Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:

Rizika nanočástic

Ing. Jan Topinka DSc., vedoucí Laboratoře genetické toxikologie ČSAV, před krátkou dobou publikoval stejně nazvaný vědecký článek v časopisu Vesmír. S uvedenými vědeckými thesemi se samozřejmě souhlasit může i nemusí, podle vzdělanosti, obzoru a dalších dispozic čtenáře.

Avšak za pozornost stojí několik konstatování z tohoto článku:

Nanočástice nejsou vymyšleností nových technologií, ale jsou odvěkou součástí našich životů, ať jako produkty vulkanické činnosti, užívání ohně, či soudobých „technologických“ a „vědeckých“ vymožeností.

Nanočástice prostě vznikají a ovlivňují naše životy i zdraví, ať už jsou vzniklé „programově“ v laboratořích, nebo vznikají „nechtěně“ a nekontrolovaně naším způsobem života. Na tyto nanočástice se však velmi ochotně váží jiné látky, kupříkladu karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky.

Samozřejmě se nám zdá úžasné, že nějaký „nanorobot“ nám v budoucnu může projet krevním řečištěm a opravit všechny aterosklerotické vady našich cév, nebo jiné tělesné vady.

Meritem tohoto článku je to, že než se v laboratořích podaří vyvinout uměle nějakého užitečného nanorobota, naše těla jsou a budou ustavičně infiltrována jinými nanočásticemi, o nichž a jejich důsledcích dosud nevíme zhola nic.

Jedním z mamutích generátorů nanočástic jsou dnes nejrůznější spalovací procesy, ať ze spaloven nejrůznějších odpadů, ale i ze spalování fosilních energetických látek, uhlí, zemního plynu, ropy i jejích frakcí, jejichž dopady nejsou v tomto ohledu vůbec nijak zdokumentovány.

Mám mj. pocit, že nesmyslně zbujelý a samoúčelný automobilismus je příčinou většiny „civilizačních“ chorob současné populace a je příčinou většiny alergií našich dětí i metlou, která nás v důsledku jednou zabije.

Je populistické a laciné bojovat proti kuřáctví. Nikdo z kuřáků se neodváží tvrdit, že kouřit je zdravé. Ale otravují svou toxikománií především sebe. (Pokud nejsou bezuzdně sobečtí).

Ale kdo z automobilistů bude schopen uznat, že otravuje svět úplně každému (a bez rozdílů) úplně stejně, nebo ještě hůře?

Jestliže jsem se před nějakými lety někam nastěhoval a zabydlel se tam, přistoupil jsem na tuto smlouvu s vědomím, že denně mi pod okny projede 15 zajímavých technických strojů.

Dnes, se stejnou smlouvou, mi pod okny zbytečně projíždí 1 500 rozličných strojů za hodinu. Cítím se tedy ukrácen na svých právech. Já je tady nechci, nechci dýchat jejich výfuky, ať jsou jakkoliv katalyzované.

Zpět k mikročásticím: a ví vůbec někdo, o kolik mi jeden každý z těch řidičů zkrátil život?

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 2 533 × | Prestiž Q1: 12,00

+19 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Rizika nanočástic

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top