Štítky článku: •  

O Tibet tu vůbec nejde

Gesta jistě mají svůj význam. V politice, stejně jako v životě. Problém ale nastává, jakmile se politika smrskne právě jen na ta gesta, jakmile mají gesta nahrazovat činy. Dvojnásobná potíž pak je, když ani nechceme, aby gesta něco změnila.

Protože gesta bereme jen jako prostředek, jak se cítit lépe. Jak mít ten správný pocit sám ze sebe, proto, že bojuji za správnou věc — přestože ve skutečnosti můj „boj“ ničemu nijak nepomáhá. Problém současných politických gest je totiž v tom, že se z nich stala čistokrevná módní záležitost bez obsahu.

Nejinak tomu bylo i v těchto dnech, kdy se konala každoroční mezinárodní kampaň u příležitosti výročí Tibetského národního povstání, jejímž cílem je poukázat na porušování lidských práv v Tibetu, formou vyvěšení tibetské vlajky. Opět jsme byli svědky bratrovražedných bojů na radnicích o to, zda vlajku vyvěsit, či nevyvěsit. Opět jsme slyšeli silná prohlášení o tom, jak je vyvěšování vlajky důležité a potřebné — jako kdyby snad samotné vyvěšení vlajky mohlo něco změnit.

Celé gesto s vlajkou má ale ještě jeden rozměr. Nejde jen o pocit, že je na dálku pácháno jakési abstraktní dobro pro nějaké Tibeťany kdesi v Asii. Z podpory Tibetu se rovněž stala jedna z těch módních záležitostí, které člověka rázem katapultují do lepší a vybranější společnosti. Do takové VIP intelektuální sociální bubliny. Ve skutečnosti to není o podpoře nějakého území a jeho obyvatel! Je to o tom, cítit se IN, že jsem v té správné společnosti, která se pozná podle tibetské vlaječky, připnuté na klopě saka (vyrobeného ovšem v Číně). A nezřídka se z této domnělé podpory Tibetu stává také protest proti domácím politikům, zpravidla proti těm, kteří vlajku nevyvěšují. Čehož se zase rádi chytí jiní politici, kteří se tibetskou vlajkou zaštiťují jen kvůli vidině zisku snadných politických bodů (viďte, pane Kalousku?).

Řada lidí bude mít v těchto dnech lepší pocit z toho, že Tibeťany symbolicky podpořila. Fajn! Ale my už Tibeťany takto symbolicky podporujeme déle než dvacet let. Abychom byli přesní, od roku 1996, kdy tato kampaň začala. Změnila se díky tomu situace nějak výrazně k lepšímu? Nezměnila, protože symbolika nikoho z područí zla neosvobodí, za symboliku si nikdo chleba nekoupí. Z peněz, které za odznáčky a vlaječky „zastánci práv Tibetu“ utratí, neuvidí žádný Tibeťan nikdy ani jediný fen. Nemluvě o tom, že čínskému režimu je ze srdce lhostejné, jestli na obecním úřadě v Horní Dolní vlajka Tibetu vlaje nebo nevlaje. A nedělejme si iluze — s pražským magistrátem je to úplně totéž.

Přitom řešení pro ty, kteří opravdu chtějí nějak pomoci, zase není až tak složité. Namísto laciného fangličkářství by stačilo podpořit například tibetské uprchlíky, žijící na území Indie nebo Nepálu. Hmotnou i nehmotnou pomocí, či třeba nákupem jejich tradičních výrobků, protože to pro Tibeťany často představuje ten jediný zdroj jejich obživy. Pravda, na rozdíl od odznáčku na klopě to není vidět a není to ani kdovíjak IN. Zato ale jde o docela pěkný příklad konkrétní lidské pomoci, která už znamená něco hmatatelného. Nejsou to gesta. Jsou to činy!

Občas při sledování těchto tibetských mediálních tanečků člověka napadne, jak by to asi dopadlo, kdybychom udělali malý praktický test mezi příznivci vyvěšování tibetské vlajky. Kdybychom jim dali do jedné ruky tužku a do druhé slepou mapu světa, a požádali je, aby do té mapy Tibet zakreslili. Případně kdybychom zašli ještě dál a zeptali se, co tito „vyvěšovatelé“ o Tibetu a jeho historii vůbec vědí. Jakých překvapivých informací, geografických omylů a nechápavých pohledů bychom se asi dočkali. Teprve pak bychom v plné nahotě viděli, že o nějaký Tibet tu ve skutečnosti ani omylem nejde. Vlastně by se dalo říci, že v této kampani jde o všechno možné, jen ne o Tibet!

Komentuje pěnu dní paní Karolina Stonjeková na iPrima.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 149 × | Prestiž Q2: 12,08

+15 plus Známkuj článek minus –3

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top