Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 5 min.

Pápá. Držkopád. Článek, který nepotěší TOP 09 a ČSSD

Přinášíme text komentátorky Karolíny Stonjekové k právě skončeným komunálním volbám v Praze. Kromě ostudy ČSSD se Stonjeková ve svém facebookovém příspěvku věnuje i „velkouzenáři a pěstiteli řepky“ Babišovi.

Někdejší členka ODS také komentuje výhru-nevýhru tradiční pravicové strany. Nedávno se Stonjeková stala středem pozornosti poté, co Český rozhlas odmítl uveřejnit jeden z jejích pravidelných komentářů s odůvodněním, že je „slabý“. Text, který se věnuje poměrům v Evropské unii a nynějšímu kárnému řízení vůči Orbánově Maďarsku, nakonec otiskly ParlamentníListy.cz.

Praha už není baštou pravice!

Víkendovými komunálními a senátními volbami padla léta tradovaná story, že Praha je baštou pravice. Rozložení sil a výsledek levicového ANO, neomarxistických Pirátů a levicových liberálů z TOP 0,9 je jasným důkazem, že Praha se (bohužel) vydala levicovou cestou ostatních velkých metropolí. Městští liberálové zkrátka tradičně tíhnou k levici a je třeba si to přiznat. Tím pádem jsou doby, kdy se tradovalo, že v Praze vyhraje i Klausova tenisová raketa, definitivně over. Že to není ani v nejmenším dobrá zpráva, už dodávat netřeba…

Co je příčinou? Především pokračující matení veřejnosti. Matení, kdy za pravicové jsou označovány strany, které s pravicí nemají a nikdy neměly nic společného, byť to o sobě možná rády prohlašují. Krásným důkazem tohoto zmatení byla přiznání řady lidí na sociálních sítích, že se ve volbách rozhodují mezi ODS a Piráty, což je samozřejmě naprostý nesmysl. To je zhruba podobné, jako kdyby někdo svého času řekl, že se rozhoduje, zda bude raději volit ODA nebo komunisty…

Vyhráli jsme, ALE…

ALE s největší pravděpodobností nebudeme mít primátora. ALE nemáme žádný zvláštní důvod ke spokojenosti, protože to bylo mimořádně vyrovnané. ALE asi se z toho stejně nepoučíme a půjdeme dál stejnou cestou. ALE i tak to budeme oficiálně vydávat za úspěch, abychom podpořili dojem, že jsme na vzestupu. Asi tak by se daly ve stručnosti shrnout komunální volby pohledem ODS. ALE…?!

ANO? NE!

Před pár lety triumf, dnes pád. Hnutí ANO řekli voliči v Praze NE! Pro Babišův projekt je to první významný pád z politického obláčku, na němž pan velkouzenář, pekař a pěstitel řepky až doposud seděl. Zajímavé ale je, jaký všeobecný úžas to vzbudilo! Přitom se není čemu divit. Hnutí ANO svou magistrátní politikou v posledních letech jasně ukázalo, že svěřit jim správu města znovu by bylo asi stejně moudré, jako udělat si z velblouda přítele na telefonu ve vědomostní soutěži. Navíc, jak jsme si vysvětlili hned na začátku, Praha je baštou liberálně levicových voličů, kteří vyžadují úplně jiný typ levicové politiky, než jakou v posledních letech předvádí Babiš. Jeho porážka v Praze tudíž nijak zvlášť překvapivá nebyla.

Labutí píseň pro TOP 09

Ne, že by to byl sebemenší důvod k nějaké lítosti, ale tyto komunální volby byly z pohledu TOP 09 jasnou labutí písní. Výsledky ukázaly, že tato strana už není stranou celorepublikovou, ale pouze regionální, chcete-li čistě pražskou… Díky tomu TOPka postupně mizí z politické mapy. Mizí, protože je jen otázkou času, než bude i podpora Pražanů málo na to, aby se strana přehoupla přes pětiprocentní hranici, nutnou pro vstup do Sněmovny. Vzpomeňme, že už při posledních parlamentních volbách to bylo o prsa (velikosti A). TOPkaři si oproti komunálkám v roce 2014 pohoršili o více jak 500 mandátů. To Pospíšilovu stranu řadí společně s ČSSD k jasným loserům uplynulých voleb. (Jo, vlastně i po bok hnutí ANO — i když tady ten propadák nebyl až tak velký.)

Je čas udělat ČSSD pápá

Další pán na holení, který ve volbách skončil neslavně, je ČSSD. Ta v poslední době čím dál víc ukazuje, že vůbec neví, co sama se sebou. A voliči vyslali jasný vzkaz, že když někdo neví, co sám se sebou, tak oni zase nevědí, proč by ho měli volit. Zvlášť za situace, kdy na levé části spektra (na rozdíl od té pravé) má volič na výběr z nepřeberné škály možností. Příčiny úpadku ČSSD jsou dvě — angažmá v Babišově vládě, kdy sebou strana pod vedením neslaného nemastného Bohuslava Sobotky nechala mávat tak, jak zrovna Andrej potřeboval. Zadruhé pak ČSSD platí daň za to, že se odklonila od svého tradičního volebního programu a tradičních voličů směrem k sociálnímu progresivismu — představovanému lidmi typu Dienstbiera, Marksové nebo Valachové. Progresivističtí voliči, které tento program oslovuje, to sociálním demokratům neuvěřili a ti autentičtí, levicoví si zase řekli, že na takovou politiku se mohou vy…kašlat a zdrhli raději k ANO.

Buldozerův držkopád

Bývalí premiéři by se do politiky vracet neměli. Mirek Topolánek by o tom po debaklu v prezidentské volbě mohl dlouze vyprávět. Po minulém víkendu o tom může dlouze vyprávět už i Jiří Paroubek. Ten si z klání o senátní křeslo odnáší potupných sedm procent hlasů. Na bývalého předsedu ČSSD velmi žalostný výsledek — zvlášť když vezeme v potaz, že kandidoval v tradiční socialistické baště, na Ostravsku. A jak neslavně dopadlo v senátních volbách další někdejší eso sociální demokracie, David Rath, snad ani není třeba zmiňovat. Jean Paul Sartre napsal ve svém románu Slova krásnou větu: „Zemřít není všechno. Je třeba zemřít včas“. Škoda, že Paroubek s Rathem tuhle větu neznali. Kdyby ano, mohli si „buldozer“ s „krabicí od vína“ tenhle volební držkopád ušetřit. Sartrova slova totiž dvojnásob platí v případě smrti politické!

Prezidentší kandidáti slaví úspěch

Neúspěch v klání o Hrad, sukces v boji o Senát. Tak by se alespoň dala v krátkosti shrnout senátní kampaň v Praze. Mr. Nevím, Jiří Drahoš, byl do horní komory zvolen už v prvním kole a solidně našlápnuto má i Marek Hilšer. Toho bude řada lidí volit už jen proto, aby nebyl opětovně zvolen člověk, jehož jedinou „zásluhou“ je, že kdysi někoho napráskal. Na senátních volbách v Praze je pak hezky vidět i to, jak ODS vyklidila svojí dřívější pravicovou baštu levicovým kandidátům. Třeba se do příště poučí, že k zisku mandátu nevede kandidatura známých osobností z televizních seriálů, ale jasně formulovaná pravicová politika!

Máňu s Pepou nikdo nepotřebuje

Řekněme narovinu, že účast pod 50 % je v komunálních volbách opravdu slabota. Když už lidé nemají důvod se zvednout kvůli volbám ve vlastní obci nebo městě, není to důvod k radosti. (Že ten důvod necítí v případě boje o Senát, na to jsme za ty roky už tak nějak zvyklí…). A aby politické strany voliče ještě více demotivovaly se k těm volbám dostavit příště, rozhodly se, že ve dvou největších městech obejdou vítěze voleb a domluví se po svém. Ne, že by na tom bylo něco nemorálního — jedná se o regulérní pragmatický tah. Z hlediska voličů je to ale bohužel další vyslání signálu: „Hele Máňo, hele Pepo, klidně zůstaňte doma i příště. My vás k tomu nijak nepotřebujeme.“

Říká 11. 10. 2018 paní Karolína Stonjeková pro PL

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 148 × | Prestiž Q1: 6,32

+8 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Pápá. Držkopád. Článek, který nepotěší TOP 09 a ČSSD

Žádné komentáře

top