Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 5 min.

Socanství EU 5

Celý marxismus je založen na „vládě dělnické třídy“. Problémy jsou tu dva a oba zásadní a pro marxismus kritické:

  1. Existuje vůbec dělnická třída?
  2. Může dělnická třída vládnout?

Marx a dělnická třída

Mladý Marx spolu s Engelsem postavili svou tezi reformy společnosti na předpokladu, že jejím nositelem musí být nějaká skupina (třída), která je neoddělitelná od ekonomiky. V jejich době jim (ale i tehdy ne zcela právem) vyšla dělnická třída, která v ekonomice prací vytváří hodnoty (a všechny ostatní třídy si, podle M + E tyto hodnoty nějak přivlastňují).

Marx v této souvislosti jasně definoval dělnickou třídu jako skupinu lidí, provádějící námezdní práci (s denním nebo týdenním cyklem práce a mzdy), a to práci naprosto nekvalifikovanou a nepotřebující žádné zvláštní vzdělání nebo vyučení, jen zapracování na příslušné pozici.

Tato charakteristika dělnické třídy byla v rudých příručkách politického školení obcházena a seznámili se s ní pouze vysokoškolsky vzdělaní školenci (v rámci vysokoškolské výuky marxismu-leninismu). Bylo to proto, že uvedená skupina v podstatě přestala existovat již za života Karla Marxe a další progresi jejího zanikání byl svědkem o něco mladší Engels.

Je to v zásadě logické: S rozvojem výrobních prostředků začaly nároky na pracovní sílu narůstat a v podstatě už na místech řadových dělníků museli být lidé s dosti rozsáhlým pregraduálním i postgraduálním vzděláním. A ti, kteří podobné práce nebyli schopni, byli na postech, které se stávaly stále nahraditelnějšími.

Lektoři politických školení na VŠ nám tvrdili, že se Marx a Engels původně zděsili, když jim vyšla dělnická třída takto charakterizovaná (nevzdělané masy, konající ty nejprimitivnější práce) jako onen základ, na němž mají stavět svůj „překrásný nový svět“, nicméně se zaťali a prostřednictvím spolku komunistů, který v podstatě ukradli jeho zakladatelům a přeměnili na revoluční politickou stranu (MMCH, naprosto stejně si počínal Hitler vůči NSDAP) začali na svých vizích světové dělnické revoluce pracovat. Mimo jiné to ukazuje naprostou neschopnost humanitních disciplín obecně a marxismu zvláště korigovat zjevně nesmyslné teorie zdravým rozumem.

Ze zpětného pohledu vyplývá, že Lenin mohl zvítězit s bolševickou revolucí jedině proto, že Rusko bylo šíleně zaostalé, a že zde opravdu existovaly masy nevzdělaných primitivů, živících se jednoduchými pracovními úkony, jaké by zvládla i mírně vycvičená opice. A že i pro tyto primitivy byl v ruské ekonomice relativní dostatek pracovních pozic. Což bylo dáno jednak odstupem Ruska od center světové kultury i technického pokroku, jednak tím, že v relativně dohledné době před revolucí došlo k dosti zpackané reformě feudalismu, která sice osvobodila masy nevolníků, ale nezajistila jim živobytí, takže se Ruskem, až do porevolučních časů, toulaly masy „bosáků“, kteří neměli co jíst a byli odkázáni na pronajímání se k těm nejprimitivnějším pracím.

V Evropě v té době již začínaly fungovat školy pro dělníky a další podobné instituce, zřizované mj. i „zlými kapitalisty“, kteří již potřebovali kvalitnější zaměstnance.

Základní omyl

Základním omylem marxismu je, že dělnická třída (v tom pojetí, v jakém ji chápali jeho zakladatelé) je neoddělitelná od ekonomiky. Ve skutečnosti Marx zachytil pouze efemérní jev, který byl vystřídán nárůstem kvality pracujících, kteří s původní marxistickou dělnickou třídou neměli mnoho společného. To do jisté míry reflektovali revizionáři marxismu, kteří ovšem byli Leninem obviněni ze zrádcovství a renegátství.

Příčinou přetrvávání onoho omylu ovšem mohly být i vedlejší záměry marxistických vůdců: Pokud neexistuje autentická dělnická třída, pak vůči nim neexistuje naprosto žádná korekce a mohou stoprocentně uplatňovat svou libo(z)vůli. Nehledě k tomu, že i kdyby takováto třída existovala, tak by z podstaty věci (negramotnost a nulová kvalifikace vůbec) potřebovala někoho, kdo by mluvil jejím jménem (a opět měl značný prostor pro libovůli). Asi jako se dnes někteří etikové dožadují toho, aby byla některým zvířatům přidělena lidská práva a oni mohli být jejich mluvčími.

Dělnická třída v Marxově pojetí jednak prakticky neexistuje, jednak jsou v současné době pracovní místa, která by s ní byla kompatibilní, nahrazována modernizací a automatizací. V podstatě už primitivní analogově řízené automaty zvládly to, co Marxův dělník, a zcela zlikvidovaly jeho „neoddělitelné postavení“ v ekonomice.

Zájmem státu pak je, aby takových lidí bylo co nejméně, protože moderní ekonomika pro ně nemá naprosto žádné uplatnění. A v situaci, kdy se objeví (spíše nárazově a v souvislosti s nějakou mimořádnou situací) takováto potřeba, může patřičné úkony provést prakticky kdokoli.

Výsledkem tohoto základního omylu je další důvod, proč marxismus nemůže fungovat (ve smyslu „samoúdržby“), ale musí být toto zřízení dlouhodobě (celé generace) udržováno totalitní diktaturou. Zatímco kapitalismus i feudalismus vznikaly a udržovaly se zcela spontánně.

Pokus o restituci?

Marxisté (alespoň ti, co určují náplň politických požadavků — vymozkovaní aktivisté o těchto věcech nemají ani ponětí), stojí před problémem, daným neexistencí marxistické dělnické třídy. Takováto třída v EU prostě není a lidé, kteří mají její charakteristiky, se vyskytují na okraji společnosti (část bezdomovců a nejprimitivnější část kriminálních živlů).

Jistou zkratkovitou reakcí by mohl být dovoz lidí těchto vlastností z rozvojových států, kde je jich nadbytek. A jsme u onoho výroku marxismem prolezlé německé vlády „Zvládneme to“. Tj. zamoříme EU lidmi, kteří odpovídají charakteristice Marxovy dělnické třídy. Lze také pozorovat, že kolem dovozu této chátry se shromažďují především marxisticky orientované organizace (respektive neomarxisticky, část původních marxistických stran ze zemí bývalého východního bloku je k této akci zdrženlivější, minimálně proto, že potřebují obnovit svůj vliv na obyvatelstvo).

Idiotismus neomarxistického vedení starých států EU tedy nemusí být motivován snahou o islamizaci tohoto soustátí, ale může být integrální součástí jejich levicové ideologie. Čímž ovšem není řečeno, že se na celou tuto akci nenabalují i živly, jejichž cílem není marxizace ale islamizace. Minimálně jsou takto motivováni zástupci islamistických států, kteří podporují „duchovní rozvoj“ imigrantů (tj. aby se nezcivilizovali, ale zůstali dále v područí islamistické ideologie).

Další věcí je, že pokud by tyto dovezené živly v EU převládly, nedošlo by rozhodně k návratu do dob mládí Karla Marxe, ale celé by se to zhroutilo někam na hranici pravěku a starověku. Tomu totiž odpovídají reálné možnosti a civilizační návyky islámských imigrantů.

Bez ohledu na motivy jejích aktérů je ovšem imigrační krize jednak důkazem, že se od marxistů nic pozitivního očekávat nedá, jednak lakmusovým papírkem, umožňujícím detekovat ty skupiny a organizace, které mají pod líbivým pláštíkem humanismu skryty uniformy dozorců z gulagů a koncentráků.

Marxismus je v současné době naprosto nesmyslná a od reality odtržená ideologie, jejíž zavádění a udržování nutně musí být prováděno extrémním násilím, protože naprosto neodpovídá současné úrovni civilizace v EU. Z tohoto důvodu je nutné proti marxistům bojovat všemi prostředky, a pokud budou nadále používat EU jako svůj nástroj, tak je třeba EU rozbít, minimálně odchodem zemí bývalého sovětského bloku.

Vystavil 30. května 2018 pergill na upergilla.blogspot.com

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 169 × | Prestiž Q1: 4,87

+4 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Socanství EU 5

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

top