Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:

Strašák brexit, Čaputová a nová EU regulace aut. Co mají společného

Že nic? Mnohem více, než si můžeme myslet. V pozadí těchto zdánlivě nesouvisejících skutečností je jeden velký společný jmenovatel. Pojďme si to vše lehce rozebrat.

Brexit

Z brexitu se stal regulérní strašák veřejnosti nejen v Británii, ale v celé Evropě. Jeho odpůrcům, kteří se s výsledkem referenda nikdy „demokraticky“ nesmířili, prounijním politikům a všemožným euro-prospěchářům se podařil doslova komunikační majstrštyk. Slabé britské představitele zatlačili úplně do kouta a ti, namísto aby hlasitě třískli dveřmi, neustále škemrají o dohodu. Výsledek předkládané smlouvy, pokud ho nakonec tamní parlament schválí, bude pro Británii ve výsledku horší než setrvání v unii. Všechny povinnosti a žádná práva spolurozhodovat.

A co je horší, všem výše uvedeným vykukům se podařilo vytvořit atmosféru katastrofy jménem brexit, obrovské chiméry, které se začali dnes už bát i lidé původně hlasující pro odchod. Přičemž už nikdo ani nevidí, že katastrofické scénáře přímo nezpůsobuje odchod samotný, ale ten obrovský balast kolem něj, živený Evropskou unií, národními politiky, eurofanatiky a masivní propagandou ze strany devótních médií. Ti všichni se bojí o svá koryta, neboť pozitivní příklad by mohli následovat další. Proto takový humbuk. Po odchodu v Británii, pochopitelně, žádný konec světa nenastane a oni to vědí.

Čaputová

Média středního proudu poměrně jednohlasně hýkají blahem nad zvolením Zuzany Čaputové slovenskou prezidentkou. Dokonce i čeští Svobodní, strana s původně čistými pravicovými názory, oslavili její zvolení veřejným prohlášením — tedy mimořádně přihlouplým a naivním.

Německá státní televize ve svém komentáři ARD prohlásila, že hodně Čechů bude tuto prezidentku Slovensku závidět. Žádný div, ARD je na tom s politickým zařazením někde v levém středu, podobně jako naše Česká televize. Já tedy Čaputovou Slovákům nezávidím. A ani nepřeji. Nepřeji totiž nikomu levicové, o to více levicově progresivistické, politiky. Problém je zřejmě v tom, že lidé na Slovensku volili slušnou, neokoukanou, nezkorumpovanou a sympatickou novou tvář, spíše než její politické názory, směr, chcete-li konkrétní politickou ideologii. A to je špatně.

Nové regulace pro auta od roku 2022

Evropská komise schválila komplexní návrh, podle kterého se od roku 2022 má v autech objevit soubor nových bezpečnostních opatření, mimo jiné i nejkontroverznější automatické omezovače rychlosti (pro počáteční období vypínatelné či překonatelné). Tyto novodobé buzerace si navíc sami zaplatíme ve zvýšené ceně vozidel, jak jinak. Můžeme si také zapsat za uši, že překonatelnost některých bezpečnostních prvků (např. nadlimitní zvýšení rychlosti sešlápnutím plynu ze strany řidiče) bude jen dočasná. Jakmile vášně utichnou, zavede se toto i další opatření už natvrdo. EU si pár let počká. Klasická a účinná salámová metoda, aby stádo příliš nebrblalo, resp. brblalo jen v předem vymezených mezích. Neboť je nesvéprávné, nemá rozum na vlastní racionální úsudek a je třeba ho regulovat a omezovat. V rychlosti, svobodě, soukromí, či v právu se rozhodovat.


Nu a co mají tyto tři odstavce společného? Je to velmi jednoduché. V pozadí každého z nich totiž stojí novodobá levice, tedy pokroková „liberální“ levice, socialismus a etatismus. Stojí za protibrexitovským tažením, snahou zvrátit či rozmělnit a znechutit výsledek referenda, aby to vypadalo, že samotný odchod Británie z EU je ten problém (nikoliv záměrně vytvářené či nafukované problémy kolem něj). I budoucí prezidentka Slovenska je spojena s progresivní levicí, ze které pochází a hrdě se k ní hlásí. A konečně nové EU regulace pro auta, které každý normálně uvažující člověk musí považovat za absolutní a absurdní zrůdnost, jsou přímo typickým produktem drzého levicového dirigistického myšlení. Řídit, dozorovat, regulovat. Nenechat lidi svobodně se rozhodovat.

Ať chceme nebo ne, levicoví progresivisté řídí západní svět, i přes drobné a poměrně dost neohrabané odchylky (Trump, Salvini, brexit). Mně se v takovém světě neustále utahovaných šroubů nežije vůbec dobře. Možná namítnete, že za bolševika to bylo ještě horší (ano bylo) nebo že se nám stále nežije tak špatně, abych si zde musel stěžovat. Jistě, stále ještě ne. Ale pozvolný nástup nové formy socialismu (korporátního euro-socialismu) a nesvobody je pro běžné oko těžko postřehnutelný a zdá se nevyhnutelný.

Ostatně, v roce 1933 si normální lidé v Německu také říkali, že přeci nemůže být tak špatně. A když se pak začali divit, bylo už pozdě.

Píše pan Jan Polanecký na blog.idnes.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 196 × | Prestiž Q2: 10,71

+21 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Strašák brexit, Čaputová a nová EU regulace aut. Co mají společného

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top