Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:

Jak uvažuje ministryně Maláčová?

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ: Ještě před snižováním počtu státních zaměstnanců, s nímž v souvislosti s úsporami ve státním rozpočtu pro příští rok přišla ministryně financí Alena Schillerová, by Markéta Šichtařová doporučovala dva kroky.

Jednoznačně by to v posloupnosti vyhrálo zmrazení peněz pro neziskové organizace a na druhém místě by mělo dojít na snížení čerpání evropských dotací, které stát musí kofinancovat. Analytička přiznává, že jsou pro ni v rámci vlády největší záhadou ekonomické metody uvažování ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Znovu si to uvědomila v souvislosti s ukrajinskými dělníky, jimž chce šéfka resortu stanovovat plat, aby nebyli konkurencí pro české zaměstnance.

Česká národní banka zhoršila odhad růstu tuzemské ekonomiky v letošním roce na 2,9 procenta a pro příští rok na tři procenta. V předchozí listopadové prognóze centrální banka počítala letos i příští rok s růstem ekonomiky o 3,3 procenta. Co se za necelý čtvrtrok událo tak zásadního, že ČNB očekává růst zhruba o desetinu menší?

Neudálo se vůbec nic — respektive nic překvapivého, co nešlo předvídat. Jistě víte, že zhruba od jara 2018 na tomto místě mluvím o zpomalování české ekonomiky a o pravděpodobném příchodu recese někdy v průběhu roku 2019. To platilo na začátku roku 2018, stejně jako to platí dneska. Bylo to poměrně dobře čitelné z různých předstihových indikátorů, jako jsou například německý index Ifo, vývoj akciových trhů, vývoj počtu zakázek, přehnaně nízká nezaměstnanost a další a další.

Kdo nedával hlavu do písku, mohl a měl známky zpomalování ekonomiky vidět. Jenomže státní instituce je neviděly — možná v některých případech vidět nechtěly? — a tak teď jsou dohnány k tomu, že jedna po druhé musí zhoršovat své prognózy. Podobně svou prognózu už zhoršilo i Ministerstvo financí.

Hloupé na tom je, že kdyby tyto instituce viděly včas, co vidět měly, byly by dneska jejich rozpočty a politiky nastavené úplně jinak, než jak nastavené jsou. Například vláda by v závěru roku 2018 nerozhazovala, aby najednou na začátku roku 2019 neřekla, že „se bude muset šetřit“. Žádné takové šetření by bývalo vůbec nebylo nutné, kdyby loni měla vláda víc prozíravosti, nerozpouštěla by nesmyslně rezervy na horší časy a nerozhazovalo by se za nesmysly typu dotované jízdné a další a další. Opravdu by mě zajímalo, na kterých místech šlo o pouhou zaslepenost a neprozíravost, a ve kterých případech šlo o záměr, aby se na poslední chvíli ještě tyto instituce mohly víc rozšoupnout.

Můžeme se těšit aspoň na sílící korunu? ČNB slibuje pro letošek průměrný kurz 25 korun za euro a pro příští rok dokonce 24,20 korun za euro.

Nemyslím. Naopak se domnívám, že koruna v průměru bude letos mírně oslabovat. Dokonce se domnívám, že se dostane i nad 26 korun za euro. A důvodem je právě ono zpomalování ekonomiky.

V reakci na to, že se zpomaluje tempo růstu domácí ekonomiky, přišla ministryně financí Alena Schillerová s tím, že by se v příštím roce snížil počet státních zaměstnanců o deset procent, což by se netýkalo ozbrojených složek a pedagogů. Dva zástupci ČSSD ve vládě, Hamáček a Maláčová, reagovali, že takhle plošně snižovat počty nejde, i když s plošným navyšováním platů úředníků socialisté nikdy problémy neměli. Myslíte, že a) se podaří počty zaměstnanců ministerstev a dalších úřadů o deset procent snížit, b) dojde jen ke kosmetickým úpravám počtu státních zaměstnanců, c) masa úředníků ještě nabobtná?

Tak zaprvé — ano, takhle plošně snižovat počty JDE. Nazývejme věci pravými jmény. Realita je taková, že socialistům se snižování počtu státních zaměstnanců politicky nehodí, protože se to voličům špatně vysvětluje. S tím, zda to lze, či nelze provést, to nemá nic společného. Vzhledem k tomu, že během krátké Sobotkovy vlády počet státních zaměstnanců vzrostl o 40 tisíc, teď rozhodně není problém o stejné množství jejich počet zase snížit, a to tím spíš, že aktuálně podnikům ukrutně chybějí zaměstnanci, takže propuštění státní zaměstnanci by byli mnohem lépe než v jiných dobách absorbováni soukromým sektorem.

Pokud jde o ty další vaše otázky — jedna věc je, co teoreticky LZE dosáhnout, a druhá věc je, co se v realitě CHCE dosáhnout. Vzhledem k tomu, že strany, které jsou dnes ve vládě, byly přítomny i onomu zmíněnému navýšení počtu státních zaměstnanců, je zřejmé, že jejich touha opravdu drasticky počty zase snížit, a tím zastavit rozpínání veřejného sektoru na úkor soukromého, není kdovíjak silná. Proto na výrazné snížení počtu státních zaměstnanců spíše nesázím.

Později šéfka resortu financí uvedla, že při přípravě státního rozpočtu na rok 2020 se nebude utahovat jen na počtech zaměstnanců, ale v návrhu se sahá i do investic a dotací. Prostor pro úspory vidí i v modernizaci nepřehledného a nákladného systému sociálních dávek, aby sloužil skutečně potřebným. Troufnete si říci, na co by stát při záměru šetřit měl především sáhnout?

Vize jsou to správné, jak jsem říkala, jejich uskutečnění je věc úplně jiná, a tady jsem poměrně skeptická. Ale ráda se nechám příjemně překvapit. Pokud bych měla říct jedno jediné číslo, u kterého začít, tak ještě před snižováním počtu státních zaměstnanců by to jednoznačně vyhrálo zmrazení peněz pro neziskové organizace a na druhém místě by to snížení čerpání evropských dotací, které jako stát musíme kofinancovat. Teprve na dalších místech bych viděla další ministryní zmiňované úspory.

Ministryně práce Maláčová předložila v rámci režimu Ukrajina, podle něhož by mělo Česko ročně místo 19 600 nově získat 40 tisíc ukrajinských zaměstnanců, dva návrhy na stanovení jejich mezd, aby nekonkurovali levnou prací. Buď by dostali aspoň střední mzdu pro svou profesi, nebo 1,2násobek zaručené mzdy. Hospodářská komora to odmítá, neboť to odporuje principu rovných podmínek a ukrajinské síly zvýhodňuje. Podle odborů to má naopak zabránit jejich zneužívání, kdy zaměstnavatelé nabízejí volná místa s velmi nízkou mzdou, na která se čeští pracovníci nepřihlásí, a tak je nabídnou cizincům. Jak tenhle střet vnímáte?

Hospodářská komora má samozřejmě pravdu, Ukrajince to platově zvýhodňuje, ale ztěžuje to situaci jejich zaměstnavatelům! Musím říct, že ekonomické metody uvažování paní ministryně Maláčové jsou pro mě v rámci vlády největší záhadou. Ukrajinci k nám přece dobrovolně jdou proto, že sem jít chtějí, tedy že je to pro ně výhodné. Čeští zaměstnavatelé je zase zaměstnávají, protože to je pro české zaměstnavatele také výhodné. Tak proč do toho rýpat?! Co je to za nesmyslný názor, že Ukrajinci jsou pro české dělníky tak strašnou konkurencí, že Češi nebudou schopni kvůli těm „pár“ Ukrajincům navíc najít práci, když dneska v realitě zaměstnavatelé nemohou najít zaměstnance!

A to ani nepočítám ty další ohromné ztráty pro stát spočívající v tom, že by mělo vzniknout 133 nových inspektorských míst na dohled nad tím, zda předepsané zvýšené platy pro Ukrajince jsou dodržovány. Umíte si představit ty platy z kapes daňových poplatníků pro nových 133 státních zaměstnanců na poměrně vysokých pozicích?! Rozpínání státu začíná být naprosto neudržitelné.

Také poslední otázka se týká úřednictva. Pokud by se v Letňanech vystavěla speciálně pro ně čtvrť, stát by do ní přestěhoval okolo deseti tisíců zaměstnanců z několika ministerstev. Výstavba by podle premiéra Andreje Babiše stála deset miliard korun, investice by se však do pěti let vrátila. To vypadá na majstrštyk v hospodaření, díky němuž se nám provoz úřednictva zlevní. Nebo to na vás celé zdaleka tak optimisticky nepůsobí?

To by mě tedy opravdu zajímalo, jak chce stát vyždímat deset miliard korun zpět z toho, že přestěhuje úředníky z místa A na místo B? Vy znáte někoho, kdo se přestěhoval z jednoho domu do druhého, modernějšího a novějšího domu, který si sám musel postavit, a přineslo mu to během pěti let výdělek? Záhada nad záhady! A to ani nemluvím o tom, že z Letňan by se pak stalo během nocí město duchů, jako tomu je u jiných čtvrtí v zahraničí určených jen pro státní úředníky.

Říká paní Markéta Šichtařová pro PL

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 209 × | Prestiž Q2: 11,00

+22 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Jak uvažuje ministryně Maláčová?

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top