Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:

Rent Seeking

Co je »rent seeking«? Nejde o hledání podnájemníků, jak by se na první pohled mohlo zdát, nýbrž o klíčový výraz popisující doprovodný jev centralizované moci, obzvlášť bující v dnešní době.

Definice

Rent seeking znamená způsob domáhání se blahobytu pomocí parazitování, tedy obcházením obecného principu tvořit odpovídající protihodnoty.

Odpovídající protihodnoty jsou přitom myšleny velmi obecně, tj. nemusí jít jen o volně směnitelné peněžní hodnoty, ale zpravidla alespoň o něco konstruktivního a užitečného pro ostatní, jako jsou například vzdělání, věda, kultura, rození a výchova nové generace, obrana, atp.

Typicky s rent seeking jde o morální nátlak dobře zorganizované a identifikovatelné skupiny, která přesvědčí vládu, či dokonce celou společnost, že jim z nějakého důvodu dluží rentu, aniž by se o ni dostatečně zasloužili.

Výběr slova renta zdůrazňuje, že nejde o prací zasloužený výdělek. V tomto případě ovšem většinou nejde ani o poskytování jakékoliv protihodnoty. Spíš něco jako prodej odpustků, prodej pozemků na Marsu a tak podobně.

Proto ne náhodou jsou nároky rent seekers vyjadřovány nikoliv ve formě argumentů o hodnotě jejich přispění, které je často mizivé, nýbrž „morálními“ argumenty založenými na jejich identitě a nějakém smyšleném „příkoří“ na ní páchaném.

U vlád, které rozdávají z cizího a proto se právem obávají protestů a snadno podléhají moralizujícím nátlakům, je jejich úspěch zpravidla snazší. Čím větší centrální moc a s čím slabším zdůvodněním, tím lepší podmínky existují pro rent seekers.

Centralizace je tedy zákonitě provázena jevem kolektivního domáhání se čím dál větších výhod na úkor ostatních. K tomu je potřebné být dobře napojen na všemocné pány, kteří rozhodují o přerozdělování těch výhod a peněz.

Historické perspektivy

Migranti jsou posledním projevem již dlouho rostoucího obecného problému finanční a politické centralizace. Centralizace, stejně jako každá černá díra, tvoří obrovské dostředivé síly.

Každému je jasné, že nejlepší život je přímo v srdci impéria, kde jsou nejblíže na dosah drobky a kosti z hodovního stolu mocných. V řeči moderní ekonomie, existuje tam vyšší kupní síla, takže se tam snadněji prodává i jinak domáhá peněz.

Za starého Říma lidé z odlehlých provincií ochotně podstupovali dvacet let bojů a decimací v legiích, výměnou za právo žít poté v Římě a brát zdarma chléb a hry a právní výsady. Domáhat se chleba zdarma někde v Africe bylo asi stejně bezúčelné tehdy jako dnes.

Římané začali s domáháním se chleba, aby posléze dospěli k vymáhání mučení a bitev na život a na smrt mezi nahými ženami a trpaslíky v Colliseu. Což nebyla jen „zvrhlost doby“, jak je to dnes nedostatečně a bez poučení vysvětlováno, nýbrž zákonitý vývoj principu „něco za nic“ a hlavně zábavu, aby neremcali.

Když rychle převineme film dějin o něco přes jedno půl tisíciletí dopředu do dnešní doby, vidíme, že stejný nešvar se šíří znovu. Tedy dnes s „morálkou“, zrovna tak jako tehdy „bez morálky“. Dnes je rozšířené zneužívat „morálku“ vynalézáním jakéhokoliv „znevýhodněného“ kolektivu a přes něj vymáhat peníze a výhody. Poctivě to už bohužel jde jen velmi těžko.

Historicky velmi nedávno došlo k zavedení volebního práva pro ženy, což s tím má jistou spojitost. Jejich aktivní účast v politice podstatně zvýšila úspěšnost morálního vydírání vlád, existenčně závislých na přesvědčení hlavně ženských voličů, tj. většiny voličů, jak jsou skvěle morální. Ne, že by muži u voleb nezvažovali morálku, ale nemá u nich vždy až takovou vše ostatní převyšující hodnotu.

Závěr

Rent seeking tedy praktikují vychytralí, relativně chudí a neschopní, ale z druhého konce také bohatí. Ti obvykle získávají větší obnosy pomocí lichvářství, ředění měny, atp., tedy obecně zneužíváním svého mocenského a finančního monopolu. Jejich oblíbeným nástrojem je násilný výběr daní a poplatků ve vlastní prospěch.

Následkem rent seeking zhora i zdola je vyždímání z existence jediného opravdu produktivního sektoru hospodářství, tedy toho uprostřed. Ten protihodnoty vytváří ve větší míře, nežli spotřebovává. Což lze snadno dokázat, poněvadž jde celkově o tzv. nulovou sumu a prostředky jsou evidentně masivně spotřebovávány na obou koncích.

Organizmus vážně napadený parazity se jich buď zbaví anebo zahyne. Pokud se jich nedokáže zbavit společnost, výsledkem tohoto vývoje a kolapsu středního sektoru je nedostatek prostředků pro přebujelé rent seekers, kteří na to také doplatí, a následný kolaps říše. Každé říše, která už vyčerpala možnosti vnějších loupeživých výbojů, dnes zvaných „globalizace“, či nadnárodní to a ono …

Libor Špaček

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 268 × | Prestiž Q2: 11,94

+32 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Rent Seeking

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top