Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 5 min.

Střípky (159)

✽ Práskací svazáci (Mirek Cirnfus) ✽ Paradox poslanecké imunity (Urza) ✽ Ze skromných počátků až na vrchol (HynekRk) ✽ Nejlepší story o GDPR (Urza) ✽

Práskací svazáci

Včera jsem, přátelé, prožil velmi osvěžující dopoledne.

V devět si mě vzali do parády dva sympaťáci z oddělení boje proti extremismu a hned jak jsem jim uvedl všechno na pravou míru, mastil jsem před uliční výbor, kterému se dnes říká, hezky liberálně-demokraticko-neomarxisticky, přestupková komise.

Na první návštěvě jsem byl mile překvapen slušností, věcností a skutečným zájmem něco vyšetřit. Policajti byli zkrátka v ouklendu a tak tajně doufám, že ty bláboly zoufalců z inIustitia smetou ze stolu.

Uvedu zde, pro pobavení, dva hlavní majtrštychy, na kterých mě chtějí svazáčci z výše uvedené tzv. neziskovky dostat před popravčí četu a které jasně dokazují naprostou paralýzu jejich zakrnělých mozečků.

Tak třeba, kdysi jsem zde napsal, že až najdu milion až dva miliony let starou kosmickou loď, prodám ji do sběru a za utržené prachy koupím v drogerii deset deka novičoku a vytrávím celou EU i s rodinama. Některý z těch pitomých slídilů si to přečetl, orosilo se mu neandrtálské čelíčko a přesně jak mu velí neomarxistická povinnost, nahlásil to policii jako nebezpečné vyhrožování a nabádání k násilí proti skupině obyvatel.

Nebo fotka polystyrenové hlavy propíchané noži a vidličkami, s žertovným popiskem o rituálu woodoo vykonaném na fiktivní postavě Kali Tučné, pro změnu jakousi bojovnicí proti nenávisti a členku neomarxistické čeky inIustitia, placenou, mimo jiné, i z našich daní, vyděsila natolik, že okamžitě, ještě čerstvě roztřesenou ručičkou, sesmolila imbecilní udání ohledně nebezpečného vyhrožování.

Celkem tam leželo zhruba deset podobných kreteno blábolů a trvalo mi téměř dvě hodiny, než jsem všechny ty zhovadilosti okomentoval a smát jsem se přestal až před uličním výborem. Tam mi jediný člen a zároveň předseda a jak se zdá i spolupracovník a donašeč tzv. neziskovky inIustitia, napařil během deseti minut dalších pět tisíc pokuty a tvářil se u toho jako by mi vlastně pomohl a ať se prý těším, čeká mě, podle jeho informací, soud a zřejmě přinejlepším šatlava.

Jeho cancy jsem prozatím trumfnul odvoláním a šel jsem do práce, protože někdo tyhle vtipálky přece živit musí.

Nevím, kam až tahle taškařice dokodrcá, ale začínám se královsky bavit.

Svazácký zombie se snaží rozhodit žižkovského pardála.

Ať si naserou do svejch smradlavejch tlamiček.

Mirek Cirnfus, FCB


Paradox poslanecké imunity

Poslanci (i senátoři) mají imunitu, na základě které mohou být trestně stíháni jen se souhlasem kolegů (a přestupky s nimi řeší jen kolegové); představte si, kdybyste to tak měli taky, stíháni můžete být jen tehdy, když to kolegové v práci odsouhlasí. Coby anarchokapitalista to vidím jen jako výsměch mocipánů prostým poddaným; jaké jsou ale ty „oficiální“ důvody k oblbnutí veřejnosti? Prý je tomu tak proto, aby poslanci (či senátoři) nemohli být „šikanováni“ zbytečnými žalobami, což by mohlo paralyzovat činnost parlamentu (či senátu); vnímáte ten výsměch? Zákonodárci vytvářejí systém práva, přičemž z něj potřebují výjimku, aby proti nim (jeho tvůrcům) nemohl být zneužit! Oni tedy vytvářejí zneužitelný škvár, ve kterém my musíme žít (občané též nemají imunitu, aby nemohli být skrze systém práva paralyzovány jejich firmy), ale sami potřebují výjimku, jež je má chránit před dopady toho, jak podělali svou práci!

Píše Urza na Stoky.Urza.cz


Ze skromných počátků až na vrchol

Co mají společného novinář a politik Karel Sladkovský, hudebník František Kmoch, malíř Max Švabinský, vynálezce František Křižík, politik Gustav Habrman, národohospodář Karel Engliš, hudební skladatel Vítězslav Novák, spisovatel Alois Jirásek, nakladatel a podnikatel Jan Otto, zakladatel genetiky Johann G. Mendel, arcibiskup Antonín C. Stojan nebo básník Karel Hynek Mácha?

Narodili se v 19. století. To sice ano. Ale hlavní je, že jde o osobnosti, které se dokázaly ze skromných či přímo chudých poměrů anebo z postavení nižších vrstev (malorolníci, venkovští řemeslníci, dělníci, sluhové atd.) či nuzných poměrů v pozdějších stádiích života vyšvihnout mezi významné a obecně známé osobnosti své doby (a výjimečně opět z této pozice spadnout, někdy až na dno).

A to vlastní pílí a/nebo díky pomoci příbuzných a různorodé charity. Analyzoval jsem takhle před časem životopisy řady významných osob a vybral z nich několik desítek příkladů (nejde tedy o anekdotickou statistiku), které najdete zde (další díly jdou snadno dohledat). Podotýkám, že bych těch osobností mohl vybrat mnohem více! I když dnešnímu čtenáři některé tyto osobnosti nic už neřeknou, šlo ve své době o lidi dostatečně známé. Každopádně jde většinou o osobnosti, které se kvalifikovaly do encyklopedie „Kdo byl kdo v našich dějinách“ z nakladatelství Libri.

Dva příklady: Josef V. Sládek — jeho otec byl původně jen zedníkem, i když později se vypracoval na stavebního mistra. Sládek mohl studovat. Později se však rozhodl pro dvouletý pobyt v Americe, mimo jiné i z důvodu existenční nejistoty. V Americe pracoval mimo jiné i jako dělník na stavbě železnice a jako topič na lodi. I přes svůj původ a dělnické profese se stal Sládek významným básníkem a překladatelem.

Johann Liebieg — byl jedním z vůbec největších a nejvýznamnějších podnikatelů 19. století v Českých zemích, potažmo ve starém Rakousku. Byl sice synem broumovského měšťana a soukenického mistra (ten brzy zemřel), ale začínal v Liberci jen jako pouhý soukenický tovaryš, později přešel k podomnímu obchodu s galanterií, s níž obcházel trhy v okolních městech. Koncem svého života zaměstnával tisíce lidí, vlastnil panství a chlubil se baronským titulem.

Kdysi byl používán plakát o osudu talentů za kapitalismu — žebrající houslista a o osudu talentů za komunismu (či nacionálního socialismu, už přesně nevím) — houslista hrající před diváky. Byl však osud talentů za (relativního) kapitalismu 19. století skutečně tak špatný?

Píše HynekRk na Stoky.Urza.cz


Nejlepší story o GDPR

Zatím nejlepší story o GDPR jsem slyšel dnes ráno v rádiu:

„Nějaký úřad (bohužel jsem nechytl kde) rozeslal hromadný mail kvůli svolení k nakládání s osobními údaji; akorát neuměli používat skryté kopie, takže celé městské části rozeslali jména a mailové adresy všech. Co bychom si bez toho státu počali; hnusné soukromé firmy by mohly někomu prodávat naše mailové adresy! Stát to udělá zadara jen z blbosti; a to samozřejmě tolerujeme, když nikdo neměl zisk, je vše v pořádku.“

By Martinus Karthus Urza

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 179 × | Prestiž Q1: 6,15

+7 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Střípky (159)

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

top