Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:

Nálety Rudé armády 9. května 1945 (2/3)

Stále živá historie bombardování českých a moravských měst za druhé světové války zůstává stále žhavým tématem. Nejvíce jsou v této souvislosti připomínány americké nálety 14. února 1945 na Prahu a 25. dubna 1945 na Plzeň. Obvykle se kolem nich rozpoutávají emotivní diskuse bez znalosti historických faktů a archivních dokumentů.

Propaganda kolem náletů amerického letectva

Hlavním mottem většiny článků o spojeneckých náletech, které byly publikovány v komunistickém tisku, bylo, že již neměly své opodstatnění a jejich úkolem bylo zničit průmyslové podniky, aby je nemohlo využívat poválečné Československo, případně že byly cíleně bombardovány civilní čtvrtě měst. [6]

V prvních letech po válce se v tomto duchu hovořilo především o objektech ČKD ve Vysočanech a plzeňské Škodovky. Zvláště bombardování západočeské továrny je v různých diskusích živé ještě dnes. Autoři článků upozorňují na to, že výroba v těchto podnicích byla na konci války zanedbatelná a jejich bombardování proto nesmyslné.

Deset dnů před výbuchem pražského povstání, čtrnáct dnů před osvobozením a koncem války, ve chvíli, kdy americká vojska stála 70 km od Plzně, byl proveden nejbrutálnějším způsobem útok na plzeňskou Škodovku. Není u nás nikoho, kdo by nepochopil, proč se tyto zločiny staly. Mohly zničené závody dodat ještě něco hitlerovské armádě? Nemohly a nic již pro ni nevyráběly. Anglo-americkým inmperialistům (sic) šlo o to poškodit československý průmysl, učinit naši republiku závislou na americké „pomoci“, na politickém diktátu, proměnit naši zem v ssutiny a pak jedním prstem nabízet a současně oběma rukama brát. To byl smysl náletu na Prahu, na Plzeň, Zlín, Brno, Kralupy a další a další města.“

Psal například v březnu 1950 v Rudém právu Adolf Hradecký. [7]

nalety-rude-armady-3.jpg (73,857 kiB)
Náměstí v Roudnici nad Labem po náletu sovětských letadel 9. května 1945,
Foto: SOA Litoměřice

Gustav Rada [8] podal v dubnu 1950 další zkreslené vysvětlení událostí konce války:

Američtí imperialisté však ani v nejmenším neusilovali o oslabení hitlerovského potenciálu. Soustavně využívali druhé světové války k budování a upevňování svých politických a hospodářských posic. I Československo chtěli uchvátit. Třebaže naše země utrpěla již dost mnichovským diktátem a dlouhotrvající okupací, potřebovali ji učinit ještě povolnější. Pokusili se zničit jádro našeho hospodářství — těžký průmysl. Proto v posledních týdnech války pod záminkou „pomoci“ ničili náš těžký průmysl — Škodovku, Českomoravskou i velké závody v Brně. Chtěli podlomit a oslabit základy nově se tvořícího a osvobozeného Československa.“

U tohoto úryvku musíme připomenout, že americké letectvo naposledy bombardovalo moravskou metropoli 20. listopadu 1944 (pokud nebereme v úvahu neplánovaný nálet 19. prosince 1944, jenž nezpůsobil větší škody [9]). Dubnové nálety na Brno byly totiž čistě v režii letounů 5. a 17. letecké armády Rudé armády. [10]

Když se slavilo desáté výročí konce 2. světové války, autoři propagandistických článků v Rudém právu poprvé zmínili i nálet na Prahu 14. února 1945. Jeden z autorů například chybně uvedl, že americké bombardéry startovaly ze základny Forli v Itálii. Ve skutečnosti šlo o americké bombardéry 8. letecké armády ze základen ve Velké Británii. Vzhledem k tehdejšímu stavu historického bádání to nemůžeme autorovi vyčítat, ale zamyslet se musíme nad jeho dalšími slovy v duchu rétoriky studené války:

A tak tehdy, kdy Američané postupovali klidně a bezpečně a německá vojska se jim vzdávala telefonicky, kdy Sovětská armáda ještě tvrdě bojovala s esesáckými divizemi, tehdy hořela Praha po tragickém náletu…“ [11]

Deset let po válce se objevilo i tvrzení, že Spojenci schválně nebombardovali válečné podniky během války.

Čas dal též správnou odpověď na otázku, proč nechávali Američané válečný průmysl v Kralupech — a nejen v Kralupech, i v Plzni, Praze a jiných městech — v průběhu války téměř nepoškozen. Umožňovali fašistům, aby ho mohli co nejlépe využít k boji proti Sovětskému svazu. Až na konci války bylo v zájmu kapitalistů, aby nejdůležitější závody v zemích, jež budou osvobozeny Sovětskou armádou, byly zničeny. Už tenkrát, ještě než dozněla děla na frontách, začali připravovat novou válku, napsal další z autorů.“ [12]

nalety-rude-armady-5.jpg (103,767 kiB)
Vybombardovaný dům v Bělské ulici po náletu 9. května 1945.
V pozadí věž mladoboleslavské Staroměstské radnice.
Foto: Muzeum Mladoboleslavska

V závěrečném dílu pohlédneme už na atmosféru v Mladé Boleslavi a krátký cyklus si shrneme.

PeTaX


[6] Ze syntetických prací věnovaných náletům spojeneckého letectva a organizaci protiletecké ochrany v Čechách za druhé světové války srov. VESELÝ, Martin: Sudetská župa jako protiletecký kryt Říše? 1939–1945. Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem 2012. Tématem se zabývají i publikace HELT, Radovan: Mostecký benzín hoří! Úvod k historii letecké války nad Mostem 1939–1945 pohledem svědků ze země. Svět křídel, Cheb 2005 a TÝŽ: A z nebe padaly bílé hvězdy. Letecká válka nad Mostem v souvislostech, březen — duben 1945. Svět křídel, Cheb 2007; JOUZA, Ladislav — PLAVEC, Michal: …a země se chvěla. Bombardování Kolína za druhé světové války. Svět křídel, Cheb 2007; PLAVEC, Michal: Bomby pod Řípem. Nálety na Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Veltrusy, Hněvice, Mělník, Roudnici nad Labem a další sídla během druhé světové války. Svět křídel, Cheb 2008; TÝŽ: Strach nás ochromil. Tragický nálet na Prahu 14. února 1945 v souvislostech. Svět křídel, Cheb 2012; TÝŽ: Smrtonosná oblaka. Letecká válka mezi Labem a Orlickými horami 1938–1945. Svět křídel, Cheb 2012; TÝŽ: Den, kdy nebyla bombardována Praha. Několik poznámek k neuskutečněnému náletu 30. října 1944. Historie a vojenství, 2011, roč. 60, č. 4, s. 42–53; PLAVEC, Michal — VOJTÁŠEK, Filip: Bomby na Květnou neděli. Letecká válka nad Prahou a okolím v březnu až květnu 1945. Svět křídel, Cheb 2012; STUPKA, Josef: Město v slzách: Kralupy nad Vltavou 22. březen 1945. Město Kralupy nad Vltavou, Kralupy nad Vltavou 2009 a ZÁBRANSKÝ, Jiří — ŠILHA, Jiří: Cíl České Budějovice. Jihočeské muzeum, České Budějovice 2006.

[7]    HRADECKÝ, Adolf: Takoví jsou oni. Rudé právo, 26. 3. 1950, s. 7. Podobně se vyjádřil v novinovém článku i REINDL, Jaromír: K pátému výročí náletu na Prahu. Rudé právo, 25. 3. 1950, s. 6.

[8] RADA, Gustav: Taková byla ta americká „pomoc“. K pátému výročí bombardování Plzně. Rudé právo, 25. 4. 1950, s. 3.

[9] VLČEK, Martin: Spojenecké nálety na Brno v letech 1944–1945. Magisterská diplomová práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2006, s. 68–69. Viz is.muni.cz/…/Diplomova_prace_z_historie_I.pdf (citováno k 14. 5. 2014). Při tomto náletu nikdo nepřišel o život a poškozeno bylo 33 domů.

[10] K náletům letectva Rudé armády na Brno srov. VLČEK, Martin: Nálety sovětského letectva na Brno v dubnu 1945. In: Brno v minulosti a dnes. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, č. 20. Magistrát města Brna — Archiv města Brna, Brno 2007, s. 279–291. Na tomto místě je třeba upozornit na skutečnost, že autor chybně identifikoval sovětské letecké jednotky, které se v jednotlivých dnech náletů účastnily, a to dokonce i na úrovni leteckých armád. Neměl přístup k dokumentům z ruských archivů. Autor v tomto článku došel na základě archivního výzkumu k závěru, že nálety letectva Rudé armády zanechaly ve městě citelnější stopy než útoky těžkých bombardérů 15. letecké armády USAAF (s. 291).

[11] PAUL, Zdeněk: Zločinný záměr. K výročí bombardování Prahy americkými letouny. Rudé právo, 14. 2. 1955, s. 2.

[12] Před deseti lety… Rudé právo, 24. 3. 1955, s. 1.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 157 × | Prestiž Q1: 7,51

+12 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Nálety Rudé armády 9. května 1945 (2/3)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top