Štítky článku: •  

Jak se dělá reklama na politické strany

Dnešní průzkum agentury Focus je příležitostí k zamyšlení. Vyhrává jako vždy strana Smer-SD a na druhém místě skončila strana ĽSNS.

Před třemi lety v předvolebním období roku 2016 jste mohli na stránkách tzv. konspirátorů najít i analýzu, která předpověděla vynikající výsledek SaS a vstup ĽSNS se stranou Sme rodina do parlamentu. Jediným bodem, kde se analýza mýlila, bylo očekávání lepšího výsledku vládní strany Smer-SD. [PS — porovnejte to s texty, které vám v tom období předkládala tzv. seriózní média smile]

Kompletní text analýzy připojujeme na konci, ale je důležité si všimnout závěrů. V první řadě jsou u každých voleb důležitá témata, která lidi oslovují a na základě kterých volí. Rozhodují emoce a postoje. Programy se nikdo neobtěžuje číst. Tak i v současných prezidentských, jakož i nadcházejících evropských, či později v parlamentních volbách, to bude stejné.

Emoce jako základní politický program

Všimněte si, že Progresivní Slovensko v případě Čaputové a zřejmě i v dalších volbách vůbec neprotlačuje agendu progresivistů. Přináší program změny. Je zřejmé, že marketingoví mágové vybrali toto téma jako určující.

Uprchlíci už nejsou dominantní tématem. Na smrt, teroristické útoky a znásilnění si už všichni zvykli jako na běžný jev. Víme, že je to špatné a už nikoho při smyslech ani nenapadne otevřeně protlačovat na Slovensku migranty a program jejich podpory. Pokud ano, je to jeho smůla. Lidé se k tomu již staví spíše pragmaticky a bez zmíněných emocí. O škodlivosti migrace se zkrátka nemusí debatovat, to se ví.

Úkolem volebních štábů bude určit, co ve skutečnosti nejvíce hýbe emocemi. Kampaň „All for Jan“ a tančení nad hroby mrtvých je ve skutečnosti cynickým zneužitím vraždy dvou mladých lidí s jediným cílem — vybudit emoce. Jelikož máme volební rok, kde budeme plynule přecházet z jedné celostátní kampaně do druhé, můžeme si být jisti, že to bude doslova ohňostroj tematicky laděných akcí s jediným cílem oslovit lidi. Pokud strana neví nebo nechce jako v případě voleb 2016 uchopit dominantní téma, musí se je pokusit vytvořit sama.

„All for Jan“ je tedy pokusem opozičních stran vytvořit takový příběh, o který se budou opírat a který jim umožní získat slušné výsledky. Samozřejmě, že to fungovat nebude. Lidé už mají plné zuby připomínání smrti a nakonec negativní emoce nepřináší trvalý efekt. Strana SaS a OĽaNO, které si na tomto postavily svou kampaň, to nepochopily (zatím).

Upřímně řečeno, Slovensko je dnes v relativně komfortním postavení. Ačkoli jsou výdělky lidí velmi nízké, zatím se nám vyhýbají katastrofické odchody firem, které by postihly půlku Slovenska. Vytváření hladových dolin není globální, ale stále lokální jev. Na Evropskou unii se sice nadává, ale ve skutečnosti většině lidí vyhovuje. Protievropský program nemůže být také dominantním tématem, maximálně tak evropsky kritický.

Velmi výrazným tématem, ale zároveň s obrovským výbušným potenciálem, bude zřejmě otázka gender, prosazování homosexuálních práv a otázky postavení dětí ve vztahu k rodičům a státu. Na tomto tématu může velké množství politiků buď vyhořet, nebo naopak zazářit. Slovensko nechce v tomto případě změny a podporou statu quo je možné jen získat. Přitom je třeba říci, že tak jako v případě migrantů v minulosti, i v tomto případě jde o obranu, což je pozitivní a mobilizační emoce. Vzhledem k tomu, že se stále zvyšuje tlak na likvidaci heterosexuální rodiny, heterosexuálních vztahů, kriminalizace chování podle biologicky daných preferencí a rolí, bude pokrytí se v tomto tématu velmi důležité. Tak jako u uprchlíků před třemi lety jde o mimořádně emotivní a mobilizační téma.

Výrazným tématem bude také pohodlný antiamerikanismus ve formě odporu vůči Trumpovi. Vzhledem k tomu, že intelektuálové Trumpa nenávidí, navzdory veřejně proklamované podpoře USA, politici budou moci sbírat body, pokud se postaví za „silnou Evropu“ abychom mohli oponovat „šílenému Trumpovi“. To mimochodem krásně ladí s podporou evropské myšlenky, která začíná mít stále silnější podporu i ve východoevropských zemích. A pozor, rusofobie jako příznak negativních emocí je nežádoucí.

Průzkumy musí být statisticky důvěryhodné

Druhá zásadní věc je podmínka konstantní dynamiky. Čísla nemohou skákat nahoru dolů. Měla by vždy v dlouhodobém průměru zůstávat v rovnovážné poloze. Pokud si strana dělá dobře své domácí úkoly, má stabilní voličskou podporu, mělo by to vidět na stabilních číslech. Stejně tak pokud zaostává, pokud se rozbíjí na neefektivních aktivitách, podpora půjde po malých desetinách postupně dolů. Ale skokový pokles to nebude, stejně jako skokový nárůst v případě zvýšeného zájmu.

Procenta voličů většinou bývá relativně stabilní, proto trvalý růst jedné strany musí být doprovázen poklesem jiné.

Pokud tedy agentury mají vyvážený statistický vzorek, několikaměsíční dlouhodobé průměry by měly ukazovat buď nudnou přímku, nebo mírný pokles či nárůst.


2016: Lesk a bída průzkumných agentur

Volby, které se chystají na nejbližší víkend, mají v sobě schovanou jednu minu, která pokud vybuchne, pohřbí pod sebou kompletně celý byznys reklamy, která se eufemisticky nazývá trh s průzkumem veřejného mínění.

Jde o to, že ačkoli průzkumy veřejného mínění by měly být dělány na základě statisticky náhodného vzorku a podle teorie by se čísla měla odchylovat maximálně o 1–2 %, různé agentury uvádějí výsledky, které se liší i o 5 % a více. Navíc by v době měly všechny výsledky kolísat kolem nějaké střední statistické hodnoty. Například pokud má nějaká strana potenciál na volební výsledek kolem deseti procent, výsledky jednotlivých agentur by měly uvádět hodnoty v intervalu 8–12 % přičemž několik výsledků téže agentury v čase by měly konvergovat k uvedené hodnotě. Takže po zprůměrování několika průzkumů bychom nakonec měli dostat relativně přesný obraz toho, jak se hýbe politická scéna.

To se však evidentně neděje. Pokud některé agentury uvádějí jednu stranu trvale vysoko nad průměrem ostatních stran a další zas trvale pod tímto průměrem, něco je špatné. Ukazuje to na zaprodanost těchto průzkumných agentur, které nedělají průzkum, ale tváříc se jako profesionálové zkoumající realitu, ve skutečnosti se snaží tuto realitu ohýbat a manipulovat. Prakticky dělají reklamu politickým stranám — buď pozitivní, v případě nadhodnocení výsledku, nebo negativní, pokud procenta uměle snižují.

Manipulace, pomocí které se dosahuje žádoucího efektu, je velmi kreativní. Od návodných otázek, či strukturovaných průzkumů s uvedením pouze části otázek, přes předem určený výběr respondentů nebo brutálním napsáním si průzkumu „vlastní hlavou“

Tyto volby se vyznačují mimořádně vysokou mobilizací tzv. protestních hlasů. Vládní strana trvale testuje svůj vzorek voličů a svou rétoriku zaměřuje na to, aby je udržela v přesvědčení jediné funkční alternativy. Ze zásoby protestních hlasů čerpá jen málo, veřejně vyhlášený odpor vůči migraci a kvótám nepostačuje k tomu, aby se protestní voliči přidali na stranu mainstreamu.

Současná parlamentní opozice protestní hlasy neoslovuje vůbec, kdo žije z jejich stále silnějící podpory je na celorepublikové úrovni evidentně ĽSNS a nová strana Borise Kollára Sme rodina. Tyto trendy jsou známé již déle. Kotlebovci se stávají nekriticky vnímanou „alternativou“ k politickému mainstreamu a Kollárovci se vezou na tsunami migrační krize. Problémem obou stran je však jejich nestabilní voličská podpora, kde nestabilita je vzhledem ke krátkosti historie silnější u Kollárovců. Přesto mají obě strany obrovský potenciál a je velmi pravděpodobné, že se alespoň jedna z nich, nebo obě do parlamentu dostanou.

Průzkumné agentury však jen jednou uvedli Sme rodina na parlamentní pozici a Kotlebovce ani jednou. Tyto dvě strany vypouštějí ze zřetele a zvláště u ĽSNS je viditelná degradace volebních zisků na pozadí popularity strany.

prieskumy-slovensko.jpg (28,580 kiB)
Předvolební průzkumy

Nejvíce ulítlá čísla poskytuje MVK, čímž potvrzuje už dávno známou věc, že ​​tato agentura nemá s průzkumy nic společného a čísla si vymýšlí.

Tento týden budeme mimořádně zvědaví na výsledky dvou kontroverzních stran. Pokud se potvrdí předpoklad, že voliči mají plné zuby proimigrační a proevropské propagandy a posunou obě strany do parlamentu, agentury si obrazně řečeno budou moci začít balit své „nádobíčko důvěry“. Jejich vstup do parlamentu by zároveň znamenal začátek vlády Smeru, neboť zřejmě „staré strany“ s nimi nebudou chtít jít do koalice. Přitom obě strany už dopředu avizují neochotu vládnout se Smerem.

Je to sice jen teorie, ale pokud se postoj k migrační krizi stane tak důležitým argumentem, že do parlamentu nakopne dvě nesystémové strany, o to spíše by měla kampaň založená na kritice migrace podpořit parlamentní strany. Pak bychom se mohli dočkat šokujícího volebního zisku Smeru i přes 40 % a nejsilnějšími nevládními stranami by se staly národovci ze SNS a Sulíkovi liberálové. Jenže i v takovém případě by si mohly agentury kopat hrob, protože pokud by se stalo něco takového, už jim prostě nikdo neuvěří…

Uvádí slovenský server SlobodnýVýber.sk

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 125 × | Prestiž Q1: 4,09

+3 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top