Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:

Je načase nechat Michaelu Šojdrovou zmizet

Pamatujete na Saxanu, dívku na koštěti? Ta měla čarovný lexikon kouzel, s jehož pomocí dokázala hravě proměnit třeba celý profesorský sbor v králíky.

Ve stopách Saxany se očividně rozhodla jít lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová, které se podařilo během čtvrt roku proměnit 50 maličkých syrských sirotků ve 14 neosiřelých dětí z Afghánistánu, Pákistánu i Maroka. A ani k tomu žádný lexikon kouzel nepotřebovala…

Je to už několik měsíců, co europoslankyně Šojdrová oznámila svůj záměr dovézt do České republiky na pět desítek syrských sirotků z uprchlického tábora v Řecku. Odůvodnění bylo, že se blíží zima a že podmínky dětí v uprchlických táborech jsou katastrofální. S obojím by se dalo souhlasit, ale realita byla taková, že se daleko spíše blížil termín voleb do Evropského parlamentu a jako katastrofální se ukazovala především naprostá nedomyšlenost návrhu Šojdrové, která během několika televizních debat jasně dokázala, že vlastně ani v nejmenším netuší, co sama navrhuje a jak si celou věc představuje.

Na pomoc ale přispěchala také některá média, která přinášela sugestivní obrázky malých plačících dětí a intenzivně budovala zdání, že kdo těmto bezbranným drobečkům nechce pomoci, je opovrženíhodný nelida (a moc je přitom nezajímal fakt, že se malé děti mezitím europoslankyni jaksi záhadně proměnily v teenagery).

Se svou troškou do mlýna přispěchali i někteří členové strany Svobodných, kteří také vyzvali k přijímání (domnělých) sirotků a korunu všemu nasadila i tehdejší senátorka Milada Emmerová. Ta, stižena podobně jako Šojdrová předvolební horečkou, navrhla, aby byli sirotci dáni k adopci homosexuálním párům.

Na jednu stranu není čemu se divit. Podobná vlna nesmyslných návrhů přichází na scénu všude tam, kde rozum a fakta ustupují prvoplánovému hraní na city. A tak nic nepomohly argumenty, že sirotek není totéž, co nedoprovázené dítě. Že čtrnáctiletý hoch už není malé děcko, ale ve své zemi je to prakticky dospělý muž.

Taktéž nebylo k ničemu ani jasné prohlášení české velvyslankyně Evy Filipi, že adopce v zahraničí jsou z hlediska syrského práva nepřípustné. Dokonce nepomohl ani ten nejlogičtější argument, že bezpečnostní situace v Sýrii se změnila do té míry, že je již možný návrat uprchlíků z Řecka zpět do země a že nejlepší pomoc dětem odloučeným od rodin je pomoci jim tu rodinu znovu najít — a ne je dočasně přemisťovat do „jakési“ České republiky.

Kolotoč se rozjel a mediálně vděčné dělení na padouchy (ti, kdo kladli otázky) a lidumily (ti, kdo na ty otázky nedokázali odpovědět), bylo dokonáno.

Po mnoha měsících tu ale máme zvrat ve vývoji. Teď, na konci zimy, víme, že paní europoslankyně už před zimou žádné děti nezachrání. Víme, že „neprodlená pomoc“ se prodlela až na několik měsíců. A především víme, že sirotci nejsou sirotci a už vůbec ne ze Sýrie, ale také z Afghánistánu, Pákistánu nebo Iráku či dokonce z Maroka… Zkrátka víme, že všechno je jinak a že celá akce měla být jen způsob, jak o sobě nechá před volbami slyšet dáma, o které toho za uplynulých pět let mnoho slyšet nebylo… Prostě snaha vykouzlit si ještě dalších pět let v Bruselu a Štrasburku.

Volby ale nejsou čarovné období jen pro politiky, ale také pro voliče. I ti dostanou na konci května možnost, aby si tak trochu zakouzlili. A nechali některé politiky z Evropského parlamentu definitivně zmizet. I bez lexikonu… Už je nejvyšší čas!

Píše paní Karolina Stonjeková na prima.iprima.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 368 × | Prestiž Q1: 15,84

+36 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Je načase nechat Michaelu Šojdrovou zmizet

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top