Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 6 min.

Cyklisté — pro řidiče peklo

Někdy si říkám, že politici vážně z celé duše musí nenávidět řidiče. Vždyť neustále přemýšlejí, jak jim udělat ze života peklo. Začne to tím, že nehorázně zdaní pohonné hmoty, že je máme téměř nejdražší na planetě, jako bychom měli také nejvyšší příjmy. Následuje, že všude nainstalují kamery a retardéry, aby vám nadzvedli šunky.

Když menšina tyranizuje většinu a ještě tomu říká pokrok

A pokračuje to tím, že tam, kde byly léta dva jízdní pruhy, jeden zruší a udělají z něj pruh pro cyklisty. Přitom si vyberou takové místo, kde i při dvou pruzích vždy vznikaly zácpy. Zácpa je pak, světe, div se, ještě větší a „překvapivě“ pomalu popojíždějící kolona produkuje i větší emise.

Větších emisí (vyprodukovaných kvůli uvolnění pruhu cyklistům) se chytnou ekologové a vymyslí, že by se měla popřít fyzika a emise zrušit.

Honu za nižšími emisemi se zase chytí jiní ekologové a vymýšlejí, jak v rámci „pokroku“ vyhnat auta z města.

Tento týden jsem měl hodně pojíždění po Praze autem. A bylo to regulérně na hlavu. Jízdní pruhy pro kola přibyly jak houby po dešti. Navíc tak hloupě, že v některých místech pruhy pro cyklisty lemují bílé kolíky, takže vzaly řidičům prostor na silnici i ve chvíli, kdy na ní žádný cyklista není.

Schválně jsem cyklisty počítal. Asi jsem měl smůlu, ale v průměru jsem za hodinu potkal dva cyklisty a dva lidi na koloběžce. Kolik jsem v průměru potkal aut, jsem nepočítal, neb šlo řádově o tisíce. A to bylo minulý týden hezké počasí „vybízející“ k projížďce na bicyklu.

Až napadne sníh, bude, myslím, dost složité odklízet ho na úzké cestě pro cyklisty lemované kolíky. Tudíž předpokládám, že pak po ní nepojede ani jediný. Auta budou jezdit dál, cyklisté nikoli. Zelení teroristé pak získají báječnou příležitost v pruhu pro cyklisty stavět sněhuláky a možná se dostanou i do Guinnessovy knihy rekordů v počtu sněhuláků na magistrále.

Jako ekonoma by mě zajímala efektivita této výstavby cyklostezek. Několik tisíc řidičů se muselo podřídit několika jednotkám cyklistů. Podobně jako u jiných nesmyslů i tady menšina tvrdě tyranizuje většinu a říkají tomu pokrok. Kolik nás asi stojí tyto cyklostezky? Kdyby nebyla Praha zadlužená, možná bych to ještě pochopil, ale tohle je mrhání veřejnými prostředky. Náklady přitom nejsou spojené jen s budováním. Náklady nesou řidiči ve vyšší spotřebě při popojíždění v koloně. Ve ztrátě času kvůli stání v zácpě. Náklady nesou rezidenti ve zničeném zdraví, když musí dýchat víc zplodin v důsledku kolony.

Chápu, jak to zelení teroristé myslí. Mají dobré úmysly. Chtějí zachránit planetu. Jejich náboženství je kolo. Věří, že s každým novým kilometrem cyklostezky posílí světový mír, protože bude třeba méně ropy. Náboženství není otázka argumentů a faktů; je to jen otázka slepé víry. Jenže cesty do pekla jsou skoro vždy dlážděny dobrými úmysly. Sociální inženýři nezlepší svět. Sociální inženýři jen prohloubí spory ve společnosti.

Já jsem velmi svobodomyslný člověk. Jsem pevně přesvědčen, že každý si má dělat, co chce, když při tom dodržuje zákony. A zákony by měly každému dovolit dělat si, co chce, pokud tím neutiskuje nikoho dalšího. A jakkoliv jsem tolerantní k jednání jiných, s ekoteroristy mám problém. Spočívá ne v tom, že bych je chtěl nějak usměrňovat; můj problém s ekoteroristy spočívá v tom, že oni chtějí řídit mě.

Ekoteroristé si totiž myslí, že jsou nějak lepší než ostatní a že mohou ostatní učit, jak se má žít. Chtějí mě neustálým obtěžováním přetáhnout na svou víru jak jehovisté.

Zatímco mě by nikdy nenapadlo diktovat komukoliv, jak má žít, oni mi agresívně vnucují, jak mám žít já. Zatímco mě by nenapadlo chtít po nich, aby jezdili autem, oni mě nutí jezdit metrem nebo na kole. Přičemž já nechci ani jedno, ani druhé. Chci jezdit autem. Zatímco já nad jejich nadšením pro kolo pokrčím rameny, že je to jejich věc, oni mě za mou preferenci auta nenávidí a šikanují.

Jejich agresivita sílí. Přišli se dnem bez aut — bude také den pro řidiče bez kol? Že ne? A to jsme rovnoprávní? Kdybych byl stejně agresívní jako oni, prohlásil bych, že jen idiot se nastěhuje do centra města a pak mu vadí auta. Pokud mu vadí auta, ať se odstěhuje do hájovny na venkov, protože JÁ TU AUTA CHCI. Jenže já na rozdíl od nich jsem klasický liberál a nikoho do ničeho nenutím.

V tu chvíli začne cyklista vyskakovat, že když se ze dvou pruhů pro auta udělá jeden, nevytvoří se tím dopravní špunt, pouze se musí zpomalit na padesát. Tak to řekne jen někdo, kdo v Praze nejezdí. V centru se vážně padesát jezdit nedá. Naopak zúžení dopravy do jednoho pruhu vždy vede ke zhoršení průjezdnosti.

I objeví se další typický argument, že cyklista je „prozápadně uvažující“, a tudíž chce z Prahy druhý Amsterdam. Těžko se mu vysvětluje, že západoevropská města, kde se jezdí na kole, jsou obvykle na rovině. Chci vidět frajera, který si to vyšlápne od Vltavy na Barrandov v obleku a dá si pak bez sprchy obchodní jednání. To aby pak rozdával všem kolem sebe něco na ucpání nosu. Těžko se vysvětluje i to, že ve městech, jež ekolog obyčejně vzývá, je málokdy v zimě tolik sněhu jako v Praze. Ekolog má přece svou víru a argumenty o pražském počasí mu v tom překážejí.

V tu chvíli přichází obvykle fráze, že když nechci kola, jsem proruský šváb. Těžko tomu oponovat; na to se snad dá už jen říct, že na Východě, totiž v Číně nebo ve Vietnamu, mají ještě víc kol než na Západě, takže vlastně nejvíc provýchodní je sám ekoterorista. Jenomže to už najednou hipsterovi komunistická Čína nevoní.

To neznamená, že bych se bránil cyklostezkám. Ať vznikají tam, kde nebrání dopravě — ideálně na rovině podél Vltavy. Pražské kopce přemůžeme až s elektrokolem budoucnosti. Takové kolo se ovšem může chovat jako motorka. Už jede dost rychle a nemusí blokovat auta. Zato dnešní cyklisté se chovají jak škodná: Když jim to vyhovuje, chovají se jako cyklisté, když jim to vyhovuje, tak jako motorka, jindy jako chodec.

Představa levicových „myslitelů“, že budu jezdit do práce na kole v obleku, je u muže se skřípěním zubů ještě teoreticky skousnutelná. Za dobrého počasí to jde. Problém je, že značnou část roku to počasí nedovolí. Jejich jízdní pruhy tu ale jsou za každého počasí. U žen-manažerek je však jízda do práce úplný nesmysl. Možná ještě tak kostýmek — ale lodičky? Vážně si nějaká zelená hlava myslí, že se dá jezdit na kole v lodičkách? To je snad jen nějaký lechtivý zelený film pro dospělé, jak šéfová přijíždí do práce v kostýmku, podvazcích a zelených jehlách. Anebo je problém v onom obleku a kostýmu jako takovém? Nepřipomíná to zeleným rádobymyslitelům jakousi „uniformu bílých límečků“, kterou je nutno vymýtit z levicového světa?

Přátelé, snad není nutné být ekonomem, aby bylo jasné, že velkoměsto potřebuje fungující dopravu, protože bez ní roste pomaleji, než by mohlo. „Roste“ znamená bohatne. Chce někdo chudou Prahu? Kdo? Zelení? Tak nechť to řeknou ve volbách.

Zelená politika je jen politikou těch, kteří jsou už bohatí a mohou si ji dovolit. Může být uplatňována jen tím, že někdo produktivní je extra zdaněn. Když vyženeme z města všechna auta a všichni budou jezdit do práce na kole, bude sice Praha bez emisí, ale zácpy aut nahradí zácpy cyklistů, vzrostou časové ztráty na úkor tvořivé práce a tep města zpomalí.

Ekonom ví, že existuje pozitivní korelace mezi spotřebou energie a bohatstvím. Čím jsme bohatší, tím víc energie spotřebováváme. Poklesla snad spotřeba energie s úspornými žárovkami? Ne. Co jsme ušetřili, to jsme jako lidstvo investovali do další spotřeby energie. Méně spotřebovávat znamená méně vyrábět a chudnout. Chudnout znamená dát Asii, jež neuznává zelenou politiku, víc prostoru, aby byla produktivnější než my a jednoho dne kulturně i ekonomicky zašlapala Evropu.

Zelený mozek se mě nyní jistojistě pokusí zesměšnit prohlášením, že si Pikora myslí, že když má Amsterdam kola, je chudší než Praha. Zelený sociální inženýr totiž nepochopil a patrně ani nikdy nepochopí, že nemluvím o přirozeném, samovolném vývoji, ale o vývoji uměle řízeném někým, kdo si myslí, že může rozkazovat druhým.

Kdo si chce ničit plíce na kole v pražské dopravě, ať si na něm drandí. Mě do toho nenuťte. Kdyby zelení mysleli opravdu ekologicky-logicky, snaží se hlavně o plynulost dopravy, což by vedlo k poklesu emisí. Nikoli o omezování jízdních pruhů.

Píše 18. 10. 2018 pan Vladimír Pikora na Reflex.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 336 × | Prestiž Q1: 13,42

+27 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Cyklisté — pro řidiče peklo

Žádné komentáře

top