Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:

Jak zákon pokouší naši slušnost?

Přiznávám. Mám rád Harryho Pottera. Mojí favoritkou je samozřejmě Hermiona. Ze studentky citující paragrafy školního řádu se postupně stává rebel bojující mimo jiné proti všemocnému Ministerstvu kouzel. Velmi inspirativní je pátý díl, kdy ředitele Brumbála vystřídá babizna Dolores Umbridgová, která se snaží, aby škola fungovala do puntíku podle její představy. Vydává jedno nařízení za druhým, ve kterém přikazuje, co studenti a učitelé musí či nesmí dělat. Čím více nařízení vydává, tím méně věci fungují, jak by chtěla.

Nepřipomíná vám to něco? Nekonečná touha politiků po ustanovení toho jejich řádu ve společnosti (ať už to myslí dobře nebo ne) vede k tomu, že se chovají přesně jako Dolores Umbridge. Vydávají jeden zákon za druhým, o vyhláškách nemluvě.

„Kolem roku 1950 bylo v zákonech a vyhláškách okolo sta tisíc ustanovení. Toto číslo pozvolna rostlo až zhruba na 400 tisíc v roce 1989 – a v ten moment nastal boom, který dosud neskončil. Od listopadu 1989 do současnosti narostl počet ustanovení na zhruba 1,6 milionu.“, Jiří Táborský.

Řád kam se podíváš

Pamatuji si, jak jeden náš pan profesor na gymplu neustále strašil školním řádem. Jednou jsem byl někde ubytovaný a pan domovník, neboť jsme dělali patrně hluk, na nás vyrukoval s domovním řádem. Ve starších autobusech v Jablonci zase na sedadle přímo za řidičem byl vyvěšen přepravní řád, který měl, tipuji, tak 10 – 15 A4 opravdu titěrným písmem. Co všechny tyhle řády mají společného? Nikdo je nikdy nečetl. Alespoň já ne.

Přesto jsem vystudoval školu, bydlím v jednom z pražských paneláků a městskou dopravou jezdím bez problémů také každý den. Skoro by se zdálo, že tahle sáhodlouhá lejstra k životu nepotřebujeme.

Absolvoval jsem dvě operace kolene, po kterých jsem vždy pár týdnů chodil o berlích, což mělo za následek, že mě lidé neustále pouštěli v metru či v tramvaji sednout. A ještě zajímavější je, že paragraf o tom, že máme pouštět lidi s berlemi sednout, v přepravním řádu není.

Slušnost je víc než zákon

Skoro to tak vypadá, že lidé jednají podle jiných principů, než jsou napsány ve všemožných zákonech, vyhláškách a řádech. Platí totiž, že v čím složitější skutečnosti se pohybujeme, tím k jednodušším principům rozhodování se upínáme. Tím principem je naše morálka – slušnost.

Dnešní právní systém vychází z komunistické ideologie, že morálka ostatních lidí nám nevyhovuje, tak jim vnutíme vlastní morálku skrz hory předpisů a nařízení. Dochází k tomu, co již před dlouhou dobou napsal Frederic Bastiat: „Jsou-li zákon a morálka ve vzájemném protikladu, občan je postaven před volbu – buďto ztratí smysl pro mravnost, anebo respekt před zákonem.“

Právník? Spíš jazykovědec

Ztrácíme morálku a zásady slušnosti ve jménu hordy psaných zákonů, které nikdo nečte, neboť jich je tolik, že nemá ani šanci je přečíst, i kdyby mermomocí chtěl. Nečtou je ani zákonodárci, kteří zákony schvalují, protože jich schvalují tolik, že ani oni nemají šanci přečíst tolik bezduchých stránek textu. Čtou je tak jen úředníci a lobbisté, kteří si zákon připravili. Zákonodárci jsou pak jako automat, který hlasuje podle jednoho člena svého klubu, který zákon snad přečetl. A lidé? Ty se o zákonu zpravidla dozvědí tehdy, když zákon poruší.

Ty statisíce zákonů a vyhlášek nevychází z principů morálky a zásad slušnosti, jak by měly, ale ze zájmů lobbistů a úředníků. Soudci a právníci nehledají v soudních přích spravedlnost – nejlepší řešení pro všechny strany. Hledají v těch statisících paragrafů návod, jak by měli postupovat. Soudci a právníci zdegenerovali z lidí, kteří mají pomáhat řešit složité životní situace, na jazykovědce, kteří se hádají o význam jednotlivých slovíček. Nejlepší právník není ten, kdo najde nejspravedlivější řešení, ale ten, kdo najde obezličku v zákoně.

Musíme si uvědomit, že žijeme v právním systému nasáklém komunismem. Chtějme právo takové, kde se společnost neřídí nikým nečtenými a nerespektovanými paragrafy, ale principy jako je morálka a zásady slušnosti.

Autor: Honza Mikula

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 287 × | Prestiž Q1: 5,09

+1 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Jak zákon pokouší naši slušnost?

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top