Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 4 min.

Vařte si doma pivo

Už od nepaměti, snad od doby starověké Mezopotámie, si domácnosti vařily doma pivo. Ten objev pravděpodobně vznikl náhodou. Někdo z nějakého důvodu vařil v kotli obilí, pak na něj zapomněl a pomnožily se mu v něm kvasnice. Po nějaké době se kvas zdál být voňavým a poživatelným.

Historická data hovoří o tom, že v Mezopotámii se pivo vařilo již v 7. století před Kristem a možná jej dokonce vařili již staří Sumerové.

Zkušenost zřejmě převzal i starověký Egypt a pravděpodobně se z něj dostal i do Evropy. Různá piva (z obilek nejen ječných, ale i pšeničných, žitných a rýžových) postupně zdomácněla. Vznikl v podstatě, jak dnes říkáme, iontový, výživný, nízkoalkoholický (30 – 50 g/l) nápoj. Nápoj bohatý nejen na energii, ale i na množství vitamínů řady B. Z nejvýznamnějších můžeme dokladovat thiamin (3 % denní spotřeby v jednom litru piva), riboflavin (20 %), pyridoxin (31 %), niacin (45 %) a kyselina listová (52 %). Vitaminy skupiny B jsou důležité pro řadu metabolických procesů (metabolismus sacharidů, lipidů aminokyselin), funkci nervového systému a další.

Klasická piva byla nefiltrovaná a samozřejmě nepasterizovaná a můžeme jejich domácí výrobu dokladovat ještě na přelomu minulého století. Původní staročeský název je pravděpodobně odvozen od slova „pitivo“.

Pivo je dnes kritizováno zejména za obsah alkoholu, avšak alkohol ve střídmé míře má řadu dalších pozitivních vlivů na organismus. Např. uvolňuje stress. Pivo tiší žízeň lépe, než různé chemicky obohacené limonády s vysokým obsahem umělých látek. Často kritizovaný kalorický obsah je však třeba ve srovnání s jablečným džusem nižší. Půllitr piva reprezentuje jen 200 – 250 kcal, což je jen 5 % denní potřeby.

Pivo je ideálním pitím právě pro svou iontovou vyváženost (a jistě je to proto, že jeho tradiční vaření vychází čistě z přírodních surovin). Má kladný vliv na zažívací trakt, činnost ledvin a jater. Obsahem chmele však negativně ovlivňuje sexuální žádostivost a sekundárně i potenci. Obsahem flavonoidů však kladně působí jako prevence rakovinných bujení.

Dnešní globalizované pivovary, nadnárodní společnosti, však produkují piva MRTVÁ. Tj. všechy pozitivní obsahy jsou totálně umrtveny sterilizací (a filtrací). Vznikají pak nápoje u nichž je sice zachován obsah alkoholu, ale nutričně nemají s původním názvem pivo už téměř nic společného. Jejich jediným kladem je, že vydrží ve stejných parametrech řadu měsíců. Je to podobné jako s jogurty.

Proto si vařme pivo doma

Gigantům se to samozřejmě nebude vůbec líbit, protože jim bude klesat výstav těch sraček, které dnes za pivo vydávají. Návod je poměrně jednoduchý.

Pro domácí výrobu piva budete potřebovat:

  1. Kupte si ječný slad. Malé soukromé pivovary jej rády prodají. Plzeňský pivovar nikoliv, tam to ani nezkoušejte. Zkušení domácí pivovarníci si koupí jen ječmen a máčením a přehazováním za vhodné teploty si slad vyrobí sami. Přehřátím sladu lze dosáhnout i karamelizece klíčků a tím i tmavých, více cukernatých piv. Přidávání umělého karamelu do sladu je jen dalším z chemických zásahů do vařby piva.
  2. Voda: čím máte kvalitnější, méně chemicky upravovanou, tím lépe.
  3. Chmel: máte-li přírodní šištice, tím lépe. Jinak se ale dá koupit jako extrahovaný granulát.
  4. Pivovarské kvasnice: Nepokoušejte se je nahradit lihovarským droždím. Pivovarské kvasnice se jmenují Saccharomyces cerevisiae ssp.. Nejsou ale levné. Na dávku piva 10 l stojí i 80 Kč. Mladí chemici by však měli umět poradit a dovést kutivovat pivovarské kvasnice masově za podstatně nižší ceny. Jinak je snadno opět koupíte v malých pivovarech.
  5. Poslední, co potřebujete, je kvalitní síto, které oddělí pevné složky kvasu od tekutiny. Nesnažte se filtrovat přes míru. To, co vyrobíte, bude živé, kvasnicové pivo, tedy tekutina kalná, se rmutem. Lze použít hustší textilii.
  6. Teplopměr není od věci.

Pracovní postup při výrobě dolně kvašeného piva plzeňského typu:

  1. Vodu vhodného objemu (20 – 50 l) zahřejte na 42 °C, zamíchejte do ní slad a zahřejte směs k 52 °C. Teplotu držte 10 min.
  2. Dílo zahřejte na 62 °C a teplotu držte zase 10 min. Pak odeberte polovinu tekutiny do jiného hrnce.
  3. Zbylou tekutinu zahřejte až na 72 °C a držte ji dalších 15 minut.
  4. Pak zvyšte teplotu, uvěďte tekutinu do varu a vařte dalších 15 minut.
  5. Poté přilejte odloženou část díla a dobře sceďte. Cezení má probíhat desítky minut a netřeba na něj chvátat. Záleží na hustotě tkaniny, kterou k cezení použijete. Cílem je pouze oddělit slad od tekutiny.
  6. Směs znovu uveďte do varu.
  7. Po zavaření vložte chmel, nebo granule Chmelovaru. Asi 2/3 dávky.
  8. Poslední třetinu chmele vložte asi 15 minut před koncem varu. Doba varu je klíčová a nevyzradím jak dlouho vařit. To už je tajemství sládků. V této chvíli je možno přidat přírodní aromata a barviva (třeba mátu, nebo borůvky). Dobré pivo se vaří i 10 hodin.
  9. Promícháme a necháme asi 30 minut ležet.
  10. Hadičkou stáhneme tekutinu tak, aby chmel zůstal v hrnci.
  11. Urychleně dílo zachlaďte na 10 °C a pak přidejte pivovarské kvasnice. To je kritický bod vařby. Lze použít ledování, či chladničku. Dílo už nádherně voní, i ženám.

Dílo necháme „spilkovat“. Doba spilkování je opět tajemstvím pivovarníků. Dějí se biologické procesy, které neradno předčasně ukončit, ani přetáhnout.

Poté opět stáhneme hadičkou do připravených nádob, nejlépe sudů a v ležáckém sklepě při teplotě 5 °C necháme zrát do potřebné lihovatosti. K získání 18° to může trvat i 3 měsíce, vícestupňová piva i půl roku.

Z hlediska práva si můžete uvařit až 200 l piva za rok, aniž byste byli nuceni se zodpovídat úřadům a výrobu danit. Úmysl však musíte nahlásit Celní správě. Nesmíte jej však prodávat.

Dobrým návodem je však kasička vedle sudu s kvalitním pivem Vaší výroby. Nic neprodáváte a když Vám ochutnávači dají nějakou odměnu, už to není prodej.

Doma si lze uvařit velmi kvatitní piva, docela nesrovnatelná s giganty. Možná budete velmi překvapeni, jak domácí pivo chutná.

Giganti se velmi brání domácímu vaření piv, protože až ochutnáte, zjistíte, jaký je rozdíl mezi pivem a těmi humusy, které jsou za pivo vydávána.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 2 758 × | Prestiž Q1: 22,72

+66 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Vařte si doma pivo

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

top