Štítky článku: •  

Surogátní mateřství: trh s novorozenými dětmi (2/3)

Ekonomicko-sociálně-filozofická studie o „náhradním mateřství“.

2. Vlastnictví jako ekonomická kategorie

Otázkami existence či neexistence kontraktů z hlediska ekonomické teorie se zabývá samostatná disciplína Law and Economics. Její kořeny nalezneme již v 16. století v učení salamanské filosofické a ekonomické školy, která se vymezovala proti vlastnictví lidské bytosti[6]

Právní pojetí vlastnictví není jednoznačné, obecně jej však lze definovat jako právní vztah ve společnosti, který umožňuje disponovat s předmětem vlastnictví. Ekonomické pojetí vlastnictví je oproti tomu teleologické, je odvozené od účelu a zisku z předmětu vlastnictví. [7] V římském právu (Eliáš 2017) se soukromé vlastnictví zakládalo na vlastnické triádě definující vlastnictví na základě práva věc

  1. držet (ius possidendii);
  2. užívat a používat (ius utendi at freundi);
  3. přivodit její zkázu spotřebováním či jinak (ius abutendi).

Toto (dodnes uznávané pojetí) neumožňuje zakládat vlastnický titul nad nenarozeným či narozeným dítětem ani dospělým člověkem, neboť minimálně právo přivodit zkázu odporuje čl. 6 odst. 1 a 2 hlavy druhé Listiny základních práv a svobod zaručující právo na život a jeho ochranu již před narozením.

Vlastnictví totiž vyžaduje nejen existenci subjektu (vlastníka), ale také objektu vlastnictví (majetku) při existenci právně vymahatelného vlastnického titulu (vztah mezi subjektem a objektem, který objekt jednoznačně přiřazuje vymezenému subjektu). Teprve uzavřený, ohraničený, vztah subjektu a objektu lze považovat za vlastnictví.

2.1 Je dítě majetkem rodiče?

Vztah rodič-dítě není vztahem vlastnickým, neboť rodič sice v mnoha ohledech vykonává nad dítětem svoji vůli, ale nemůže jej např. prodat/darovat. Minimálně jeden z možných právních vztahů požadovaných vlastnickou triádou tedy neleží v konvexní množině vymezené vlastnickými tituly vykonávanými vlastníkem nad objektem (dítětem). Tato teze je společná nejen výkladu přirozeného práva dle Locka, ale dokonce i jinak značně radikálnímu pojetí Rothbardova anarchokapitalismu.

Locke připomínal, že „otec měl moc disponovat svými dětmi či sluhy a prodávat je“ (Locke 1823:11), neboť měl „absolutní, arbitrátní, neomezenou a neomezitelnou moc nad životy, svobodami a statky svých dětí“ (Locke 1823:12). Sám však nehovoří o vlastnictví dítěte rodičem, nýbrž o časově omezeném určitém druhu nadvlády a pravomoci (srov. Rothbard 2009:145 [8]), neboť člověk je při narození nadán právem osobní svobody.

Podle Rothbarda není nově narozené dítě vlastníkem sebe sama, ale spíše potenciálním vlastníkem sebe sama (Rothbard 2009:145). Rothbard, který ve své extrémní poloze libertariánství obhajuje údajné právo matky na interrupci, zároveň říká, že „již od samotného narození dítěte není vlastnictví rodičů absolutní, ale má ‚opatrovnický‘ či poručnický charakter“ (Rothbard 2009:148). Připuštění vlastnictví (jakkoli jen v reglementované formě) však zároveň vede Rothbarda k závěru, že rodič může „vlastnické právo převést na někoho jiného“ přičemž existenci svobodného trhu s dětmi dokládá existencí legálních licencovaných adopčních agentur (Rothbard 2009:152).

Klíčem k pochopení ekonomického pojetí vlastnictví v rámci volného trhu je však pasáž:

„…jediný platný převod vlastnického nároku ve svobodné společnosti nastává v případě, kdy je majetek, skutečně a z povahy lidské přirozenosti, převoditelný. Veškerý fyzický majetek vlastněný člověkem je převoditelný, tj. může být ve skutečnosti dán nebo převeden do vlastnictví a pod kontrolu druhé strany. Můžu druhé osobě dát nebo prodat své boty, svůj dům, své auto, své peníze atd.

Existují však jisté zásadní věci, které jsou z povahy lidské přirozenosti nepřevoditelné, tj. nemohou být ve skutečnosti zcizeny, a to ani dobrovolně. Osobě nemůže být zcizena její vůle, zejména její kontrola nad svou vlastní myslí a tělem. Každý člověk má kontrolu nad svou vlastní myslí a tělem. Každý člověk má kontrolu nad svou vlastní vůlí a osobou a je, přejete-li si, s tímto inherentním a nezcizitelným vlastnictvím pevně ‚spojen‘. Jelikož jeho vůle a kontrola nad jeho vlastní osobou jsou nezcizitelné, jsou zrovna tak nezcizitelná i jeho práva tuto osobu a vůli ovládat. To je také základem pro slavné stanovisko Prohlášení nezávislosti, že přirozená práva člověka jsou nezcizitelná; to jest, nelze se jich zříct, dokonce ani když si tak člověk přeje učinit… Z tohoto důvodu jsou v libertariánské teorii dobrovolné smlouvy o otroctví nevymahatelné.“ (Rothbard 2009:182–183)

Vlastnické právo k člověku proto neexistuje dokonce ani v tom nejužším slova smyslu, neboť v souladu s vlastnickou triádou žádný člověk není vlastníkem sama sebe. Žádný člověk nemůže sám sebe prodat do otroctví.

3. Trh s lidmi

Trh práce, trh otroků a trh (nenarozených) dětí představují specifické trhy, na který podle některých autorů dochází k obchodování s lidmi. Definičním znakem statku jako předmětu směny je schopnost uspokojovat lidské potřeby (Čakrt 1933:490). Rašín upřesňuje definici statku jako věcného (hmotného či nehmotného) prostředku k ukojení lidských potřeb, který je „věcí vnějšího světa“ (Rašín 1922:XIII).

Na některých trzích však nejsou obchodovány samotné statky, ale pouze právní nároky na jejich používání či službu (srov. Čakrt 1933:490, Rašín 1922:XV). Zatímco výrobní faktor půda či kapitál jsou přímo obchodovatelnými statky, výrobní faktor práce na trhu není obchodován přímo, nýbrž pouze prostřednictvím právních nároků na výsledky (produkci) práce.

Na trhu práce tak vystupují ekonomické subjekty jako vlastníci výrobního faktoru práce, který pronajímají podnikům za smluvní cenu — mzdu. Podnik nedisponuje člověkem, nýbrž pouze pronajatým výrobním faktorem práce. Člověk, vlastník výrobního faktoru práce, na trh práce vstupuje dobrovolně a od smlouvy může v souladu se smluvními podmínkami odstoupit.

Trh otroky představoval standardní trh zbožím, neboť otrok jako majetek pána byl v plném smyslu vlastnické triády zbožím. Pán měl moc nad jeho životem, byl majitelem vlastnického titulu k otrokovi, který mohl převést na třetí osobu či dokonce zmařit. Postavení otroka (na rozdíl od podstavení zaměstnance) je determinováno i platbou za výsledky jeho práce. Otrok nedostává za práci mzdu, výsledky jeho práce přinášejí zisk jeho majiteli (srov. Rašín 1922:40).

V roce 1800 byl podle zákonů amerického federálního státu Virginie otrok definován jako obchodovatelná komodita, nikoli lidská bytost (Beckert a Rockman 146n). O třicet pět let později vysvětluje Channing, že lidská bytost nemůže být nikým vlastněna jako majetek:

„Je zřejmé, že pokud může být jeden člověk držen jako majetek, pak může být majetkem každý člověk.“ Podle Channinga podstata otroctví spočívá v tom, že je „bezbranný člověk odevzdán do rukou jiného,“ což je podstatou surogátního mateřství. Z podstaty vlastnictví dále vyvozuje, že člověk nemůže být vlastněn, neboť vlastnictví je „výlučným právem… co je vlastnictvím jednoho, nemůže být vlastnictvím nikoho jiného,“ (Channing 1835).

Pokračování

  1. díl
  2. díl
  3. díl (dostupný od 22/3)

[6] Přední představitel salamanské školy, dominikánský ekonom Tomás de Mercado, napsal v reakci na objevitelské a dobyvatelské úspěchy Evropanů spis Kritika obchodu s otroky již v roce 1587, tedy takřka 250 let před zrušením otroctví ve Velké Británii.

[7] Za diskusi definice vlastnictví děkuji JUDr. Jindřišce Šedové, CSc. (KPr ESF MU) a Prof. JUDr. Eduardu Vlčkovi, CSc. (KZP PF UPOL).

[8] Pozn. pod čarou č. 168.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 93 × | Prestiž Q1: 2,85

+1 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top