Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 7 min.

Střípky (193)

★ Trollové jsou nervozní (Čeští elfové) ★ Bez násilí se násilí neubráníme (Petr Louis Horáček) ★ Z Afghánistánu je třeba okamžitě odejít! (Ladislav Jakl) ★ Když občané pokládají stát za svůj (Ivan David via Tomáš Buroň) ★

Trollové jsou nervozní

Prošli jsme si na facebooku a na twitteru tu smršť reakcí, které uveřejnění naší činnosti vyvolalo. A pokusili jsme se o stručnou analýzu toho, co proti nám protistrana zkouší protlačit jako protiobsah. V zásadě se to dá shrnout do dvou oblastí:

  1. Nazývají nás zbabělci kvůli anonymitě. To nás baví, protože to akorát ukazuje, že se bojí. Chápeme, že by to pro ně bylo jednoduché, kdyby naši lidé, kteří se inkognito pohybují v uzavřených fórech a diskuzích různých pseudovlastenců, zastánců pseudoslovanské vzájemnosti, nahnědlých domobranců a podobně, byli snadno k rozpoznání. Ale sorry, nejsou a nebudou. Zato budou o to zvědavější…
  2. Nazývají nás udavači, práskači a podobně. Taky pěkné. Uvažujeme, komu bychom mohli něco nahlašovat — a jsou vlastně dvě možnosti. Provozovatelům sociálních sítí a orgánům činným v trestním řízení. V prvním případě by to mělo smysl tehdy, pokud by jejich výroky porušovaly pravidla sítě, tedy například šířili nenávist, byly rasistické a podobně. V tom druhém případě by to musely být výroky a činy, které porušují zákon. V prvním a docela jistě v druhém případně nahlášení něčeho takového není práskačstvím, ale občanskou povinností.

Tak až zase od nějakého trollíka tu první nebo tu druhou pohádku uslyšíte, tak se usmějte, protože víte, že má strach.

Čeští elfové · FB


Bez násilí se násilí neubráníme

Sledoval jsem velmi zajímavou diskuzi na jiné sociální síti. Byla tam rozebírána otázka, jak vyjít s nejmenovanou náboženskou komunitou která v největším státě světa žije relativně v klidu a s níž má západní Evropa stále větší problémy. Podotýkám, že debaty se nezúčastnili političtí extremisté zprava nebo zleva. Výsledek byl velmi zajímavý. Kromě 3–5 % vzdělaných a sekularizovaných příslušníků tohoto náboženství na ně platí jediné, a to násilí. Prosté fyzické násilí. Uplatňují jej ve své komunitě sami mezi sebou a jakákoliv jiná forma komunikace je pro ně nesrozumitelná. Tresty kupř. za znásilnění nebo krádeže, které dostávají v civilizované Evropě, jsou pro ně směšné a to, že po nich po propuštění nepůjde otec nebo bratr znásilněné, je pro ně důkaz naší slabosti. V pojmech jako naše kultivovanost a důvěra v nápravnou pomoc trestu a v soudní systém nejsou schopni operovat. Takže pokud má být tato komunita v klidu, musí v něm být držena vědomím, že majorita je silnější a dostatečně tvrdá na to, aby sílu rychle a bezohledně použila. Jako celoživotnímu humanistovi je mi z toho docela zle, ale když se člověk oprostí od morálních vzorců, musí uznat, že je to pravda. A zároveň je to rozsudek nad naší západní civilizací, protože my toho nebudeme schopni a proto podlehneme.

Petr Louis Horáček · FB


Z Afghánistánu je třeba okamžitě odejít!

Musíme odejít. A to nejen my, ale všechna cizí vojska. A nejen to, nikdy se tam nemělo jít. Je směšné tvrdit, že supermoderní robocopové kráčející pasteveckými vesnicemi chrání na konci světa bezpečnost České republiky. To už potom lze obhájit úplně všechno. Záminka západní invaze byla chatrná. Který z teroristických útoků v Evropě byl proveden Afghánci? Žádný. Který z nich byl organizován nebo sponzorován Tálibánem? Žádný. To už by bylo logičtější poslat bojovat naše vojáky do přistěhovaleckých čtvrtí Paříže, Bruselu, Kolína nad Rýnem, Stockholmu nebo Berlína. Nikdy nebyl jasně stanoven strategický, politický ani vojenský cíl afghánské invaze, která trvá už 17 let. A co je jejím výsledkem? Talibán dnes drží větší část území, než na počátku invaze. To má být úspěch? Ne, mrtví čeští vojáci (a dalších invazních zemí) nejsou tím hlavním argumentem pro odchod. Tím argumentem je, že jejich zadání je pochybné nebo žádné. A oběti tedy úplně zbytečné. Na obou stranách. Nikdo z našich politiků kromě pár frází o spojenectví a boji s terorismem neumí říct, čeho se má v Afghánistánu docílit. Jestli poražení Talibánu a nastolení prozápadní vlády, pak to je směšné, nic takového se nedaří a nikdy nepodaří. Taliban má autentickou podporu velké části Afghánců a proto je neporazitelný. Je třeba najít důstojný způsob, jak z téhle nepromyšlené avantýry vycouvat. A nástrojem nemohou být zbraně, které až dosud nic nedokázaly. Nástrojem dosažení jakéhokoli kompromisního řešení (a jiné nepřipadá v úvahu) je s Talibanem jednat. Ale to není na vojácích. To musejí zařídit politici. Jenže pro ty je to zatím jen příležitost k plamenným projevům, které nic nestojí, a jakási počítačová hra bez jakékoli zodpovědnosti. Za svět, za svou zem i za naše kluky v uniformách.

Ladislav Jakl, 6. listopadu 2018

Ladislav Jakl · FB


Když občané pokládají stát za svůj

Švýcarsko — země se sedmimilionovou populací má armádu o síle 1 365 220 vojáků (údaj z roku 2010). Profesionálních je z nich pouze 3 600 příslušníků letectva, speciálních jednotek a výcvikových instruktorů. Ostatní jsou příslušníci milice. Každý dospělý muž při dosažení věku 19 let „vyfasuje“ od státu erární automatickou útočnou pušku SiG 550 nebo SiG 751 a pistoli Glock 21a k ním tisíc kusů nábojů. K tomu kompletní výstroj. Od uniforem, bot, stanu, lopaty až po kolo. Tuto základní výzbroj a výstroj má doma každý voják, který absolvuje základní výcvik v délce 18 až 21 týdnů (podle druhu zbraně).

Více než milion tři sta tisíc vojáků jsou Švýcaři schopni mobilizovat do plné bojové pohotovosti během 12 hodin. Což je světový unikát.

Pro netrestané muže je služba povinná. Pro ženy je otevřená dobrovolně. Ten, kdo sloužit ve zbrani odmítne nebo nemůže (ze zdravotních důvodů nebo proto, že byl trestán pro úmyslný trestný čin) musí počítat se službou v civilní obraně a dvouprocentní přirážkou k platným sazbám daně z příjmů. Aby platil na ty, kdo slouží vlasti.

Kromě základního výcviku se každý Švýcar ve věku 19 až 42 let musí zúčastňovat cvičení nebo bojového nasazení v rozsahu 3 týdnů každý rok. Již druhým rokem se v rámci tohoto systému Švýcaři střídají ve třídenních až týdenních intervalech při ochraně svých hranic. Hranice Švýcarska jsou fakticky obloženy vojáky v palpostech. Zastavují všechny, kteří by chtěli hranici překročit jinde, než je legální hraniční přechod. Každého, kdo by chtěl nelegálně proniknout do Švýcarska „po zuby ozbrojená“ skupina vojáků vykáže. A troufám si říci, že by neváhali střílet ani vteřinu. A v případě střelby by za vojákem stál celý národ.

Na vlnu migrantů se Švýcaři jako jediní v Evropě začali připravovat již v roce 2012. Jejich zpravodajské služby vyhodnotily toto riziko jako akutní. Což ostatně služby dalších zemí taky. Na rozdíl od nás a celé EU, však Švýcaři jako jediní adekvátně zareagovali. V roce 2012 uspořádali cvičení Stabilo Due v rámci něhož cvičně uzavřeli hranice s Francií. Tehdy Francie vznesla diplomatickou cestou protestní nótu. Z níž si ovšem Švýcaři nic nedělali. V roce 2013 již cvičili uzavření veškerých hranic v rámci akce Duplex Barbara. Opět za hlasitého brblání — tentokrát z Bruselu, že to narušuje Schengenský prostor, jehož je Švýcarskou součástí. A pak to přišlo. V roce 2014 se počet ilegální imigrantů proudících ročně do Evropy přehoupl do statisícových hodnot. V rámci série cvičení Conex Švýcaři zřídili soustavu palpostů, které jsou schopny pokrýt palbou celou hranici. Když loni na pozvání německé kancléřky Merkelové vyrazili do Evropy miliony imigrantů, tak Švýcaři přešli na trvalé střežení hranic. Všichni příslušníci armády se při tom střídají. Brusel a okolní státy raději „drží hubu“. Protože mají svých starostí dost. Právě s těmi miliony migrantů, z nichž mnozí znásilňují, kradou a vraždí.

Švýcaři se nespoléhají ani na EU ani na NATO, ale pouze sami na sebe. A svoji zemi si brání. Ukazuje se, že obě uvedené organizace jsou v tomto ohledu k ničemu. EU, která chce všechny občany v rámci nové směrnice odzbrojit, je spíše na škodu.

Jedině švýcarská cesta se ukázala jako účinná. Ano, je drahá. Švýcaři dávají na obranu 1% svého HDP, které je ale šestkrát vyšší než to naše. Ale dávají do toho hlavně sebe a svůj čas. Asi jako jediní v Evropě totiž chápou, že nikdo jiný to za ně neudělá. Každý Švýcar se zapojuje. Protože žádný z nich nechce, aby jim kdokoli nezvaný přišel vykrást dům nebo znásilnit ženu či dceru, tak se střídají, aby je vůbec nepustili do země. Jiná účinná cesta není. Je ale pravda, že tam nemají žádného Sobotku, Prouzu, Dienstbiera, Šabatovou, Stropnického, Pelikána nebo Merkelovou. Nebo možná právě proto je tam nemají. A mají doma klid!!!!

Vystavil Ivan David v 22:32:00

Tomáš Buroň · FCB

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 93 × | Prestiž Q1: 4,14

+4 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Střípky (193)

Žádné komentáře

top