Štítky článku: •  

Střípky (217)

♠ Klimatický alarmismus (Martin Konvička) ♠ Politická levárna (Alexander Tomský) ♠ Mordýř sociální stát (Hana Lipovská ♠

Klimatický alarmismus

Milí přátelé, rýsuje se nám další průser. V rozporu s tím, co říkají na Nově, VÍNÍKEM NENÍ SUCHO. Nebo je — ale až posledním v řadě.

Bezprostředním viníkem je klimatický alarmismus a politika EU, z nich plynoucí povinné přimíchávání biopaliv, což zaručilo zemědělcům odbyt za naprosto nesmyslnou plodinu. Ani ten Babiš zde není hlavní zloun — ten jen nestydatě rýžuje na tom, co nese.

Ještě hlubším problémem je celá zemědělská politika EU s její nekonečnou reglementací, evidováním, kontrolováním a předpisy na každý prd. A vůbec celková představa, že zemědělství na ploše celého kontinentu lze „řídit“ — a to ještě v 5–7letém plánovacím období. Naposled to zkusili v SSSR — a zařídili, že země s nejúrodnějšími půdami na světě hladověla a nevyprodukovala ani dost brambor a obilí. EU dělá to samé, a ještě bez osobní odpovědnosti bolševických tajemníků. Výsledky tudíž budou dlouhodobě horší — jen to ještě chvíli potrvá.

No a ještě o úroveň dál je naše představa, že na půdě lze hospodařit staticky — takové to „katastrální a neměnné“ rozdělení na pole x louku x pastvinu x les, chov omezeného počtu plemen dobytka, pěstování omezeného počtu odrůd plodin. To vše může fungovat, když se nemění přírodní podmínky. Jakmile se měnit začnou, je „monokultura“ tragédií.

Nejsem zemědělský expert, a rád se nechám opravit, ale i v současné krizové situaci si LAICKY dovedu představit dost variant, co dělat, abych zvířata porážet nemusel. Třeba je vyhnat pást na rychle oplocenou „louku“ (k čemuž je třeba znovu legalizovat ostnatý drát!), s tím, že píci na zimu zajistí asap zasetá vojtěška. Pustit se do porostů křovin a dobývat letninu. Zkusit pást v „lesích“, přesněji na těch zabuřenělých a neosazených pasekách po kůrovci. Vypást rákosinu nejbližšího rybníka. Klidně mě kamenujte, ale to vše jsou postupy, k nimž se naši předkové běžně uchylovali, když bylo zle. Vybíjet stáda byla až poslední možnost.

Shrnu tedy: Sucho je jen rána z milosti, která zlikviduje zcela nefunkční model hospodaření v krajině, za který může zčásti EU, zčásti pak zažité představy z dob „socialistického zemědělství“.

Zdroj: https://tn.nova.cz/…/jatka-maji-preplneno-dobytek-musi-na-porazku…

Konvičkova 7Republika.cz · FCB


Politická levárna

Prezident Zeman podepsal neřestný zákon z dílny komunistické strany, jenž zavádí zdanění peněžitých restitucí církvím. Sice ne zpětně, ale dodatečně, a tedy proti duchu původní smlouvy a zákona i proti principu právního státu a majetkového práva.

Je to opravdu nehorázné, ale co můžeme čekat od vlády trestně stíhaného oligarchy, ergo exkomunisty, který závisí na poslanecké podpoře pohrobků zločinecké internacionální strany, která ve vyvražďování milionů lidí po celém světě úspěšně konkurovala Hitlerovi.

Katolická církev jako největší restituent v dohodě s Nečasovou vládou souhlasila s podstatným snížením svých nároků a nemalou část odevzdala ostatním. Dnes po šesti letech inflace nemovitostí je zafixovaná cena náhrady prostě směšná a hlasy poslanců o nějakém nadhodnocení, jak bylo slyšet ve Sněmovně, nemá smysl brát v potaz. Restituce umožnila především odluku církve a státu, a daňoví poplatníci od roku 2030 přestanou na náboženské obce platit ze státního rozpočtu, což by měli všichni sekularisté radostně přivítat.

Problém je jinde, v tradičním českém protiřímském zaujetí, a přestože má tento předsudek jisté historické oprávnění v nešťastné protireformaci, bylo by na čase, aby se ho už konečně nevěřící po tolika staletích zbavili.

Když už těžko někoho přesvědčím, že je dnes křesťanství zdrojem mimořádné morálky, měli by sekulární občané alespoň uznat nezastupitelné charitativní organizace církví, zejména dnes, kdy přibývá starých a bezmocných lidí, o něž se rodiny často ani nemohou postarat. Vyprávěl mi kdysi můj tchán, primář a komunista, jak si v padesátých letech postavil hlavu a udržel v nemocnici řádové sestry. Pruský král Bedřich Veliký kdysi prohlásil, že by bez nich nemohl vést války.

Po fiasku s fašismem a nacismem se většina západních států rozhodla církve podporovat daňovou úlevou a pravidelné příspěvky farníků nezdaňuje. Česká vláda a prezident rozhodli opačně. A ještě ke všemu post factum.

Stále je tu naděje, že tuto politickou nestydatost odmítne z Boží milosti soud ústavní.

Píše pan Alexander Tomský na Novinky.cz


Mordýř sociální stát

„Já mám rád obyčejné a jasné mordy, jako je vražda trafikantky.“ (Karel Čapek, Povídky z jedné a druhé kapsy)

Tento týden zmizel jeden z posledních brněnských novinových stánků — na rohu Nádražní a Masarykovy. Byl to mord svého druhu, takřka v přímém přenosu. Šlo to rychle — jeden den ho sundali, druhý položili novou dlažbu, dneska už nikdo nepozná, kde se pár desítek let kupovaly lístky na šalinu.

Mizení trafik je svým způsobem doprovodným jevem rozbujněnosti sociálního státu.

Císař Josef II. totiž „trafiky“ uděloval coby monopol válečným invalidům, pokračovala v tom i první republika mj. zákonem o válečných vysloužilcích, neboť trafiky měly „vrátiti válečným poškozencům chuť k práci, aby měli radost ze života.“

Od počátku se však s trafikami také kupčilo. Přece jen, monopol je sice společensky neefektivní, nicméně výnosný. Rašínův nástupce profesor Cyril Horáček kupříkladu musel řešit hned po vstupu do úřadu kuriozní interpelaci:

„V Tišnově uprázdnila se úmrtím občana Pokorného trafika. O tuto ucházel se mimo jiné též invalida občan Vojta Vincenc. Jelikož však zmíněnému ztratily se přiložené invalidní doklady a nebylo mu možno zaopatřiti si dosud duplikáty, odkázalo jej finanční ředitelství a zadalo trafiku byť i jen prozatímně dobře situovanému obchodníku občanu Babákovi v Tišnově.

Tímto rozhodnutím je invalida Vojta Vincenc neobyčejně poškozen a sklíčen. Finanční ředitelství v Brně mohlo trafiku tuto i jemu provisorně přiřknouti a to tím spíše, že nemá jiného výdělku a že okresní hejtmanství v Tišnově dosvědčuje, že Vincenc Vojta byl uznán superarbitrační komisí jako válečný invalida se 75% neschopnosti výdělkové. Na základě toho nálezu doporučuje okresní hejtmanství, aby žádost Vincence Vojty za udělení trafiky byla jemu až do zaopatření invalidních dokladů příznivě vyřízena a aby jemu bylo uděleno právo trafiku po Josefu Pokorném v Tišnově ihned převzíti a otevříti.“

Dnes je zjevně výnosnost trafiky minimální, válečného vysloužilce a jeho rodinu by neuživila: kupříkladu (na dnešní poměry rekordně drahá) trafika na Palackého náměstí v Brně se aktuálně prodává za 110 000 Kč při měsíčním nájmu městu 1 667 Kč měsíčně.

Nejspíše tolik nevadí, že mizí trafiky an sich: známky už sice člověk nekoupí ani na poště, ale šalinkartu máme všichni v mobilu, předplatné časopisů v tabletu, cigarety jsou vytlačovány do podzemí a ten jediný artikl, který v posledních letech trafiky drží nad vodou — sladkosti a další doplňkový prodej — se dá koupit kdykoli kdekoli.

Spolu s trafikami jsme však ztratili něco mnohem důležitějšího: povědomí, že péče o potřebné nespočívá v poskytování milodarů sociálního státu, ale v nalezení přiměřené práce.

Tím se ostatně liší žebrák od pouličního muzikanta — a trafikant dnů Poláčkových a Čapkových od trafikantů dnešních.

Hana Lipovská · FCB

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 193 × | Prestiž Q1: 8,11

+12 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top