit na kinofilm se štěrbinovou závěrkou a s 50mm objektivem. So­vět­ský svaz za války odcizil dokumentaci z německé továrny na optiku Zeiss a v sovětských pod­mín­kách její objektivy napodobil. Byly výtečné; mechanika fotoaparátu však byla bídná. Pak východoněmecký aparát Practica. Někdy v roce 1996 mě aparáty opustily a investoval jsem docela „balík“, 23 000 Kč, do velmi kvalitní Minolty. Jen o několik let později začaly di­gi­tá­ly. Možná jsem měl počkat. I když…?

obrazek23.jpg, 46kB
Obrázek 3
Černobílé kinofilmy

No vida, tak to se mi tematicky sešlo. Na třetím obrázku vi­dí­me několik balení kinofilmů různých výrobců. Vpravo dole dos­ti dobrý tuzemský Fomapan ještě v kovové kazetě z pod­ni­ku Foma n. p. (tuším v Hradci Králové). Dále pak vý­cho­do­ně­mec­ké ORWO, zejména film s citlivostí 15 DIN byl velmi jem­no­zrn­ný a výtečně se s ním pracovalo. Vlevo jsou sovětské fil­my ФОТО. Obecně se měřila citlivost filmů podle normy DIN, ale Sovětský svaz používal svoji jednotku ГОСТ, která od­po­ví­da­la tuším americké jednotce ASA. No, přepočítat to šlo. Ty So­vět­ské filmy měly jen jedinou výhodu — byly velmi laciné.

obrazek24.jpg, 26kB
Obrázek 4
Laky na nehty

Napravo vidíme sadu laků na nehty. Opět téma, ke kte­ré­mu se nemohu zodpovědně vyjádřit. Tak dodám jen čistě sub­jek­tiv­ní názor: nikdy jsem neměl rád, když se někdo po­kou­šel opravovat a napravovat přírodu. Zejména v případě, kdy se ženy pokoušejí opravovat samy sebe. Jak se říkávalo: „Ráno vstanu, namaluju si na ksicht obličej a jdu do práce…“. Plně si přitom uvědomuji jejich motivaci, ať jde o pocit se­be­vě­do­mí, nebo podprahovou potřebu působit na opačné po­hla­ví, ale opakuji. Mně to vadilo a vadí. Všechny ty přelivy, ba­rev­né nehty, rtěnky, stíny, řasy atd. L Ale opakuji: je to můj, či­stě osobní, soukromý názor.

obrazek25.jpg, 46kB
Obrázek 5
Holčičí trenky

„Rána jsou již chladná. To abych si vzal teplé spodní prádlo,“ říkal v Koňské opeře Limonádový Joe. To bylo první, co mě napadlo, když jsem tyto kousky prádla uviděl. Snad ani nejde poznat, jestli jsou klučičí, nebo holčičí. Čičičí. No, asi jsou odpovídající tehdejší době. Já bych to na sebe asi nevzal. Howhg!

obrazek26.jpg, 35kB
Obrázek 6
Plenkové kalhotky

A k obrázku šest asi to­též. Z dál­ky to vypadá jako dět­ské plenkové kalhotky, zblíz­ka je to asi pravda, ale už od po­hle­du musí strašně šustit, strašně studit, strašně škrá­bat. Ješ­tě, že už to nosit nemusím. (Nebo zase? J) Dnes už je asi zbytečné o nich přemýšlet.

obrazek27.jpg, 45kB
Obrázek 7
Hygienické ubrousky

Hygienické ubrousky byly svého času dosti populární. V sáčku (pokud ne­pa­ma­tu­je­te) byl papírový kapesníček nasáknutý nějakým par­fé­mo­va­ným roztokem. Objektivně uznávám, že někdy se to mohlo do­ce­la hodit. Ať už se člověk někde opotil jako zvíře, nebo se u­ma­zal a voda nebyla po ruce.

obrazek28.jpg, 34kB
Obrázek 8
Sjezdové brýle

Na osmém obrázku vidíme zimní, sjezdové brýle. Vy­rá­bě­la je podle všeho Okula Nýr­sko, monopolní výrobce brý­lo­vých obrouček, jako přidruženou výrobu. Měl jsem je a byly na nic. V zimě byly věčně opocené a zarosené, s větráním se ně­jak nepočítalo. Kluci je nosívali jako povinnou výbavu na ma­lé motorky, ale co jsem vídal, stejně je měli vytažené na­ho­ru na helmu. Ten molitan na obrubě prý strašně kousal. (A vypadali jako debílkové.)

obrazek29.jpg, 42kB
Obrázek 9
Elektronnyj mikrokalkuljator

No, kalkulačka. Pokud se pokouším porozumět té azbuce, in­ze­ru­jí tam display s tekutými krystaly. Nikdy jsem ji neviděl. Do­ma jsme měli o hodně kvalitnější kalkulačku SHARP. Tahle, koukám, neměla ani paměť, pouze jednoduché kupecké funk­ce. Ale mě to připomnělo jinou kalkulačku, na kterou jsme hor­ko-těž­ko vydupali v roce 1982 na zaměstnavateli několik do­la­rů. Šlo tehdy o kalkulačku Texas Instruments TI-58, které šel dopředu naprogramovat výpočetní program, tuším asi na těch 58 kroků dopředu. To naprogramování dalo více práce, než samotný výpočet. Vyplatilo se to jen tehdy, pokud člověk musel rutinně opakovat stejný výpočet mnohokrát za sebou. Navíc měla zcela mikroskopický display — nad každým digitem byla malá čočka, aby to šlo vůbec číst. Dnes jsou tyhle kal­ku­lač­ky bezvýznamné spotřební zboží.

obrazek30.jpg, 45kB
Obrázek 10
Mléko sáčkové

A na závěr nám zbylo sáčkové mléko. Doma jsme pili mlé­ko úplně masově. Mamka kupovala tak dva-tři litry denně, i ví­ce. Ale to ještě bylo mléko lahvové s takovým hliníkovým víčkem. Fialové víčko na plnotučném 3,2%, stříbrné na o­by­čej­ném 2% a s hnědým proužkem na nízkotučném, hladovém. Ce­na byla kolem Kčs 2,-/litr; byla dotovaná. Když začali dělat sáč­ko­vé mléko, naše chuť postupně opadala, plast na sáčky byl z mléka cítit. Přesto z něj ještě šel vyrobit tvaroh. Z toho dneš­ní­ho, krabicového, ošetřeného technologií UHT, ne­vy­ro­bí­te nic. Nějaký čas teče a posléze zhořkne do odporné břeč­ky. Prý je to schválně, aby se lidé neodborně vyrobeným tva­ro­hem neotrávili. Ještěže máme v sousední vesnici sedláka, kte­rý mléko rád (a za pár korun) prodá. Tvaroh z něj je špič­ko­vý. Ale, snad že jsme mléko bohatě pili, nikdy jsem neměl zlomenou žádnou kost.


Pro dnešek už obrázků i povídání bylo dost a dost. Tak zase příště.

Nebyly to krásné časy, ale příjemně se na ně vzpomíná. Kdyby mně je ale někdo chtěl vra­cet, nechtěl bych je.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 2 647 × | Prestiž Q1: 16,97

+37 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top