Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 2 min.

Celý olympijský cirkus je mi úplně ukradený

Proč se mi včera ani nechtělo sledovat slavnostní zahájení? Už mě přešla chuť. Tohle už nemá se sportem nic společného. Celý ten cirkus budu sledovat jen periferně, tzv. na pozadí.

Prý vyvrcholení pro sportovce všech zemí. To je jako kdo? Kdo dopuje, nebo kdo nedopuje? Jsou země, které postavily doping na státní doktrínu, aby si udělaly jméno. Když to prasklo, tak se všichni spikli proti nim a zase se o nich hovoří. A hlavně jim všichni ubližují.

Někdo vyhraje olympiádu, pak je mu po pár letech odebrána medaile a ten v pozadí ji dostane domů poštou. Na tohle se mám koukat, když nevím, jak to vlastně nakonec po pár letech dopadne?

Mezinárodní olympijský výbor nám tvrdí, že hry je potřeba dávat i do problematických zemí, nazvěme je třeba i diktátorské, aby se tam podpořila demokracie. Nevšiml jsem si, že by v Číně pořádání olympijských her přispělo k nějakému nárůstu demokracie. A někdo si snad myslí, že se to stane v Kazachstánu? A hned po posledních zimních hrách v Soči vtrhlo Rusko na Krym a východní Ukrajinu. Tak to je tedy podpora olympijských ideálů jako hrom.

Severokorejští sportovci se na hry nekvalifikovali, přesto na nich budou. Není to nic jiného, než čistě politická záležitost. A to má údajně celý sport, všechny národní federace, ale především mezinárodní olympijský výbor, být nepolitičtí. Houby.

Ale ono to je ve skutečnosti ještě horší. Je to taková úlitba severokorejskému diktátorovi, protože panoval strach, že ten šílenec by mohl na olympiádu i zaútočit. Takto se to nestane. Co tohle má společného se sportem?

Můžeme se podívat i k nám domů. Po dlouhé době jsme zase mohli mít zástupce v Mezinárodním olympijském výboru. Dnes už máme, ale s výrazným zpožděním. Důvod? Nějaký anonym od nepřejících oponentů. Že by nové pojetí fair play?

V kabinách brečí už třináctiletí kluci, protože je rozhodčí zařízl při fotbale, nebo jim klub nepřidělil nejlepší běžky, byť oni nejlepší jsou. Rodiče křičí na své vystresované mrňavé potomky trápící se na tenisovém kurtu, nebo lamentují, kolik musí platit hokejovému trenérovi. A vše jen pro jediné: v budoucnu vidina astronomických výdělků v profesionálních sférách. Jděte někam.

Prostě vlezte mi s celým tím sportovním cirkusem na záda. Sport je pro mě jenom vlastní funění někde na kole, v bazénu, na běžkách, nebo na hřišti. Společně se sousedy, s přáteli, vrstevníky nebo i jen sám pro sebe. Vše ostatní je jen komerce, lobbing, politika, doping, business, ale především nechutnost. Děkuji, nechci!

Píše 10. 2. 2018 pan Tomáš Flaška na blog.idnes.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 258 × | Prestiž Q1: 8,42

+13 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Celý olympijský cirkus je mi úplně ukradený

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top