Štítky článku: •  

Proč nejsme ani právním státem, ani republikou, ani demokracií…

Pojďme si objektivně rozebrat, co nám brání pocitům jistoty, práva a svobody. Podívejme se na to dvěma základními státními dokumenty – Ústavní listinou a Listinou základních práv a svobod, jež je nedílnou součástí Ústavy. Podrobme kritickému zkoumání tyto dva dokumenty, porovnejme je s realitou.

Jak už jsem zmínil – a má to tak být – Ústava má stanovovat nejmenší možný výčet pravidel a norem, jež je ochotna a schopna skupina občanů nějakého právního území, například státu, akceptovat. Už to, že Českou ústavu sesmolili někteří velmi diskutabilní „odborníci“ v roce 1992 a následně ji odhlasovala Česká národní rada, parafoval Milan Uhde, jako její předseda, a Václav Klaus, jako předseda vlády, ještě neznamená, že obsahuje přesně tu shodu občanů na nějakých normativech, ale pouze domněnku, že předseda vlády, předseda poslanecké sněmovny a ČNR sama se domnívá, že tato sada pravidel je přesně to, co lidé chtějí a mohou akceptovat a plnit.

Jinými slovy: „ústavní odborníci“ sestavili jakýsi dokument, který pak odhlasoval český parlament a podepsali vysocí ústavní činitelé. To je vše. Ustavili jakousi „oktrojírku“, nikoho z dotčených se neotázali, zda je to ta sada zásadních pravidel, kterou si přejí. Argument, že přece volená sněmovna reprezentuje lid, je jen argumentem prázdným – o pár let později byla sněmovna jiná, dokonce i stát byl jiný. Jinými slovy: několika lidmi, byť volenými, byla přijata suma zásadních norem, aniž byli dotázáni ti, jichž se budou tyto normy bezprostředně týkat. A úplně na okraj: protože jsem na tuto Ústavu žádným způsobem nepřísahal, nebyl vyzván k diskusi o ní, neměl možnost ji připomínkovat, nebo korigovat, necítím se jí ani maličko vázán. Ta Ústava je jen papírkem, který mi z pozice nějaké, a dosti diskutabilní, síly a moci nadiktoval někdo jiný. To byla první chyba stanovení ústavní republiky.

Přese všechny zmíněné výtky, pojďme rozebírat jednotlivé hlavy Ústavy a podívat se co znamenají a jaká je jejich praktická realizace. (Připomínky a upozornění budou uvedeny v hranatých závorkách červeně.)

Preambule

My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky.

[Už preambule je nabita vzletnými, honosnými frázemi. My občané jsme jaksi nebyli dotázáni. Obzvláště pikantní je odvolávání se na tradice, a obzvláště pokrytecké je dovolávání se rovnosti a svobody, když hned další články ji explicitně pošlapávají.]

Hlava první

Základní ustanovení

Článek 1

  1. Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. [Proč nutně demokratický? Proč ne ústavní? A kde v praxi posledních 20 let zůstala ta úcta k právům a svobodám? Kde je definice, kdo je člověkem a kdo je občanem – asi jsou to dvě rozdílné osoby!]

  2. Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. [Ani tato definice není moc hezká, předpokládá, že normální je závazky nedodržovat, ale my to tedy na rozdíl od jiných dělat budeme.]

Článek 2

  1. Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. [To jisté logice neodporuje, ale proč nikdo nebyl dotázán, zda by raději nepreferoval třeba vládu aristokratickou, nebo jinou?]

  2. Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. [To už je vysloveně špatně. Ústava má buď explicitně určit kdy, jak a v jakých případech lid vykonává státní moc přímo a s jakou závazností, anebo o této možnosti má mlčet.]

  3. Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. [To je nehezké tvrzení. Jen umožňuje to, že kterýkoliv zákon může modifikovat znění Ústavy nějakými nižšími normami, které se v daném okamžiku hodí více, než Ústava. A tvrzení, že státní moc slouží všem občanům je nesmysl, jako hrom. Státní moc slouží posledních 20 let jen státní moci a na občany kašle. ]

  4. Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. [To se zdá být rozumné. Ale praxe se nám rozvinula poněkud jinak. Místo abychom měli určeno 10 – 20 věcí, které se dělat nesmí, máme stovky a tisíce předpisů, co se dělat musí, jak se to dělat musí, a nikdo, ani právníci už nemají jistotu, že vykládají zákon správně, nebo znají veškeré jeho novelizace. Zákon by měl jednoduše – jako náboženské desatero – říkat co se nesmí a ne vytvářet nekonečný počet situačních modelů kdy, co a jak se smí – i to je černá vizitka tvůrců Ústavy a následně zákonodárců.]

Článek 3

Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod.

Té se budu, až vyčerpám všechny hlavy Ústavy, věnovat také podrobně a kriticky.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 2 257 × | Prestiž Q1: 15,70

+33 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top