Štítky článku: •  

Hřibův nechutný útok na soukromé vlastnictví

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ: Útok na ty, co se snaží připravit na důchod vlastními silami. Nechutné, komentuje Markéta Šichtařová pirátské šmírování vlastníků bytů…

Za vrcholně nemorální nápad a nechutný útok na soukromé vlastnictví považuje Markéta Šichtařová úmysl pražského primátora z Pirátské strany Zdeňka Hřiba prověřit podle odečtu elektroměrů, jaké byty si majitelé koupili jen na investici a nechávají je prázdné, za což by jim mohla hrozit vyšší daň z nemovitosti. Analytička to navíc vnímá jako útok i na zespoda probíhající penzijní reformu. Na stát se totiž spoléhat nedá, takže kdo si co nenašetří sám, to mít nebude. Pořídit si byt na investici není nic špatného, ale naopak obdivuhodné a chvályhodné, protože takový člověk se tím snaží na důchod připravit vlastními silami, ačkoliv mu stát hází klacky pod nohy.

Nejvyšší kontrolní úřad si posvítil na dotace, které rozdělovaly Úřad vlády a ministerstva pro místní rozvoj, vnitra, životního prostředí a zemědělství. Zjistil miliardové rozdíly v informacích o tom, kolik peněz poskytl stát na dotacích v letech 2015 a 2016, ale i to, že více než polovina kontrolovaných příjemců dotací nedodržela podmínky jejich poskytnutí, rozpočet projektu, neprovedli aktivity, na které dotaci dostali, nebo zaplatili z dotace neuznatelné náklady. Resorty navíc cíle, kterých chtějí dotacemi dosáhnout, stanovují velmi obecně nebo vůbec, takže nejde vyhodnotit, jestli dotace plní svůj účel. Co vás napadne, když si o takových závěrech šetření NKÚ čtete? Jak si vysvětlit, že stát neprověřuje, zda miliardy z kapes daňových poplatníků nejsou jen vyhozenými penězi?

Tak především je nutno říct, že je tady několik málo neziskovek, které jsou obrovskými příjemci dotací, ačkoliv by se dokázaly ufinancovat samy, alternativně které nedělají žádnou „bohulibou“ činnost typu charita, kterou by skutečně společnost potřebovala, a tyto neziskovky jsou mediálně ohromně vidět a kazí pak reputaci i těm, které mají skutečně prospěšné cíle. Je opravdu škoda, že se všechny musí házet do jednoho pytle.

Ovšem zpráva NKÚ jednoznačně ukázala, že velká část dotací je prostě zneužívána. Pokud někdo neprovede aktivitu, pro kterou dotaci obdržel, tak to jinak než zneužití nazvat nelze. Dokonce si troufnu říct, že většina je těch organizací, které se sotva udrží a které existují proto, že vážně chtějí něco dokázat, mají nějaký cíl — ale hrstka pobere většinu peněz a využije je dost pochybným způsobem. Problém tedy není v existenci neziskových organizací jako takových, ale v pochybném systému financování.

ODS tvrdě kritizuje vládu za chystanou novelu zákona o důchodovém pojištění, jejímž předmětem je navýšení základní výměry důchodů. Podle ní vláda preferuje rovnost v bídě, vysmívá se těm, kteří si v pracovním životě dokázali vydělat víc peněz a vzkazuje jim: ‚Je jedno, kolik sis vydělal. My chceme, aby se v důchodu měli všichni stejně špatně‘. Není ale od Babišova kabinetu racionální navýšením základní výměry důchodů potěšit větší masu nízkopříjmových, zatímco zvýšením zásluhovosti by přilepšil jen hrstce bohatých?

Z pohledu získávání hlasů je jistě zajímavější vemluvit se do přízně těm, kdo odvedli málo, a slibovat jim, že dostanou víc. Z pohledu spravedlnosti je výsměch ještě víc snižovat princip zásluhovosti, když soud už jasně o českém důchodovém systému řekl, že je příliš málo zásluhový. Ale ukazuje to jednu věc: Důchod, bohužel, bude v režii politiků čím dál víc směřovat k jedné univerzální dávce, která bude jakýmsi životním minimem. A co si kdo nenašetři sám v průběhu aktivního života, to mít nebude. To platí zejména o dnešní generaci dvacátníků či třicátníků. A pozor, když mluvím o našetření si, nemám tím na mysli spoření skrze různé penzijní fondy, ale spíš skrze hromadění majetku vlastními silami.

Pirátská strana a její pražský primátor Zdeněk Hřib koumají, jak v hlavním městě srazit ceny bytů. Ve spolupráci se společností PRE připravují analýzu, která podle odečtu elektroměrů odhalí, jaké byty si majitelé koupili jen na investici a nechávají je prázdné. Takovým vlastníkům by mohla hrozit vyšší daň z nemovitosti. Inspirací se stal kanadský Vancouver, v němž každý majitel bytu musí zaplatit dodatečnou daň ve výši jednoho procenta hodnoty dané nemovitosti, pokud nedoloží, že byl v uplynulém roce alespoň šest měsíců obývaný. Nebyla by však daň z prázdných bytů útokem na základní právo občanů, tedy právo na soukromé vlastnictví?

Ano, byl by to nechutný útok na soukromé vlastnictví a byl by to nechutný útok právě i na zespoda probíhající penzijní reformu. Jak jsem už řekla, na stát se spoléhat nedá, takže kdo si co nenašetří sám, to mít nebude. Pořídit si byt na investici není fujky-fujky, to je naopak obdivuhodné a chvályhodné, protože takový člověk se tím snaží na důchod připravit vlastními silami, ačkoliv mu stát hází klacky pod nohy. Navíc primátor zjevně pláče na úplně pomýleném hrobě. Ten, kdo může za vysoké ceny bydlení, je Česká národní banka: intervence proti české koruně doplněné extrémně nízkými úrokovými sazbami vedly k tomu, že hypotéky nesmyslně zlevnily, a to zase vedlo k přepálení cen nemovitostí. Takže nejprve mají lidi pykat za chybu ČNB tím, že se jim prodraží všechno zahraniční zboží kvůli slabému kurzu, a pak mají za stejnou chybu někoho jiného platit ještě tím, že jim budou extra zdaněny jejich investice, které plánují jako důchodové zabezpečení? Je vrcholně nemorální něco takového vymyslet!

Ve čtvrtek na Den učitelů vyrazili do škol kantoři symbolicky v černém. Vadí jim jednak nízké platy, ale i to, že ve srovnání se zahraničím jsou investice do školství velmi nízké. Česko dává na vzdělání 3,9 procenta HDP, což je podle nich málo. Tvrdí, že bez radikálních investic do školství nelze očekávat zkvalitnění a zefektivnění vzdělávacího systému u nás. Jak by měli politici převádět do praxe své proklamace, že vzdělání má být prioritou? A lze jim to věřit, když během středečního jednání Sněmovna zrušila den staré usnesení o zvýšení platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy už v roce 2020?

Já osobně za největší problém školství považuju inkluzi. Ta jednak vzala učitelům energii, jednak si vyžádala i množství asistentů, čímž se vlastně odčerpaly peníze, které se jinak daly použít na platy učitelů, navrch se tím taky zhoršila atmosféra ve třídách a zhoršily podmínky vzdělávání dětí. Pojďme zrušit inkluzi a vrátit se zpět do původního stavu — a uvidíte, že mnoho problémů se vyřeší spontánně samo. Překvapivě to bude mít pozitivní dopad i na platy učitelů.

Itálie se stala jakýmsi „enfant terrible“ Západu, když jako první člen skupiny nejvyspělejších zemí G7 podepsala s Čínou dohodu o účasti na nové Hedvábné stezce. Rozhodnutí Itálie posílit vazby na Čínu znepokojila západní spojence, před čínským vlivem v Evropě varoval francouzský prezident Emmanuel Macron. Když se země jako Itálie potýká s ochabujícím ekonomikou, je ospravedlnitelné počínání tonoucího chytajícího se každého stébla, nebo i v takové situaci je třeba respektovat tradiční politické vazby?

Tohle je dost ošemetná situace z toho důvodu, že zavání tím, že politické sympatie či antipatie zaměníme za ekonomické doporučení. Vysvětlím, jak to myslím. Tak například někdo nemusí mít politicky rád Macrona, což úplně chápu, takže by mohl usoudit, že cokoliv Macron řekne, je chybně. Jenomže zrovna tady má nejspíš pravdu. Čínu aktuálně považuju za nejnebezpečnější světovou velmoc, geopolitiky dokonce mnohem nebezpečnější než Rusko. Akorát čínská hrozba je dost v Evropě podceňovaná. Potíž je v tom, že my jsme příliš malí na to, abychom se proti Číně stavěli a třeba ji provokovali, na druhou stranu pustit si Čínu do ekonomiky třeba v podobě účasti na síti G5 je vrcholně riskantní. Motivaci Itálie tedy sice chápu, ale současně příliš velké přátelení se s Čínou považuji za bezpečnostní riziko, které převažuje potenciální krátkodobé ekonomické efekty.

Ze včerejška na dnešek se odehrála jedna z posledních změn času, protože evropští poslanci podpořili plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021. Členské státy mají do dubna 2020 informovat Evropskou komisi, v jakém časovém pásmu hodlají zůstat. Lze některou z možností označit pro Evropany jako ekonomicky výhodnou, když argument úsporou energie se už zřejmě přežil? A měli bychom se už dopředu smířit s tím, že bude pořád letní čas, když tuto variantu upřednostňují Francie a Německo?

Dneska už jsou argumenty pro střídání času opravdu přežité, energetická úspora je minimální, naopak zdravotní dopady na citlivé jedince jsou zásadní. Ostatně vidím to sama na svých dětech: Zatímco já jako dospělá se přeorientuji během dvou tří dnů, mé malé dítě se budí a usíná nadále podle starého času, ať se ho snažím jakkoliv přimět k přeorientaci. Zjevně to nic přirozeného a tedy biologicky prospěšného není.

Myslím, že biologicky je vcelku jedno, zda bude platit soustavně zimní nebo letní čas, protože ekonomické činnosti se tomu časem přizpůsobí. Dám příklad. Nechce se vám vstávat do práce za tmy? Tak celoročně posuneme začátek pracovní doby o půl hodiny. Nestane se to hned, ale během delší doby se tak ekonomika prostě sama přizpůsobí. Podstatné je ne to, zda se do práce chodí v 7, 8 nebo 9 hodin, ale to, že se tato doba během roku neposouvá. Byla bych tedy pro zharmonizování se s Německem a přejít permanentně na letní čas.

Uvádí paní Markéta Šichtařová pro PL

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 301 × | Prestiž Q1: 10,29

+21 plus Známkuj článek minus –4

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top