Štítky článku: •  

Bílí koně revoluce

Rozmohl se nám tu takový nešvar. Do politiky čím dál více řehtají bílí koně. Všimli jste si? Naposled o minulém víkendu.

Ano, jde o ty pražské protesty proti Babišovi, ve které se proměnila oslava státního svátku, 17. listopadu. Hlavním organizátorem „jádra“ akce, tedy protestního průvodu z Hradčanského náměstí do středu Prahy, na náměstí Hradčanské měl být spolek s názvem „Milion chvilek pro demokracii.“

To musí být silná, bohatá a zkušená organizace, napadne každého, kdo jen letmo zahlédl pár záběrů z akce, kterou nám hlavní media nadšeně servírovala vrchem spodem. Protože… třeba jen ty prostory! Kdo z vás ví, jak si spolehlivě zajistit a zarezervovat dvě ze tří nejvýznamnějších náměstí metropole? Za kým zajít, kdy a jakou formou žádat? Anebo si vemte takové ozvučení. Profesionální. Aby nám to v Evropě, kam záběry z akce media dychtivě přenesou, nedělalo ostudu. To stojí značné peníze. Nemluvě pak o tisku pěkných, jednotných cedulí s nápisem DE-MI-SI. Tentokrát bílé barvy, ne červené, jak posledně…

Takže profesionální agentura? Ne, kdepak. Nic není vzdálenějšího pravdě. Milion chvilek pro demokracii je spolek tří studentíků. Jsou to Mikuláš Minář, studující 3 obory na 2 školách — filosofii, bohemistiku a teologii, Benjamin Roll, studující evangelickou teologii na ETF UK, a Jiří-Jakub Zévl , student sociální geografie na PřFUK se zaměřením na Urban studies. Také básník, jak sám hrdě uvádí „publikovaný básník“ a k tomu kritik. Asi fakt dobrý oddíl….

Je to dost podobné organizacím, které se „proslavily“ na Národní třídě. Oni dva aktivisté, hrdě vyhazující kytici od premiéra do koše, byli drůbeží z velice podobné líhně. Otakar van Gemund, ten pán, co kytici do koše vlastnoručně cpal, reprezentoval spolek Kaputin a ta asistující pipenka vedle něj, aktivistka Vladěnka Klikarová, zastupovala skupinu Rebelové.

Co všechny tyhle spolky spojuje? Je toho víc než dost. Mají formu tzv. „zapsaného spolku“ a zároveň facebookové skupiny, nebo komunity. Jsou aktivní jen příležitostně, v čas potřeby. Kdykoli je „žádoucí“ vyvolat rozruch. A demonstrovat to „správné“ naladění obyvatelstva. Takové, jaké si jisté síly přejí. Tak třeba spolek Kaputin, v osobě aktivisty Otakara van Gemunda, se vynořil ze spánku před čtyřmi lety, 8. října 2017, kdy se Otakar (spolu s budoucím presidentským kandidátem Hilšerem), obnažili na zasedání vlády. O něco později, 17. listopadu 2014 byl opět zatčen, když se chtěl „protestně obnažovat“ na Albertově, při projevu presidenta Zemana. Pak si dal chvíli pauzičku, aby se z ilegality vynořil letos na jaře, při (druhé) inauguraci presidenta Miloše Zemana. I zde se, jak je jeho zvykem, protestně obnažil.

Podobně funguje i Milion chvilek. Z času na čas se vynoří, aby zorganizoval rozruch. Stojí (oficiálně) za většinou letošních protivládních demonstrací v Praze a na všech svých akcích se (velice usilovně) snaží vnášet do veřejného prostoru názory, témata a narrativy opozice. Jako že to podporuje lid…. Tak nějak široce a masově, jak se kdysi psávalo. Mimo tento, dalo by se říct vnitropolitický úkol vytváření mediálního křoví a tlaku na (kavárnou) nemilované politiky, je tu i zajímavý aspekt zahraničněpolitický. Naznačuje ho jedna drobná poznámka ve facebookovém svolávání na „demošku“ za vyslovení nedůvěry Babišově vládě, svolávané na tento pátek, kdy se o tom má v parlamentu rozhodovat. Zní: „Tak přijďte. A pozvěte přátele na událost i osobně. Vezměte si s sebou anglické a německé transparenty…“

Co z toho lze usoudit? Bestie se poučila. Už ne „neziskovky“. Ale „skupiny“ a facebookové komunity. Protože vůči neziskovému sektoru tu panuje (po zkušenostech) nevraživá, až nenávistná podezřívavost. Jakákoli politická aktivita inzerovaná „neziskově“ budí u občanstva a priori odpor a nevoli. Ať si oficiální výzkumníci veřejného mínění říkají cokoli. Navíc, je tu spousta otravných povinností. Je třeba vydávat a zveřejňovat zprávy o činnosti, zdroje příjmů, fingovat a kašírovat alespoň náznak nějaké „veřejně prospěšné“ činnosti… Ne, ne, tudy už cesta nevede.

Do skupiny a komunity se hůř proniká. A má-li nějaký „transparentní účet“ s drobnými příspěvky příznivců, kdo prokáže, kolik to všechno stálo? Z účtu jakási částka odtekla… A to vám musí, holoubkové, stačit. Byla to skutečná výše nákladů? Nikdo nezjistí. A nemá ani záminku pátrat. Jde přece o jakousi partu kamarádů. A stejně tak i s organizačními záležitostmi. Kluci se prostě domluvili, svolali přátele… a už to bylo. Průvody Prahou, zábor náměstí, cedule (ty jednotné, bílé), technické zabezpečení, připravení moderátoři s těmi „správnými“ projevy… Takové normální křoví pokusu o puč.

Nebyl by čas si na tyhle bílé koně posvítit?

Píše pan Lubomír Vylíčil (via sit-as.cz)

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 644 × | Prestiž Q1: 9,50

+21 plus Známkuj článek minus –8

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top