Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 5 min.

Blíží se tragická hodina venezuelské ekonomické pravdy?

Ve Venezuele se již delší dobu schyluje k opravdové ekonomické tragédii. Prezident latinskoamerické země Nicolás Maduro vyhlásil již před nějakým časem stav ekonomické nouze.

Není pochyb o tom, že hospodářství Venezuely se nachází na pokraji bankrotu a lidem se nedostávají ani základní potraviny, léky či hygienické potřeby. Neuvěřitelné však je spíše to, jak současný prezident mohl nechat situaci dojít až takhle žalostně daleko.

Ekonomika visící nad propastí

Nicolás Maduro se dostal k moci v roce 2013. Uvedl se mírně řečeno kontroverzním tvrzením o tom, že mu duch jeho předchůdce na postu hlavy státu Huga Cháveze sdělil, že Cháveze nezabila rakovina, ale šlo o případ ohavné vraždy zosnované americkou CIA. Nyní Maduro spíše jen hraje o čas, kterého mu mnoho nezbývá. Faktem zůstává, že Venezuela se hroutí. Mezinárodní měnový fond předpovídá této latinskoamerické ekonomice pro letošní rok dokonce 8procenntí pokles hrubého domácího produktu. Jen ve třetím čtvrtletí loňského roku tamní ekonomika v meziročním srovnání spadla o více než 7 procent. Z pohledu inflace se Venezuela pyšní smutným prvenstvím vůbec nejrychleji rostoucích spotřebitelských cen na světě. Vloni v prosinci míra inflace meziročně stoupla o těžko uvěřitelných 180 procent. Tekoucí voda nebo elektřina se staly pro obyvatele Venezuely skutečným luxusem. Potraviny nebo léčiva jsou nedostatkovým zbožím.

Levná ropa jádrem problému?

Venezuela až příliš spoléhala na ropu jako klíčový vývozní artikl. V době, kdy barel černého zlata stál v roce 2014 i více než 100 dolarů tato strategie možná vycházela. Podmínky na globálním ropném trhu se však změnily a cena černého zlata se propadla až pod 30 dolarů za barel. I proto právě Venezuela, která je členem Organizace zemí vyvážejících ropu, byla hlavním iniciátorem produkčního stropu a omezení tak, aby se hodnota barelu černé komodity konečně výrazně zvýšila. Snahy sice ztroskotaly, nicméně výpadky produkce a bankroty ropných společností v USA pomáhají trhu černého zlata k postupnému návratu do rovnováhy a cena barelu se v minulém týdnu konečně opět podívala nad 50 dolarů. Venezuelu však ani tato cena rozhodně nezachrání.

Osamělý levicový revolucionář

Laciná ropa a zadlužení obřích rozměrů zanechaly navíc dovozce s mizivým množstvím zahraničních měn. Prezident Maduro se však nemá ani k tomu, aby zrušil zcela neudržitelné fiskální i měnové politiky, které zdědil po svém předchůdci, ani k tomu, aby přijal pomoc zvenčí. Každým dnem je těžší říci, zda se Maduro jen drží zuby nehty u moci nebo svou zemi aktivně potápí. Minulý týden venezuelský prezident navštěvoval ostrovní sousedy v zoufalé snaze získat hotovost. Poslední Madurova cesta jen ukazuje, jak moc izolovaným se ideový revolucionářský dědic Huga Cháveze stal.

Doba, kdy valné většině latinskoamerických režimů dominovaly levicové a populistické vlády, je dávno minulostí. S odvoláním brazilské prezidentky Dilmy Rousseffové z funkce kvůli obvinění z manipulace s rozpočtovými účty, ztratil v podstatě Maduro posledního silného regionálního spojence. A vypadá to, že ani Maduro svůj šestiletý prezidentský mandát nedokončí. Tamní opozice již sbírá podpisy potřebné k zahájení procesu odvolání. Podle venezuelské ústavy pokud prezident v úřadu vydrží do 10. ledna příštího roku může jmenovat místo svolání předčasných voleb, ve kterých by s jistotou prohrál, svého nástupce. Latinskoamerický režim nyní hraje poměrně nebezpečnou hru, většina Venezuelců nechce nic jiného než odchod Madura z funkce. Neklid v ulicích sílí a nejsou vyloučeny ani větší společenské otřesy. Venezuelská hospodářská tragédie se stále více blíží do finále a s neustále se zvyšující pravděpodobností nakonec skončí ošklivými násilnostmi.

Zdroj: FT, BBG

Autor: Kristýna Zahradníková, Patria Online 30. 5. 2016

Proč Venezuela odmítá zkrachovat

Venezuela se pomalu rozpadá. Tamní hospodářství se oficiálně nachází v krizi potvrzené stavem ekonomické tísně. Lidem se nedostávají základní potraviny či hygienické potřeby.

Venezuela, která do značné míry doplatila na propad cen ropy alias nejdůležitějšího vývozního artiklu, však tvrdošíjně odmítá vyhlásit státní bankrot. Obyvatelé latinskoamerické země trpí, investorům do tamních dluhopisů však vláda platí a nikdo vlastně neví proč.

Od doby, kdy venezuelský rodák a známý ekonom z Harvardské univerzity Ricardo Hausmann upozornil poprvé na tuto caracaské vládě nepohodlnou otázku uplynuly již téměř dva roky a způsobila doslova poprask. Proč tedy země, které se zoufale nedostává hotovosti tak úpěnlivě ctí své zahraniční závazky? Prezident Nicolas Maduro reagoval tím, že označil Hausmanna v národní televizi za finančního nájemného vraha a psance. Jeho otázka však dnes s ohledem na situaci v utrápené Venezuele vyznívá ještě naléhavěji než jindy.

Ceny ropy, která pro venezuelskou ekonomiku představuje naprosto nezbytnou surovinu, od té doby spadly o více než polovinu. A nedostatek hotovosti se tak dramaticky zhoršuje. Chaos jakého jsou obyvatelé latinskoamerické země svědky, dosáhl nepředstavitelného rozsahu. Potraviny jsou na příděl, zdravotní péče kolabuje, ale dluhopisoví investoři přesto všechno dostávají vše, co jim Venezuela dluží. Dohromady miliardy dolarů. Jakoby existovaly dva světy — svět držitelů dluhopisů a skutečná Venezuela.

Státní bankroty přitom ani ve 21. století nejsou ničím neobvyklým. Od Argentiny po Ukrajinu země v krizi vyhlásily úpadek dlouho předtím, než se situace stala tak katastrofální jako ve Venezuele. Jediným podobným případem tak podle ekonomů zůstává Zimbabwe na počátku nového milénia. Přístup „splatíme naše dluhy, ať to stojí, co to stojí“ je o to divnější s ohledem na tamní socialistickou vládu, která se celé roky ostře vymezuje proti zahraničním kapitalistickým mocnostem.

Oficiální stanovisko versus konspirační teorie

Oficiální stanovisko zní: Venezuela počká, než dojde k oživení cen ropy. Cena barelu černého zlata sice v poslední době rostla a překonala i 50 dolarů za barel, nicméně odborníci se shodují, že v dohledné době nelze očekávat žádný zásadní nárůst. Druhý argument se pouští do konspiračních teorií. Hlavními držiteli vládních dluhopisů jsou podle něj blízcí spolupracovníci venezuelské vlády, ukončení plateb by pak vládu mohlo připravit o jejich kýženou podporu. Třetí teorie se váže k té první oficiální. Venezuela podle ní sice již dávno ztratila přístup na mezinárodní kapitálové trhy, státní krach by mohl i tak prohloubit nedostatek hotovosti spuštěním právních kroků ze strany věřitelů a to by potenciálně ohrozilo venezuelský vývoz. Pokud by do latinskoamerické země proudilo ještě méně petrodolarů, úspora z vyhlášení bankrotu by se mohla stát naprosto bezpředmětnou a situace by se ještě zhoršila. Odborníci se ale shodují, že šance na blokování exportu věřiteli v případě, že země vyhlásí bankrot, jsou velice nízké.

venezuelske-dluhopisy-versus-ropa.jpg (22,685 kiB)
Venezuelské dluhopisy versus ropa (zlatě)

O kolik katastrofálnější by venezuelské hospodářství ještě mohlo být si lze představit asi jen těžko. V loňském roce se tamní ekonomika smrskla o odhadovaných 7,5 procenta a letošní prognózy jsou ještě pesimističtější. Inflace je nejvyšší na světě, lidé mají hlad a protesty a lynčování jsou na denním pořádku. Vláda ve druhé polovině letošního roku musí splatit dluhopisy za 1,5 miliardy dolarů. Včetně státní ropné společnosti PDVSA číslo vzroste na 5,8 miliardy dolarů. Tolik pro zemi, jejíž devizové rezervy vykrvácely na pouhých 12 miliard dolarů.

Podle prezidenta Madura Venezuela za posledních 20 měsíců věřitelům vyplatila neuvěřitelných 36 miliard dolarů. A venezuelské dluhopisy jsou s průměrným vnosem 26 procent jednoznačně mezi těmi nejvýnosnějšími investicemi na rozvíjejících se trzích. Venezuela je sice v současnosti možná naprosto zbídačenou a beznadějnou zemí, postoj tamní vlády ke splácení závazků je možná, jak se vyjádřil Hausmann na hranici zločinu proti lidskosti, i na tom ale někdo dokáže vydělat.

Zdroj: BBG

Autor: Kristýna Zahradníková, Patria Online 5. 7. 2016

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 250 × | Prestiž Q1: 7,29

+9 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Blíží se tragická hodina venezuelské ekonomické pravdy?

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top