Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:

Problém? Byrokratický centralismus

Ať se kdekoliv setkám s kýmkoliv, neslyším nikdy žádnou chválu na současný stav společnosti a státu. Slyším teorie o „ukradené revoluci“, vyhandlovaném „plyšáku“, zmar z rozkradení státu, ze zvůle ve státní správě — od vlády přes parlament, až po subalterního úředníka. Příběhy nespravedlností a bezmoci.

Předem dvě myšlenky, které stojí za pozornost:

ludwig-von-mises.jpg (16,062 kiB)
„Kdo není schopen svým
spoluobčanům sloužit,
ten se jim snaží vládnout.“
Ludwig von Mises
david-lloyd-george.jpg (14,864 kiB)
„Politik je člověk, s jehož
politikou nesouhlasíš.
V opačném případě
je to státník.“
David Lloyd George,
první hrabě z Dwyforu

Obě tyto myšlenky daleko přesahují dobu svého vzniku. Dá se k nim připojit ještě třetí:

Lex injusta non est lex – nespravedlivý zákon není zákon.“ (Pokud [legislativa] zakáže někomu provést nějakou činnost, kterou by mu spravedlnost dovolovala, jsou to neoprávněné zásahy do jeho přirozených a oprávněných svobod. Ať jsou tyto zákazy vnímány jakkoli, důsledky jsou nouze a bída v důsledku autority a donucení. Jsou to všechno nutně buď nestoudné, záměrné a zločinné demonstrace moci tyranů, zlodějů a zabijáků, nebo nesmyslná práce nevědomých a bezmyšlenkovitých lidí, kteří buď nevědí, nebo si neuvědomují co dělají.)


Tento tri-prolog směřuje k jedinému: k obžalobě současného pojetí a výkonu státní moci. Směřuje ke kritice důvodů: k metodám výkonu státní a „zákonodárné“ zvůle, legalizovanému násilí a demonstraci nehumánní a bezohledné moci nad občany státu, k politikaření pro vlastní cíle, k rakovině ideje svobodného člověka. Ale také k jistému pocitu naděje…

Můžeme s klidným svědomím stanovit nezpochybnitelnou tezi, že rozhodovacím bodem každého jednotlivce společnosti, v kterémkoliv bodu jeho života je ekonomie. Nikoliv ekonomie knižní, či ideologická, ale ekonomie selská, tedy zdravý rozum. Nikdo rozumný si nikdy nekoupí dražší, menší a gumovější rohlík, když si může koupit levnější, větší a obzvláště vypečený. Leda by byl zatlačen do kouta nějakým jiným faktorem. Třeba tím, že za minutu zavírají všechny prodejny a jinam už nedojde, tedy bude úplně hlady, nebo iracionálním pocitem, že rohlík od McDvořáka je to jediné, co je schopen pozřít, nebo tím, že za ním stojí někdo s brokovnicí a jasně mu demonstruje, že mu ustřelí palici, když nevydá svůj peníz za tu, či onu věc, kterou ani nechce, ani mu nechutná a když se nikdo nebude dívat, hodí ji stejně do nejbližšího koše.

Všechny výše zmíněné faktory ale nejsou ekonomické.

  • Ekonomické jsou pouze ty, kdy se rozhodujete racionálně jen na základě vnějších signálů o ceně, kvalitě a souvislém servisu.
  • Iracionální jsou sice ty, kdy bez vlastní vůle (spíše cizí vůlí) vnášíte do rozhodování nějakou emoci (Nike, Levi Strauss, Gucci).
  • Vynucené jsou ty, kdy jste něčím tlačeni, třeba časovým faktorem.
  • A zločinné jsou ty, kdy máte u hlavy tu brokovnici.

Všechny tyto varianty stojí na jediné věci: na svobodě se rozhodnout, zda daná věc má pro Vás v tomto okamžiku vyšší hodnotu, než Vaše momentální peníze. Anebo, že matlat se Chanelem číslo 5 je prostě nevyhnutelnou radostí, důležitější, než hlad. Podobně, jako mít třeba nové Automobili Lamborghini S. p. A.

Ale bohužel také na tom, že někdo jiný rozhoduje o tom, že dnes nemáte hlad ani Vy, ani Vaše děti, ale potřebujete nutně jeden Pandur, či Grippen (který stejně do smrti ani neuvidíte). Či nové ministerstvo Čepic a pohlavních pokrývek.

Svoboda rozhodování a ekonomika se docela rýmují. Nesvoboda, otroctví, iracionalita a násilí se rýmují také, ale v docela jiné básni.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 990 × | Prestiž Q1: 9,94

+13 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Problém? Byrokratický centralismus

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top