Štítky článku: •  

Střípky (212)

♣ Základní práva Afričanů (Jiří Payne) ♣ Jak mít vlastní názor (Daniel Vávra) ♣ K výsledku slovenských voleb (Luboš Zálom) ♣

Základní práva Afričanů

Ve světle včerejšího hlasování o autorských právech asi uniklo veřejnosti, že Evropský parlament schválil rezoluci o základních právech lidí afrického původu v Evropě.

(http://www.europarl.europa.eu/…/docum…/B-8-2019-0212_CS.html)

Tak například EU žádá členské státy, aby odtajnily své koloniální archivy. Budeme si muset asi nějaké vymyslet. Možná bychom mohli ještě jednou odtajnit již nyní veřejně dostupné archivy z komunistické éry, kdy k nám byla dovážena pracovní síla z Vietnamu. Ke správnému kolonialismu ale nám chybí zápletka — oni k nám totiž přicházeli rádi a dodnes k nám rádi za prací přicházejí.

Nicméně imigrantům z afrického kontinentu nyní podle rezoluce musíme v rámci povinné strategie rozmanitosti, kterou si musíme sepsat, zajistit bezpečné a legální cesty a musíme jim zajistit adekvátní bydlení.

Budeme také muset zavést evidenci obyvatelstva podle rasové příslušnosti do třetího a čtvrtého pokolení, což bylo u nás doposud podle našeho chápání rovnosti občanů naprosto zakázáno. Vzpomeňme, jak vzbudily pohoršení v devadesátých letech statistiky romské kriminality a byly označeny za otevřený projev rasismu — jsme přece všichni občané a něco takového státní správa nebude nikdy evidovat. Evropský parlament se však včera usnesl, že shromažďování údajů v této oblasti není dostatečně systematické.

Nakonec malá drobnost: protože přetrvávají diskriminační stereotypy v některých tradicích v Evropě, měli bychom prý zakázat používání černých masek. Takže například tříkrálové vyprávění o tom, že třetí z králů byl černý, bude považováno za diskriminaci černochů. Dokonce nelze vyloučit, že budou muset být exhumovány ostatky tří králů uložené údajně v chrámovém pokladu kostela sv. Petra v Kolíně nad Rýnem.

Jiří Payne • FCB

Tohle NENÍ hoax…, tohle je průser…, jeden odstavec z návrhu:

Bod 23: žádá Komisi a členské státy, aby s ohledem na stávající právní předpisy a postupy zajistily bezpečné a legální cesty pro přistěhovalce, uprchlíky a žadatele o azyl, kteří chtějí vstoupit do EU;


Jak mít vlastní názor

Hned několik lidí mi napsalo, že vlastní názor se utváří asi takto:

  1. Nic nevím. V televizi o tom od rána do večera poslouchám, že je to tak a tak, a tak je to správně.
  2. Jdu na certifikovanou stránku s pravdou, kde si přečtu jak to je. Respektive dozvím se, jaký je momentální konsensus hlavního názorového proudu, na danou věc. Přede mnou už tu byli lidi z televize.
  3. Mám vlastní názor.
  4. Rozdávám rozumy na internetu a poučuju ostatní o kritickém myšlení.
  5. Jsem většinově akceptován a chválen za to jak jsem moudrý.

Tak soudruzi, zase špatně. Kde v tomto postupu vidíte nějakou část, kde se musí samostatně myslet? Nikde. Co to tedy je kriticky myslet doopravdy? No, inu, dá to o dost víc práce:

  1. V televizi od rána do večera poslouchám, že něco je tak a tak, a tak je to správně.
  2. Podívám se, odkud to mají a případně si to dále nastuduji.
  3. Zjistím si, kdo to říká.
  4. Zamyslím se nad tím, proč to říká a co z toho bude mít.
  5. Podívám se do minulosti, jaký má kazatel kredit, kolikrát mu jeho prognózy vyšly a kolikrát eventuelně lhal, nebo se fatálně mýlil.
  6. Zjistím si, jestli ten kdo to říká, se sám chová podle toho, co káže.
  7. Zamyslím se, jestli propagované kroky povedou ke skutečnému řešení problému.
  8. Většinou zjistím, že nepovedou a proto zkoumám, jaké kroky by k řešení problému vedly.
  9. Pokusím se zjistit, proč kroky, jež by vedly k řešení problému, ten kdo se tváří, že ho chce vyřešit, nečiní.
  10. Podívám se, co říká o problému názorová opozice (jakákoliv).
  11. Opakuji předchozí postup na prověření řešení názorové opozice.
  12. Porovnám dva či více takto zjištěných postojů a podle nejlepšího vědomí a svědomí a mojí duševní kapacity to posoudit, si udělám názor.
  13. Často zjistím, že kapacitu/vědomosti to posoudit nemám.
  14. V takovém případě si doplním potřebné informace studiem, což může být velmi náročné.
  15. Nebo to nechám být s tím, že problému nerozumím, ale rozhodně není tak jednoznačný, jak je prezentován a osoby, které ho takto prezentují, považuji za vysoce nedůvěryhodné.
    • 15.2 Často se v takovém případě přikloním spíše na stranu těch, kteří zjevně z prosazování svého nepopulárního postoje nemají osobní prospěch (ba naopak) a jsou tak nějak sympatičtější a důvěryhodnější.
  16. Většinou zjistím, že problém je velmi nejednoznačně řešitelný, neřešitelný, nebo řešitelný pouze velmi brutální nerealizovatelnou cestou.
  17. Vím, že nic nevím.
  18. Nevěřím lidem, kteří jsou prokazatelní lháři, mají osobní zájmy na řešení problému, v nedávné minulosti zastávali naprosto protichůdná stanoviska a všeobecně jsou extrémně nedůvěryhodní (politici, vysocí manažeři nadnárodních korporací, náboženští fanatici, aktivisté). I zdánlivě smysluplné řešení pak většinou má háček a je potřeba předchozí postup aplikovat obzvláště důsledně.
  19. Po té, co si takto utvořím NÁZOR, obvykle je v přímém rozporu s mainstreamovým stanoviskem a všichni kdo postupovali podle návodu číslo 1. mě budou zesměšňovat.
  20. Vítejte na temné straně síly mezi společenské vyvrhele jako byl Sokrates, Hus, TGM, Havel, Churchill a další.

Zjednodušeně řečeno, pohledem do minulosti zjistíte, že pravda se většinou v mainstreamu nevyskytuje a boj za ní obvykle dost bolí.

Váš Captain Obvious.

PS: Nevím, pro koho jsem to vlastně psal, protože ti z postupu jedna mají stejně jasno a ti, co postupují podle dvojky, to nepotřebují poslouchat.

PPS: Smajlíky nedávám, ať to mileniálům a Přibáňovi zamotá hlavu.

Eva Svobodová · FB (od Daniel Vavra)


K výsledku slovenských voleb

Je třeba nějaký obsáhlý komentář k prezidentským volbám na Slovensku? Myslím, že postačí stručný.

Nejdůležitější je zde asi patrný posun k nepolitické politice, jejímž zdrojem je tzv. neziskový sektor. Je to něco, čeho jsme byli svědky i u nás v poslední prezidentské volbě. Mechanismus vlivu neziskových organizací je stále stejný: vygenerování přijatelného, nekonfliktního kandidáta, jehož hlavní devizou, vyzdvihovanou médii, je odtržení od standardní politiky, která je těmi samými médii dlouhodobě vykreslována v nejhorších barvách, jako něco automaticky zkaženého a nefunkčního. Zatímco v českých prezidentských volbách tento mechanismus nakonec nezafungoval, na Slovensku se ukázal být úspěšným, i kvůli naprosté beztvarosti a nevýraznosti a zaměnitelnosti všech kandidátů (to čeká koneckonců za čtyři roky i nás).

Alternativy slovenských voličů byly zoufalé. V druhém kole pak nebylo možné vybrat ani menší zlo, natož kandidáta, který by představoval pozitivní hodnoty a pozitivní politický směr, protože mediální kampaň obou kandidátů byla bezhodnotová a antipolitická.

Koneckonců, stačí sledovat, jaké mediální, intelektuální a politické kruhy vítězství paní Čaputové nyní oslavují.

Co znamená výsledek slovenských prezidentských voleb pro nás?

Zvítězil kandidát probruselský, „liberálně“ (tedy levicově) progresivní, konformní, nekonfliktní — tedy přesně to, co potřebují politické kruhy, které by rády narušili konzistentnost V4. Pokud chce Česká republika opírat svoji suverenitu v rámci EU (což je sice protimluv, ale lepší výraz mě v tuto chvíli nenapadl) o V4, bude tato opora oslabením Slovenska výrazně slabší.

Levicově progresivní a probruselské intelektuální a mediální autority nepochybně využijí vítězství svého slovenského kandidáta k tomu, aby tím České republice nastavily falešné moralistní zrcadlo, a mohly tvrdit, jaké by to bylo bývalo krásné, kdybychom i my byli natolik politicky vyspělým národem, abychom si před rokem zvolili kandidáta ze stejného ideového okruhu, tedy prof. Drahoše.

A nakonec berme slovenské prezidentské volby jako dosti přesný barometr politického zaměření kohokoliv, kdo se k nim vyjádří. Jestliže je někdo z výsledku voleb nadšen, a zároveň se tváří jako klasický liberál, pravičák, obhájce trhu a práv jednotlivce, můžeme si být jisti, že jde jen o masku, která má zakrýt progresivistické levičáctví. Skutečně pravicově smýšlející člověk nemůže nad vítězstvím paní Čaputové jásat. Koneckonců, pár takovýchto progresivistických levičáků v masce klasických liberálů znám osobně…

Tím bych toto téma považoval za uzavřené.

Luboš Zálom · FCB

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 155 × | Prestiž Q1: 8,91

+15 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top