Štítky článku: •  

Proč nejsme ani právním státem, ani republikou, ani demokracií…

Pojďme si objektivně rozebrat, co nám brání pocitům jistoty, práva a svobody. Podívejme se na to dvěma základními státními dokumenty – Ústavní listinou a Listinou základních práv a svobod, jež je nedílnou součástí Ústavy. Podrobme kritickému zkoumání tyto dva dokumenty, porovnejme je s realitou.

Jak už jsem zmínil – a má to tak být – Ústava má stanovovat nejmenší možný výčet pravidel a norem, jež je ochotna a schopna skupina občanů nějakého právního území, například státu, akceptovat. Už to, že Českou ústavu sesmolili někteří velmi diskutabilní „odborníci“ v roce 1992 a následně ji odhlasovala Česká národní rada, parafoval Milan Uhde, jako její předseda, a Václav Klaus, jako předseda vlády, ještě neznamená, že obsahuje přesně tu shodu občanů na nějakých normativech, ale pouze domněnku, že předseda vlády, předseda poslanecké sněmovny a ČNR sama se domnívá, že tato sada pravidel je přesně to, co lidé chtějí a mohou akceptovat a plnit.

Jinými slovy: „ústavní odborníci“ sestavili jakýsi dokument, který pak odhlasoval český parlament a podepsali vysocí ústavní činitelé. To je vše. Ustavili jakousi „oktrojírku“, nikoho z dotčených se neotázali, zda je to ta sada zásadních pravidel, kterou si přejí. Argument, že přece volená sněmovna reprezentuje lid, je jen argumentem prázdným – o pár let později byla sněmovna jiná, dokonce i stát byl jiný. Jinými slovy: několika lidmi, byť volenými, byla přijata suma zásadních norem, aniž byli dotázáni ti, jichž se budou tyto normy bezprostředně týkat. A úplně na okraj: protože jsem na tuto Ústavu žádným způsobem nepřísahal, nebyl vyzván k diskusi o ní, neměl možnost ji připomínkovat, nebo korigovat, necítím se jí ani maličko vázán. Ta Ústava je jen papírkem, který mi z pozice nějaké, a dosti diskutabilní, síly a moci nadiktoval někdo jiný. To byla první chyba stanovení ústavní republiky.

Přese všechny zmíněné výtky, pojďme rozebírat jednotlivé hlavy Ústavy a podívat se co znamenají a jaká je jejich praktická realizace. (Připomínky a upozornění budou uvedeny v hranatých závorkách červeně.)

Preambule

My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky.

[Už preambule je nabita vzletnými, honosnými frázemi. My občané jsme jaksi nebyli dotázáni. Obzvláště pikantní je odvolávání se na tradice, a obzvláště pokrytecké je dovolávání se rovnosti a svobody, když hned další články ji explicitně pošlapávají.]

Hlava první

Základní ustanovení

Článek 1

  1. Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. [Proč nutně demokratický? Proč ne ústavní? A kde v praxi posledních 20 let zůstala ta úcta k právům a svobodám? Kde je definice, kdo je člověkem a kdo je občanem – asi jsou to dvě rozdílné osoby!]

  2. Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. [Ani tato definice není moc hezká, předpokládá, že normální je závazky nedodržovat, ale my to tedy na rozdíl od jiných dělat budeme.]

Článek 2

  1. Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. [To jisté logice neodporuje, ale proč nikdo nebyl dotázán, zda by raději nepreferoval třeba vládu aristokratickou, nebo jinou?]

  2. Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. [To už je vysloveně špatně. Ústava má buď explicitně určit kdy, jak a v jakých případech lid vykonává státní moc přímo a s jakou závazností, anebo o této možnosti má mlčet.]

  3. Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. [To je nehezké tvrzení. Jen umožňuje to, že kterýkoliv zákon může modifikovat znění Ústavy nějakými nižšími normami, které se v daném okamžiku hodí více, než Ústava. A tvrzení, že státní moc slouží všem občanům je nesmysl, jako hrom. Státní moc slouží posledních 20 let jen státní moci a na občany kašle. ]

  4. Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. [To se zdá být rozumné. Ale praxe se nám rozvinula poněkud jinak. Místo abychom měli určeno 10 – 20 věcí, které se dělat nesmí, máme stovky a tisíce předpisů, co se dělat musí, jak se to dělat musí, a nikdo, ani právníci už nemají jistotu, že vykládají zákon správně, nebo znají veškeré jeho novelizace. Zákon by měl jednoduše – jako náboženské desatero – říkat co se nesmí a ne vytvářet nekonečný počet situačních modelů kdy, co a jak se smí – i to je černá vizitka tvůrců Ústavy a následně zákonodárců.]

Článek 3

Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod.

Té se budu, až vyčerpám všechny hlavy Ústavy, věnovat také podrobně a kriticky.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 2 265 × | Prestiž Q1: 15,70

+33 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top