Štítky článku: •  

Bankéři si nemají hrát na filosofy

Ekonom prof. Milan Zelený natvrdo: V módě je strach z budoucnosti, jenže pokrok se nikdy v historii naštěstí zvrátit nepodařilo. Prostí občané a zaměstnanci nerozumí evoluci hospodářských systémů a dopadům automatizace a robotizace? Dozví se o tom snad od politiků nebo bankéřů? Nebo snad ze školy? Masově tedy prostě volí ty, kteří jim naslibují nejvíce, to jest stranické politiky, bankéře, a vůbec všechny, kteří dnešnímu světu rozumí nejméně; spíše obratně lžou, manipulují a kupují si hlasy.

Vzestup umělé inteligence a přicházející automatizace připraví lidi o miliony pracovních míst, což povede k masové nezaměstnanosti a frustraci lidí, kteří by se mohli obrátit k idejím Karla Marxe. Tato slova guvernéra Bank of England Marka Carneyho o návratu komunismu zcela odmítá ekonom Milan Zelený, profesor systémů řízení na Fordham University v New Yorku. Český rodák tvrdí, že analogie s minulostí jsou zbytečné, protože v evoluci se nic neopakuje a vždy vstupujeme do nového, dosud nepoznaného světa. Bankéřovu úvahu si vysvětluje tak, že je spíše módní propagovat strach z budoucnosti.

Průmysl 4.0 neboli čtvrtá průmyslová revoluce může přinést významné společenské změny. Guvernér Bank of England Mark Carney varoval ve svém projevu na konferenci o technologickém pokroku Canada Growth Summit, že vzestup umělé inteligence a vysoce technologických strojů vyvolá obrovské sociální rozdíly mezi vysoce kvalifikovanými pracovníky, kteří budou umět technologický rozvoj využít, a těmi, kteří kvůli němu přijdou o práci. Může jít o dramaticky jiné sociální rozdíly než ty, které vidíme dnes?

Průmyslová revoluce byla jen jedna — přechod od dominance zemědělské na průmyslovou výrobu; vyspělé ekonomiky nyní vrcholí ve fázi revoluce služeb. Vše ostatní jsou přirozené technologické fáze. Navíc, nejde přece jen o průmysl, ale i o zemědělství, služby, stát a integrované systémy, kde se nové digitální a postdigitální technologie prosazují. Prosté marketingové nálepky, za účelem získání státních dotací, nejsou odborně obhajitelné.

Podstatou problému je prudká akcelerace rychlosti změny. Už dnes dochází k sociálnímu dělení mezi tradičními průmyslovými dělníky a znalostními pracovníky a manažery digitálních automatů a robotů. Následné politické rozpolcení je obzvláště výrazné v USA díky tzv. trumpismu. Ovšem evropští „trumpíci“ představují mnohem větší nebezpečí. Nikdy se v historii nepodařilo zvrátit technologický pokrok: nové vždy nahrazuje staré, levnější to dražší a lepší to horší — za překonávání rezistence a politického zpátečnictví.

Šéf britské centrální banky ve své řeči uvedl, že v důsledku přicházející automatizace seberou roboti lidem miliony pracovních míst, vznikne masa nezaměstnatelných a frustrovaných lidí, a ti by se mohli obrátit k idejím Karla Marxe. Je jeho úvaha o návratu komunismu reálná?

Tendence ke komunismu, fašismu a nacismu byly vždy výrazem zbytkové moci bezmocných. Proto je nutno se k hospodářské, politické a společenské metamorfóze postavit vážně a čelem, využít všech výhod, které automatizace přináší, posílit regionální a místní ekonomiky, zavádět základní minimální příjmy namísto financování růstu státní byrokracie, a hlavně — masově vychovávat a školit soběstačné podnikání a podnikatelství, namísto tradičního námezdnictví.

Sedí jeho tvrzení, že když nahradíme výpočetní platformy textilními továrnami, strojovou výuku zaměníme za parní stroje, twitter za telegraf, dostaneme tutéž dynamiku, která tu byla před 150 lety, kdy Karel Marx psal svůj Komunistický manifest?

Jak jsem již zdůraznil, žádná druhá průmyslová revoluce nebyla a nebude. „Dynamika“ sektorových transformací byla provázena Francouzskou revolucí, americkou občanskou válkou a první i druhou světovou válkou. Analogie s minulostí jsou tedy zcela zbytečné, v evoluci se přece nic neopakuje, a budoucnost nemůže být „analogická“ s minulostí.

Kontext i podmínky jsou zřetelně jiné. Vždy vstupujeme do nového, dosud nepoznaného světa, a vždy jsme se museli a musíme s novými technologiemi vyrovnat a naučit se je používat ke zvýšení životní úrovně lidí. Cílem jsou ty nejlepší produkty, za co nejnižší ceny, při eliminaci zbytečné dřiny a ohrožení zdraví, s cílem vyšší životní úrovně pro dospívající generace.

Průmyslová revoluce tehdy vyvolala bezprecedentní růst produkce koncem 18. a začátkem 19. století, ale mzdy dlouho nerostly, protože užívání strojů znamenalo, že vzniklé pracovní příležitosti byly nekvalifikované. Mark Carney upozornil, že jsme už zažili od finanční krize roku 2008 řadu let chabého růstu mezd, a to naznačuje, že situace z 19. století se opakuje. Co si myslíte o této jeho analogii?

K roli „analogií“ jsem se vyjádřil; historické podmínky se nikdy neopakují, ani války ne, natož technologické inovace. Je znakem bezmocného nepochopení doby, když si už i bankéři hrají na filozofy, ekonomy nebo dokonce historiky. Může to být dáno i tím, že vidí roli bank a tradičního bankéřství radikálně změněné. Najednou je málokdo bere vážně a stále méně lidí je potřebuje. Ani záporné úrokové míry, poplatkové extravagance, masivní tisk peněz nebo sabotovaná digitalizace nejsou zrovna perspektivní. Je tedy spíše módní propagovat strach z budoucnosti. K čemu to může být dobré? Že se budoucnosti nějak vyhneme? Nebo uděláme místo Asii, Africe a Jižní Americe?

Guvernér Bank of England rovněž upozornil, že existuje konflikt v očekávání lidí. Zatímco v průzkumech veřejného mínění vyjadřuje 90 procent občanů přesvědčení, že jejich práci automatizace nezlikviduje, tak 90 procent generálních ředitelů firem si myslí pravý opak. Ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Vladimír Mařík v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvedl, že revoluce v českých firmách už začala, ale stále nejsou vidět tisíce nezaměstnaných na ulici. Která očekávání tedy považujete za pravděpodobnější?

Nevím, proč by prostí občané a zaměstnanci měli rozumět evoluci hospodářských systémů a dopadům automatizace a robotizace. Dozví se o tom více od politiků nebo bankéřů? Nebo snad ze školy? Masově tedy prostě volí ty, kteří jim naslibují nejvíce, to jest stranické politiky, bankéře, a vůbec všechny, kteří dnešnímu světu rozumí nejméně; spíše obratně lžou, manipulují a kupují si hlasy. Podívejte se jen, co trumpismus napáchal ve Spojených státech.

Tisíce nezaměstnaných v ulicích být nemusí, protože na rozdíl od politiků se lidé, obzvláště mladší generace, začínají přizpůsobovat objektivně se měnícím podmínkám. I když v České republice se mnozí snaží žít z daní v politice: je zde registrováno aktivních 84 politických stran a 118 politických hnutí, jistě za hranicí zdravého rozumu a jakékoliv formy „demokracie“. Ve Spojených státech je míra nezaměstnanosti historicky velmi nízká, ale stejně tak je i participace v pracovní síle. Čím méně lidí práci hledá, tím nižší je míra nezaměstnanosti, všude. A dvě politické strany tam na ten chaos úplně stačí.

První muž britské centrální banky se domnívá, že je chybná představa, že automatizace zlikviduje jen manuální zaměstnání. Poukázal na to, že právnické firmy už nyní využívají umělé inteligence k analýze dokumentů a k čtení důkazů, což dosud dělali nižší právníci. Nebo že banky používají kombinaci umělé inteligence a datových služeb ke komputerizaci většiny svých zákaznických služeb, což znamená, že pracovníci bank přicházejí o zaměstnání. Kam se poděje tato střední třída a které profese se stanou atraktivními, protože v nich lidem nebude hrozit nahrazení roboty?

Nevím, že by kdy někdo takovou představu prosazoval. Digitální technologie se přece týkají všech sektorů: ne jen průmyslu, ale hlavně zemědělství, služeb, státních funkcí, ale i vzdělávání, podnikání a podobně. Lze si vybavit český film „Vratné lahve“ a jeho automatický přijímač vratných lahví. Totéž se děje i v bankovnictví a ve službách vůbec. Součástí technologické revoluce je také samoobsluha, vylučování mezičlánků, masová kustomizace — uzpůsobení potřebám zákazníka, regionální a místní produkce věcí, potravin i služeb, co nejblíže k zákazníkovi a podobně.

Vrátím se ještě k tomu, čím jsem začal, tedy k obrovským sociálním rozdílům mezi těmi, kteří budou umět technologický rozvoj využít, a těmi, co kvůli němu přijdou o práci. K jakým střetům mezi těmito skupinami může dojít?

Pokud by se politici chovali normálně a přestali kvůli hlasům preferovat strany, brzdit rozvoj, transformaci a metamorfózu hospodářského, společenského, politického i kulturního života lidí, pak bude možné mladé generace připravit, střední rekvalifikovat, a starším umožnit důstojný důchod, spolu s aktivní účastí na tvorbě místních a regionálních komunit, posílených integrovanými komplexy robotizované produkce potravin, věcí a služeb, přímo v místě spotřeby.

Nejde ani tak o roboty a automaty, jako o AI, umělou inteligenci, která by mohla vést ke ztrátě kontroly nad technologiemi, viz Karel Čapek a jeho drama R.U.R. Proto jsou místní komunity tak důležité, a referenda kdy a jaké technologie zavádět jsou důležitá ještě více. Jestliže náš měnící se svět odmítneme pochopit, pak bude ke střetům přicházejících a odcházejících generací docházet tak, jak tomu vždy bylo a tak, jak jsme se z vlastní minulosti dodnes nedokázali poučit. To je ovšem veliká škoda.

Co ty nejrůznější technologické změny mohou přinést nastupující generaci?

Začnu svou osobní zkušeností. Narodil jsem se v malé vísce u Čáslavi: nebyla tekoucí voda ani elektřina, tedy pochopitelně ne rádio, telefon, záchod, a podobně. Vrcholem komunikace byl bubeník, který každých sto metrů své pochůzky rozvinul lejstro a křičel: „Na vědomost se dává…“ Lidé na vesnici byli udření, nemocní, pokroucení. Dodnes si pamatuji, jak mého kamaráda zapřáhli do pluhu při obdělávání řepy — namísto krávy.

Těžko si představit změnu v našich životech, když přišlo světlo, lednička, gramofon, rádio, později i televize. Konečně jsem mohl číst, v teple, mladí vesničané si začali zpívat, tancovat, objevily se motorky — jen staří vrtěli hlavami a brblali si u piva v hospodě. Nebylo jim to nic platné. Přišly traktory, mlátičky, samovazače, plečky… přestala dřina.

Nikdy nedopusťte, aby podobná změna byla ve vašich životech ještě dnes brzděna, odkládána, nebo zneužívána pro politické zpátečnictví! Nikdy. Učte se.

Změna a rozvoj, které čekají dnešní mladé, se nedá porovnat s tím, co jsem já prožil za jeden život v mechanistické době pomalých změn… Vás čeká podobných změn v životě několik. Nenechte si svoji budoucnost vzít.

Uvádí 22. 4. 2018 prof. Milan Zelený pro PL

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 424 × | Prestiž Q1: 6,99

+7 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top