Štítky článku: •  

Auta dotují stát částkou 70 miliard ročně (1/2)

V různých médiích a debatách se občas periodicky vynořuje vzdychání nad cenou výstavby a provozu různých dopravních staveb, zejména dálnic, mostů, městských okruhů a tunelů. Padají šokující čísla: „provoz Blanky stojí 20 milionů měsíčně! Kilometr dálnice stojí 126 milionů!“

Nevyhnutelně následuje pobouření, že kdyby se „nestavělo pro řidiče“ a auta byla i se svými řidiči „vyhnána z města“, ve státním rozpočtu by zbylo mnohem více peněz na všeobecné blaho. Protistrana však argumentuje, že řidiči rozhodně nejsou čistými příjemci — že jsou naopak dojnou krávou na různých daních a poplatcích.

Finance, které protékají přes státní rozpočet, jsou ale dohledatelné. Pojďme se tedy podívat na objektivní fakta z roku 2015, za který již známe všechny ukazatele, a uvidíme, jak nám to vyjde.

Začněme u černých čísel:

Příjmy státu z automobilové dopravy

Největším nákladem při provozu auta jsou PHM, a ty jsou v ČR zatíženy dvěma daněmi: DPH a spotřební daní. Z těch také plyne největší část příjmů státu z automobilové dopravy:

Spotřební daň a DPH z provozu automobilů

Podle statistik MDČR se v roce 2015 prodalo 1 564 000 tun (2,07 miliardy litrů) motorového benzinu a 4 150 000 tun (4,92 miliard litrů) motorové nafty.

Podle statistik ČAPPO se v roce 2015 jednalo o 1 577 000 tun (2,088 miliardy litrů) benzinu a 4 542 000 tun (5,388 miliard litrů) nafty.

Budeme pesimisticky vycházet z nižších čísel MDČR, abychom státu nekřivdili.

A teď konečně daně. Spotřební daň je fixní, daná vyhláškou, a počítá se z objemu. Bezolovnaté benziny jsou daněny 12 840 Kč za každých 1000 litrů, nafta 10 950 Kč za každých 1000 litrů.

Na spotřební dani za pohonné hmoty si tedy stát v roce 2015 vzal dohromady 80,45 miliard Kč, z toho 26,58 miliard Kč za benzin a 53,87 miliard Kč za naftu.

DPH je relativní a počítá se z aktuální ceny. Ceny jsou tři: v roce 2015 byla průměrná cena benzinu „95“ 31,37 Kč, benzinu „98“ 34,13 Kč a motorové nafty 31,21 Kč. Díky ČAPPO víme, že benzin „95“ měl podíl prodejů 97,8 % a benzin „98“ 2,2 %.

Tabulka 1
PalivoProdáno [mil. l]Průměrná cena [Kč/l]Z toho DPH 21% [mld. Kč]
Benzin „95“ 2024,46 31,37 11,03
Benzin „98“ 45,54 34,13 0,27
Nafta motorová 4920 31,21 26,66
CELKEM 6990 32,24 37,96

Celkem si tedy stát na spotřební dani (80,45 mld.) a DPH (37,96 mld.) vybral 118,41 miliard Kč.

Kdybychom byli úplně korektní, od toho všeho musíme odečíst naftu pro jinou než silniční trakci: to znamená železnici a lodní dopravu. Statistiky tohoto druhu se shánějí zpropadeně špatně. MDČR sice poskytuje rozklad na spotřebu PHM silniční, železniční a vodní dopravou, jenže úmyslně ignoruje spotřebu nafty „firmami pod 20 zaměstnanců“. Kdybychom tedy „účelově odignorovali“ veškerou spotřebu nafty osobními auty společně se všemi živnostníky a malými firmami, stát by na automobilové dopravě vybral o 29 miliard Kč méně — „jen“ 89,3 miliard Kč. Jenže účelově ignorovat IAD a malé firmičky je samozřejmě demagogie a nesmysl, takže na to musíme jít jinak.

Kdo chce, může se to pokusit vytáhnout z výroční zprávy Skupiny ČD, který uvádí spotřebu nafty za 1,6 mld. Kč, jenže to se zamotáte do víceletých kontraktů a komoditních derivátů a na konci stejně nebudete vědět nic.

Nakonec tu tak zbyla jen komplexnější tabulka spotřeby energie, kterou dal dohromady z dat CDV, ČSÚ a ČD environmentální ekonom Zeman v roce 2004. Podle této tabulky představovala silniční doprava 97,8 %, drážní motorová doprava 2,1 % a vodní doprava 0,1 % spotřebované energie. Jenže to míchá dohromady naftu s benzinem, z nichž každý má jinou výhřevnost a tedy tam není žádná přímá úměra ohledně spotřebované energie. Nic lepšího ale nemáme. Ach, ano, zemědělství — to by ve statistikách, které používáme, vůbec nemělo figurovat. Pokud by tam ale bylo, klidně je můžete explicitně započítat podruhé. Zemědělci v roce 2015 spotřebovali 431,2 milionů litrů nafty, což je 8,76 % celkové spotřeby neboli 7 miliard Kč.

Na každý pád pokud zkorigujeme celková čísla, od kterých odečteme železnici a lodi… Vyjde nám, že s takovou by motoristé státu stále odvedli 115,8 miliard Kč.

Další daně a poplatky

Dále některá vozidla podléhají silniční dani. Na té stát v roce 2015 vybral +6 miliard Kč.

Každý, kdo chce jezdit po dálnicích a rychlostních silnicích, musí mít dálniční známku. Na jejich prodeji si stát v roce 2014 vydělal celkem +4 miliardy Kč.

A potom tu je ještě elektronické mýtné, kterému podléhají kamiony. To v roce 2014 státu odvedlo +8 miliard Kč (tranzit překvapivě představoval jen 2,47 % — asi 10 kilotun z cca 412 celkem přepravených).

Automobilisté tedy státu za pouhé ježdění auty odvedli do státní kasy +133,8 miliard Kč.

Pro notorické porovnávače, kteří vše přepočítávají na Blanky a dálnice: s takovou si řidiči každý rok předplatí provoz Blanky na 650 let dopředu, nebo každý rok zaplatí výstavbu 1000 km dálnic.

Ale Blanka samozřejmě není jen jedna, je jich mnoho. Jak tedy vypadají červená čísla — náklady státu na provoz a výstavbu silniční infrastruktury?

Výdaje státu na automobilovou dopravu

Stát řidičům coby správce infrastruktury — přirozeného monopolu — za jejich peníze nazpět poskytuje protiplnění v podobě jednak výstavby a jednak správy a údržby údržbu infrastruktury. Tady se to začíná trochu zamotávat: Ministerstvo Dopravy (ale i jiné zdroje) financuje Státní Fond Dopravní Infrastruktury, který (spolu s jinými zdroji) financuje mimo jiné Ředitelství Silnic a Dálnic (nepřímá historie tohoto subjektu se táhne až do roku 1736!) ŘSD pak odpovídá za dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy.

Výstavbu a údržbu silnic II. a III. třídy ale platí kraje, potažmo města, kterým tyto komunikace od roku 2001 patří. To zdaleka není tak nesmyslné, jak se zdá, protože toto dělení odpovídá povaze a konstrukční rychlosti silnic na transitní versus spojovací. Ale rozeberme si to tedy popořadě.

Výdaje na silnice: Ředitelství silnic a dálnic

ŘSD mělo v roce 2015 schválené výdaje v celkové výši 46 miliard Kč neboli 34 % odvodů motoristů.

Z toho byly 20 % opravy a údržba, 7 % mýto a telematika, 5 % příprava nových staveb, 12 % stavební akce ČR a 48 % specifické stavební akce z dotací EU. Budeme se ale tvářit, že se z dotací EU stavělo pouze to, co bylo skutečně potřeba a co by se tedy stavělo tak jako tak i bez dotací. Co více, navrch se budeme tvářit, že dotované stavby nejsou prodražené oproti nedotovaným mj. na poplatcích zprostředkovatelům a přirážkou za schválené firmy. Neexistuje totiž způsob, jak odhadnout, kolik a za jaké ceny by se stavělo bez dotací.

Výdaje na silnice: kraje

Jako má Ministerstvo Dopravy k provozu a výstavbě silnic zřízeno ŘSD, kraje mají k údržbě „svých lokálních“ silnic zřízené příspěvkové organizace, (K)SÚS: (krajské) Správy a údržby silnic. Ty vám ale zpravidla své rozpočty neprozradí. Stejně tak neexistuje žádná centrální databáze výdajů všech krajů. Musíme tedy slídit kraj po kraji.

O krajích se přitom rozhodně nedá říci, že by byly transparentní, co se rozdělení výdajů až na úroveň správy silnic týče. Některé kraje se rozepisují, jiné šikovně něco rozdělí a něco sloučí pod sumu příspěvkových organizací zahrnující KSÚS ale i jiné, nu a některé vše dokonale schovají pod nicneříkající „transfery organizacím a společnostem“ a objem prostředků vynaložených na správu a výstavbu silnic se musíte dočíst z krajských novin.

Přesto by to v roce 2015 mělo vypadat nějak takto:

Tabulka 2
KrajVýdaje na silnice [mil. Kč]
Hl. m. Praha 173 + 1859 + 372 + 646
Středočeský 1010
Jihočeský 1600
Plzeňský 60 + (555) + 27 + 80
Karlovarský 764 + 1,5
Ústecký 670 + 40
Liberecký 257
Královéhradecký 20 + (418?)
Pardubický 753
Vysočina 118 + 773
Jihomoravský 562 + 30 + 139 + 81 + 15
Olomoucký 1651 + 14
Moravskoslezský 762 + 6
Zlínský 630

Kraje tedy celkem na správu (vč. odklízení sněhu), údržbu a výstavbu jim svěřených silnic vynaložily 14 miliard Kč neboli dalších 10 % z odvodů motoristů.

V roce 2015 se navíc SFDI povedlo ještě vyčlenit ze svého rozpočtu 3 miliardy Kč, které poslalo krajům jako prostředky navíc na opravu zanedbávaných silnic II. a III. třídy. To představuje další 2 % z odvodů motoristů, jakkoli je otázka, zda to kraje nevyužily na zafinancování stávajících výdajů na silnice a ušetřené peníze neutratily jinde.

Na každý pád se nám jeví, že v roce 2015 stát a kraje dohromady na výstavbu, údržbu a správu dopravní infrastruktury vynaložily celkem 63 miliard Kč. Tady to máte pohromadě:

Tabulka 3
Rozpočtová položka automobilové dopravyČástka v miliardách Kč
 Daň za PHM 115,8
 Silniční daň 6
 Mýtné vozů nad 3,5 t 8
 Dálniční známky 4
PŘÍJMY CELKEM 133,8
 Výdaje ŘSD na dálnice, silnice -46
 Výdaje krajů na silnice -14
 Výdaje SFDI krajům na silnice -3
VÝDAJE CELKEM -63
SALDO AUTOMOBILISMU 70,8

Řidiči a provozovatelé automobilů (a v menší míře motocyklů a zemědělské techniky) tedy ročně stát čistě dotují 70 miliardami Kč, které jim stát nevrátí a nic jim za ně nedá.

Motoristé jsou čistými plátci, z jejichž kapes se naopak štědře dotuje MHD i kde co jiného desítkami miliard korun. A ti, které motoristé takto dotují, se jim odvděčují stížnostmi a požadavky na buzeraci a zakazování motoristů. Inu, jak praví klasik: pro dobrotu na žebrotu.

Uvědomují si ale „třídní nepřátelé automobilismu“, že kdyby se jejich sny splnily, oněch 70 miliard, kterými automobilisté čistě přispívají do rozpočtu by jim najednou chybělo v dotacích preferované MHD a grantech na kulturních akce a neziskovky?

Autor: Krabice (pokračování…)

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 427 × | Prestiž Q1: 8,87

+13 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top