Štítky článku: •  

Skutečně byly za socialismu potraviny kvalitnější?

Komunisté to dnes rádi tvrdí. Když se z trhu kvůli zdravotní závadnosti stahuje určitá potravina, pravidelně se v internetových diskusích objevují názory, že něco podobného by se dřív stát nemohlo. Že prý československé potraviny byly kvalitnější a přísněji kontrolované. Opravdu byla třeba šunka „za totáče“ zdravější?

Oficiální sdělovací prostředky v Československu sice přinášely každý den zprávy o úpadku kapitalistického Západu, ale marky a dolary komunistický režim potřeboval. Proto se v tichosti režim snažil do kapitalistických zemí vyvézt cokoliv, co se za valuty dalo prodat. V roce 1984 přišla studená sprcha z USA. Tamější úřady vrátily velkou zásilku šunky s odůvodněním, že je značně zamořena směsí nebezpečných průmyslových chemikálií, které se jmenují polychlorované bifenyly (PCB). Obyvatelé Československa se o chemickém zamoření šunky nedozvěděli.

Ztráta dolarových příjmů z exportu šunky však vedla komunistické úřady k vyšetřování příčin zamoření. Viník, který by z nedbalosti nebo dokonce záměrně způsobil škodu československému socialistickému hospodářství, mohl očekávat exemplární trest. Nicméně se ukázalo, že zamoření šunky pro vývoz do USA nebylo ojedinělé. Nešlo o sabotáž ani žádné tajemné spiknutí imperialistických agentů.

Vyšetřování ukázalo, že Československo ve velkém vyrábělo polychlorované bifenyly a používalo je mimo jako součást barev, které byly masivně použity k natírání kravínů, drůbežáren nebo prasečáků. PCB byly nalezeny i v nátěrech zásobníků krmiva nebo zemědělské techniky. A právě z nátěrů se nebezpečné chemikálie pomalu, ale vytrvale uvolňovaly do krmiv pro hospodářská zvířata. Polychlorované bifenyly se kumulovaly po celý život v těle těchto zvířat, hlavně v jejich tukových tkáních, ale pronikaly také do vajec a do mléka.

Zjistilo se tehdy, že v Československu nebyla zamořena PCB jenom šunka určená pro export na Západ, ale velká část potravin živočišného původu, které každý den jedly miliony Čechoslováků. Zamořená nebezpečnou chemikálií byla tehdy dokonce i kojenecká výživa, která se vyráběla ze sušeného kravského masa.

Dnes by podobné zjištění vyvolalo obrovský skandál. Lidé by kontaminované potraviny přestali kupovat a mnohé zemědělské podniky se zamořenými kravíny a prasečáky by patrně zkrachovaly. V komunistickém Československu ale věděl o problému úzký okruh politiků a odborníků. JZD (jednotná zemědělská družstva) a státní statky dále produkovaly zamořené maso, mléko, sýry nebo vejce. Spotřebitelé se o zamoření potravin nedozvěděli. A někteří z nich dodnes žijí ve víře, jak byly tehdejší potraviny údajně zdravé.

V tichosti byly tehdy nakoupeny přístroje schopné měřit zamoření potravin PCB. V nejhůře postižených družstevních kravínech a prasečácích se začaly přetírat nebo odstraňovat nátěry zamořené PCB. Nejvíce zamořené mléko se ředilo čistějším tak, aby se snížila celková koncentrace chemikálie v másle nebo sýrech. V některých případech se zamořené mléko odstřeďovalo a mléčný tuk s extrémně vysokým obsahem polychlorovaných bifenylů se skladoval v mrazírnách. V některých případech byl kontaminovaný dobytek pobit a zmrazený čekal jako nebezpečný odpad na pozdější bezpečnou likvidaci.

Polychlorované bifenyly (PCB) jsou skupinou chlorovaných organických látek, které se pro své dobré vlastnosti používaly jako náplně kondenzátorů nebo transformátorů, součást barviv nebo některých stavebních materiálů. Bohužel PCB velmi dlouho přetrvávají v životním prostředí (jsou perzistentní) a hromadí se v tělech živých organismu (jsou bioakumulativní). Bohužel se polychlorované bifenyly hromadí také v lidském těle a navíc jsou schopny přecházet do mateřského mléka. U dětí matek, které měly v těle vysoký obsah PCB, lékaři prokázali, že tyto chemikálie mohou negativně ovlivňovat vývoj mozku. Konkrétně mohou poškozovat inteligenci a chování dětí, ohrožují jejich schopnost chápat svět a narušují i jejich pohybové dovednosti.

Výroba PCB byla v Československu v roce 1984 zastavena, ale používaly se i poté. V roce 2001 byla podepsána celosvětová Stockholmská úmluva, která kromě jiného zakazuje výrobu PCB a zavazuje signatářské země k jejich bezpečné likvidaci.

Jak je to tedy s kvalitou potravin dnes? Místo rajčat zákazník často nakoupí v obchodě podivné červené vodnaté balonky bez chuti. Sehnat sýr, který se při zapékání rozteče a vytvoří křupavou krustu, je mnohdy nelidský úkol. Šunka někdy bývá vyfutrovaná moukou a párky plné masového separátu. Skutečně ale byly v minulosti potraviny kvalitnější?

Pokud jde o nabídku tuzemských obchodů za komunismu a v současnosti, je naprosto jasné, že se nedá srovnávat. Je obecně známé, že na exotické ovoce se stály nekonečné fronty a rovněž jiné druhy zboží se v případě výpadku produkce v socialistických státech stávaly ze záležitosti denní spotřeby nedosažitelným luxusem.

Mnoho lidí ale stále mluví o tom, že „za komunistů“ byly výrobky, a především pak potraviny, kvalitnější, než je tomu dnes. Jedná se ovšem o názor, který je přinejmenším velice sporný. Glorifikace tehdejších výrobků totiž značně souvisí s nostalgií i s přístupem k informacím, který je v dnešní době i díky rozvoji internetu s minulostí nesrovnatelný.

Zatímco kdysi bylo zvykem znepokojivé zvěsti o obsahu škodlivin v jídle držet pod pokličkou, v současnosti Státní veterinární správa a další organizace, které mají na starosti kontrolu kvality, upozorňují, kdykoli se na trhu vyskytne závadný výrobek. Vzrušeným debatám o tom, jaké jedy jíme dnes a jak se na trh dostávají za stejnou cenu horší potraviny než v zahraničí, to sice nezabrání, když se ale na pultech objeví něco skutečně závadného, pozornosti to neujde.

Jak tomu ale bylo v minulosti? Co vše se vám mohlo dostat do těla a s jakými následky? Dříve byl benzen [pozn. red.: míněna je kyselina benzoová] považován za konzervant s vynikajícími účinky a jako takový byl přidáván například do hořčice. Dnes už jsme o něco chytřejší a víme, že to s ním až tak veselé není. Je to totiž karcinogen první skupiny, jako takový způsobuje především rakovinu plic a leukémii.

Polychlorované bifenyly začaly být hojně využívané coby aditiva v barvách a lacích. O třicet let později se začaly objevovat první náznaky o jejich škodlivosti, látky se totiž dokázaly dostat například do organismu krav. Odsud se dál šířily v mléce, kontaminované slepice jedy dále přenášely při produkci vajec, hodnoty PCB byly zaznamenané i u ryb. Chronické vystavení dávkám bifenylů, které byly za socialismu přítomné v mnohých potravinách, opět vede k rakovině, především jater a slinivky břišní.

Další objev moderní vědy dvacátého století, který se nakonec obrátil proti lidstvu. Insekticid DDT zprvu oslavoval pro jeho účinnost celý svět, než přišel starý známý scénář. Látky se začaly ukládat v půdě a rostlinách, odkud se dostaly do těla zvířat. S masem pak i do těla člověka. Ušetřeni ale nebyli ani vegetariáni, protože škodliviny byly i v zelenině. A co látky nazvané DDT způsobují? Kromě rakovinotvorných účinků snižují plodnost a narušují hormonální systém.

Ano, to všechno jsme za komunistů jedli. Ovšem nesměli jsme o tom vědět. Z toho vyplývá, že kvalita potravin je dnes nesrovnatelně vyšší než za socialismu, byť nám socialističtí nostalgici tvrdí opak.

Uvádí Pravý Prostor


Pozn. red.: Což mi připomíná dávnější historku, zhruba z poloviny osmdesátých let, kdy byl v rozhlase uspořádán jakýsi diskusní panel s hlavními hygieniky a posluchači mohli telefonovat své dotazy přímo do studia (pokud si myslíte, že to byl přímý přenos jako dnes, tak ani omylem). Řeč byla tenkrát právě o škodlivosti fosforečnanů v pitné vodě a o splachu umělých hnojiv z polí do pitné vody. Tchán tenkrát nelenil a do studia zatelefonoval, a jelikož byl obecně velmi vzdělaný, vznesl dotaz ve smyslu, že ho vůbec nezajímá obsah relativně neškodných fosforečnanů (PO43-), ale že by velmi rád věděl, jaký je v pitné vodě obsah daleko škodlivějších fosforistanů a o kolik převyšuje státní normy. Dlužno říci, že telefonista na druhé straně měl k tchánovi několik velmi nelichotivých poznámek ve smyslu, že je provokatér, a tento dotaz samozřejmě do éteru vůbec nešel a ani odpověď na něj.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 502 × | Prestiž Q1: 7,11

+12 plus Známkuj článek minus –5

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top