Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 7 min.

ČNB si sedí na uších

Rozhovor: Markétě Šichtařové dal s přehříváním ekonomiky konečně za pravdu i guvernér ČNB Rusnok. Ale pozor, je zde její další varování.

Zadostiučinění by mohla cítit Markéta Šichtařová, že se k jejím opakovaným tvrzením o přehřívání české ekonomiky přidal i guvernér ČNB Jiří Rusnok. Ani to ji však s centrálními bankéři nesmířilo a kritizuje je, že ve svých funkcích ztrácejí sepětí s realitou a že ve svých prognózách vývoj přikrášlují. Analytička rovněž vysvětluje, proč by neměl pokračovat v poslední době tak dynamický růst minimální mzdy a proč by politici vzhledem k nízké produktivitě neměli slyšet na volání odborů po zkrácení pracovní doby o půl hodiny denně.

Ani si nepamatuji, kdy jste v našich pravidelných rozhovorech začala hovořit o přehřívání české ekonomiky. Teď na stejnou skutečnost upozornil při setkání s podnikateli guvernér České národní banky Jiří Rusnok slovy, že česká ekonomika roste poměrně robustně na svoje možnosti a je nad takzvaným potenciálem. Důsledkem je podle něj nerovnováha na některých trzích, zejména na trhu práce, ale tam už kvůli nedostatku pracovních sil není kde brát. Jak se vám poslouchá od takové autority to samé, co jste tvrdila už před dost dlouhou dobou?

Pan guvernér má s přehříváním naprostou pravdu. Já si myslím, že už jsem to řekla a napsala dostatečněkrát: ekonomika se nezdravě přehřívá. Výsledkem je, že firmy potřebují více zaměstnanců, než jim může Česká republika nabídnout. I to říkám dlouho. Jenomže ČNB si sedí na uších. To není tak, že by mě ignorovali a neposlouchali. Naopak! Kdykoli se kdekoli zmíním o jejich špatné politice, hned má někdo z ČNB potřebu napsat článek, jak jsem pomýlená a oni jsou chytří. To, že na má slova došlo, už nekomentuji.

Já ale musím říct, že jejich kritiku mé osoby chápu. Pánové z bankovní rady jsou ve velmi specifickém postavení. Jsou jmenováni na šest let a nikdo je z funkce neodvolá. Jediné, co na ně platí, je, co říká prezident, protože ten jim může zopakovat mandát na dalších šest let. Třikrát už jmenováni být nemohou, a proto ve chvíli, kdy jsou jmenováni podruhé, začínají kritizovat i samotného prezidenta, což ve svém prvním kole nikdy nedělají.

Během těch dvanácti let ve funkci ztratí sepětí s realitou. Podřízení je kritizovat nemohou, nechtějí-li přijít o práci, a na ostatní nemusí brát ohled. Nemají nad sebou nikoho. Když neplní inflační cíl, nic se neděje. Kdyby nechodili do práce, nejspíš by to s nimi dopadlo jako s oním senátorem, kterého v Senátu neviděli přes rok, a plat mu pořád chodil. Tito lidé pak snadno podlehnou dojmu, že jsou neomylní. O to víc je nazdvihne kritika, která se v čase potvrzuje.

Nicméně guvernér ČNB očekává, že růst ekonomiky lze očekávat i v dalších letech. Velice slibná jsou i její lednová čísla. Jak bychom se měli připravovat na hubená léta, která po těch nynějších tučných nepochybně přijdou?

Ano, centrální banky jsou optimistické. Já si totiž nepamatuji, že by někdy nějaká centrální banka předpovídala krizi. Já si dokonce nepamatuji, že by někdy nějaká centrální banka připustila, že tu krizi sama způsobila. Přitom existují teorie od nositelů Nobelovy ceny, že právě centrální banka způsobuje svou chybnou hospodářskou politikou hospodářský cyklus a tedy i krize. To nejsou nějaké moje teorie. Existují i studie, které vysvětlují, kdy a jak americká centrální banka vytvořila základy poslední globální krize.

To, že centrální banka nečeká krizi a čeká růst ekonomiky, rozhodně neznamená, že růst opravdu přijde. Připomeňme očekávání Mezinárodního měnového fondu z dubna 2007. V době, kdy měl rok 2007 třetinu za sebou, a tedy výhled byl už jen na 8 měsíců, čekal MMF, že globální ekonomika poroste o 4,9 procenta. V realitě rostla jen o 2,7 procenta. Pro rok 2008 čekali růst opět 4,9 procenta. V realitě rostla jen o 0,1. V některých zemích se spletli i ve směru růstu. Pro Británii čekali růst o 2,7 procenta a ona klesala o 0,6.

Takže jestli dnes ČNB tvrdí, že ekonomika dále poroste, nic to nemění na mém názoru, že jsme na vrcholu. První polovina roku 2018 bude rekordní. Ve druhé polovině roku přijde výrazné zpomalení a budeme směřovat do recese. To je prostě hospodářský cyklus. Představa nekonečného růstu je pro politiky líbivá a centrální bankéři jsou také jen politici. Tato představa je však falešná.

Jak bychom se měli připravit na hubená léta? Ve veřejném sektoru i podnicích stejně jako doma. Mít rezervy. Našetřit si. Zbavit se dluhů. To, co lze spravit teď, spravit teď a neodkládat to na krizi. Investovat do nových technologií, díky kterým poroste ve špatné době produktivita. Nerozhazovat. Myslet z nadhledu desetiletí. Firmy by měly být rozkročeny na více trzích, protože některé trhy budou zasaženy více a některé méně.

Z konjunktury chce těžit také jednobarevná vláda hnutí ANO. Ještě v letošním rozpočtu hodlá premiér Andrej Babiš najít 5,8 miliardy korun na levnější jízdenky na vlak i autobusy pro seniory nad 65 let a studenty do 26 let. Od začátku příštího roku si více než o valorizaci polepší důchodci, což bude v příštím roce znamenat dopad na rozpočet 14,5 miliardy. Zvýšit se mají platy učitelů, půjde o roční nárůst 10 až 12 miliard. Pokud by prošel Parlamentem daňový balíček, který zahrnuje snížení sazeb pro zaměstnance o jedno procento z hrubé mzdy a změny zdanění fyzických osob, sníží se výběr daní o 27 miliard korun. Jak hodnotíte tyto nejvýznamnější záměry vlády?

Nevím, jestli má smysl hodnotit kroky vlády, když je v demisi, protože nevím, jak dlouho tu bude. Z pohledu rozpočtu se ovšem bojím, že to vytváří tlak na růst výdajů, který bude v budoucnu složité krotit. Růst platů učitelů je určitě nezbytný. O těch dalších položkách si to nemyslím a vnímám to jako přípravu na předčasné volby.

Předseda vlády Andrej Babiš naopak zpochybnil, že by se v tomto volebním období mohla zkrátit pracovní doba ze 40 na 37,5 hodiny týdně. S tímto požadavkem, který chce upřesnit na dubnovém sjezdu ČMKOS, přišel odborový předák Josef Středula. Premiér svůj odmítavý postoj zdůvodnil tím, že naše produktivita je stále nízká. Jen připomenu, že z vyspělých států se nejméně pracuje v Německu (1 363 hodin ročně), v Česku o 400 hodin více (1 770 ročně). Nazrál u nás čas pro zkrácení pracovní doby?

S premiérem v tomto zcela souhlasím. Česká produktivita je opravdu nízká. Pozor, tady je nutno vysvětlit, že v makroekonomickém slova smyslu se produktivitou nemyslí to, jestli se zaměstnanec ulejvá či jak usilovně pracuje. Z makroekonomického pohledu produktivitu určuje hlavně vybavení kapitálem. Když dostanete krumpáč, vykopete s ním díru za tři hodiny, když dostanete sbíječku, bude vám to trvat čtvrt hodiny. O tom to je. Je to prostě charakteristika celé ekonomiky, která se rozvíjí roky.

Je řada zemí, kde pracují méně hodin a mají vyšší produktivitu. V těchto zemích jsou zaměstnanci v průměru lépe vybaveni stroji a technologií. Pokud ji nemáme, doháníme to časem v práci. Cestou ke kratšímu týdnu není administrativní zásah, ale soukromé investice. Bojím se, že tlak odborářů na to, aby lidé pracovali méně a dostávali za méně odvedené práce více peněz, povede k jedinému: roboti nahradí lidi a to tak, že navždy. Už teď to pozorujeme. Roboti nahradí lidi v mnoha profesích. Mnoho profesí zanikne. Tomu se nevyhneme. Stávající kroky odborů tento proces jen urychlí. Právě ta rychlost bude představovat problémy. Pomalé změně se společnost bez problémů přizpůsobí. Přežili jsme zánik pradlen, přežijeme i zánik prodavaček. Jen to nesmí být moc rychlé.

S jídlem roste chuť, říkají si zřejmě odbory. Jejich předseda Josef Středula oznámil, že při jednání s vládou budou požadovat zvýšení minimální mzdy z 12 200, platné od ledna tohoto roku, na 13 700 korun. Jejich dlouhodobým cílem je, aby minimální mzda byla ve výši padesáti procent mzdy průměrné, protože v tomto poměru patříme v Evropě k nejhorším. Země kolem nás mají minimální mzdu kolem 45 procent nebo nad touto úrovní. Měli by mít vláda a zaměstnavatelé pro takto zdůvodňované navýšení pochopení?

Odboráři jinými slovy říkají, že chtějí růst minimální mzdy o 12,2 procenta. To je opravdu hodně. Horší je, že minimální mzda roste už řadu let velmi rychle. Chápu snahu odborů o to, aby byla minimální mzda co nejblíže průměrné. Nemyslím si ale, že je to dobře. Člověk s minimální mzdou není průměrným Čechem. Pravděpodobně to je člověk jen se základní školou a možná ji nemá ani dokončenou. Jeho pracovní schopnosti, návyky a snaha udržet si práci jsou asi o dost nižší, než tomu je u průměrného člověka a já si myslím, že je nespravedlivé, aby měl stejnou odměnu jako člověk s maturitou, který se snaží a vstává s budíkem, protože nechce přijít do práce pozdě.

Minimální mzda je jen pro okraj pracovního trhu práce, nikoli pro jeho velkou část. Růst minimální mzdy jen do budoucna vytváří nové dlouhodobě nezaměstnatelné. To, že jinde mají vyšší minimální mzdu, jen vysvětluje, proč máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Rekordně nízká nezaměstnanost není náhoda. Možná, že kdyby měli jinde nižší minimální mzdu, měli by ještě nižší nezaměstnanost než my.

Říká 18. 3. 2018 paní Markéta Šichtařová pro PL

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 315 × | Prestiž Q1: 8,25

+11 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

ČNB si sedí na uších

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

top