Štítky článku: •  

Odboráři chtějí méně práce, Číňan jim utne tipec

Odboráři pracují velmi dobře. Svou urputností se blíží jezinkám. Nedávno uvedli, že víc než tři čtvrtiny z 5500 společností, kde o podmínkách práce vyjednávali odboráři a zaměstnavatelé, mají kratší pracovní dobu bez krácení mzdy. Prosazují proto zkrácení pracovní doby na 7,5 hodiny denně pro všechny.

Což je celkem pozoruhodný jev; svět jde totiž poněkud jiným směrem. Zatímco naše odbory tlačí na kratší pracovní dobu, Číňané tlačí na pracovní dobu delší. A možná si i čeští odboráři už všimli, že Čína aktuálně táhne svět a aspiruje na největší ekonomiku světa.

Jeden z nejbohatších mužů světa a zároveň člověk, který drží prst na tepu globální robotizace a umělé inteligence, Jack Ma, v dubnu prohlásil: „Pokud chcete dělat pro Alibabu, musíte být připraveni na dvanáctihodinovou pracovní dobu, jinak se ani nenamáhejte s ucházením o místo.“ A ještě dodal: „Každý na tomhle světě chce úspěch, hezký život, být respektován. Jenže pokud nevložíte do svého úsilí víc času a energie než ostatní, jak toho chcete dosáhnout?“

Má pravdu. Svým způsobem.

Jack Ma nastavuje všem socialistům zrcadlo. Nepřímo Evropě říká: Když nebudete makat a podávat ten nejlepší výkon, my, Číňané, vás převálcujeme. A 7,5 hodiny denně vám vážně nebude stačit, abyste se nám ubránili. Sám totiž prosazuje model 996 — to znamená práce od deváté hodiny ranní do deváté večerní po šest dnů v týdnu. Jistě, to je pro Evropu mimo všechny představy, je to extrém. Jenomže také musíme jako Evropa vzít na vědomí důsledky:

Čínský kapitalismus pod vládou komunistické strany je proti evropskému či dokonce americkému kapitalismu naprosto neúprosný. To, co dnes existuje v Evropě po letech vlád sociálních demokratů, zelených a dalších levičáků, nemá už s kapitalismem moc společného.

Čínská strategie pro Evropu

Někdo může říct, že Čína je sice velká a bohatá země, ale ještě nedostatečně vyspělá, takže nás nijak neohrožuje a nemusíme se na ni ohlížet. Jenže kauzalita je opačná. To Čína se neohlíží na nás a nakupuje po Evropě jako my v supermarketu. Investice Číny v Evropě byly v posledních deseti letech ohromné.

Už se toho dokonce lekla i Evropská komise a začala ve strachu o strategické zájmy čínské investice víc sledovat. Zatím nejde o výši čínského majetku v Evropě, ale o rychlost, s jakou přibývá. Podle studie Evropské komise totiž z podniků, které nevlastní Evropané, vlastní Číňané 9,5 %. To zatím není dramatické, nicméně některé státy, jako je třeba Itálie, do čínské náruče přímo nabíhají a jsou ochotny se pro Čínu přetrhnout.

Jako první v Evropě podepsali Italové s Čínou iniciativu nové Hedvábné stezky. Itálie totiž vidí, že má ohromné dluhy, a Evropa jí s nimi nechce pomoci — lépe řečeno, Němci je nechtějí za Itálii všechny platit. Koncem roku zažívala italská vláda nedůstojné tahanice s Evropskou komisí o státní rozpočet, který neřízeně směřuje k deficitu 3 % HDP. Brusel nechce Itálii uhnout a Itálie nechce šetřit. Zato Čína… Čína je z Afriky zvyklá investovat a nabízí Itálii zdánlivě pomocnou ruku. Vždy z takové pomocné ruky ale získává strategické výhody.

A právě o tom je právě probíhající obchodní válka USA s Čínou: Pokud americký prezident nepřitlačí Čínu ke zdi, bude Čína dál rychle růst a nakupovat firmy s technologií či strategickým potenciálem. Vstoupí do sítí 5G a vytlačí americké firmy. Čína nám rozdá nové karty a donutí nás, abychom je akceptovali a hráli její hru. Něco jako Marshallův plán nám nenabídne — bude tvrdší.

Proč to u Němců jde?

Vize odborů je proto dlouhodobě nereálná. Méně pracovat za stejné peníze je možné jen tehdy, pokud roste produktivita práce. Pokud neroste produktivita práce, výsledkem je pouze pokles konkurenceschopnosti s následným propouštěním a chudobou. Nemusí se nám to líbit, ale tak to je. Nelze to okecat. A čím chudší země a nižší konkurenceschopnost, tím snadněji si nás Čína koupí a novodobě kolonizuje. A pak nám nastaví svá vlastní pravidla. Třeba ta o pracovní době…

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula namítá: „Proč jsou naše požadavky neuvěřitelné, když u německých sousedů, jejichž kapitál je v ČR nejvíc zastoupen, je v průměru pětatřicetihodinový týden? Nikdo tam nekrachuje.“

Neekonom přikyvuje, jak chytře pan Středula argumentuje, a možná by byl ochoten za jeho slova i stávkovat. Ekonom ale chápe, že si pan Středula už odpověděl sám:

Němci mohou pracovat méně a ještě zvyšovat svou produktivitu, bohatě k tomu postačí, když budou za ně v jejich továrnách víc makat čeští dělníci. Německá produktivita totiž není daná jen prací německých dělníků, ale i prací dělníků v podnicích, které vlastní německý kapitál mimo Německo. Nejvyšší produktivitu ze všech německých regionů má totiž Wolfsburg, kde je centrála Volkswagenu. Do ní přitékají dividendy z továren v okolních zemích. Tedy i od nás. Dělníci ve Škodovce tak vlastně jistí to, že němečtí dělníci mohou mít kratší pracovní týden.

Roboti

Naivní komentátoři si pod slovem produktivita představují propocené tričko, honičku a stres. O tom je ale jen velmi primitivní produktivita. Skutečná produktivita v ekonomickém slova smyslu může růst, i když se pracuje méně — stačí mít technologii, nástroje, vybavení. Vše ještě umocní rychlý nárůst robotizace. Ta dosahuje nejvyšší úrovně v Jižní Koreji. Asie nás bude tlačit do práce, ale o propoceném tričku to nebude. Honičku budou mít roboti a ti, co je programují. Lidé z odborových svazů či bez technického vzdělání budou jen koukat s otevřenou pusou.

Pan Středula také tvrdí: „Za čtyři roky odpracuje český zaměstnanec o rok víc než německý, za kariéru je to o deset let víc. Je to fatální rozdíl. Lidé se pak cítí také mnohem víc unaveni.“ To má určitě pravdu. Ke kratší pracovní době a konkurenceschopnosti ale nevede nový zákon či administrativní příkaz. K vyšší produktivitě a tedy ke kratšímu času strávenému v práci povedou jen a pouze investice, které vybaví českého dělníka stejně jako toho německého. Bez investic bude výsledkem jen primitivní struktura ekonomiky.

Já vážně nechci pracovat 12 hodin denně, šest dní v týdnu. Tak ať si pracuje pan Jack Ma; já se nenarodil proto, abych se upracoval. To bych si mohl vzít rovnou Dorotu Máchalovou.[1] Když přejdeme na model 996, potká se většina Evropanů u psychiatra. Už jsme moc zhýčkaní. Nedokážeme to, co dříve dělali všichni na statku. Ale současně pokud se něco u nás nezmění, Čína si nás koupí a pak už to nebude na našem rozhodnutí, kolik času budeme pracovat. Takže evidentně je třeba najít nějaký kompromis.

Budoucí scénáře

Nabízí se tedy několik scénářů:

  • Zaprvé Čína zbohatne a přejde na náš socialismus. V něm se bude pracovat 7,5 hodiny pět dní v týdnu a časem prý jen čtyři (protože Piráti si chybně myslí, že nám roboti vezmou práci).
  • Zadruhé zvýšíme produktivitu práce investicemi do technologií a lepším řízením práce a vše ustojíme bez šrámů.
  • Zatřetí zkrátíme pracovní dobu bez navýšení produktivity, nějaký čas budeme ještě větší montovnou a skladem než dnes. Časem nás nahradí roboti, a budeme čínskou kolonií.
  • Nebo začtvrté zapojíme se do obchodní války s Čínou, budeme ji přistřihovat křídla a přitom drsně zvyšovat produktivitu.

Tak co si vybereme?

Píše pan Vladimír Pikora na Reflex.cz


[1] Pozn. red.: Dorota Máchalová je jedna z hlavních, záporných postav z pohádky S čerty nejsou žerty. Je to mlynářka a macecha Petra Máchala. Je krásná, ale zlá a neuvěřitelně chamtivá a Petra o všechno připraví, včetně dědictví po rodičích a ještě k tomu je prolhaná a falešná. Mlynáře Františka Máchala (Petrova otce) utancovala k smrti. Má dobrý vztah k správci, který má podobnou povahu jako ona.


Pozn. red.: Oni ti socani a odboráři (což je jen pátá kolona socanů) jsou prostě zastydlí někde v devatenáctém století a nějak si odmítají připustit, že se doby změnily. Vlastně bych řekl, že jim ujel vlak a oni už v zoufalství neví, jak by se elektorátu vlichotili. Ostatně proto ty nové agendy feminismů, LGBT a jiných úchyláren.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 203 × | Prestiž Q2: 11,33

+23 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top