Štítky článku: •  

Islám a západní společnost, aneb jak si stojíme (4)

V této obsáhlé stati se pokusíme podívat na islám a na to jaké jsou jeho dopady na svobodu člověka a na společnost. Zároveň se pokusíme porovnat tyto dopady s naší současnou společností a přidáme i porovnání s nějakou (ideální) klasicko-liberální společností.

J. Následující dva body ani nemusíme srovnávat s naší současnou společností a ani s ideální klasicko-liberální společností. V těchto společnostech jsou činnosti zmíněné v těchto bodech zapovězené, respektive se v nich ani nevyskytují.

Co se týká džihádu, uvádí Schirrmacherová, že: „Extremisty, kteří boj rané muslimské obce proti ‚nevěřícím‘ aplikují na konflikty dnešní doby, nelze dost dobře obviňovat z překrucování Koránu. Lidi, kteří brání šíření islámu, lze podle nich jen stěží považovat za ‚nevinné oběti‘. Takto ospravedlňují útoky na civilisty v Izraeli, kde téměř každý slouží v ozbrojených silách. Z pohledu extremistů je snadné považovat i ty, kteří se neúčastní války, za nepřátele islámu. Podle tohoto názoru je legitimní zabíjet nepřátele islámu, kteří brání jeho šíření, jak to Izrael činí už svou samotnou existencí. Z jejich pohledu jde v posledku o obranu islámu.“ Ne všichni muslimové klasifikují sebevražedný bombový útok jako vraždu nebo zabití. Nicméně většina muslimů se domnívá, že smrt v džihádu bude odměněna okamžitým vstupem do ráje. [45]

Je snad i možné, že snaha bránit třeba muslimským modlitbám na ulici (např. kvůli provozu), může být vnímána jako bránění šíření islámu? Těžko říci. Někteří muslimští akademici sebevražedné útoky odsuzují v prohlášeních určených pro západní země, ale v prohlášeních určených muslimské obci je schvalují. [46]

K. Vraždy ze cti nejsou ryze muslimskou záležitostí — nelze je ospravedlnit ani Koránem ani tradicemi ani klasickou islámskou teologií. Ovšem vraždy ze cti zaznamenáváme především, i když ne výlučně, v islámských společnostech, kde zejména ve venkovském prostředí společnosti dominují polofeudální, kmenové struktury, v nichž jsou ženy de facto „majetkem“, který patří muži. Tyto tradiční formy jednání se pak spojují s náboženskými normami islámu. [47] „Ve většině případů společnost nepovažuje vraždu ze cti za vraždu v pravém slova smyslu. Tento postoj je typický pro společnost, která si více cení společného než individuálního.“ [48]

Vraždy ze cti se týkají žen a v zásadě se týkají špatné pověsti, ke kteréž může stačit i jen pouhé podezření, odmítnutí dohodnutého sňatku, touha po rozvodu, těhotenství mimo manželství, ale může jíti i o ekonomické důvody (žena se odmítne třeba vzdát dědictví). Rodinná rada se v závažných případech rozhodne ženu zabít, ale oběti o svém rozhodnutí neřeknou a jednoho dne ji zastřelí, uškrtí, ubodají, utlučou, ukamenují, upálí, svrhnou před auto nebo hodí z mostu či polijí kyselinou. [49] Muži (otec nebo bratři), kteří nebrání rodinou čest, pak mohou být považováni za slabé, nemužné a beze cti. Ztratí tvář a čest, což může pro ně mít i vážné ekonomické dopady. [50]

L. Jak je to s úrokem z půjček v islámu? Každá islámská banka má výbor složený ze zástupců bankovních úředníků a duchovních, kteří posuzují, zda jednotlivé obchody odpovídají liteře práva šaría. [51] Úrok je podle islámských zvyklostí zakázán, protože je chápán jako garantovaný příjem. Všechny bankovní operace musí tedy proto býti zahrnuty pod pojmem obchodní činnost. Institut úroku je nahrazen jinými instituty, které odpovídají islámskému právu.

Prvním institutem je idžára, která je formou leasingu. Banka nakoupí a pak pronajme určité zboží svému klientovi. Doba pronájmu a poplatek za pronájem jsou dohodnuty dopředu. Zařízení zůstává majetkem banky čili pronajímatele, jímž je banka, která usiluje o navrácení vloženého kapitálu a dosažení zisku z plateb za pronájem tohoto zařízení. [52] Z pohledu nájemce (půjčovatele) jde tedy o něco, co má poměrně dost odlišností od klasického úvěru, tak jak ho známe u nás.

Nájemce je více omezován při nakládání s předmětem leasingu, než v případě běžného úvěru. Protože musí dodržovat různé smluvní podmínky a omezení ohledně nakládání s majetkem anebo náčiním. Například nájemce, jenž splácí na leasing vozidlo, musí souhlasit, že bude vozidlo používat pouze k osobnímu užití apod. Takovéto věci v případě úvěru dost často odpadají anebo jich je požadováno méně. V podstatě tento institut uvaluje na nájemce dodatečné náklady, což by mělo vést k omezení poptávky po úvěrování jako takovém.

Druhým institutem je mudaraba, což je vlastně dohoda o podílu na zisku. „Vztahuje se k investici, kterou provádí ve prospěch klienta nějaká zkušenější osoba. Bere na sebe podobu smlouvy mezi dvěma stranami, z nichž jedna zajišťuje prostředky a druhá zajišťuje odborné expertizy a souhlasí s rozdělením předpokládaných budoucích zisků a v případě ztráty si za svoje služby neúčtuje žádné poplatky… Vytvořený zisk je rozdělen podle předem připraveného klíče. Případné ztráty jdou na vrub poskytovatele kapitálu, který ale nad ním nemá v podstatě žádnou kontrolu… Platnost mudaraby je ohraničena vrácením poskytnutého kapitálu a výnosu z jeho využití investorovi.“ [53]

Je-li předchozí institut nevýhodnější pro půjčujícího než úvěr s úrokem, tak v tomto případě je to přesně naopak — nevýhodný je pro půjčovatele. Typicky u nás banka dostává splátky úvěru i s úrokem bez ohledu na to, zda daný projekt vydělává anebo ne. Ztráty ji moc nezajímají, ty jsou v podstatě věcí toho, kdo si půjčuje. Půjčující musí případně použít ke splátkám jiné své příjmy anebo prodat část svého majetku (případně jen do výše majetku, kterým ručí). Teprve až jsou vyčerpány tyto možnosti, má banka, která peníze půjčuje, problém.

V případě mudaraby, ale platí, že případné ztráty jdou na vrub poskytovatele kapitálu, který ale nad ním nemá v podstatě žádnou kontrolu. Větší riziko a menší jistota návratnosti v případě mudaraby musí vést k nárůstu „úroku“ požadovaného z půjčky, tedy k požadování většího podílu na zisku. Ovšem vyšší de facto „úroky“ znamenají i celkový menší objem poskytnutých půjček, protože úvěry jsou nyní dražší. Rezervy bank by tak de facto mohly být v islámském světě větší, než třeba na Západě, což by mohlo vést k názoru, že stabilita těchto bank je větší než u bank na Západě, což by byla určitá výhoda. To si však zde nedovoluji rozhodnout, a to proto, že půjčené peníze jsou méně jisté, jak bylo právě uvedeno, než u západních bank. Za druhé autoritativní režimy islámských zemí si dosti pravděpodobně jistě zajistí speciální zacházení s úvěry, které dostávají od bank. A konečně hospodářská úroveň většiny islámských zemí je relativně nízká.

Další institutem je murábaha, která se podobá leasingu a musharaka (partnerské financování), která se podobá mudarabě. Jak vidno, v islámu existuje snaha vyhnout se náboženskému zákazu úroku, ale je to snaha, která má svoje náklady a žádné ze zde uvedených opatření plně úvěr s úrokem nenahrazuje. Rovněž je na tomto příkladu patrné to, že oblast, do které islám a jeho duchovní zasahují je opravdu velmi velká. Dovedeme si představit, že v bance by seděl kněz? V naší současné společnosti je poskytování půjček s úrokem povoleno s jistými omezeními (licence, výše úroků a zákaz klamání). V klasicko-liberální společnosti je tato činnost taktéž povolena, a to bez výjimek (vyjma tedy klamání).

Uvádí server Bawerk.eu (konec)


[45] Schirrmacherová, Ch. Islám a západní společnost. Praha: Návrat domů 2017, str. 112 a 113.

[46] Ibid, str. 115-116.

[47] Ibid, str. 123.

[48] Ibid, str. 122.

[49] Ibid, str. 120-121.

[50] Ibid, str. 122.

[51] KALABIS, Zb. Základy bankovnictví: bankovní obchody, služby, operace a rizika. Brno: BizBooks 2012, str. 155.

[52] Ibid, str. 156.

[53] Ibid, str. 156.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 112 × | Prestiž Q1: 5,97

+8 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top