Štítky článku: •  

Střípky (184)

★ Tradiční vrtění psem (Hana Lipovská) ★ Jsem pravičák, a přesto jsem nyní proti školnému na VŠ (Jan Sova) ★ Bruselské náboženství (Vlastimil Vondruška) ★  Dotace, aby chleba nestál 100 Kč (Jan Sova) ★

Tradiční vrtění psem

„Základní typy lidí, pokud jde o přístup ke světu, jsou dva, řekněme ženy a muži.

Už léta se řeší otázka, nejsou-li jedni hloupější.

Pochopitelně jsou. Ženy mají IQ až o 10 bodů nižší — muži 106, ženy 95.

Obvyklá námitka zní, že všechny podobné výzkumy dělají muži. Ano, v akademickém prostředí totiž žádné ženy nejsou, s výjimkou nečetných profesionálů, kteří se svým ženstvím živí asi jako hadí ženy v cirkusech.“

Tři, dva, jedna — to je na doživotní zákaz FB, ne? Inu, není. Sloupek téměř přesně tohoto znění vyšel dnes v lidovkách. Pouze místo slova „žena“ je v originále „konzervativec“. A místo „muž“ stojí psáno „liberál“.

Text, který by místo o konzervativcích psal o ženách, černoších či menšinách, by byl nejspíše na soudní žalobu. I kdyby to byla třebas pravda. Když se však kopne do konzervativců, je vše v pořádku. Oni ti nenávidění konzervativci totiž tak trochu převzali roli komunisty proklínaných kapitalistů.

Jsou to ti, kdo přicházejí do práce v době, kdy se někteří liberálové vrací z flámu do postele. Jsou to ti, kdo v případě války budou umírat, zatímco liberálové budou snít o kosmopolitním mírovém hnutí.

 

Na okraj: autor textu neuvádí, které studie cituje. Blbej konzervativec (asi s IQ 95) si proto zagooglil a našel práci S. Kanazawa z LSE (ano, to je ta škola, kde studovala naše paní ministryně práce).

Paper vyšel v roce 2010 v Social Psychology Quarterly a výsledky jsou založeny výlučně na datech pro USA.

A tak pro pobavení kontrujme článkem o 4 roky mladším, který vydal v impaktovaném žurnálu Intelligence Noah Carl. Podle něj mají konzervativci (voliči Republikánů) oproti liberálům-Demokratům inteligenci o pár procentních bodů vyšší.

Ha včil mudruj.

Jako hloupý, neinteligentní konzervativec — národohospodář — navrhuji řešení:

„Základní typy lidí, pokud jde o přístup ke světu, jsou dva, chytří a hloupí. A v každé zemi tvoří dohromady národ, navzájem se potřebují a mají svůj smysl.“

Hana Lipovská · FCB


Jsem pravičák, a přesto jsem nyní proti školnému na VŠ

Považuji se za tzv. pravičáka (to slovo nemam příliš v lásce, už protože si pod ním představuje každý něco jiného), a přesto jsem zásadně proti tomu, aby v současné situaci občané ČR platili na vysokých školách školné. Vysvětlím.

On je ten důvod vlastně prostý: ve chvíli, kdy vám stát odebere na daních cca 70 % z vašeho/našeho finančního příjmu je pro mě nemyslitelné, aby stát ještě vybíral školné (na státních vysokých školách), jako další formu daně. Z čeho by měl student školné zaplatit, když mu a jeho rodičům po zaplacení takto vysokých daní zbude 30 % z kupní síly? Nezaplatili (mnohonásobně) tedy jeho rodiče školné již dávno ve formě daní? A nezaplatí nutně ve formě daní školné i daný student, až „naskočí do ekonomiky“? Anebo jinak: když absolvent VŠ přichází o 70 % svého příjmu, kde má vzít ještě peníze, na zaplacení školného?

Samozřejmě existují dvě zcela legitimní námitky: 1) Člověk, který se nerozhodne studovat vysokou školu, tento „bonus“ v podobě bezplatného školného od státu nedostane a 2) student se může hned po vystudování VŠ odstěhovat a tak zde nebude platit daně. Jenže socialismus (ve kterém žijeme) není spravedlivý systém. A pokud se vám to nelíbí, myslete na to při příštích volbách.

Existuje samozřejmě i celá řada dalších námitek, třeba školné jako motivační faktor. Na to odpovídám, že pokud chce někdo lidi motivovat k práci a vytváření hodnot, měl by začít právě snížením daní a odstraněním byrokratických překážek.

Dokud nejsou daně řekněme 10 % z příjmu, buďme rádi za každou korunu, kterou nám stát nevydaní. Až budou daně rozumně nízké, budu první, kdo bude volat po zavedení školného.

V současné situaci tedy považuji zavedení školného za další z formy daní. A opravdu nechápu (pseudo)pravičáky, když jásají nad zavedením školného, jako nad svou výhrou v podobě tržního prvku v ekonomice. Školné (za současných podmínek) není žádná výhra pravice, je to další způsob, jak z lidí vydanit ještě více peněz do nenažraného státního rozpočtu. A pravičáci, kteří s tím souhlasí, sehrávají roli užitečných idiotů.

Pravičáci mají bohužel velmi často tendenci jásat nad „vítězstvími“, kterými jen pomáhají socialismu v dalším bujení. V politice polovičatá řešení nefungují. S ďáblem ani na krok, natož na půlku cesty!

Píše na svých nových stránkách pan Jan Sova


 Bruselské náboženství

Spisovatel Vlastimil Vondruška má za to, že co svět světem stojí, lidé, kteří získají moc, si ji také chtějí udržet a jen velmi neradi mezi sebe pouštějí někoho, kdo by je mohl o moc připravit. A své poddané, případně i voliče se snaží přesvědčit, že jsou neomylní a dokážou dohlédnout dál než „plebs“. To platilo o středověkých královských rodinách stejně jako o dnešních politických stranách. I o Evropské unii.

„První vlastností panovníka je, že má vždycky pravdu. Na toto téma existuje okřídlený vtip, který jsem si dovolil nepatrně aktualizovat: ‚V rámci zjednodušení pravidel připravila Evropská unie novou ústavu. Má jen dva články. Článek jedna zní — Brusel má vždycky pravdu. Článek dva zní — Nemá-li Brusel pravdu, platí článek číslo jedna.‘ Chce-li někdo vládnout, musí se logicky obestřít nimbem dokonalosti a neomylnosti,“ napsal spisovatel hned na úvod svého komentáře v sobotní MF Dnes.

I panovníci, i dnešní politici by ale měli vědět, že nejsou neomylní. Vondruška míní, že si to neuvědomují. Musí si být vědomi toho, že nejsou schopni uspokojit všechny své poddané nebo voliče. Mnohdy nedělají ta nejlepší rozhodnutí, ale jen rozhodnutí vynucená okolnostmi. A někdy dělají rozhodnutí vyloženě hloupá. Panovníci a politici však potřebují, aby lidé věřili v jejich neomylnost nebo alespoň v sílu demokratického rozhodování.

„Myšlenky vládců se nekritizují, je třeba se před nimi poklonit v němém úžasu. Panovník, ministr, poslanec, ti všichni jsou neomylní a každé jejich rozhodnutí je klenotem, za který jim musíme být vděční. A pokud se nám náhodou nelíbí, je chyba v nás, protože nechápeme dosah panovníkových vizí, neboť on hledí dále a vidí to, co my, prostý plebs, vidět nemůžeme,“ popisoval Vondruška dál procesy, kterými se upevňuje postavení politických elit.

Panovníci i politici se neobejdou bez spolupracovníků, kteří je podporují. Kdysi to byli kněží, kteří lid přesvědčovali, že jejich faraon je vlastně bohem, nebo že jejich král alespoň vládne z boží vůle. Podle spisovatele mezi námi i dnes chodí podobní „kněží“, kteří občany přesvědčují, že sebehloupější rozhodnutí vzešlé z Bruselu je správné. „Proč myslíte, že si Brusel tak hýčká aktivisty, a proč mají aktivisti stále víc a víc moci?“ zeptal se Vondruška.


Dotace, aby chleba nestál 100 Kč

ANO, pokud to zjednodušíme (ale teď fakt jako hodně), tak zemědělci skutečně berou dotace na to, aby chleba nestál 100 Kč. To je fakt, byť částka 100 Kč je samozřejmě jen kvalifikovaný odhad.

Jenže v tomto případě nejsou dotace žádným dobrodiním státu, ale skutečností, že plošné daně, zejména pak daně spojené s prací, jsou natolik vysoké, že stát musí v jistých oborech poskytovat „daňovou kompenzaci“. Dotace tak tady vystupují jako jistá „sektorová antidaň“. Vedle vysokých daní pak stát musí kompenzovat zemědělcům jalový výkon, který je spojen s neustálým nárůstem administrativy. Můj odhad je, že cca 20 % veškeré aktivity v zemědělství je jalový výkon spojený s neproduktivní činností, která se týká zejména (mnohdy nesmyslné) byrokracie. A to je asi to nejsmutnější — vidět, jak se musí dotacemi kompenzovat jalová práce, která v posledních letech narůstá závratným tempem.

Tedy stát tady s dotacemi nevystupuje jako ochránce chudých, kterým pomáhá zajistit levný chléb, ale někdo, kdo se poměrně neúčinnou metodou dotací snaží zachránit situaci, která je celkově špatná a kterou sám zapříčinil (a hlavně je stejně dlouhodobě neudržitelná).

Jan Sova

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 128 × | Prestiž Q1: 6,14

+8 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top