Štítky článku: •  

Předlužená říše

Pan Marian Kechlibar, povoláním matematik, publikoval poměrně závažný článek týkající se předlužení eurozóny. Ve své analýze se mj. odvolává na zdrojová data, která jsou sice na odkazované webové stránce graficky pěkně vyvedena pomocí Javascriptu a SVG, ale přece jen nejsou příliš přehledná. Takže má statistická duše pocítila potřebu vytvořit na inkriminovaná data poněkud uspořádanější pohled. Zde je.

Když uváděná čísla převedeme do statisticky přehlednější standardní tabulky, vypadají následovně: 

Státy eurozóny k 24. 5. 2019 9:30
 Národní dluhyJako % HDPNa obyvateleTrend
Německo 2 069 356 390 000 € 71,2 % 26 523 €
Řecko 358 969 898 000 € 176,9 % 28 805 €
Francie 2 355 709 290 000 € 96,0 % 31 605 €
Itálie 2 356 296 030 000 € 132,7 % 35 721 €
Španělsko 1 238 388 830 000 € 103,0 % 23 088 €
Holandsko 508 690 542 000 € 65,2 % 26 133 €
Portugalsko 260 472 839 000 € 128,9 % 22 299 €
Rakousko 309 950 311 000 € 86,2 % 33 864 €
Irsko 217 773 212 000 € 106,5 % 43 509 €
Finsko 157 813 112 000 € 63,7 % 23 895 €
Belgie 494 111 915 000 € 106,0 % 38 565 €
Litva 15 880 613 000 € 42,7 % 5 437 €
Slovinsko 30 264 261 000 € 83,2 % 15 546 €
Slovensko 44 348 274 000 € 52,9 % 7 619 €
Lotyšsko 15 812 098 000 € 36,4 % 4 467 €
Estonsko 2 393 294 000 € 10,0 % 1 517 €
Kypr 16 697 961 000 € 109,1 % 22 390 €
Malta 6 747 631 000 € 63,9 % 13 091 €
Lucembursko 18 212 516 000 € 22,8 % 19 848 €
Celkem 10 477 889 017 000 € 82,0 % 22 312 €

Nejprve jen krátké shrnutí: v eurozóně (státy platící eurem) je celkem 19 zemí z celkového počtu 28 členských zemí Evropské unie (platné k roku 2014). Odhadovaný počet občanů EU k tomuto datu je 507 416 607, z čehož v měnové unii je jich jen 348 026 569, tj. 68,59 %.

Nahlédneme-li do sumáře tabulky, vidíme, že celková částka zadlužení států eurozóny činí hrozivých deset a půl bilionu euro (to je pro představu nějakých 262 bilionů českých korun), přičemž pouze tři státy Eurozóny svoje zadlužení snižují, zatímco u jiných, vysoce předlužených, neustále stoupá poměrně dramatickým tempem a celková zadluženost eurozóny stoupá také. Jen vypichuji, že své zadlužení snižují pouze Německo, Slovinsko a Kypr.

Druhým nálezem je, že v průměru eurozóny se jedná o 82 % HDP, což už je potenciálně docela riziková hodnota. Pan Kechlibar sice říká, že nejsme schopni určit, jaká je kritická hodnota, při níž stát zcela ztratí schopnost své závazky splácet, ale obecně se aplikuje psychologická hranice 100 procent HDP, která signalizuje alarmující stav. Tuto psychologickou hranici již překročilo 7 z 19 členských zemí eurozóny s průměrnou hodnotou 123,3 % HDP.

 Protože ani dlouhým koukáním do tabulky příliš velký přehled o jednotlivých hodnotách nezískáme, podívejme se raději na grafické zobrazení po jednotlivých sloupcích. Nejprve tedy celková zadluženost jednotlivých států eurozóny (úmyslně jsem nechal tabulku nesetříděnou, aby pořadí jednotlivých států bylo v následujících grafech shodné). Zeleně jsou zvýrazněny státy, které svůj dluh snižují.

narodni-dluhy-eurozony-1.jpg (26,633 kiB)
Národní dluhy eurozóny

 Pro zajímavost se ještě podívejme na druhý graf těch samých čísel, přičemž zde jsem již data setřídil podle velikosti a procentní hodnoty v koláči vyjadřují podíl jednotlivého státu na celkovém dluhu eurozóny. Protože legenda a barevné odlišení výsečí není moc přehledné, jen připomínám, že graf začíná na dvanáctce a data pokračují dle legendy po směru hodinových ručiček.

narodni-dluhy-eurozony-2.jpg (31,471 kiB)
Podíl jednotlivých států na celkovém dluhu

 Největším dlužníkem v absolutních číslech je tedy Itálie, následovaná panem Kechlibarem propíranou Francií, následuje Německo a Španělsko. Ty jsou v podstatě viníky 77 % všech dluhů eurozóny; ostatní jsou jen čučkaři. 

 Situace se nám však maličko projasní při pohledu na následující graf, který vykresluje daleko objektivněji dluhy ve vztahu k výkonům ekonomik jednotlivých států, tedy dluh vyjádřený jako procenta HDP. Tedy už ne absolutně, ale relativně. V síle svůj dluh splácet.

narodni-dluhy-eurozony-3.jpg (31,490 kiB)
Výše dluhu jako procento HDP

Rázem se nám totiž objevuje jako největší hříšník Řecko (věcně už totiž zbankrotované a udržované na přístrojích jen silou ECB), se svým skutečně alarmujícím zadlužením ve výši téměř 180 procent HDP. Ta hodnota už se reálně pohybuje v teoretické oblasti možného bankrotu země z důvodu neschopnosti splácení.

Musíme si uvědomit, že splácení těchto úvěrů, takzvané dluhové služby, sumy všech závazků, probíhá tak, že nejprve se splácí úroky z daného dluhu, přičemž jistina zůstává nedotčena, nominálně je stejná, pouze se váhově snižuje pomocí inflace měny. A v jednom okamžiku nastává bod, kdy je ekonomika schopna splácet už pouze tyto úroky, anebo ani ty už ne, a dluh pak lavinově roste ad absurdum, přičemž samozřejmě klesá ochota dalších věřitelů půjčovat (v podstatě jen na splácení dluhů minulých). Ekonomický kolaps, respektive státní bankrot je pak nevyhnutelný.

Ke stejnému cíli statečně spěje Itálie a Portugalsko, ale i Irsko a Belgie a za nimi už zmíněná Francie. To jsou právě ty kritické státy (převážně jižního křídla), které se v životě neměly stát členy eurozóny. A je třeba podotknout, že i když procentní výše vůči HDP je například vysoká i na Kypru, ten dnes svoje dluhy splácí, ale už musel v minulosti sáhnout k velmi radikálním krokům, např. částečnému znárodnění soukromých vkladů v bankách.

Tento graf nám proto říká daleko více, než ty dva předešlé.


Naposled se podívejme, spíše už jen jako na zajímavost, jaká je nominální zadluženost jednotlivých států na hlavu, přičemž je nutno zesíleně zdůraznit, že rozpočet dluhů je skutečně na obyvatele, tedy včetně nemluvňat, studentů a věkově již neproduktivních seniorů. A pokud bychom odečetli i masu státních zaměstnanců, kteří v podstatě žádnou ekonomickou hodnotu v drtivé většině nevytvářejí, ale naopak spotřebovávají, pak se nám nominál dluhu začne v produktivní sféře rapidně zvyšovat. A navíc: ne ve všech státech je mzdová hladina stejná, jako například v Německu!!!

Takže jestliže kupříkladu v Irsku se blíží dluh per capita k částce 45 tisíc euro, ve skutečnosti to může podle struktury společnosti znamenat i 150 nebo 200 tisíc euro na produktivní hlavu (nebo ruce, podle toho, jak chcete).

narodni-dluhy-eurozony-4.jpg (32,655 kiB)
Zadlužení per capita

Na závěr rozboru jsem ještě udělal několik jednoduchých tabulek s přehledy v jednotlivých sledovaných oborech, přičemž střed tabulky jsem pro zjednodušení odstranil, takže nám zobrazují pouze premianty a závěr pomyslného pelotonu. Tabulky jsem ale obohatil o hypotetickou situaci, kdy bychom se za stávajících ekonomických podmínek jako ČR ocitli ať dobrovolně nebo nedobrovolně také v eurozóně.

Nejprve tedy tabulka celkové zadluženosti (ve které bychom jako Česká republika nyní zaujímali dvanáctou příčku s celkovou částkou 1 746 478 497 895 Kč, tedy 67 614 343 704 €).

Poř.ZeměNárodní dluh
1. Itálie 2 356 296 030 000 €
2. Francie 2 355 709 290 000 €
3. Německo 2 069 356 390 000 €
4. Španělsko 1 238 388 830 000 €
18. Lotyšsko 15 812 098 000 €
19. Malta 6 747 631 000 €
20. Estonsko 2 393 294 000 €

Obdobná tabulka pro vyjádření státního dluhu jakožto procento HDP.

Poř.ZeměJako % HDP 
1. Řecko  176,9 % 
2. Itálie  132,7 % 
3. Portugalsko  128,9 % 
18. ČR  34,2 % 
19. Lucembursko  22,8 % 
20. Estonsko  10,0 % 

Následující tabulka vykresluje zadlužení vyjádřené na jednoho občana. A jen na okraj poznamenávám, že se jedná o čistou státní zadluženost, přičemž paní Šichtařová správně připomíná, že ve skutečnosti jsme zadlužení ještě více, protože je třeba připočítat i zadluženost vnitřní, to znamená i dluhy domácností, hypotéky apod. Pokud bychom vzali v úvahu i tyto dluhy, pak v tabulce vyjádřený celkový dluh (17. místo v tabulce, 6 430 €, 166 000 Kč) naroste až na 218 tisíc korun per capita. 

Poř.ZeměDluh na obyvatele 
1. Irsko  43 509 € 
2. Belgie  38 565 € 
3. Itálie  35 721 € 
18. Litva  5 437 € 
19. Lotyšsko  4 467 € 
20. Estonsko  1 517 € 

Následující tabulka vykresluje hodnotu výkonu ekonomiky vyjádřenou pomocí HDP. Přes veškeré oprávněné výtky vůči výpočtu HDP jako ukazatele, který je značně zmatečný a v mnoha případech slouží pouze pro statistické ohýbání reality tak, aby vycházela optimisticky, přesto se celosvětově pro srovnávání ekonomik používá, zejména po takzvaném přepočtu parity kupní síly. Pozice České republiky by v této tabulce byla také na 12. místě s částkou 197 702 759 368 €. 

Poř.ZeměHDP 
1. Německo  2 906 399 424 157 € 
2. Francie  2 453 863 843 750 € 
3. Itálie  1 775 656 390 354 € 
18. Estonsko  23 932 940 000 € 
19. Kypr  15 305 188 818 € 
20. Malta  10 559 672 926 € 

Zajímavou tabulku nám poskytuje přepočet HDP na hlavu (opět se započtením i nemluvňat, starců a byrokracie). V ní bychom zaujímali 14. příčku s hodnotou 18 806 €. 

Poř.ZeměHDP na hlavu 
1. Lucembursko  145 320 € 
2. Holandsko  46 360 € 
3. Finsko  45 447 € 
18. Slovinsko  17 649 € 
19. Slovensko  15 479 € 
20. Litva  12 635 € 

K této tabulce je ovšem třeba poznamenat, že hodnota HDP, vyjádřená pro Lucembursko, je naprosto extrémní. Jen málo se ví, že výkon Lucemburské ekonomiky (měřeno HDP) je nejvyšší na světě (přepočteno v paritě kupní síly to bylo v roce 2004 až 70 tisíc USD!). Pokud (v naší tabulce) nezapočteme extrém Lucemburska, je průměrná hodnota HDP/hlavu 28 000 eur a my bychom byli s 18 806 € na 14. místě. Ale možná se vyplatí v tomto místě udělat krátkou historickou vsuvku:


Lucembursko je zakládajícím členem Beneluxu, NATO, Evropské unie a OECD, hlavní a největší město Lucemburk je sídlem mnoha jejich institucí. Lucembursko má velmi rozvinutou ekonomiku.

V letech 1921/1922 byla založena takzvaná Belgicko-lucemburská ekonomická unie, mimo jiné i měnová, spočívající v tom že bylo možné používat lucemburský frank na belgickém území a naopak, což platilo až do zavedení eura.

Důvodem vysokého HDP je ovšem to, že zhruba jedna třetina pracovních sil, to jest asi sto tisíc osob, tvoří příslušníci okolních států, kteří do Lucemburska dojíždějí a nejsou tudíž jako obyvatelé započteni. Ti vlastně vytvářejí Lucemburčanům HDP. Pokud jde o hospodářství, tak zemědělství je zcela marginální, služby tvoří circa 80 % HDP, relativně silná bývala průmyslová výroba, zejména slévárenství, ale to je již celkově v úpadku. A zcela bez významu není ani existence dvou set velkých bank.

V současnosti těží Lucembursko i z usídlení řady mezinárodních institucí, zejména EU (Evropský statistický úřad Eurostat, Soudní dvůr Evropské unie, generální sekretariát Evropského parlamentu, Evropská investiční banka aj.)

 A jen jako třešničku na dortu je třeba zmínit mezinárodní skandál (LuxLeaks), který si vykoledoval někdejší lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, v němž tehdy bránil daňové reformě Evropské unie, vytvářel masivně tajné dohody mezi Lucemburskem a nadnárodními firmami a vytvářel v podstatě Lucemburský daňový ráj. Těch nadnárodních firem tenkrát bylo snad přes 300 a jen Německo přišlo kvůli „lucemburské daňové optimalizaci“ minimálně o dvě stě milionů dolarů.

Ne tedy, že bych měl něco proti tomu, aby byly vytvářeny někde daňové ráje, když jinde existují daňová pekla. Uvádím to proto, abychom viděli, jakým způsobem jsou pak takovéto osoby manipulovatelné a vydíratelné v jiných, ještě důležitějších pozicích. Čí písničku asi dnes J-C. Juncker zpívá? Vedle baráku plného lobbyistů?


A už jenom na dokreslení poslední tabulka, uvádějicí lidnatost sledovaných zemí (když už tady ta data mám). My s našimi 10 512 419 obyvateli bychom zaujímali 8. příčku.

Údaje o lidnatosti jsou odhadem k lednu 2014 (wiki)
Poř.ZeměPopulace 
1. Německo  80 780 000 
2. Francie  65 856 609 
3. Itálie  60 782 668 
18. Kypr  858 000 
19. Lucembursko  549 680 
20. Malta  425 384 

A ještě jeden detail, kterého jsem si povšiml až dnes ráno (doplněno 2019-05-26 08:18:55): Slovensko má oproti nám nominál státního dluhu asi o 1/3 menší, 44 mld. euro (ovšem při poloviční lidnatosti!), a i ve všech ostatních ukazatelích těchto hypotetických tabulek má horší pozici, než ČR. Dluh vyjádřený v % HDP má 52,9 %, dluh na obyvatele 7619 €, HDP jen 42 % českého a HDP na hlavu jen 15,5 tis. euro. A navíc ručí v rámci eurovalu i za dluhy Řecka. Takže z hlediska členství v eurozóně si moc nepolepšilo, spíše naopak (asi mu daleko více pomohlo otevření automobilových montoven, přičemž při soudobém tlaku EU na v podstatě likvidaci automotive se mu ta komparativní výhoda může dost rychle rozplynout).


No a abych udělal nějaké celkové shrnutí této studie: z hlediska zadlužení jsou žhavými kandidáty na velký průšvih Francie, Itálie a Španělsko. U všech tří jsou nadprůměrné faktory míry zadlužení, vysokého procenta dluhu vzhledem k HDP a vysokého dluhu na obyvatele. A všechny tři jsou extrémně zatíženy masivní imigrací.

Tož asi tak.

 PeTaX

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 688 × | Prestiž Q1: 13,37

+25 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top