Štítky článku: •  

Lze ČR vrátit mezi světové špičky? Nelze?

Jistě, že lze, ale je třeba se vyhnout naivním politickým slibům, bez jakékoliv stopy po rudimentárním přemýšlení. Současní Jakobíni a Makačenkové nabízejí zcela nereálný návrat „jako nebo jakoby“, se zvýšenou intenzitou komunistického „makání“.

To jistě stačí na trvalé, mediální Reality Show stále nekončící personalistiky, rekorytarizace a korupce. Bez myšlení, národního podnikání, cílevědomé práce a především týmové spolupráce českých podniků, samospráv a univerzit, se ale k této vidině přiblížit nelze.

Motto: Dobrý pastýř za vlastní ovce i život vsází.
Námezdník ale není pastýř: ovce mu nepatří;
vida vlka přicházeti, opouští ovce a prchá.

(Případně nejedno malé jehňátko si pod kabátem odnáší.)

Pro zajištění budoucího rozkvětu národního hospodářství je třeba, po 28 letech politické experimentace, zajistit urychlený a spolehlivý návrat k normálnímu modelu fungování moderní, zdravé a perspektivní ekonomiky.

Nešťastné pojetí české ekonomiky po r. 1990, dle známé „klausule“: „Vždyť je to jedno, komu to vlastně patří“, vedoucí k trvalému a pokračujícímu výprodeji národních kapitálových aktiv a finanční podpoře zahraničních zájmů na území ČR, je třeba přistoupit k obnově českého podnikatelství podle nejlepších tradic podnikání, i když ne politiky, předválečného Československa.

Největší překážkou zůstává stále mediální návyk a přijímání statusu quo, tedy nejen D1 a dálničních vlaječek, ale i úpadku politické kultury, vzdělávacích institucí, národních aspirací a sesuvu ke komunistům — jako něco normálního, očekávaného a pro volící většinu spíše samozřejmého — bez ohledu na životy příchozích generací a jejich ambice.

Pro renesanci národního hospodářství, je třeba vycházet z řady přirozených faktorů a kroků, realizovaných nově vznikající, ale již významně sebevědomou českou podnikatelskou sférou:

  1. Obnova klíčové role vlastnictví a rozhodovacích vlastnických funkcí.
  2. Důraz na maximalizaci (ne minimalizaci) přidané hodnoty (komplexní integrované celky pro koncového zákazníka či spotřebitele.)
  3. Růst exportu, kdy jeho přidaná hodnota i zisky patří českým vlastníkům; zatímco dnes patří domácím námezdníkům jen za smluvní mzdy a vlastní dluhy.
  4. Spolupráce českých podniků, ve smyslu tvorby integrovaného produktivního prostředí (IPP), v průmyslu, zemědělství i službách.
  5. Omezení existující závislosti na cizích podnicích a ekonomikách, prosazením moderních, inovačních a reálných znalostí, technologií, jakož i tradičně českého podnikatelského umu a ducha.
  6. Prosazovat sdílenou výchovu, vzdělávání a přípravu nové, národní podnikatelské vrstvy, s pomocí sítí podnikových, soukromých a nezávislých podnikatelských univerzit ve všech regionech ČR.
  7. Podnikatelské vzdělávání nelze přenechávat v rukách zpolitizovaného MŠMT a jeho akreditačních komisí. Namísto úřednické akreditace de jure je třeba posilovat důvěryhodnou akreditaci de facto podnikatelských, rodinných a regionálních subjektů.
  8. Šíření uměle mediálně „iracionálního optimismu a euforie“ vede k bujarému zadlužování českého obyvatelstva — v očekávání chiméry tzv. „českého“ růstu v převážně zahraničně vlastněné ekonomice.
  9. Odhady růstu HDP (ne HNP) nadhodnocují banky (v ČR zahraničně vlastněné) a jejich mluvčí, za účelem generování dalších půjček, poplatků, a hlavně pokračujícího zadlužování obyvatelstva. Funguje jim to.
  10. Preferovaná míra růstu HDP (v ČR 0,62 % průměr za 1996–2018, 2,4 % maximum v r. 2017, minimum -3,5 % v r. 2009) není dobrým indikátorem hospodářského rozvoje. V dubnu 2018 ČR měla 3,5 %, ale Albánie 3,7, Bhutan 7,1, Djibouti 6,7, Ethiopia 8,5, Libya 16,4, Rwanda 7,2, Vietnam 6,6, atp. Zdroje: imf.org/…/datamapper a tradingeconomics.com/…/gdp-growth
  11. Také mediální nadužívání výrazu „naše“ (jako Škodovka, Pilsner Urquell, atp.) je zavádějící a kontraproduktivní: nejsou naše, prodali jsme je, jsou pryč. Je třeba podpořit spíše „fandění“ odvaze a úsilí podniků světové úrovně, které jsou opravdu české.
  12. Je také nutné důsledně rozlišovat mezi ekonomikou na českém území (HDP) a ekonomikou vlastněnou českými subjekty (HNP). Právě ignorování HNP vedlo k přeřazení ČR do kategorie rozvojových zemí (prodejcem českých obligací JP Morgan Chase). Návrat do světové „První ligy“ je tedy neodkladnou a bezpodmínečnou potřebou.
  13. Nelze nadále tolerovat pseudo-politiku lákání, stimulování a dotování cizích podniků, oligarchů, a korupčníků, na úkor tvorby naší vlastní vrstvy národních kapitalistů a podnikatelů.
  14. Zárukou budoucnosti ČR může být pouze kompetentní uplatnění mladých generací v podnikání českého typu, tj. v hledání naší vlastní cesty k autonomii a výkonu, ne k nabízenému úřednictví, stranickému politikaření a oslabování regionů.
  15. Nelze nadále oportunisticky financovat oxymóron tzv. „ekonomické diplomacie“, tj. souhry oligarchů, státní byrokracie, a na státu závislých podniků, za účelem korupčního výprodeje zbývajících ekonomických, společenských a kulturních aktiv i statků ČR.
  16. Stát přece nelze řídit jako rodinný podnik. Stát není a nemůže být „firmou“, již proto, že své příjmy nevydělává nabídkou žádaných produktů a služeb, ale získává je přednostním a agresivním výběrem daní. Jen skutečný podnik lze řídit jako podnik — světového formátu, ale pro lokální a regionální potřeby.
Poznámka: Sousední Slovensko právě dosáhlo nejvyšší produkce automobilů na světě (přes 1 mil. ročně) per capita. Lze jen dodat, že ani jedno takto vyrobené auto Slovákům nepatří.

Cílem výše uvedených 16 poznatků a opatření je zvýšení autonomie, sebevědomí a dlouhodobé sebeudržitelnosti české národní podnikatelské sféry — podnícením její spolupráce, svépomoci a sdílení maximalizace přidané hodnoty, utvrzení klíčové role vlastnických funkcí, obnovení respektu pro komplexní a integrovaný produkt, pro koncového zákazníka či spotřebitele, na světové úrovni — ve smyslu obnovy či snad i překonání našich tradičních podnikatelských hodnot, jako baťovského „To nejlepší na světě nám úplně stačí“ a „Uděláme si to sami“.

Namísto slov je však třeba akce. Proto jsme založili ZET-Foundation, abychom pomohli rozvíjet spolupráci česky vlastněných podniků, posílili regionální a místní autonomii, spolu s Triádou lokální synergie podniků, samosprávy a univerzit. Viz také zetfoundation.com nebo milanzeleny.com

Váš, Milan Zelený

Píše 1. 7. 2018 pan Milan Zelený na Aktuálně.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 234 × | Prestiž Q1: 7,59

+10 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top