Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:

Stop letišti Vodochody

Nejen několik měsíců, ale řadu let, se odehrává zoufalý (a zřejmě předem pro­hra­ný) boj lidí, žijících v severozápadním cípu Středočeského kraje o e­xi­sten­ční pro­stře­dí. Boj o zdraví a možná dokonce o život. A vlastně v druhém plánu boj o soukromý majetek.

Pro pořádek si vyjasněme termíny: ve Středočeském kraji existují dvě letiště (třetím jsou Kbely, ale o ně v této otázce moc nejde). Jedním, které je dosud z větší části vlastněno Českou republikou, je letiště Ruzyně (ono se dnes tedy správně jmenuje letiště Václava Havla, ale je mi ten název osobně tak strašně odporný, že setrvám v původním označení Praha-Ruzyně). Druhým je neveřejné civilní letiště Vodochody (LKVO/VOD, podle mezinárodní klasifikace ICAO/IATA).

To letiště bylo zřízeno jako přistávací plocha druhdy státního podniku Aero Vodochody. Před tím, než byla tato státní firma instalována, letiště přikázala zřídit manželka R. Heydricha, která s manželem za Protektorátu žila na zámečku v obci Panenské Břežany. Jen okrajově zmíním, že to letiště v těch neblahých letech stavěli italští zajatci z 2. WW.

Po uchopení moci komunisty bylo letiště přebudováno na státní podnik Aero, který původně působil v Praze-Kbelích a v roce 1953 byl administrativně přesunut právě do Vodochod. Náplní jeho činnosti bylo opravárenství v oboru stíhací letecké techniky RVHP, resp. Varšavského paktu. V českém překladu šlo o testování a servis sovětských stíhaček, nejprve typu Mig-17, posléze Mig-19, Mig-20 a Mig-21.

Bezpochyby se někdy od roku 1950 – 1953 stal pobyt občanů v tomto (v podstatě vojenském) prostoru nesnesitelným. Stíhačky vzlétaly, přistávaly, přelétaly kdykoliv během dne, noci, svátků podle potřeb s. p. Aero. Život v obci Panenské Břežany a přilehlých obcích se stal v podstatě nesnesitelným pro hlukovou zátěž. Nevím, jestli si umíte představit akustickou hladinu 120 dB, kterou způsobuje stíhačka při přeletu s plnou forsáží, nebo akustický třesk při překročení rychlosti zvuku (1 Mach).

Dnes a denně se to dělo mnohokrát. Mladší sestra měla opakovaně hysterické záchvaty, když stíhačka letěla. Plácla sebou do trávy a bezmocně řičela, dokud stroj nezmizel v přívalu hluku a zplodin někde za obzorem.

Ano, bylo to za komančů a v podstatě jsme s tím nemohli nic dělat. Maximálně si stěžovat na lampárně se všemi důsledky.

Čas pokročil a ministerský předseda Topolánek letiště Vodochody zprivatizoval. Bylo by jistě zajímavé publikovat, jaké byly privatizační podmínky, ale faktem je, že letiště získala investiční skupina Penta Investsments. Samozřejmě rozklíčovat skutečné vlastníky této skupiny nelze. Obchodní rejstřík je na informace dosti skoupý, přesněji: zobrazuje spíše jen jakési „bílé koně“.

Skutečným, a velmi obtížným problémem obyvatel celého regionu je to, že finanční skupina Penta chce logicky maximalizovat svůj zisk z investice. Jinými slovy: chce z tohoto margináního letiště udělat mezinárodní terminál (avšak v podstatě konkurující letišti Ruzyně, dosud ve státním vlastnictví) za účelem zcela privátního zisku.

Nemám, ze svého vnímání světa, zvláštní problém se soukromým vlastnictvím a soukromými zájmy. Ale mám obrovský problém s tím, že nějaká soukromá společnost mocensky a jen finanční silou „zprivatizuje“ soukromé vlastnictví jiných občanů, „zprivatizuje“ životní prostředí, a dokonce si za peníze zprivatizuje i zákony (třeba Ministerstvo ŽP, posouzení EIA). Komunisté kradli soukromé vlastnictví, protože to byl jejich politický program a cíl. Ale nemohu uchopit to, že v tržním prostředí je možné totéž. Pak ale nejde o tržní prostředí, ale o pokračování privátního komunismu, jen jinými nástroji.

Projekt a záměr investiční skupiny Penta je ryze soukromý, jde (v ohledu k letišti Ruzyně) o protistátní záměr, už v primárních podáních (EIA) popírající elementární právní prostor (dokonce Ministerstvo samo porušuje zákon tím, že zasahuje do chybného podání a koriguje chyby zadavatele).

Jen třešínkou na dortu by mohlo být, že rada Středočeského kraje v hlasování tento projekt jednoznačně zamítla. Ovšem tehdy byl hejtmanem jakýsi (dosud netrestaný) MUDr. David Rath, který nerespektoval hlasování rady, ale naprosto svévolně kroky Penta Investsments podpořil. Je samozřejmě jen ve hvězdách, zda to udělal z nějakého osobního přesvědčení, osobního zájmu, anebo byla příčinou jen další láhev od vína, kterou tehdy policajti nějak nepostřehli.

Shrnutím celé věci je to, že asi 30 000 občanů přijde o přijatelné životní prostředí, 30 000 občanů se sníží hodnota nemovitého vlastnictví, 30 000 občanů bude negativně ovlivněno zdravotně, 30 000 občanů vzroste riziko kriminality, 30 000 občanů se nesnesitelně navýší paralelní provoz kamiónů. A Penta Investsments si nejspíše namaže soukromou kapsu. Na cizí účty. A stát spíše chrání tu privátní finanční grupu, než své občany.

Související odkazy:

K takové věci ovšem stát nepotřebuji. Není ochoten chránit mé zájmy jako státního občana. Pak ale stát selhává v primární funkci a jednoduše mohu říci, že organisace, která nechrání mé vlastní zájmy, je organizací na nic, kterou nebudu finančně podporovat.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 505 × | Prestiž Q1: 14,80

+30 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Stop letišti Vodochody

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top