Štítky článku: •  

Současný stát je super-socialistický

Před 25 lety jsme se nějakým způsobem zbavili dominantní a řídící úlohy KSČ. Ani pro tento účel nechci zkoumat, zda to bylo zinscenované divadlo, manipulace davem, či cokoliv jiného. Není to vlastně podstatné. Z jedné strany je dnešní stát super-socialistický a ze strany druhé je vlastně korporátně-fašistický.

Podstata vývoje vlastně leží v tom, že lidé nebyli tázáni, zda jim vadí socialismus, nebo jim vadí jen monopol KSČ. Pokud bychom s odstupem času tu anketu vystavili, patrně by výstupem bylo, že socialismus v nějaké formě nevadí vůbec nikomu, spíše naopak. A lidem vadil oligarchismus komunistického monopolu.

Snad to byla nějaká naivní důvěra v to, že politická soutěž socialismů různých druhů nalezne v demokratickém procesu ten nejlepší a nejprospěšnější socialismus pro všechny.

Když si to přiznáme otevřeně, většina populace vlastně ten socialismus má ráda a přeje si jej. Samozřejmě nezkoumá jeho efektivitu a dopady v globálnějších ekonomických měřítcích.

extremni-socialistka-svihlikova.jpg (10,095 kiB)
Extrémní socialistka Švihlíková

Jejich měřítko socialismu je velmi pri­mi­tiv­ní, ale účinné: mohu teď, v tomto okamžiku, získat nějakou šikovnou výhodu na úkor někoho jiného? Pokud mohu, socialismus je prima.

Horší je to s reálnými plátci takových cizích výhod. Ti samozřejmě k takovému me­cha­nis­mu nemají pražádnou důvěru, přesněji vůbec nechápou, proč lze nějakou mocí vyvlastňovat jejich majetek, který vydobyli vlastními silami a najednou se hlásí masivní grupa politiků (a jejich voličů) o právo tímto majetkem disponovat. Přesněji: ani ne disponovat, ale spotřebovat jej. Zkonzumovat, utratit, projíst.

Nejsou to samozřejmě jen ti malí příjemci neoprávněných požadavků. (To je to, co principiálně nechápou, ale mají z toho jen škodolibou radost.)

Samozřejmě z toho mechanismu nejvíce tyje stát. Dává mu to moc ovládat i cizí soukromé majetky, nařizovat jim, jak mohou vznikat, jakými metodami mohou být používány, kterak se soukromými majetky nakládat.

To je princip jedné z forem socialismu: vyvolání zdání, že majetek je soukromý a nedotknutelný (klidně si to ustanoví v Ústavě), ale z druhé strany nějakým podřadícím zákonem klidně tuto Ústavu ohnou a začnou stanovovat, že jen za podmínek stanovených zákonem, a později jen za podmínek stanovených vyhláškami.

Ve výsledku je ta praktická realizace vlastně jen výsměchem ústavního principu.

Podívejme se jen na (snad i symptomatický) jev. Ano, za reálného socialismu (a centrálního plánování) jsme měli množství ministerstev, státních úřadů, státních „výzkumných“ ústavů a jiných státních institucí.

Údajně jsme se v devadesátých letech zbavili systému centrálně řízené ekonomiky. Ale kdepak! Došlo jen k mírné toleranci soukromého podnikání (ovšem za tvrdě centralisticky určených podmínek).

Ani jeden státní úřad centrálně plánované ekonomiky nebyl zrušen, ani v jednom z nich nebyla provedena ekonomická kalkulace (ta samozřejmě není možná), skoro nikde nedošlo k personálním auditům třetí, nezávislou stranou (a pokud ano, odstraněni byli ti schopnější).

Jinými slovy: stát si uchoval všechny atributy centrálně řízené ekonomiky, se všemi silovými nástroji, s celou plejádou nátlakových a donucovacích institucí.

Primární dojem z toho je, že státní úřady a jejich úředníci stále počítají s tím, že ta přechodná tolerance jednou skončí a opět budou všechno ve státě řídit podle socialistické a centrálně plánované ekonomiky (ostatně politika EU jim k tomu dodává mnoho silných argumentů).

A ostatně leadeři různých levicových stran už dávají hlasitě najevo úmysl, že soukromý podnikatel je vlastně jen zločinec, jeho majetek není jeho, ale vlastně patří státu, jen mu byl v nějakém dočasném pomýlení smyslů svěřen, spíše propůjčen.

Tedy, a už jsem to popisoval dříve, v socialismu a centrálně řízené ekonomice dále pokračujeme. Navíc se „systém“ obohatil o další faktor, a jím jsou oligarchové. Tedy lidé, kteří využili socialistický systém tak, že ty původně plánované mechanismy zprivatizovali a naučili se, že sociální stát se jen může stát prostředníkem redistribuce cizího bohatství do vlastních soukromých kapes.

Původně to dělal jen stát a jeho úředníci. Bylo to zlo. Dnes ale máme to zlo na druhou. Náznaky jsme viděli už u Saši Vondry, i u Topolánka, i u Kalouska, i u Haška, a dalších, ten seznam byl velmi dlouhý.

Ergo: primárním zlem je sociální stát, který na první pohled vypadá jako lidumilný, sociálně citlivý, velmi vzývaný, pečující, poskytující jistoty.

Druhou stranou téže mince je stát vyděračský, rozkazující, lhoucí, selektivně trestající a kradoucí. Kdysi dávno to na sebe hloupě napráskal senátor Dryml: „můžeme krást, ale tak nějak musí taky něco zbejt na ty lidi tam dole“.

Principem, který je třeba nalézt, je to, že (nejen) socialistický stát je gauner. Panoptikální figurka v čele vlády je politický kašpárek, první místopředseda vlády je oligarcha a zbylí členové vlády jsou jen odborně se tvářícími laiky, o to silněji se bez veřejného přínosu politicky angažujícími.

Stát (a mám obecnou pochybnost o jeho soudobé roli, pokud se deklaruje jako sociální) instaluje do státních řídících funkcí horší a horší existence, jejichž zájmem není obecná prosperita, ale jsou jimi jen politické a velmi často zcela soukromé cíle. Ovšem za cizí peníze.

Je totiž zásadní rozdíl mezi např. Tomášem Baťou a Andrejem Babišem.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 557 × | Prestiž Q1: 7,25

+6 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top