Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:

Jiný obraz dnešního Ruska I.

I tohle je Rusko. To Rusko, které někteří tak zaslepeně obdivují. Rusko ale není jen Putin a zfanatizované davy. Rozbor státního fašismu perem Michaila Svetova, etnického Rusa, rodáka z Petrohradu.

Současný stav Ruské federace připomíná dělostřeleckou přípravu před zahájením bitvy. Veřejnost je státní propagandou masírována a indoktrinována zuřivou nenávistí ke všemu, co není dost Ruské, nebo dost Putinovské. Jiným slovem bychom ten jev mohli označit jako vypjatý šovinismus. Již dávno bylo řečeno, že „propaganda je sestra války“. A také, že „válka je jen jiným pokračováním politiky“.

Někteří Rusové, kteří sebou nenechají tak snadno manipulovat, se vyjádřili, že delší sledování státních televizních kanálů je schopno v nich rozdmýchat takovou míru nenávisti, že by klidně vzali v kuchyni nůž a šli podřezat nějakého ukrajinského „Banderovce“. Tento termín a termíny „nacisté“ a „fašisté“ je dlouhodobě zneužíván jako zcela obecná nadávka a odsudek čehokoliv hodného nenávisti a Rusové jsou k tomuto termínu (oprávněně) velmi vnímaví. Ten termín je dnes zcela vyprázdněný a málokdo jej umí popsat jako definici, jako sadu jevů. Jako propagandistický obušek však slouží skvěle.

Pokud je soustavně tvrzeno, že vláda v Kyjevě je fašistická, pak se snadno může stát, že dlouhodobý vjem bude takový, že Putin je vlastně na Ukrajině v právu, a že vojenský zásah v doněcké pánvi je zcela oprávněný.

Že jsou takto zmasírováni Rusové a množství tradičních proruských obdivovatelů není překvapivé, ale že si slabost pro Putina osvojili i někteří západní libertariáni je dosti na pováženou.

Апелляция к западным либертарианцев о войне в Украине 1)

Charakteristickým znakem fašismu je kladení zájmů státu před zájmy občanů. Definic fašismu jistě existuje více a přesnějších, ale použijme příklad, jak definoval charakteristické rysy fašismu Laurence Britt:

Definice a charakteristiky fašismuNěmecko
1933 — 1945
SSSRRusko
2014
Ukrajina
2014
1) Kult osobnosti AnoAnoAnoNe
2) Systém jedné strany AnoAnoAnoNe
3) Identifikace nepřítele jako jednotící prvek AnoAnoAnoNe
4) Militarismus AnoAnoAnoNe
5) Kontrola sdělovacích prostředků AnoAnoAnoNe
6) Posedlost národní bezpečností AnoAnoAnoNe
7) Pohrdání intelektuály a uměním AnoAnoAnoNe
8) Propojenost vlády a náboženství AnoAnoAnoNe
9) Bující klientelismus a korupce AnoAnoAnoAno
10) Podvodné volby AnoAnoAnoNe

Kult osobnosti

Putin je téměř ústředním tématem veřejnosti. Jeho kult a obliba se dnes pohybuje kolem 87 %, což je jen o 3 % méně, než měl v roce 1939 těsně před začátkem války Adolf Hitler. Tato podpora je vyjádřením mínění, že Putin byl seslán do Ruska a pověřen Bohem, aby se vypořádal s problémy. Výroba triček s Putinem připomíná modlářství, hrají se o něm popové písně, v nichž jsou chváleny jeho vlastnosti, ruský patriarcha žádá, aby Putinovo panování bylo bráno jako „zázrak od Boha“.

• Na Ukrajině podobný kult neexistuje.

Pohrdání lidskými právy

Před týdnem se Putin vyjádřil, že není vyloučeno opuštění jurisdikce ESLP (Evropský soud pro lidská práva, European Court of Human Rights - ECtHR, 1959), byť v tomto okamžiku není na pořadu dne. Podobně se vyjádřil, že Rusko je připraveno jednostranně odstoupit od mezinárodních smluv, pokud to budou vyžadovat zájmy Ruska – které si ovšem určí on.

• Kyjev své mezinárodní závazky nezpochybňuje.

Vytváření nepřítele

V Rusku je vedena propagandistická válka proti definovaným nepřátelům, „válka proti zrádcům“, lidé jsou za své názory neodpovídající oficiální linii veřejně uráženi a ponižováni, označováni za „pátou kolonu“ a za „národní zrádce“. Na Kremlem pořádaných extremistických mládežnických táborech (Putin i Medveděv se pravidelně účastní) jsou obránci lidských práv označeni transparentem „Nejste zde vítáni“ a podobenkami těchto moskevských aktivistů upravených jako terče. Homosexuálové jsou s výslovným souhlasem Putina a jeho vlády haněni a pronásledováni – přijatý zákon LGBT – jakékoliv veřejné projevy jsou chápány jako „propagování homosexuality“.

• Na Ukrajině se o „národních zrádcích“ nehovoří, na nástěnkách a „štítcích hanby“ nejsou vystaveny žádné hlavy. Extrémisté tam samozřejmě jsou, jako v každé jiné zemi, ale zůstávají na okraji zájmu společnosti, zatímco v Rusku jsou vládou podporováni a na jejich akcích se Putin objevuje.

Vojenská nadvláda

Putin oznámil uvolnění dalších 20 000 000 000 000 Rbl., (ekvivalent $ 570 mld.) z rozpočtu do roku 2020 na modernizaci výzbroje armády a floty. To představuje 6 % HDP a jde o druhý největší vojenský výdaj na světě.

• Ukrajinská armáda dostává pouhých 2,2 % HDP.

Rusko převedlo důchodové spoření přímo do rozpočtu, aby ucpalo hrozivý rozpočtový deficit. Jinými slovy bezostyšně „vyplenilo“ penzijní účty lidí. Na okraj: Rusové dosud podléhají branné povinnosti.

• Ukrajina (až na poslední 4 měsíce války) měla profesionální armádu složenou z dobrovolníků.

Řízené sdělovací prostředky

V Rusku neexistuje svoboda tisku. Ničemu, ani jediné zprávě uvnitř země, se nedá věřit. Každý kanál celostátního vysílání je přísně kontrolován vládou. Včetně „Rossia Today“, která dostává každoročně od vlády ekvivalent $ 300 mio.

Na nejvlivnějším ruském kanálu „Rossia One“ se např. vyjádřil známý propagandistický hlasatel Dmitrij Kyselov, že „Rusko může změnit USA na jaderný prach, kdykoliv se mu zlíbí“ a navrhl při té příležitosti i „spálení srdcí gayů“. Místo aby byl Putin z toho sdělení zděšen, jmenoval jej osobně „hlavou“ Rossian Today.

• I když se Janukovič snažil na Ukrajině média ovládat, Ukrajina má relativně svobodný tisk. A to natolik, že novináři za posledních 10 let z Ruska na Ukrajinu systematicky prchali, protože v Rusku nemohli vykonávat svou práci.

Svobodná novinařina je v Rusku nejen zakázána, ale je přímo nebezpečná. Každoročně jsou novináři napadáni a dokonce zabíjeni. Od uchopení moci Putinem (2001) jich bylo zabito 49, všichni z politických důvodů.

• Na Ukrajině nebyl zabit mezi lety 2001 až 2014 žádný novinář, až po vypuknutí války bylo na Donbasu ruskými militanty zabito několik novinářů.

I přes „železnou pěst“ v hlavním proudu byla žurnalistika v Rusku jakž takž svobodná až do doby, kdy se Putin rozhodl anektovat Krym. Od toho okamžiku jsou opoziční blogy na černé listině, „on-line“ zpravodajství je cenzurováno. Z největšího a nejúspěšnějšího nezávislého on-line deníku byli všichni zaměstnanci propuštěni prokremelským oligarchou. Twitter je cenzurován, i Wikipedia.

Dále Putin nechal zablokovat stránky svých odpůrců, zakázal anonymní blogy a přikázal registraci všech blogerů pod kontrolu Regulačního úřadu pro hromadné sdělovací prostředky, tedy do gesce cenzora Kremlu.

• Na Ukrajině není taková praxe známa.

Státostrana

Oficiálně jsou sice v Dumě zastoupeny čtyři strany, ale Jednotné Rusko je v podstatě jedinou státostranou. [Единая Россия (Jednotné Rusko) – 52,88 %, Коммунистическая партия Российской Федерации (Komunistická strana RF) – 20,46 %, Справедливая Россия (Spravedlivé Rusko) – 14,21 %, Либерально-Демократическая Партия России (Liberálně-demokratická strana Ruska) – 12,45 %.]

Ve většině případů jsou zákony přijímány jednomyslně, např. zákon proti gayům, zákon proti zahraničním adopcím ruských dětí, zákon o cenzuře Internetu; rovněž zákon o nasazení vojsk na Ukrajině byl jednomyslný. Není to jen tím, že duma je složena z „krejčovských panen“, jde hlavně o přenesení osobní odpovědnosti na neadresnou, kolektivní, aby se nikdo části odpovědnosti nemohl vyhnout, kdyby se nějaký zákon jako bumerang vrátil.

Boris Gryzlov, mluvčí státní dumy, velký Putinův kamarád, proslul výrokem, že „Parlament není místo k diskusím“. Muž, jehož přímým úkolem je umožnit v parlamentu debatu. Opravdu, v Rusku je parlament místem, kde je každý zákon podpořen jednomyslně, pokud jej navrhuje president Putin.

• Na Ukrajině je parlamentní demokracie zcela funkční. V parlamentu je k dispozici devět různých stran, které se sotva na něčem dokážou shodnout, dokonce ne ani v otázce obrany v období války. I když existuje většina, stále je politická soutěž tvrdá a nemilosrdná. Jak to v parlamentu má být.

Nekontrolovatelný klientelismus a korupce

Obě země si nemají co vyčítat. Komentář je zbytečný.

Pohrdání intelektuály a uměním

Putinovo Rusko následuje dlouholetou tradici svých předchůdců v pronásledování umělců i intelektuálů pod rouškou vlastenectví a mravnosti. Pamatujeme si jistě uvěznění Pussy Riot na dva roky za vystoupení v katedrále Krista Spasitele. [Členky skupiny křičely text písně „Bohorodičko, vyžeň Putina“, kritizující propojení ruského pravoslavného kléru s ruskými tajnými službami (FSB), ruskou politikou a Putinem. Z chrámu byly vyvlečeny.] V následném procesu byly jako důkazy proti nim použity náboženské dekrety ze sedmého století jako nepopiratelný důkaz viny. [Proti rozsudku vystoupilo mnoho známých kulturních osobností celého světa.]

Výstava „Ostrojno Religiya“ (Pozor náboženství) byla zničena náboženskými extremisty. Vandalům nebyly uloženy žádné tresty ani pokuty, ale pokutováni byli dva kurátoři výstavy částkou 200 000 Rbl. za to, že výstavu umožnili. Oba byli později vyhoštěni.

Slavný ruský galerista a mecenáš umění Marat Guelman byl nucen opustit Rusko, protože byl soustavně nucen rušit své projekty v Rusku.

• Ukrajina svobodu uměleckého projevu neporušuje.


Volný překlad původního článku. Překl. pozn. a vsuvky jsou v [].

Protože původní dokument je příliš rozsáhlý, druhou část uveřejním později odpoledne.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 5 418 × | Prestiž Q1: 29,45

+122 plus Známkuj článek minus –2

Interní diskuse

Jiný obraz dnešního Ruska I.

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top