Štítky článku: •  

Surogátní mateřství: trh s novorozenými dětmi (3/3)

Ekonomicko-sociálně-filozofická studie o „náhradním mateřství“.

3.1 Trh dětí

Naplňuje definiční znaky obchodovatelného statku nenarozené dítě? Vyjdeme-li z Rašínovy definice, pak nikoli, neboť dítě není věcným prostředkem uspokojování potřeb. V souvislosti s dítětem však Becker používá termínu komodita (Becker a Tomes 1976:143) [9], jakkoli připouští, že „děti nejsou obvykle kupovány, nýbrž vyráběny vlastní výrobou každé rodiny“ (Becker 2009:138), čímž ponechává prostor pro úvahy o komodifikaci dítěte.

Komodifikace je proces, ve kterém se z předmětu stává komodita, resp. ve kterém předmět začne být chápán jako komodita, tedy předmět nákupu, prodeje, směny (srov. Barnes 2016). [10] Beckerův přístup ekonomického imperialismu však také předpokládá, že účelem reprodukce je uspokojování soukromých potřeb rodičů (Goodwin a Goodwin 2010:121).

Beckerova aplikace ekonomické metody (teorie užitku) na ekonomii rodiny má však výlučně pozitivní, nikoli normativní charakter. Becker netvrdí, že by dítě mělo být předmětem směny. Ukazuje pouze, že rodiče při rozhodování o pořizování dítěte optimalizují svoji užitkovou funkci. [11]

Česká legislativa náhradní mateřství neupravuje. Umělé oplodnění surogátních matek se proto provádí na několika reprodukčních klinikách v souladu s odst. 4 čl. 2 hlavy první Ústavy České republiky „Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“ Kliniky často připouštějí náhradní mateřství pouze v případě závažných biologických důvodů (např. absence nebo poškození dělohy, opakované potraty či opakované selhání implantace). Náhradní matku nezprostředkovávají, omezují však její výběr podmínkou způsobilosti k těhotenství (nejedná se o prvorodičku, předchozí těhotenství a porody proběhly bez komplikací). [12] V těchto případech probíhá surogátní mateřství obdobně jako standardní in vitro fertilizace u neplodné rodičky.

Typická smlouva o surogátním rodičovství zahrnuje dva body (Bartels a kol. 2012:246–247):

  1. Surogátní matka rozumí a chápe, že v nejlepším zájmu dítěte nevytvoří (nebo se nepokusí vytvořit) rodičovský vztah k dítěti, které bude nosit. Rozumí, že dítě je nošeno s jediným účelem odevzdání takového dítěte biologickému otci.
  2. Úhrada za tuto smlouvu, která je náhradou za služby a výdaje, by neměla být v žádném případě vykládána jako poplatek za ukončení rodičovských práv nebo jako odměna za souhlas k odevzdání dítěte k adopci.

Podle Posnera (1989) je smlouva vzájemně výhodná pro oba manžele i surogátní matku. Pokud surogátní matka změní názor a odmítne dítě po porodu odevzdat objednavateli, vystavuje tak objednatele nejistotě. Dítě je třetí, dotčenou, stranou, která se však nemůže vyjádřit. Nenarozené dítě totiž není subjektem transakce. Z uzavření smlouvy nemá žádný prospěch, není za převod smluvního vztahu odškodněno, nemůže od smlouvy odstoupit. Je pouze dotčeným objektem transakce (podobně jako např. štěně v chovné stanici), který nese následky smlouvy mezi stranami surogátní smlouvy, aniž by za ně bylo odškodněno. Z hlediska ekonomické teorie tak uzavření smlouvy vytváří vzhledem k budoucímu dítěti externality, a to převážně externality negativní. [13]

Podle Posnera (1989) však smlouva o surogátním mateřství je pro dítě výhodná, neboť se díky ní narodí, zatímco bez ní by se nenarodilo. Přirovnává to k dítěti, kterému při porodu maminka zemře a vychovává jej pak nová otcova manželka. Argumentu psychické újmy dítěte, které bude vědět, že jej se jej rodička zbavila za peníze, Posner oponuje originálním způsobem. Surogátní smlouva je podle něj pouze smlouvu o pronájmu výrobního prostředku (dělohy ženy resp. reprodukční kapacity ženy — Posner 1989:27), nikoli smlouvou o vlastnictví dítěte.

Jaký je rozdíl mezi prvním uzavřením smlouvy, kdy je nenarozené dítě výrobcem pronajato či prodáno objednatelům, od dalšího převodu majetku z objednatelů na další zákazníky? Je-li možno uzavřít smlouvu na nenarozené dítě, nemůže být analogicky uzavřena jakákoli další navazující smlouva, a to až do věku plnoletosti dítěte? Takové pojetí surogátní smlouvy by zřejmě umožňovalo pronajmout rodičku či dokonce oba rodiče s odložením plnění ve smyslu futures kontraktů s datem plnění např. k patnáctému roku dítěte, a tedy zakládalo vznik jakéhosi novodobého trhu otroky.

Množina negativních externalit surogátního mateřství vzhledem k (nenarozenému) dítěti je determinována stále zkoumanými dopady biologickými (např. chybějící výživa mateřským mlékem ve dnech následujících po porodu), psychologickými (nutnost vypořádat se s komplikovanou strukturou tzv. alternativní rodiny) či genetickými (riziko nezamýšleného inbreedingu v dospělém životě jedince). Dítě, které je dotčenou stranou jakýmkoli způsobem definovaného kontraktu o surogátním mateřství, je navíc objednateli připraveno o informace týkající se části jeho rodinného původu i o matku ve smyslu biologickém a sociálním.

Samotná existence trhu právními tituly nad nenarozeným dítětem není selháním trhu, nýbrž důsledkem existence poptávky (což je problém morální a právní, nikoli problém ekonomický). Ekonomickým problémem je neefektivita takového trhu, který kvůli legislativním preferencím objednatele maximalizuje užitkovou funkci biologického otce a jeho partnerky či partnera na úkor budoucí užitkové funkce nenarozeného dítěte.

Neefektivita vzniklá existencí negativních externalit je v ekonomické teorii řešena třemi způsoby [14]:

  1. regulací — v našem případě zákazem surogátního mateřství či reglementace trhu;
  2. zavedením Pigouovy daně — zde např. uvalením prohibitivní daně na reprodukční kliniky;
  3. vymezením vlastnických práv — tedy jednoznačným rozlišením převoditelného rodičovského práva a práva vlastnického s následným vymezením obsahu vlastnického titulu ve vztahu k nenarozenému dítěti.

Oproti Posnerově či Rothbardově závěru tak trh (nenarozených) dětí nelze považovat za efektivní. Vzhledem k existenci neinternalizovatelných negativních externalit představuje suboptimální řešení. Ekonomie tedy nemusí přihlížet k hodnotovým soudům, aby mohla jednoznačně označit surogátní mateřství za neefektivní a z hlediska společenského užitku nežádoucí.

Závěr

Během uplynulých čtyřiceti let došlo k prudkému rozvoji surogátního mateřství. Zatímco jeho obhájci argumentují právem člověka na dítě či efektivitou trhu dětmi, odpůrci poukazují na slabiny právní, morální, filosofické, psychologické, biologické i teologické. Dosavadní diskuse však byla až na výjimky diskusí normativní, tedy závislou na vstupním souboru hodnot. Ekonomická teorie, především pak v rámci své ekonomicko-právní subdisciplíny, umožňuje hodnotově neutrální analýzu sledující jediné kritérium ekonomické efektivity.

Rodič vůči dítěti neuplatňuje právo vlastnické, nýbrž právo rodičovské. Paralelu můžeme vidět ve vlastnictví extrateritoriálních nemovitostí, které zapovídá Kosmická smlouva [15] článkem II: „Kosmický prostor včetně Měsíce a jiných nebeských těles si jednotlivé státy nemohou přivlastnit prohlášením suverenity, užíváním, okupováním nebo jakýmkoli jiným způsobem.“ Existující teritoriální požadavky jsou bezpředmětné, protože „pokud extrateritoriální půdu nikdo nevlastní, nemůže s ní nikdo ani obchodovat“ (Pop 2008:11). Obdobně smlouva převádějící právní tituly k dítěti musí být považována za nulitní.

Neexistence vlastnických práv k lidské bytosti (ať již živé, či teprve v budoucnosti narozené) zakládá problém negativních externalit. Dítě svým narozením nevyjadřuje své existenční preference, nemá možnost rozhodovat se mezi svou existencí a neexistencí, nemá tedy možnost eliminovat dopady jednání smluvních stran na svou současnou či budoucí užitkovou funkci. V takovém specifickém případě je pak úkolem státu resp. zákonodárce jednoznačně vymezit právní tituly ve věci surogátního mateřství, a tím omezit možnost volného provádění lékařského zákroku, který ve svém konečném důsledku vede k nepřípustnému obchodování s dětmi.

Navzdory tomuto závěru je potřebné zdůraznit, že předložená stať není útokem na volný trh. Trh je nejefektivnějším mechanismem hospodářské organizace, jako mechanismus je striktně hodnotově neutrální. Vzniká všude tam, kde existuje předmět směny. Co je a co není předmětem směny, však nevyplývá ze samotné existence trhu, nýbrž ze souboru hodnot jednotlivých ekonomických subjektů, které se tržní směny účastní. Obchod s dětmi není důsledkem existence volného trhu, ale naopak volný trh existuje jako důsledek takového pojetí morálky, která umožňuje komodifikaci dítěte. Ekonomická neefektivita i morální pochybení proto nejsou selháním trhu, nýbrž tržních subjektů.

Bibliografie

  • ARVIDSSON, Anna, VAUQULINE, Polly, JOHNSDOTTER, Sara a ESSÉN, Birgitta. Surrogate mother — praiseworthy or stigmatized: a qulaitative study on perceptions of surrogay in Asam, India. Global Health Action, 2017, vol. 10, s. 1–9.
  • BARTELS, Dianne, M., PRIESTER, Reinhard, VAWTER, Dorothy, E., CAPLAN, Arthur, L. Beyond Baby M: Ethical Issues in New Reproductive Techniques. Springer Science & Business Media, 2012. ISBN 978-14-6124-510-0.
  • BARNES, David, M. The Ethics of Military Privatization: The US Army Contractor Phenomenon. Routledge, 2016. ISBN 978-13-1716-500-2.
  • BECKER, Gary, S., TOMES, Nigel. Child Endowments and the Quantity and Quality of Children. The Journal of Political Economy, 1976, 84(4), s. 143–162.
  • BECKER, Gary, S. A Treatise on the Family, Enlarged Edition. Harvard University Press, 2009. ISBN 9780674020665.
  • BECKERT, Sven, ROCKMAN, Seth. Slavery´s Capitalism: A New History of American Economic Development. University of Pennsylvania Press, 2016. ISBN 978-08-1224-841-8.
  • COASE, Ronald, H. The Problem of Social Costs. Journal of Law and Economics, 1960, 3(1).
  • ČAKRT, Kazimír. Statek. In CHALUPNÝ, Emanuel. Slovník národohospodářský, sociální a politický. III. díl. Praha: Knihtiskárna Otakar Janáček, nakladatelství, 1933.
  • DAVIES, Iwan. Contracts to bear children. Journal of medical ethics, 1985, 11, s. 61–65.
  • ELIÁŠ, Karel. Vlastnictví a právo v tenzi mezi stabilitou a proměnlivostí zákonodárství. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2798-6.
  • GOODWIN, Michele, B., GOODWIN, Michele. Baby Markets: Money and the New Politics of Creating Families. Cambridge University Press, 2010. ISBN 978-05-2151-373-9.
  • HOLMAN, Robert. Praha: C. H. Beck, 2011. ISBN 978-80-7400-006-5.
  • CHANNING, William, E. Slavery. Chapter 1: Property. 1835. Dostupné on-line: transcendentalism-legacy.tamu.edu/…/slavery2
  • KANE, Elizabeth. Birth Mother: The Story of America´s First Legal Surrogate Mother. Harcourt, 1988. ISBN: 978-01-5112-811-2.
  • KLAUS, Václav. Perspektivy Evropy. 2018. Dostupné on-line: klaus.cz/clanky/4324.
  • LIPOVSKÁ, Hana. Destrukce rodiny Ústavním soudem pokračuje. Newsletter Plus. Institut Václava Klause, 8/2017.
  • LOCKE, John. Two Treatises of Government. [1689] London: Thomas Tegg, 1823.
  • MIOLA, José. Medical Ethics and Medical Law: A Symbiotic Relationship. Bloomsbury Publishing, 2007. ISBN 978-18-4731-369-0.
  • OPATRNÝ, Aleš. Právo na dítě jako nárok nemá nikdo. Katolický týdeník, 2013, 24(31), s. 7.
  • PATRIDGE, Emily, A., DAVEY, Marcus G., HORNICK, Matthew A., MCGOVERN, Patrick E., MEJADDAM, Ali Y., VRECENAK, Jesse D, MESAS-BURGOS, Carmen, OLIVE, Aliza, CASKEY, Robert C., WEILAND, Theodore R., HAN, Jiancheng, SCHUPPER, Alexander J., CONNELYL, James T., DYSART, Kevin C., RYCHIK, Jack, HEDRICK, Holly L., PERANTEU, William H., FLAKE, Alan W. An extra-uterine systém to physiologically support the extreme premature lamb. Nature Communication, 2017, 8.
  • POP, Virgiliu. Who Owns the Moon? Extraterrestrial Aspects of Land and Mineral Resources Ownership. Springer Science & Business Media, 2008, ISBN 978-14-0209-135-3.
  • POSNER, Richard, A. The Ethics and Economics of Enforcing Contracts of Surrofate Motherhood. Journal of Contemporary Health Law and Policy, 1989, 5(21), s. 21–28.
  • 2017. Stenozáznam z jednání Poslanecké sněmovny PČR, 56. schůze, 26. 4. 2017, J. Chalánková. Dostupné on-line: psp.cz/…/s056278.htm
  • RAŠÍN, Alois. Národní hospodářství. Praha: Český čtenář, 1922.
  • REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3.
  • ROTHBARD, Murray, N. Etika svobody. [1998] Praha: Liberální institut, 2009, ISBN 978-80-8638-955-4.
  • STIGLER, George, J. Economics: The Imperial Science? The Scandinavian Journal of Economcis, 1984, 86(3), s. 301–313.
  • TELEC, Ivo. Náhradní mateřství: osobní úsluha mimo právo. Zdravotnické právo a bioetika, 2018.
  • ÚS. Nález Ústavního soudu č. 3226/16 ze dne 29. 6. 2017.

Podává paní Hana Lipovská na Ekonomie selského rozumu

  1. díl
  2. díl
  3. díl

[9]In an earlier paper, Becker and Lewis (1973) explained why the quantity and quality of children (and, by extension, of many other commodities) are more closely related…“

[10] Samotné slovo komodita (druh zboží, výrobek) má původ v anglickém commodity, tedy „to, co je užitečné“ (Rejzek 2015).

[11] Rozpor mezi implementací nové ekonomické teorie a reálnou existencí trhu vysvětluje Stigler, když připomíná, že „instituce s velkou ekonomickou rolí, jako je otroctví, jednoduše musí být analyzovány ekonomickými nástroji,“ jakkoli takové studie mohou působit kontroverzně (Stigler 1984:307).

[12] Z podmínek kliniky Reprofit International Brno, dostupné on-line: https://www.reprofit.cz/umele-oplodneni/nahradni-materstvi/

[13] Termín externalita, tedy dopad jednání jednoho člověka na blahobyt druhého člověka, je v současné ekonomické analýze silně nadužíván (srov. Klaus 2018). Chápeme-li externalitu jako porušení práv (Coase 1960, srov. Holman 2011:367), pak představuje obchodování s právními tituly k nenarozeným dětem jeden z mála příkladů skutečně existujících negativních externalit.

[14] Čtvrtý způsob – coaseovská internalizace externalit – patrně nemá v případě surogátního mateřství v rámci existující legislativy jasné legitimní využití.

[15] Do české legislativy implementována Vyhláškou ministra zahraničních věcí ze dne 7. února 1968 o Smlouvě o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 127 × | Prestiž Q1: 4,11

+3 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top