Štítky článku: •  

Čím ve skutečnosti je EU?

Někteří obyvatelé, (nejen) naší země, pokládají projekt EU za přínosný, zabezpečující dlouhodobou kooperaci a mír v evropském prostoru. Ano, na první pohled se může zdát, že vojenské konflikty vznikly historicky v Evropě vinou antagonismu supervelmocí Německa a do jisté míry Francie. Snad možná i vinou netečnosti Velké Británie (při její jakési odloučenosti od kontinentu – někdy se zdá, že LaManche měří asi 6 900 km). A samozřejmě bychom měli v úvahu brát i tradičně imperialistické Rusko, dříve CCCP, které se příliš nezměnilo (viz Litva). Ale již dvakrát musela Evropa v posledním tažení žádat o pomoc United States of America.

Argumenty v perexu se zdají být rozumné, dokud nezačneme nějak podrobněji zkoumat proměny nejen EU, ale i USA. Jeden kolega, který žil v americké emigraci řadu let, a loni se do ČR vrátil, označil soudobé USA za socialisticko-korporátně-fašizující stát, jehož zákony dnes ne­vy­chá­ze­jí z demokratické vůle lidu, ale jsou přímo psány a silou protlačovány velkými pod­ni­ka­tel­ský­mi subjekty, korporacemi. Není udivující, že největší sílu má lobby zbrojařská, kooperující pří­mo s Pentagonem, lobby farmaceutická, bohatnoucí zejména na lidském strachu ze smrti. Za nimi jdou v těsném závěsu lobby energetické, průmyslové, farmářské a hlavně lobby obchodní.

Mohli bychom snad říci, že to je problém USA a ať si problém řeší vlastními mechanismy. Jenže ten problém je tichounce exportován do celého světa a EU pro něj má nejvřelejší po­ro­zu­mě­ní.

Jednou z posledních ukázek je v podstatě utajené jednání a příprava smlouvy mezi USA a EU o pravidlech výměny zboží. Eufemisticky se to ujednání nazývá „smlouvou o volném obchodu“, což by se zdálo být vysoce přínosné. Jen ten obchod bude volný jen pro spoluautory této smlou­vy. A jimi jsou, jak nenadálé, korporace a nadnárodní potravinářské koncerny.

Celá ta legrace se jmenuje TTIP. A nikoho nemůže překvapit, že se týká rozsáhle zcela jiných témat: „od sociálních otázek přes problematiku lidských práv, bezpečnosti a energetiky, autorských práv a ochrany osobních údajů až po vzájemný obchod“.

Problém však leží v jedné delikátní věci: protože se jedná o smlouvu mezi EU a USA, národní Parlamenty do ní nebudou smět kecat a budou mít výsostné právo ji bez odmlouvání přijmout. (Ani snad nebudu zdůrazňovat někdejší slova EU o jakési subsidiaritě, národní suverenitě a tak.)

Dohoda je projednávána za zavřenými dveřmi pod taktovkou nadnárodních společností. K diskuzi jsou přizvány jen firmy a obchodní skupiny jako Nestlé, Cargill, DuPont, asociace ta­bá­ko­vých firem, nebo asociace výrobců vepřového masa. Celkem více než 600 společností dostalo příležitost psát některé z kapitol dohody. Projednávání nejsou otevřená veřejnosti, nezávislým or­ga­ni­za­cím ani publicistům. Výsledná dohoda dává podle dnešního scénáře, který unikl na veřejnost, výrobcům a společnostem moc nad vládami jednotlivých zemí.

Pořád by se ještě mohlo zdát, že smlouva o volném obchodu (pravda, jen pro některé) je po­zi­tiv­ní. Velký háček visí v tom, že ta unifikace bude logicky opřena o nejslabší článek toho řetězu. Abych z toho nedělal Sudoku: v celém tom souručenství bude použita ta nejměkčí norma zú­čast­ně­ných stran. Dnes jsou to jednoznačně USA, kde je možno do potravin míchat spoustu svinstva, počínaje antibiotiky, přes různé nepoživatelné příměsi, lze užívat geneticky modifikovaná krmiva a dokonce i geneticky upravené primární potraviny.

USA povolují používání cca 3 000 aditiv, která jsou v dílčích státech EU buď přímo zakázána, nebo přísně kontrolována. Jen pro příklad lze zmínit rekombinantní hovězí růstový hormon rBGH (Posilac), který je vysoce rizikový a velmi pravděpodobně iniciuje vznik rakovinných bujení. A nejedlá aditiva jsem již zmínil.

Ta vysoce tajná vyjednávání mezi EU a zájmovými organisacemi USA povedou k tomu, že na našem trhu budou ještě méně jedlé potraviny, ještě více si namastí kapsy mezinárodní kolosy, je­ště více bude poničen náš genofond, ještě méně českých farmářů bude schopno konkurovat a raději budou pěstovat nějakou řepku na palivový olej, či jiného čerta, ještě méně českých ob­chod­ní­ků potravinami se bude zabývat prodejem, protože budou postiženi dotačními politikami nadnárodních společností, nebo přímo politikou EU.

My samozřejmě sklidíme ještě větší nezaměstnanost, ještě horší potraviny a ještě větší vztek.

Je jasné, že jednotliví vyjednávači EU to nedělají zadarmo. Ani nejsou postiženi nějakým i­ra­ci­o­nál­ním obdivem k USA. Je to jen pustý business. A jak to existenčně ovlivní nějaké bez­výz­nam­né lidi tam někde dole je pro ně naprosto okrajové.

Toto je socialistická Evropská Unie!

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 2 056 × | Prestiž Q1: 24,77

+80 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top