Štítky článku: •  

Povídání o milionářské dani

HISTORIE: KSČM podle LN (28. 8. 2002) nad ní jásá. „Tak zvanou milionářskou daň máme v programu a samozřejmě ji budeme v parlamentu podporovat,“ řekl mluvčí KSČM Morávek.

To nepřekvapuje, protože komunisti byli vždy proti vyšším příjmům, pokud nešlo o členy jejich strany. Podle R. Čásenského v MF Dnes 29. 8. je to zločin navíc nepřesně pojmenovaný. Nejde totiž o lidi, kteří milion nebo více vlastní, ale o ty, kteří více než milion ročně vydělávají — a to je rozdíl.

S myšlenkou milionářské daně přišla po válce poprvé KSČ v roce 1947, kdy jí šlo o to poštvat lidi proti sobě a hlavně proti soukromým podnikatelům. Pak po listopadu 1989 jsem si já sám dovolil tuto myšlenku trochu oprášit a adaptovat ji na tehdejší poměry. Navrhoval jsem totiž zahájit obnovu státu pěkně podle Rašína výměnou peněz, aby se zjistilo, kdo na 40 letech komunistické vlády vydělal a podle toho dále politicky postupovat. Výsledek výměny by nás byl asi všechny překvapil. Mimo to by podle mého tehdejšího názoru členové KSČ od určité hranice příjmu platili speciální daň určenou v prvé řadě na odškodnění těch, kteří byli komunistickým režimem postiženi. Nazval jsem to tehdy variantou milionářské daně z roku 1947.

Myšlenka milionářské daně se pak dostala to polistopadového parlamentu — nevím, zda někdo četl můj článek v Západu, nebo to byla telepatie nebo velmi pravděpodobně to mohlo napadnout i jiné hloubavé duše, protože to bylo, jak se říká poněkud staročesky, nasnadě. Parlament tuto možnost zamítl na základě tedy platného sloganu „my nejsme jako oni“, protože v něm zasedali velkou většinou komunisté od ředkviček až po kované, kteří již věděli, jak se dá na situaci vydělat. Proto také zrušil později parlament zákon o ochraně socialistického vlastnictví, aby se mohlo dále rozkrádat legálně.

KSČ se tedy chová principiálně jako vždy: napřed pro, pak proti a dnes už zase pro.

Podívejme se teď na očekávaný výnos této daně, která má podle LN 28. 8. přinést zhruba jednu miliardu. To není mnoho, jen náklady na obnovení metra v Praze se teď odhadují na několik miliard. Proto také vidí někteří za navrhovaným dočasným zavedením sedmatřicetiprocentního nejvyššího daňového pásma daně z příjmu pro občany vydělávající více než milion Kč spíše pokus zvýšit daně všeobecně.

Proto také požaduje poslankyně Marvanová jasné časové ohraničení tohoto opatření. Má pravdu, jak ukazuje holandská zkušenost. Před lety potřeboval nejprve ministr financí, pak ministerský předseda (původně odborový předák) Wim Kok zalepit nějakou díru v rozpočtu a dal si schválit dočasné (bez časového ohraničení) zvýšení ceny benzinu o pětadvacetník zvaný „kwartje“. Ještě než odešel z úřadu ministerského předsedy, odpověděl na otázku, kdy hodlá kwartje vrátit, „že to není tak jednoduché“, takže se dodnes stále dočasně kwartje (cca Kč 3,75) připlácí.

Někde se ovšem ty peníze musí sehnat, ale vše po odečtení případné, dnes už snad téměř jisté zahraniční pomoci, musíš zaplatit jako obvykle ty, lide český, stejně tak jako tu zahraniční pomoc zaplatí lid zahraniční svými daněmi. A když už se bavíme o daních, je nutno počítat s tím, že se časem budou ty daně blížit západoevropské hladině, což by ovšem muselo nebo mělo být provázeno také vzrůstem kupní síly koruny.

Tak na příklad platí v Holandsku pro občany nejvyšší daňové pásmo 52 % pro příjem větší než zhruba € 46 000, což je zase zhruba o něco více než dvojnásobek tzv. modálního příjmu. Procentní daňová pásma jsou 32,9 % do € 14 363, 36,85 % do 24 450 a 42 % do zmíněných 46 000. Neberte to, prosím, jako definitivní výpočet daně z příjmu, protože existují různé opravné položky, také jsou snížená procenta v prvních dvou pásmech pro důchodce, ale důchod se zdaňuje. Chci tím jen ukázat, jak ta procenta vypadají a jak je možno se velmi rychle dostat do nejvyššího pásma. To znamená, že čím kdo je výše nad touto hranicí, tím spíš musí počítat s tím, že polovina příjmu jde na daně.

Česká tisková kancelář oslovila některé finanční odborníky a ti se shodují, že opatření (milionářská daň — J. T.) nebude příliš účinné, referuje iHned 29. 8. 2002. Podle nich zaměstnanci firem je budou moci různými triky obejít, např. že mnoho mezinárodních firem jistě sáhne k zaměstnání lidí ze zahraničí. Manažer tak nebude zaměstnancem české pobočky, ale třeba londýnské centrály, takže bude platit britské daně a nikoliv české, což je výrazně výhodnější. Při větším objemu dobře placených lidí se dokonce i ryze českým firmám vyplatí založit si firmu třeba v Maďarsku, kde je daňové zatížení výrazně nižší než v ČR. Nutno poznamenat, že řada z těchto triků, fíglů je proti zákonům a předpisům.

Neznám ty odborníky, ale ta poslední věta značky „vr“ opravdu sedí, tedy pokud je daňový úřad na západoevropské úrovni. O tom, zda musí někdo platit daně a jak, rozhoduje totiž obvykle jeho trvalé bydliště. Jestliže nějaký cizinec pracuje dejme tomu v Kralupech, pak jej za normálních okolností nelze platit třeba z Maďarska či Bangladéše. V Holandsku, pokud vím, existovaly a snad ještě existují daňové úlevy pro velmi omezený počet amerických vedoucích pracovníků v rámci podpory amerických investic v Holandsku.

Z jiných názorů na novou daň bych vyzvedl stanovisko ODS vyjádřené předsedou jejího poslaneckého klubu Vlastimilem Tlustým: „Jsme proti jakémukoliv zvyšování daní.“ Připomnělo mi to, že někdy v osmdesátých letech bylo možno obdržet zdarma od holandského ministerstva financí disketu s rozpočtovým programem, pomocí kterého bylo možno zjišťovat např., jaký důsledek mají změny jednotlivých položek na položky jiné či celý rozpočet. To byla docela zajímavá a inspirativní hračka, obdobnou by možná měli dostat naši poslanci, protože by se značně redukoval počet nikam nevedoucích návrhů. Já jsem si z toho hraní odnesl starou pravdu, že kde nic není, ani smrt nebere a že cesta k blahobytu není sice uzavřená, ale nemůže a nebude probíhat „v pohodě“, jak se možná dost lidí domnívalo po vyhlášení kapitalismu prodavači větrných zámků. Ale o tom někdy jindy.

Teď ovšem je potřeba reservovat někde těch 20 miliard pro pana Laudera a hlavně zabránit parlamentu, aby snad nedej bože nevytvořil vyšetřovací komisi, která by vynesla na světlo před televisní kamerou, jak to vlastně s tou Stockholmskou arbitráží bylo. Takové aplikace cizích v tomto případě holandských obyčejů by jen zneklidňovaly veřejnost.

V diskuzi se například objevil názor, že mnoho mezinárodních firem jistě sáhne k zaměstnání lidí ze zahraničí. Manažer tak nebude zaměstnancem české pobočky, ale třeba londýnské centrály, takže bude platit britské daně a nikoliv české, což je výrazně výhodnější. Při větším objemu dobře placených lidí se dokonce i ryze českým firmám vyplatí založit si firmu třeba v Maďarsku, kde je daňové zatížení výrazně nižší než v ČR.

Dokonce v diskuzi se objevují i „rady“ na tzv. zapůjčení služebního vozu nebo placení nájmu za byt jako „služební ubytovny“, což je triviální finanční podvod. I z nefinančních „úhrad“ podniku vůči zaměstnanci je nutno platit daň.

Erik Best z internetového deníku Final Word upozornil, že premiér Vladimír Špidla riskuje tímto krokem znepřátelení si „bohatých“ lidí z profesí, jež ovlivňují veřejné mínění (novináři, analytici, manažeři). Mnoho z těchto lidí Špidlu nyní volilo, ale mohou se kvůli tomuto kroku vrátit před komunálními a senátními volbami k ODS, podotkl Best.

Návrh na zvýšení daní z příjmu u nejvyšších výdělků byl přejmenován na milionářskou daň. Je to pochopitelné, vždyť se mají o pět procent zvýšit daně z příjmu přesahujících milion sto tisíc. Je to však také velmi nepřesné, protože skuteční milionáři nic platit nebudou. Potkal jsem se s jedním celkem obyčejným malomilionářem, který pracuje pro velkomilionáře. Nad vládním návrhem milionářské daně se můj známý malomilionář upřímně rozesmál. „Myslíš, že my budeme platit nějaké daně? To se pleteš. My přece nemáme žádné výplaty.“ Měl pravdu. Návrh, se kterým, prý jen dočasně, souhlasí i kdysi pravicová Hana Marvanová, není milionářskou daní. Je to zdanění těch, kteří mají vysoké výdělky v zaměstnání.

Psal 2. 9. 2002 pan Jaroslav Teplý na Archiv NP

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 159 × | Prestiž Q1: 4,38

+3 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top