Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 4 min.

Lze ČR vrátit mezi světové špičky? Nelze?

Jistě, že lze, ale je třeba se vyhnout naivním politickým slibům, bez jakékoliv stopy po rudimentárním přemýšlení. Současní Jakobíni a Makačenkové nabízejí zcela nereálný návrat „jako nebo jakoby“, se zvýšenou intenzitou komunistického „makání“.

To jistě stačí na trvalé, mediální Reality Show stále nekončící personalistiky, rekorytarizace a korupce. Bez myšlení, národního podnikání, cílevědomé práce a především týmové spolupráce českých podniků, samospráv a univerzit, se ale k této vidině přiblížit nelze.

Motto: Dobrý pastýř za vlastní ovce i život vsází.
Námezdník ale není pastýř: ovce mu nepatří;
vida vlka přicházeti, opouští ovce a prchá.

(Případně nejedno malé jehňátko si pod kabátem odnáší.)

Pro zajištění budoucího rozkvětu národního hospodářství je třeba, po 28 letech politické experimentace, zajistit urychlený a spolehlivý návrat k normálnímu modelu fungování moderní, zdravé a perspektivní ekonomiky.

Nešťastné pojetí české ekonomiky po r. 1990, dle známé „klausule“: „Vždyť je to jedno, komu to vlastně patří“, vedoucí k trvalému a pokračujícímu výprodeji národních kapitálových aktiv a finanční podpoře zahraničních zájmů na území ČR, je třeba přistoupit k obnově českého podnikatelství podle nejlepších tradic podnikání, i když ne politiky, předválečného Československa.

Největší překážkou zůstává stále mediální návyk a přijímání statusu quo, tedy nejen D1 a dálničních vlaječek, ale i úpadku politické kultury, vzdělávacích institucí, národních aspirací a sesuvu ke komunistům — jako něco normálního, očekávaného a pro volící většinu spíše samozřejmého — bez ohledu na životy příchozích generací a jejich ambice.

Pro renesanci národního hospodářství, je třeba vycházet z řady přirozených faktorů a kroků, realizovaných nově vznikající, ale již významně sebevědomou českou podnikatelskou sférou:

  1. Obnova klíčové role vlastnictví a rozhodovacích vlastnických funkcí.
  2. Důraz na maximalizaci (ne minimalizaci) přidané hodnoty (komplexní integrované celky pro koncového zákazníka či spotřebitele.)
  3. Růst exportu, kdy jeho přidaná hodnota i zisky patří českým vlastníkům; zatímco dnes patří domácím námezdníkům jen za smluvní mzdy a vlastní dluhy.
  4. Spolupráce českých podniků, ve smyslu tvorby integrovaného produktivního prostředí (IPP), v průmyslu, zemědělství i službách.
  5. Omezení existující závislosti na cizích podnicích a ekonomikách, prosazením moderních, inovačních a reálných znalostí, technologií, jakož i tradičně českého podnikatelského umu a ducha.
  6. Prosazovat sdílenou výchovu, vzdělávání a přípravu nové, národní podnikatelské vrstvy, s pomocí sítí podnikových, soukromých a nezávislých podnikatelských univerzit ve všech regionech ČR.
  7. Podnikatelské vzdělávání nelze přenechávat v rukách zpolitizovaného MŠMT a jeho akreditačních komisí. Namísto úřednické akreditace de jure je třeba posilovat důvěryhodnou akreditaci de facto podnikatelských, rodinných a regionálních subjektů.
  8. Šíření uměle mediálně „iracionálního optimismu a euforie“ vede k bujarému zadlužování českého obyvatelstva — v očekávání chiméry tzv. „českého“ růstu v převážně zahraničně vlastněné ekonomice.
  9. Odhady růstu HDP (ne HNP) nadhodnocují banky (v ČR zahraničně vlastněné) a jejich mluvčí, za účelem generování dalších půjček, poplatků, a hlavně pokračujícího zadlužování obyvatelstva. Funguje jim to.
  10. Preferovaná míra růstu HDP (v ČR 0,62 % průměr za 1996–2018, 2,4 % maximum v r. 2017, minimum -3,5 % v r. 2009) není dobrým indikátorem hospodářského rozvoje. V dubnu 2018 ČR měla 3,5 %, ale Albánie 3,7, Bhutan 7,1, Djibouti 6,7, Ethiopia 8,5, Libya 16,4, Rwanda 7,2, Vietnam 6,6, atp. Zdroje: imf.org/…/datamapper a tradingeconomics.com/…/gdp-growth
  11. Také mediální nadužívání výrazu „naše“ (jako Škodovka, Pilsner Urquell, atp.) je zavádějící a kontraproduktivní: nejsou naše, prodali jsme je, jsou pryč. Je třeba podpořit spíše „fandění“ odvaze a úsilí podniků světové úrovně, které jsou opravdu české.
  12. Je také nutné důsledně rozlišovat mezi ekonomikou na českém území (HDP) a ekonomikou vlastněnou českými subjekty (HNP). Právě ignorování HNP vedlo k přeřazení ČR do kategorie rozvojových zemí (prodejcem českých obligací JP Morgan Chase). Návrat do světové „První ligy“ je tedy neodkladnou a bezpodmínečnou potřebou.
  13. Nelze nadále tolerovat pseudo-politiku lákání, stimulování a dotování cizích podniků, oligarchů, a korupčníků, na úkor tvorby naší vlastní vrstvy národních kapitalistů a podnikatelů.
  14. Zárukou budoucnosti ČR může být pouze kompetentní uplatnění mladých generací v podnikání českého typu, tj. v hledání naší vlastní cesty k autonomii a výkonu, ne k nabízenému úřednictví, stranickému politikaření a oslabování regionů.
  15. Nelze nadále oportunisticky financovat oxymóron tzv. „ekonomické diplomacie“, tj. souhry oligarchů, státní byrokracie, a na státu závislých podniků, za účelem korupčního výprodeje zbývajících ekonomických, společenských a kulturních aktiv i statků ČR.
  16. Stát přece nelze řídit jako rodinný podnik. Stát není a nemůže být „firmou“, již proto, že své příjmy nevydělává nabídkou žádaných produktů a služeb, ale získává je přednostním a agresivním výběrem daní. Jen skutečný podnik lze řídit jako podnik — světového formátu, ale pro lokální a regionální potřeby.
Poznámka: Sousední Slovensko právě dosáhlo nejvyšší produkce automobilů na světě (přes 1 mil. ročně) per capita. Lze jen dodat, že ani jedno takto vyrobené auto Slovákům nepatří.

Cílem výše uvedených 16 poznatků a opatření je zvýšení autonomie, sebevědomí a dlouhodobé sebeudržitelnosti české národní podnikatelské sféry — podnícením její spolupráce, svépomoci a sdílení maximalizace přidané hodnoty, utvrzení klíčové role vlastnických funkcí, obnovení respektu pro komplexní a integrovaný produkt, pro koncového zákazníka či spotřebitele, na světové úrovni — ve smyslu obnovy či snad i překonání našich tradičních podnikatelských hodnot, jako baťovského „To nejlepší na světě nám úplně stačí“ a „Uděláme si to sami“.

Namísto slov je však třeba akce. Proto jsme založili ZET-Foundation, abychom pomohli rozvíjet spolupráci česky vlastněných podniků, posílili regionální a místní autonomii, spolu s Triádou lokální synergie podniků, samosprávy a univerzit. Viz také zetfoundation.com nebo milanzeleny.com

Váš, Milan Zelený

Píše 1. 7. 2018 pan Milan Zelený na Aktuálně.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 204 × | Prestiž Q1: 7,45

+10 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Lze ČR vrátit mezi světové špičky? Nelze?

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

top