Štítky článku: •  

Význam revoluce

Když většina lidí zaslechne slovo „revoluce“, představí si okamžitě pouze přímou fyzickou konfrontaci se Státem: stavění barikád na ulici, rvačku s policajtem, dobytí Bastily či jiných vládních budov. Ale toto je pouze malá část revoluce.

delacroix-svoboda-vede-lid-na-barikady.jpg (76,563 kiB)
Delacroix - Luza na barikádách

Revoluce je mohutný, komplexní, dlouhodobý proces, komplikované hnutí s mnoha životně důležitými částmi a funkcemi. Je to autor pamfletů, píšící ve své pracovně, je to žurnalista, politický klub, agitátor, organizátor, aktivista na kampusu, teoretik, filantrop. Je to tohle všechno a víc. Každá osoba a skupina má svou roli, kterou hraje v tomto velkém komplexním hnutí.

Vezměme si například důležitý vzor pro současné libertariány: vlivné klasicko-liberální, či lépe, „klasicko-radikální“ revoluční hnutí sedmnáctého, osmnáctého a devatenáctého století. Tito naši předchůdci vytvořili rozsáhlé, živelně se rozpínající a oslnivé revoluční hnutí, nikoliv pouze ve Spojených státech, ale skrze Západ, jež přetrvalo staletí.

Toto hnutí bylo z velké části odpovědné za radikální změnu dějin, za téměř zničení dějin tak jak je člověk předtím znal. Poněvadž před těmito staletími byly lidské dějiny, s jednou či dvěma světlými výjimkami, temným a krvavým záznamem tyranie a despotismu, záznamem různých absolutistických Států a monarchů drtících a vykořisťujících své vlastní obyvatelstvo, z velké části rolníky, jež žilo krátký a surový život na hranici přežití bez jakékoliv naděje.

Byl to klasický liberalismus a radikalismus, co přineslo masám lidí naději a příslib lepší budoucnosti a spustily velký proces naplnění tužeb. Vše, čeho člověk dodnes dosáhl, v pokroku, naději, životní úrovni, můžeme připsat tomuto revolučnímu hnutí, této „revoluci“. Tato velká revoluce byla naším otcem a je nyní naším úkolem naplnit její nedokončený příslib.

Toto klasické revoluční hnutí se skládalo z mnoha částí. Byli to libertariánští teoretikové a ideologové, lidé, kteří vytvořili a upletli vlákna libertariánské teorie a principů: La Boetie, Levellerové v Anglii sedmnáctého století, radikálové osmnáctého století, philosophes, fyziokraté, angličtí radikálové, Patrickové Henryové a Tomasové Painové Americké revoluce, Jamesové Millové a Cobdenové Anglie devatenáctého století, Jacksoniánci a abolicionisté a Thoreauové v Americe, Bastiati a Molinariové ve Francii. Důležitá vědecká práce Caroline Robbinsové a Bernarda Bailyna například demonstrovala kontinuitu klasických radikálních idejí a hnutí od anglických revolucionářů sedmnáctého století po Americkou revoluci o století a půl později.

Teorie se smísily do aktivistických hnutí, povstávající hnutí volající po individuální svobodě, volnotržním hospodářství, svržení feudalismu a merkantilistického etatismu a ukončení teokracie a války a jejich nahrazení svobodou a mezinárodním mírem. Vždy jednou za čas vyústila tato hnutí v násilné „revoluce“, jež mířily obřími kroky směrem ke svobodě: Anglická občanská válka, Americká revoluce, Francouzská revoluce (Barrington Moore Jr. ukázal důvěrnou souvislost mezi těmito násilnými revolucemi a svobodami, které si byl Západ schopen vzít od Státu.) Výsledkem byly obrovské kroky ke svobodě a prosperitě rozpoutané následovnou průmyslovou revolucí.

Barikády, i když důležité, byly jen malou částí velkého procesu.

Socialismus není ani skutečně radikální, ani opravdu revoluční. Socialismus je reakcionářskou reverzí, se sebou neslučitelný pokus dosáhnout klasických radikálních cílů svobody, pokroku a odumření či zrušení Státu, užitím dávných etatistických a konzervativních (toryovských) prostředků: kolektivismu a státní kontroly.

Socialismus je nový toryismus, odsouzený k rapidnímu selhání, kdykoliv bude vyzkoušen. Selhání demonstrované kolapsem centrálního plánování v komunistických zemích východní Evropy. Pouze libertariánství je skutečně radikální. Pouze my můžeme dokončit nedokončenou revoluci našich velkých předchůdců, přenést svět z říše despotismu do říše svobody. Pouze my můžeme nahradit vládu lidí správou věcí.

[Autor Murray N. Rothbard. Poprvé vyšlo v The Libertarian forum, č. VII, 1. července 1969. Přeložil Tomáš Macháček.]

Původně vyšlo na www.bawerk.eu.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 314 × | Prestiž Q1: 5,53

+2 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top