Štítky článku: •  

Bílí koně revoluce

Rozmohl se nám tu takový nešvar. Do politiky čím dál více řehtají bílí koně. Všimli jste si? Naposled o minulém víkendu.

Ano, jde o ty pražské protesty proti Babišovi, ve které se proměnila oslava státního svátku, 17. listopadu. Hlavním organizátorem „jádra“ akce, tedy protestního průvodu z Hradčanského náměstí do středu Prahy, na náměstí Hradčanské měl být spolek s názvem „Milion chvilek pro demokracii.“

To musí být silná, bohatá a zkušená organizace, napadne každého, kdo jen letmo zahlédl pár záběrů z akce, kterou nám hlavní media nadšeně servírovala vrchem spodem. Protože… třeba jen ty prostory! Kdo z vás ví, jak si spolehlivě zajistit a zarezervovat dvě ze tří nejvýznamnějších náměstí metropole? Za kým zajít, kdy a jakou formou žádat? Anebo si vemte takové ozvučení. Profesionální. Aby nám to v Evropě, kam záběry z akce media dychtivě přenesou, nedělalo ostudu. To stojí značné peníze. Nemluvě pak o tisku pěkných, jednotných cedulí s nápisem DE-MI-SI. Tentokrát bílé barvy, ne červené, jak posledně…

Takže profesionální agentura? Ne, kdepak. Nic není vzdálenějšího pravdě. Milion chvilek pro demokracii je spolek tří studentíků. Jsou to Mikuláš Minář, studující 3 obory na 2 školách — filosofii, bohemistiku a teologii, Benjamin Roll, studující evangelickou teologii na ETF UK, a Jiří-Jakub Zévl , student sociální geografie na PřFUK se zaměřením na Urban studies. Také básník, jak sám hrdě uvádí „publikovaný básník“ a k tomu kritik. Asi fakt dobrý oddíl….

Je to dost podobné organizacím, které se „proslavily“ na Národní třídě. Oni dva aktivisté, hrdě vyhazující kytici od premiéra do koše, byli drůbeží z velice podobné líhně. Otakar van Gemund, ten pán, co kytici do koše vlastnoručně cpal, reprezentoval spolek Kaputin a ta asistující pipenka vedle něj, aktivistka Vladěnka Klikarová, zastupovala skupinu Rebelové.

Co všechny tyhle spolky spojuje? Je toho víc než dost. Mají formu tzv. „zapsaného spolku“ a zároveň facebookové skupiny, nebo komunity. Jsou aktivní jen příležitostně, v čas potřeby. Kdykoli je „žádoucí“ vyvolat rozruch. A demonstrovat to „správné“ naladění obyvatelstva. Takové, jaké si jisté síly přejí. Tak třeba spolek Kaputin, v osobě aktivisty Otakara van Gemunda, se vynořil ze spánku před čtyřmi lety, 8. října 2017, kdy se Otakar (spolu s budoucím presidentským kandidátem Hilšerem), obnažili na zasedání vlády. O něco později, 17. listopadu 2014 byl opět zatčen, když se chtěl „protestně obnažovat“ na Albertově, při projevu presidenta Zemana. Pak si dal chvíli pauzičku, aby se z ilegality vynořil letos na jaře, při (druhé) inauguraci presidenta Miloše Zemana. I zde se, jak je jeho zvykem, protestně obnažil.

Podobně funguje i Milion chvilek. Z času na čas se vynoří, aby zorganizoval rozruch. Stojí (oficiálně) za většinou letošních protivládních demonstrací v Praze a na všech svých akcích se (velice usilovně) snaží vnášet do veřejného prostoru názory, témata a narrativy opozice. Jako že to podporuje lid…. Tak nějak široce a masově, jak se kdysi psávalo. Mimo tento, dalo by se říct vnitropolitický úkol vytváření mediálního křoví a tlaku na (kavárnou) nemilované politiky, je tu i zajímavý aspekt zahraničněpolitický. Naznačuje ho jedna drobná poznámka ve facebookovém svolávání na „demošku“ za vyslovení nedůvěry Babišově vládě, svolávané na tento pátek, kdy se o tom má v parlamentu rozhodovat. Zní: „Tak přijďte. A pozvěte přátele na událost i osobně. Vezměte si s sebou anglické a německé transparenty…“

Co z toho lze usoudit? Bestie se poučila. Už ne „neziskovky“. Ale „skupiny“ a facebookové komunity. Protože vůči neziskovému sektoru tu panuje (po zkušenostech) nevraživá, až nenávistná podezřívavost. Jakákoli politická aktivita inzerovaná „neziskově“ budí u občanstva a priori odpor a nevoli. Ať si oficiální výzkumníci veřejného mínění říkají cokoli. Navíc, je tu spousta otravných povinností. Je třeba vydávat a zveřejňovat zprávy o činnosti, zdroje příjmů, fingovat a kašírovat alespoň náznak nějaké „veřejně prospěšné“ činnosti… Ne, ne, tudy už cesta nevede.

Do skupiny a komunity se hůř proniká. A má-li nějaký „transparentní účet“ s drobnými příspěvky příznivců, kdo prokáže, kolik to všechno stálo? Z účtu jakási částka odtekla… A to vám musí, holoubkové, stačit. Byla to skutečná výše nákladů? Nikdo nezjistí. A nemá ani záminku pátrat. Jde přece o jakousi partu kamarádů. A stejně tak i s organizačními záležitostmi. Kluci se prostě domluvili, svolali přátele… a už to bylo. Průvody Prahou, zábor náměstí, cedule (ty jednotné, bílé), technické zabezpečení, připravení moderátoři s těmi „správnými“ projevy… Takové normální křoví pokusu o puč.

Nebyl by čas si na tyhle bílé koně posvítit?

Píše pan Lubomír Vylíčil (via sit-as.cz)

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 543 × | Prestiž Q1: 9,04

+20 plus Známkuj článek minus –8

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top