Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:

Nula je moc — hurá do mínusu

Dva spolupracovníci Mezinárodního měnového fondu se zamýšlejí, jak dostat úrokové sazby hluboko do mínusu.

negative-rates.jpg (26,144 kiB)
Negative rates

Věděli jste, že Mezinárodní měnový fond má blogový portál? Asi ne, ono to většinou není kdovíjak zajímavé čtení. Ale příspěvek z 5. února, publikovaný pod titulkem „Cashing In: How to Make Negative Interest Rates Work“, ten je tedy zajímavý až moc.

Oba autoři se v něm zabývají otázkou, jakým způsobem by centrální banky mohly efektivně zavést negativní úroky. V minulých krizích se totiž růst běžně stimuloval snížením úrokových sazeb o 3–6 procentních bodů.

Aktuální úrokové sazby ve většině vyspělého světa se ovšem nacházejí kolem nuly nebo těsně nad ní, případně i těsně pod ní. Jenom tři země OECD — Turecko, Mexiko a Island — vůbec takový prostor ke snižování úrokových sazeb mají.

Hlavním důvodem, proč nelze zavést základní úrokovou sazbu třeba mínus pět procent, je hotovost, ona bankami krajně neoblíbená entita, o které se tak často dovídáme, že ji používají jen zločinci a je to přežitek. I žebrákovi nebo pouličnímu muzikantovi přeci můžeme pípnout kartou, že.

Jenže existence hotovosti zároveň působí jako bariéra proti výraznému poklesu úrokových sazeb pod nulu. Pokud byste bance byli nuceni platit za to, že si u ní schováte peníze, začnete časem uvažovat o tom, že své peníze raději vyberete a uschováte někde v trezoru. Ta hranice asi není přesně na nule, spíš někde kolem mínus jednoho procenta (přeci jen to držení hotovosti má svoje rizika), ale pod ni se realisticky jít nedá.

Autoři výše zmíněného článku s nepřehlédnutelným smutkem konstatují, že úplné zrušení hotovosti není „přímočaré“ (straightforward). Jako cimrmanovský úkrok stranou však navrhují něco jiného: oddělit hotovost a peníze v bance jako dvě různé měny, mezi kterými by existoval směnný kurz. A to samozřejmě tak, aby hotovost byla znevýhodněna.

Jinými slovy, přišli byste k bankomatu, vybrali si třeba 900 Kč v bankovkách, ale z účtu by se strhla tisícovka. Přesná čísla by záležela na aktuálním kurzu.

Milí čtenáři, v osmnácti jsem hrával Dračí doupě a jeho americkou variantu Advanced Dungeons and Dragons. Tenhle návrh by klidně mohl sloužit jako příklad pro charakterovou kategorii lawful evil.


Není důvod k okamžité panice: nemyslím si, že to někdo zkusí zavést zítra, však ještě taky ekonomická situace není tak zlá. Ale ignorovat tenhle myšlenkový směr bych také nepovažoval za bezpečné. Budeme se muset těm našim hospodářským činitelům trochu dívat na prsty.

Ten výše zmíněný článek nevyšel ani na blogísku Kačky Snažilky z Černého Mostu, ani u nějakého dvacetiletého studenta ekonomie, který je tak trochu edgelord. Nachází se na webových stránkách Mezinárodního měnového fondu, jedné z nejmocnějších finančních institucí světa.

Takovým způsobem se dost často vypouštějí vážně míněné testovací balonky do světa; bez zjevné autorizace vysokých figur, aby se vedení mohlo od věci distancovat v případě, že by vzbudila příliš negativní publicitu, ale přesto s nějakým institucionálním podpisem.

Ona to není úplně nová myšlenka, sporadicky se vynořila už ve starších odborných materiálech, které veřejnost obvykle nečte (odkaz, odkaz-PDF). Tento blog ovšem veřejnosti určen je.

Takže: nepodceňovat. Koneckonců zrovna Evropská centrální banka už třetím rokem stahuje z oběhu bankovky o hodnotě 500 eur, a samozřejmě to zdůvodňuje bojem proti organizované kriminalitě. Chudáci francouzští politici, jak teď budou financovat své kampaně?


Na návrhu mě, kromě jiného, zaujala jeho naprostá politická slepota. On už přeci existuje způsob, jak nenápadně oškubávat střádaly, a to je inflace. To je skrytá daň vybíraná na úsporách, navíc počítaná dost zvláštním způsobem z tzv. spotřebního koše, který nezahrnuje ceny nemovitostí. Nicméně z hlediska psychologického má výhodu: není na tom výpisu z účtu vidět.

Záporný úrok by na něm vidět byl a přímo by „bil do očí“. Představte si nějakého opatrného občana, který si uškudlil milion na horší časy. Horší časy (ekonomická krize) jednoho dne skutečně přijdou a banka zavede mínus pět procent úrokové sazby. A opatrnému občanovi každý měsíc naskočí na jeho výpisu červeným písmem -4000 Kč. Právě v dobách, kdy by ty peníze potřeboval. Není to tzv. k nasrání?

Zrovna ti střádalové jsou většinou lidé, kteří za normálních okolností nejsou nakloněni velkým experimentům a volí Strany mírného pokroku v mezích zákona a stávajících institucí. Když se jim ale udělá taková věc, jak na to asi zareagují? Jako na bytostný podraz; takovéhle kroky mají tendenci podkopávat veškerou důvěru ve fungování země.

Západní společnost v posledních desetiletích dosti zkrotla. Podle mého názoru to souvisí s rostoucím průměrným věkem obyvatelstva; čtyřicátníci se běžně nedopouštějí různých převratů a defenestrací — k tomu potřebujete mladší dav. Ale záporná úroková míra by představovala riziko, že se lidé k této tradici vrátí. Včetně oné střední třídy, která je za normálních okolností zdrojem stability státu, a která má skrze taková opatření hodně co ztratit.

Apropos, Hans-Werner Sinn, bývalý předseda Ifo Institutu v Mnichově, je toho názoru, že v případě zavedení záporných úroků by se Německu vyplatilo opustit eurozónu. Pod článkem je aktuálně 1551 komentářů čtenářů, což běžné standardy Weltu převyšuje tak čtyřicetinásobně — zdá se, že je to opravdu citlivé téma. Němci se o své úspory bojí.

A Die Welt při té příležitosti připomíná, že spoluautorkou loňského článku na stejné téma, totiž „Monetary Policy with Negative Interest Rates: Decoupling Cash from Electronic Money“ je Katrin Assenmacher-Wesche, současná vedoucí oddělení Evropské centrální banky pro strategii měnové politiky.

Tedy také žádná Kačka z Černého Mostu. Nepodceňovat.

Píše pan Marian Kechlibar na Kechlibar.net

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 144 × | Prestiž Q2: 11,81

+17 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Nula je moc — hurá do mínusu

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top