Štítky článku: •  

Strana podvodníků se cpe k moci

Protože případ Lidového domu, respektive causa Altner už se vleče nějakých jedenáct let, bylo by záhodno (pamětníkům i nepamětníkům) trochu osvěžit paměť. Zejména, abychom si uvědomili, jací jsou socialisté hospodáři, za druhé, proč se tak usilovně derou k moci, a za třetí (což už se dávno zapomnělo!), že hlavním viníkem celého tohoto průšvihu je Miloš Zeman.

Jak vlastně vznikla kauza Altner a kdo ji zapříčinil odmítnutím proplacení smluvní odměny, kterou před tím s Altnerem ohledně vybojování Lidového domu dobrovolně uzavřel jako předseda soc.-dem.?! Kdyby to byla pro vás neznámá historie, rád to prozradím — Miloš Zeman.

„ČSSD nesmí nakládat s Lidovým domem ani se sousedním Lannovým palácem v centru Prahy. Exekutor majetek strany zablokoval kvůli dluhu ve výši 337 milionů korun, který měli sociální demokraté splatit zesnulému právníkovi Zdeňku Altnerovi.  „Záznam o exekuci vyznačený v katastru nemovitostí je pouze technickou poznámkou, která reflektuje skutečnost, že Obvodní soud pro Prahu 1 již před několika měsíci vydal formální pověření exekutoru Jíchovi k vedení exekuce na základě rozsudku Městského soudu v Praze z března loňského roku,“ reagoval pro E15 Jiří Chvojka z právní kanceláře Bělina & Partners, která ČSSD zastupuje.“

Zdroj: 5. ledna 2017, zpravy.idnes.cz

„Zhroucený Sobotka a šok v ČSSD. Naprosté zděšení, šok a nevěřícné pohledy! Tak vypadalo dnešní ráno v Praze v Hybernské ulici č. 7, tedy ve známém Lidovém domě, sídle České strany sociálně demokratické! Exekutoři dorazili v osm hodin ráno a okamžitě se pustili do práce. Uzamkli všechny vchody a pověsili na ně úřední cedule »Exekučně zabaveno«.  Poté se rozběhli se po celé budově, kancelářích a dalších prostorách a svými nálepkami oblepili počítače, tiskárny, televize jakož i veškeré další vybavení i zařízení. Že jim není nic svaté, se ukázalo ve chvíli, kdy na oranžovém řečnickém pultíku za kterým nedávno Sobotka slavil své znovuzvolení, přelepili nálepkou »Exekučně zabaveno« heslo sjezdové heslo ČSSD »Úspěšná budoucnost naší země!«“

Zdroj: 1. dubna 2017, zpravy.instory.cz


Přehledně: O co jde v kauze Altner

Praha — Třináct otázek nepříjemných Jiřímu Paroubkovi, neboli o co jde v kauze Altner versus ČSSD. Přečtěte si v přehledu Aktuálně.cz.

  • 1. Proč stojí ČSSD před hrozbou, že finančně zkrachuje?

Nezaplatila právníkovi Altnerovi, který pro ni v roce 2000 u Ústavního soudu definitivně vyhrál spor o dnešní stranické sídlo, Lidový dům v centru Prahy. Vítězství u této soudní instance z něj udělalo jednoho z nejznámějších právníků, z ČSSD zase jednu z nejbohatších stran.

  • 2. Kdo je právník Altner?

Letos [pozn. red.: 2007] šedesátiletý muž, který se paragrafy naučil znát na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Jako právník (podnikový) pracoval už před rokem 1989. Má za sebou i několikaletou kariéru správce konkursní podstaty, v této roli se seznámil s někdejším ministrem financí ČSSD Ivo Svobodou a jeho pravou rukou Barborou Snopkovou.

Byl správcem zkrachovalého podniku OSAN, který zadával účetnictví Svobodově firmě Omnia. Správce sociálnědemokratických financí udělal s Altnerem dobrou zkušenost, jak řekl, ještě než skončil ve vězení kvůli vytunelování firmy Liberta, a tak se právník dostal k zastupování ČSSD v boji o Lidový dům.

  • 3. Kolik Altner žádá?

Přibližně 19 miliard korun. Částku denně zvyšuje o 8,5 milionu. Samotná odměna činí podle něj 165 milionů, zbytek jsou pokuty a penále.

  • 4. Chce Altner příliš?

Problém není v ceně, ale ve smlouvou dané pokutě a penále. Paroubek označuje 0,3 procenta denně (tedy přibližně 110 % p.a.) za částku v rozporu s dobrými mravy. Fakt ovšem je, že soudy — protože jde o sankční úrok — zatím žádný verdikt, který by Paroubka v jeho tvrzení podpořil, nevydaly. Altner označuje úrok v těchto případech za běžný.

  • 5. Jaký majetek má nyní ČSSD a měla by z čeho Altnerovy požadavky zaplatit?

Jednoznačně nejcennější částí stranického majetku je právě Lidový dům. Jeho cena se odhaduje mezi 1,5 až dvěma miliardami korun. Není tedy ani teoreticky možné, že by Altner z ČSSD dostal vše, co včetně penále požaduje.

  • 6. Proč soudy přiřkly Lidový dům sociální demokracii?

V roce 2000 tak po předchozí sérii opačných rozhodnutí obecných soudů rozhodl Ústavní soud. ČSSD získala obrovský nemovitý majetek i necelých 200 milionů za nájem, do té doby schraňovaný na vázaném účtu mimo její dosah. Pro verdikt ústavních soudců bylo klíčové, že novodobou ČSSD uznali za nástupkyni exilové a předválečné sociální demokracie.

  • 7. Proč ČSSD Altnerovi nezaplatila?

To ví pouze lidé, kteří se v minulých letech pohybovali v útrobách Lidového domu. Smlouvu s Altnerem podepsal Miloš Zeman, ale k placení se strana neměla ani za Vladimíra Špidly, ani za Stanislava Grosse. Také o tom, proč sociální demokraté přistoupili na tak kruté podmínky, se jen spekuluje. Jedna z verzí říká, že nevěřili v možnost získání Lidového domu, a tak si odměnu Altnerovi nijak pečlivě neohlídali.

  • 8. Mohou se Altner a ČSSD ještě dohodnout?

Mohou. Ale zatím to tak nevypadá. Altner odmítl i poslední návrh Jiřího Paroubka, že ČSSD zaplatí celkem 126 milionů. Už dříve zaplatila 18 milionů, do notářské úschovy přidala 33 milionů a dalších 93 milionů je připravena tam dát.

  • 9. Jak postupuje Jiří Paroubek?

Jinak než jeho předchůdci. Zjevně si uvědomil nebezpečí, které straně hrozí. Chce se dohodnout a před blížícím se sjezdem ČSSD, kde má být zvolen předsedou strany, se ostře vymezuje vůči Miloši Zemanovi. Kde může, tam připomíná, že kauza Altner je jeho dílo.

  • 10. Za jakých podmínek musí soud vyhlásit konkurs?

K Altnerovu návrhu na konkurz, který už podal k Městskému soudu v Praze, se musí přidat nejméně jeden další věřitel. Altner tvrdí, že ho na své straně má. A pak je důležitá ještě jedna podmínka — Altner musí prokázat nárok na své peníze. Zatím má v ruce jen rozsudek vyřčený soudem první instance. Zákon sice neříká, že toto není důkaz nároku, ale praxe u konkursních soudů ukazuje, že v takovém případě jsou s vyhlášením krachu víc než opatrné.

  • 11. Může v konkursu skončit politická strana?

Může. Ještě se to v případě tak velké a zavedené strany, jako je ČSSD, nestalo.

  • 12. Co by to znamenalo?

Prakticky její konec. Přišla by o celý majetek a naopak by za sebou nechala nesplatitelné dluhy.

  • 13. Co by se dělo, kdyby soud vyhlásil bankrot ČSSD?

Zásadně by se změnily politické poměry. Zanikla by totiž strana, za níž v loňských volbách stálo 1,7 milionu voličů. A také jediná demokratická levice v parlamentu.

Na tom, zda by představa takové apokalypsy na politické mapě ovlivnila rozhodování konkursního soudce, se experti neshodnou. „Soud by byl pod velkým tlakem neposlat ČSSD do konkursu, protože by domyslel následky,“ uvedl politický komentátor Petr Nováček v Radiožurnálu Českého rozhlasu. „Třeba by právě proto rozhodl opačně,“ oponoval mu právník Tomáš Sokol.

Zdroj: 3. března 2007, zpravy.aktualne.cz


Co předcházelo sporu ČSSD s advokátem Altnerem

Podle médií uplatňuje dr. Zdeněk Altner, který zastupoval soc-dem. ve sporu o Lidový dům (LD), proti ní finanční nároky ve výši až 600 miliónů Kč. Podle jakých smluv může vznášet takové nestoudné požadavky? Obávám se, že to může mít temné pozadí spojené s působením Iva Svobody ve funkci místopředsedy ČSSD pro hospodářské otázky, který smlouvu s dr. Altnerem sjednával.

Vzhledem k tomu, že se opět mohou projevovat snahy zneužít tuto kauzu proti soc-dem., pokusím se složitou historii sporů o LD v devadesátých letech přiblížit.

V roce 1990 KSČ předala Lidový dům soc. demokracii, protože ten byl od svého vybudování počátkem 20. století jejím majetkem. Za první republiky politické strany neměly povahu právnických osob, které by mohly vlastnit majetek. Proto i soc-dem. používala formu různých obchodních společností, jejichž prostřednictvím LD využívala ke své činnosti. Tak tomu bylo i po osvobození ČSR v roce 1945, kdy LD vlastnila a. s. Cíl, jejímž jediným akcionářem byla ČSSD.

Po únoru 1948 se LD zmocnila KSČ, a to ještě před tím, než došlo k nucenému sloučení soc-dem. s KSČ. ÚV KSČ jej užíval až do 17. listopadu 1989 a choval se jako jeho vlastník. Po sametové revoluci jej vrátil soc-dem. To se považovalo za spravedlivé odčinění někdejší křivdy, a proto nebyl LD zahrnut ani do ústavního zákona z podzimu 1990 o vrácení majetku KSČ čs. lidu.

Koncem roku 1993 však ministerstvo financí prohlásilo, že LD nepatří soc-dem., ale že má patřit státu a v tomto smyslu podalo určovací žalobu u Obvodního soudu v Praze 1. Tento soud žalobu zamítl, ministerstvo financí se odvolalo k vyšší soudní instanci, a tak vznikl kolotoč soudních sporů o vlastnictví LD, který ukončil až Ústavní soud svým rozhodnutím ze začátku roku 2000, kterým je definitivně přiznal soc-dem.

Po žalobě ministerstva financí vznikla pro ČSSD složitá situace, protože tato žaloba a důsledky s ní spojené znamenaly vážné ohrožení chodu strany — nepochybně to byl vlastní cíl pravicové Klausovy vlády — a tak se vedení připravovalo na soudní řízení. V rámci těchto příprav jsme s Petrem Kučerou vytvořili skupinu historiků, jež podrobně prostudovala historii vlastnictví LD a osudy a. s. Cíl v době února 1948 a po něm včetně působení ČSSD v zahraničí v období komunistického režimu.

Dále jsme vytvořili skupinu právníků z právní komise ČSSD, v níž mj. byli vynikající experti jako prof. Jiří Boguszak a doc. Vladimír Mikule, která podrobně rozebrala složité právní vztahy vlastnictví a. s. Cíl a problematiku spojenou s tím, že tato společnost nemohla fakticky působit, ale právně existovala, i když LD bez právních důvodů užíval ÚV KSČ.

Tehdejší místopředseda soc-dem. pro hospodářské otázky Ivo Havlíček svolával pravidelné porady této právní skupiny s dr. Pavlem Blanickým, který jako advokát v soudním řízení soc-dem. zastupoval. Na nich se projednávala strategie a taktika vedení soudních řízení. Prof. Boguszak a doc. Mikule k tomu vypracovali odborné expertizy. Advokát postupoval ve shodě s těmito projednanými postupy.

Když Havlíčka vystřídal v jeho funkci Svoboda, ukončil smlouvu s dr. Blanickým a zastupováním pověřil dr. Altnera. I u Svobody se konalo několik porad uvedené právní skupiny s dr. Altnerem, na nichž se posuzoval současný stav soudního řízení a návrhy pro jejich další průběh. Podklady a expertizy odborné právní skupiny byly nadále použitelné, jen se doplňovaly o novou argumentaci vzhledem k průběhu soudních sporů. Mohu odpovědně říci, že právní rozbor těchto řízení včetně návrhu na další postup v nich vycházel z expertiz a závěrů této odborné skupiny. Na jejich základě vypracovával svá podání i dr. Altner. Proto jeho osobní přínos z hlediska návrhu řešení byl omezený. Konstatuji to proto, že i tato problematika patří do posuzování obsahu uzavřených smluv s dr. Altnerem z toho hlediska, zda byly v souladu s „dobrými mravy“. Všichni členové této právní skupiny tuto činnost včetně vypracování expertiz vykonávali zcela nezištně pro soc-dem. a žádnou finanční odměnu za to nepožadovali a ani nedostali.

Když jsem se dozvěděl, že Svoboda vyměnil advokáta a zastupování zadal dr. Altnerovi, vyžádal jsem si u něho (byl jsem předsedou právní komise ČSSD) rozhovor, ve kterém jsem ho upozornil, že to není dobré řešení. Svoboda mi odpověděl, že ho sám zná, že s ním delší dobu spolupracuje a má s ním dobré zkušenosti. Odpovědnost měl Svoboda jako místopředseda strany pro tyto otázky. Proto jsem dále proti jeho volbě dr. Altnera nic nedělal.

Smlouvy s dr. Altnerem podepisoval ovšem i předseda soc-dem. Miloš Zeman. Ten, jak vím z vlastní zkušenosti, se soustřeďoval na otázky politického vedení strany a záležitosti, za něž odpovídal Svoboda, ho příliš nezajímaly. Mohu se proto domnívat, že jak sám říká, dal na Svobodovo doporučení, které akceptovali i další členové politického grémia.

Držím se naděje, že soudy vyšších instancí nebudou považovat za správné stanovisko soudkyně Obvodního soudu v Praze 1, že uzavřené smlouvy se mají dodržovat bez ohledu na jejich obsah. V tisku byl již v této souvislosti zmíněn judikát Nejvyššího soudu, podle něhož v případě, že smlouva mezi advokátem a klientem vybočuje ze stavovských předpisů, které stanoví kritéria pro určování odměn, je uzavřená smlouva v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatná. Platí zásada, že smluvní svoboda nemůže být bezbřehá.

Zdeněk Jičínský (Autor byl poslanec za ČSSD)

Zdroj: Bez datace, cak.cz


Pozn. red.: Jen suše podotýkám, že komunista Jičínský, jenž spolupáchal naši polistopadovou ústavu, si opět vysvětluje právo značně marxisticky: platí jen tehdy, když se nám hodí. A na margo celého případu: je mi vcelku jasné, proč se socani tak derou k moci i se svými 7,3 % volebního zisku — voda jim totiž do prdele teče! A jejich celkový dluh už se pohybuje odhadem někde kolem 0,75 miliardy! (A jen poznámka na okraj: už i ten Pavel Mertlík, relativně slušný a vzdělaný levičák, socanům hodil stranickou legitimaci na hlavu!)

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 235 × | Prestiž Q1: 7,22

+9 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top