Štítky článku: •  

Problém jménem demokracie

Demokracie se světově rozšířila, a to v podstatě násilím – a dnes si to už můžeme na základě historických faktů přiznat – vinou expanzivní demokratizační politiky amerického presidenta Woodrowa Wilsona. Jeho primárním motivem byl názor, že jakékoliv monarchistické státní zřízení je od základu chybné, protože předpokládá, že jedna osoba se bez vlastního přičinění narodí do zlaté kolébky a jiná do udupané hliněné podlahy. Nezdálo se mu to spravedlivé. Na první pohled se to zdá logické. Na druhý už méně.

Všude na planetě žijí a existují lidé s rozličnými schopnostmi. Někteří jsou krásní, jiní oškliví. Někteří chytří, jiní hloupí. Někteří šikovní, jiní ne. Někteří jsou černí v pleti, jiní bílí, či žlutí. Demokratický princip vyhlásil doktrínu, že jsou si všichni rovni.

Dovolím si rouhačsky tvrdit, že to není pravda. Vzdělaný a schopný černoch je lidsky užitečnější, než hloupý a nevzdělaný běloch.

Posuzovat lidské tvory lze jen měřítkem přínosu pro společnost (a klidně i malou společnost – třeba jen rodinu – i to je společnost) a jejich lidskostí. Nic více, nic méně.

Pokud tedy opustíme jasně nesmyslnou problematiku rasy, barvy kůže, vlasů, či očí, zůstává nám jediným měřítkem společenská užitečnost, daného člověka.

Jinými slovy můžeme říci, že hezká, chytrá a šikovná paní Novotná se prostě nemůže rovnat ošklivé, nešikovné a hloupé paní Šourkové. A tyto variace vlastností se mohou libovolně kombinovat.

Lidé prostě stejní nejsou. Zaplať Bůh.

Odvozeno z toho: nejsou-li lidé naprosto stejní, nemohou mít stejný vliv na chod společnosti. Protože jinak bychom tvrdili, že mentálně omezený pan Josef Kňour má stejnou sílu hlasu, jako intelektuálka Božena Němcová.

Demokratický stát toto tvrdí jako premisu. Je to strašlivá nepravda.

Ano, všichni máme dosti podobné žaludky, ledvinky i brzlíky, jak nám to do hlav nasadili komunisti a po nich neosocialisté. Jen se o ně staráme jinými metodami.

Kdysi dávno řekl jakýsi anonymní myslitel: „kdo nepracuje, ať nejí“. A myslím, že to platí dodnes. Kdo hodnoty vytváří, ať si klidně snídá kaviár se šampaňským, když na to má. A kdo hodnoty nevytváří, bude holt snídat suchý chléb, nebo nebude snídat vůbec.

To mě vede k myšlence omezené demokracie (když už ji tedy musíme mít jako takovou). Řečeno prostě: člověk, který se dovolává státní přerozdělovací moci nemůže mít stejná volební práva, jako jiný člověk, který (riskantně) pracuje, vytváří hodnoty i pracovní místa.

Shrnutě: občan společnosti, který požaduje nasycení žaludku z práce a potu jiných, musí mít nutně sílu volebního hlasu nižší, než ten, kdo společnost živí a buduje.

Ergo: Každý, kdo je živ z cizích peněz, které mu stát veřejným a pseudolegitimním násilím nějak přerozdělil, musí pozbýt část svých práv volit, jinak by vždy každý z nich volil ten politický směr, který mu tyto cizí statky poskytne.

Demokracie je v podstatě nemoc společnosti. Musí-li už býti společnost nemocná, pak člověk, který hodnoty vytváří musí mít silnější volební mandát, větší sílu hlasu, než ten, kdo jen konzumuje výsledky cizí práce. A přitom často hlasitě mlaská.

Závěrem tedy: kdo je živ z výsledků cizí práce, nemůže mít stejné volební právo, jako ten, kdo tyto statky vytvořil.

Nemá na to právo. Státní moc začasté ano.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 2 156 × | Prestiž Q1: 15,94

+33 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top