Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:

Pohádka o individualismu

Abych mohl vyprávět následující příběh, potřebuji k tomu stvořit pár vlastních postav (podobnost s reálnými čistě náhodná). Hlavní hrdinou příběhu bude mladá holka a můžeme ji říkat třeba Hanka.

Hanka věří v individualismus. Nechala si na rameno vytetovat text „be yourself“, protože je přesvědčená, že je důležitý být sám sebou a „nehrát si na něco, co nejsi“. Hanka si navíc připadá velice tolerantní, protože jí nevadí homosexuálové, ani černoši, takže je v poho.

Hanka má také bratra — můžeme mu říkat třeba Jirka. Jirka je typický nerd, co furt sedí u PC, hraje online hry, čte nerdovské knihy jako Zaklínač a Duna a zajímá se o vesmír.

„Ty brácha!“ řekla mu Hanka, když mu bylo 13. „Nemůžeš furt sedět u toho blbýho počítače. Měl bys někdy jít někam ven, někam vyrazit, mezi reálný lidi. Když mi bylo 13 jako tobě, chodila jsem už chlastat, na dýzu, pařila jsem všude možně, měla jsem řadu přátel… A ty furt sedíš doma a hraješ hry. Kluk tvýho věku by se měl bavit!“

I rodiče Jirkovi někdy říkají, že by měl jít ven, poznat nějaký lidi, najít si kamarády a ne furt čučet do těch blbých knížek.

Každej je nějakej

Když už je mu skoro třicet a pracuje jako programátor, sestra i rodiče se ho ptají, jak to, že už nemá holku a řidičák a rodinu a děti… Říkají mu: „Chlap v tvým věku by neměl pořád hrát nějaký blbý dětinský hry. Už potřebuješ babu! A už bys měl mít děcka, rodinu… usadit se, bejt dospělej!“

A Hanka navzdory svému tetování — Be yourself — Jirku neustále poučuje, jak má žít.

Ona sama má štěstí, protože její koníčky jsou poměrně společensky akceptovatelné. Ráda chodí do posilky a do solárka. Jezdí na kole a vídá se s kamarády.

Hanka také nedávno zjistila, že pár bloků od ní bydlí jistý Pan Krejčí, který je pošuk do zbraní. No jo, sbírá zbraně. Má jich stovky — od různých glocků, až po různé útoční pušky. Také má trhaviny a já nevím, co všechno.

Když se zeptáte Hanky, co si o něm myslí, říká: „Je to magor! Proč by měl mít člověk útočné pušky? Na co tohle normální člověk potřebuje? To by se mělo zakázat! Je nebezpečnej! Preventivně bychom ho měli někam zavřít, než mu hrábne a třeba vystřílí náměstí plný lidí!“

Nedaleko Hanky také bydlí Pan Houska. Houska je chovatel různých exotických zvířat. Má lva a tygra a jedovatý hady. A co na to Hanka? Myslíte si, že se jí v hlavě odehrává něco jako: „No, tak Pan Houska má prostě zvířata jako svůj koníček. Kdo jsem já, abych to soudila? Každý je nějaký! Just be yourself!“

Vždycky, když mi někdo říká, jak mám žít

Ne, ne! Hanka je přesvědčená, že Panu Houskovi šplouchá na majáček. „Proč ten chlap nemůže mít prostě psa a kočku jako normální člověk? Na co jsou mu takový nebezpečný zvířata? Lev? Takový zvířata lidem do rukou nepatří! Úřady by mu je měli sebrat! To patří tak maximálně do Zoo! Takový zvířata člověk prostě nepotřebuje!“

Hanka zná také jednu rodinu. Rodinu Okurkových. Okurkovi jedou tzv. Unschooling. To znamená, že své děti neposílají do školy, ale učí je doma. Hanka pokaždé, když jde kolem jejich domu, si říká: „To jsou teda pěkní pošahanci! Rádoby alternativci, hipsteři! Proč nemůžou posílat svý děcka normálně do školy? To se jako celej den flákaj a nic? To pak nebudou ani umět číst, ne? Úřady by jim je měli sebrat! Potřebují normální školu!“

Vedle Hanky bydlí Pan Filipovský a ten je tzv. naturista. Nemá rád oblečení a po domě chodí nahý, někdy dokonce i po zahradě. Jednoho brzkého rána ho Hanka zahlídla kouřit na balkoně a byl při tom nahý!! „To je hrozné! Určitě je to úchylák a brzy mě znásilní,“ pomyslela si.

Mimochodem, Hanka nemá ráda boháče. Zná člověka — Pan Veverku — co je bohatý a kupuje si luxusní auta. „Blbeček!“ říká si Hanka. „Na co potřebuje auto za meloun? Lidi nemají co jíst a on takhle machruje! Kdybych mohla, zavedla bych zákon, že by musel povinně odevzdat polovinu chudým.“

Říkáte si, že Hanka je pokrytec, protože navzdory tomu, jak propaguje individualitu a „be yourself“, tak neustále odsuzuje byť jen trochu odlišné lidi, protože se jí nelíbí? Že by neustále chtěla druhým říkat, jak mají žít a co mají dělat?

Jenže… každý z nás je tak trochu jako Hanka. Každý z nás má mnoho představ, jak by se některé věci měly dělat „správně“ a rádi bychom to druhým nějak „nařídili“, aby tak žili. Celá naše společnost se chová jako Hanka. Pokrytecky říká „buď sám sebou“, a zároveň „no, takhle zase ne! Tady uber a radši buď normální!“

Kdo ví, třeba někdy v daleké budoucnosti se tomu budeme smát. Jako dnes se smějeme náboženskému fanatismu… „Jak lidé mohli věřit, že tančením kolem totemu přivolají déšť?“ a „Jak mohli věřit, že někdo je čaroděj a je nutné ho upálit? To je absurdní!“… tak třeba za dvě stě let si budeme říkat „Jak jsme mohli někomu říct, že žije špatně, protože má nějaké netradiční a nevětšinové koníčky a zájmy? Jak jsme mohli někomu říkat, že má dělat věci úměrné jeho pohlaví a věku…? To je zcela absurdní!“

Momentálně jsme ale jako ta Hanka… Oslavujeme individualismus, ale zároveň nesnášíme individualismus.

Nechápejte mě špatně. Je zcela ok nemít někoho rád pro to jaký je. Já nemám rád celou řadu různých lidí. Nemusím se s nikým, kdo se mi nelíbí, bratříčkovat. Je zcela ok také někomu dávat rady (pokud možno vyžádané). Je v pořádku říct „tím, že budeš celý den u televize se nenaučíš cizí jazyk…“ a „tím, že se celý den cpeš Tiramisou nezhubneš!“.

Je taky zcela v pořádku někoho kritizovat. Můžu si myslet co chci o různých lidech — o náccích, o konspiračních teoreticích, o lidech, co utrácí za nesmysly (z mého úhlu pohledu). Ale nikdy bych je neměl nutit žít, tak jak chci já. A už vůbec né hledat způsoby, jak je donutit žít podle mých představ.

Je na čase se konečně zbavit této toxické choroby naší společnosti!

#omezenciOmezují

Píše Mathias Lukl na matthias.g6.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 881 × | Prestiž Q1: 11,68

+21 plus Známkuj článek minus –2

Interní diskuse

Pohádka o individualismu

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top