Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:

Jestliže je místopředsedou vlády… (elipsis)

Ano, už se bojím napsat to na plné pecky, protože jsme se ocitli znovu v prostředí cenzury, svoboda slova je udílena „svobodně“ bolševikům a estébákům a kritici jsou znovu perzekvováni. Systém se nezměnil. Jen režiséři hry se občas změní.

Když ministr financí prohlásí, že soukromí podnikatelé si jím oblíbené registrační pokladny mohou dát do daní, tedy je mají „zadarmo“, tak lže, strašlivě lže, nebo tomu sám nerozumí.

Polévá mě smrtelný pot z toho, že nejvyšší úředník přes státní finance je ekonomickým negramotem, nebo, co je je ještě horší, že svůj Ánofert vede pomocí takovýchto metod.

1843943-babis.jpg (7,113 kiB)
Áno, aj teba dostanem

Vždyť přece, pokud se vydává za podnikatele, musí vědět, že je to nepravda! Ne, ne, ne! Podnikatel si bude muset odepřít nějakou věc, která mu právem náleží (přesněji, na kterou se svobodně uvolí vydat nějakou část svého kapitálu) tak, že si bude muset koupit nějakou obludnou věc, kterou nechce a nepotřebuje ke svému podnikání, pro účely nějakého státního ouřady, kterého si ani nezvolil. Je vydáním, které musí zaplatit, ale nemusí to vydání danit. (Jak laskavé!)

Pan Babiš účelově lže a jen využívá stejného mechanismu, jaký tady šíří s oblibou všichni libci komunistického a socialistického zřízení: podnikatelé jsou a priori zloději, všichni. Co nějaká presumpce neviny, nebo respekt k těm, kteří nejsou slyšet, pracují a dokonce vytvářejí pracovní místa a nějaké hodnoty?

Nedávno zemřel strůjce ekonomického zázraku v Singapuru, který způsobil nárůst blahobytu tamějších obyvatel o několik tisíc procent. Pravda, mentalita Asijců je jiná, než naše, a asi bychom těžko souhlasili s metodami, jak toho dosáhl.

Třeba s tím, že stát zakázal nechat na talíři v restauraci větší zbytek, než 100 g, protože je to plývání zdroji. Nebo příkaz, že lidé nesmějí marnotratně utrácet, ale mají spořit povinná procenta zisku na svoji budoucnost.

 Toho hospodářského zázraku dosáhl tím, že vcelku tyransky donutil lidi k tomu, aby svůj kapitál, kterého dosáhli, neprožrali, ale spořili jej, kapitál kumulovali a dále s ním pracovali.

A vytvořil stát, který se většinově zbavil chudoby, vytvořily se milióny pracovních míst a zlepšila se životní úroveň i těch nejposlednějších dělníků bez kvalifikace.

Toto je neoddiskutovatelný rys kapitalismu, pokud je kapitalismem. Tedy vytváření kapitálu, který jediný je schopen produkovat další kapitál. Do češtiny přeloženo: je nejabsurdnější lží a podvodem, že je třeba kapitalisty zbavit kapitálu a „spravedlivě“ jej pak rozdělovat lidem líným anebo jen vychytralým, kteří s ním neumějí zacházet a jen jej „spotřebují“.

Dokonce stejnou lží je tvrdit, že ekonomika je tažena domácí spotřebou. Naopak! Domácí spotřeba vytváří jen malý a dočasný ekonomický stimul, v podstatě jen jakousi dočasnou forsáž před pádem do propasti ekonomického úpadku a zmaru.

Jen nejmenší možná spotřeba domácností a kumulace kapitálu vede k tomu, že je kapitál dostupný a je ho dost k inovacím, modernizacím, soukromým investicím. (Mám teď na mysli jen tu frakci finančního kapitálu.) S ním zároveň nutně posiluje frakce lidského kapitálu, který se musí nutně přizpůsobit novým možnostem a využít jich maximálně.

Zde, v našem státě, používáme setrvale stejný princip, že kapitál je zlo a kapitalista je zločinec (kromě velkokapitalistů, kteří mají hodně moci, dokonce i státní). Tedy aplikujeme nadále socialismus s lidskou tváří, či korporativismus, nebo přímo komunismus. A protože jsem o tématu fašismu a nacismu přetiskl v minulých dnech dvě brilantní analýzy L. von Misese, dovolím si říci, že směřování naší soudobé socialistické vlády v čele se stínovým premiérem neBurešem, nese znaky obou těch „ismů“.

Stejné je to se socialistou ve školství Chládkem, socialistkami Marksovou a Tominovou (prvá ministruje práci, druhá socialistické věci), socialistou Chovancem, který se patrně zhlédl v principech Geheime Staatspolizei, ministrem Jurečkou, který se snaží aplikovat nacistické principy socialismu, až po socialistu Mládka v čele Ministerstva průmyslu a obchodu, který (stejně, jako jeho odborářští soukmenovci) z duše nenávidí soukromé podnikání, přes herce, který by znovu rád začal krást mladým lidem životy jako marxistr obrany, až po tu bosou hlavu, která to všechno zaštiťuje, ale efektně se umí vyjadřovat a tlemit. Nezapomněl jsem na ty zbývající marxistry, jen bych psal stále dokola totéž.

Pochopením podstaty, v dosti dobře fungujícím Singapuru (nebo dnes v Číně), je neutrácet peníze za blbiny, ale šetřit a uvážlivě investovat uspořené prostředky do budoucího rozvoje (všech, ale hlavně sebe).

Ekonomický model budoucnosti je jiný, než je na vysokých ekonomických školách přednášený keynesiánský model. Se všemi bludy té, jen dočasně funkční, spotřebovávací, centrálně řízené ekonomiky, je třeba se navždy rozloučit. Jinak budeme, dříve, nebo později, jen dalším krachujícím státem, jako Řecko, nebo Venezuela.

Tedy v souhrnu: pan ministr financí umí sice podnikat, ale jen za rozsáhlého systému socialistických nástrojů dirigismu, regulací, nebo dotačních nástrojů, což je vlastně totéž. Ale v normálním kapitalismu by patrně vůbec neobstál, spíše by se stal jen dalším jedincem v dlouhém zástupu neúspěšných podnikatelů. Ale tady má prostor nejen se uplatnit, ale ještě se stát hybatelem věcí.

Musíme odmítnout takový model. A je zcela evidentní, že mechanismus periodických parlamentních voleb k tomu nevede, protože vynese k moci vždy stejné Kalousky, nebo Babiše. Nemají si co vyčítat, jsou totiž naprosto stejní. Liší se jen příjmením.

Umím si představit singapurský model, umím si představit švýcarský model, umím i uvažovat o britském modelu, pokud tam o moc přijdou labouristé, přesněji fabiánští socialisté. Uměl bych uvažovat o modelu americkém, pokud jejich volby odstraní Obamu a nevyhraje je socialistka Clintonová.

Ať tak, nebo tak, model, aplikovaný dnes u nás, vede jednoznačně do pekelce, do rovnoměrné chudoby všech, kromě vyvolených oligarchů a politiků, kteří s nimi hrají tenis. A ponížené závislosti jednoho každého na státu.

A to odmítám!

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 463 × | Prestiž Q1: 6,41

+4 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Jestliže je místopředsedou vlády… (elipsis)

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top