Štítky článku: •  

Babiš a demokracie

Obávám se, přes veškerá Babišova negativa, že je pořád ještě nejmenším zlem na naší politické scéně. Na rozdíl od pořadatelů antidemokratických demonstrací, kteří jsou s demokracií (ale i zájmy normálních lidí) na štíru daleko více.

Budiž řečeno

úvodem, že Babiš rozhodně není můj šálek kávy a jeho prosazování EET ve mně volá silné nucení na stolici. A našlo by se toho, pochopitelně, mnohem více. Babiš je typický zbohatlík s mentalitou zbohatlíka, vyšlého z chudých poměrů, jakého předváděl Bolek Polívka ve známém filmu z roku 1992 „Dědictví, aneb kurvahošigutntág“. Jen je daleko méně naivní a daleko inteligentnější než Polívkou ztvárněný hrdina. Nicméně pořád je to chuďas, který shodou mnoha okolností, na nichž neměl ani sebemenší zásluhu, jen je dokázal pohotově a pragmaticky využít, přišel k obrovským penězům. A chová se hůř než jiný filmový hrdina (zbohatlý z losu), Valentin Dobrotivý (1942). Má prostě chování řeznického psa, utrženého ze řetězu (chudoby).

Musím též konstatovat, že jsem ANO nikdy nevolil a jeho příznivci, členové i voliči jsou mi spíše nesympatičtí. Včetně těch, co „prozřeli“ získáním dojmu, že se vítr, který Babiše vynesl k moci, obrací.

Musím být spravedlivý

Babiš nalezl „místo na trhu“ voličů (či volebních preferencí), naprosto stejně, jako jím ovládaný Agrofert nalezl díry na trhu reálném. A to i díry umělé, vytvořené ekofašisty z EU, jako jsou dotovaná biopaliva z řepky a podobné sajrajty.

V rámci spravedlnosti budiž též řečeno, že Babiš stál až do schválení příslušného zákona (na základě diktátu z EU) v opozici proti biopalivům, protože chápal (a patrně stále chápe) jejich naprostou nesmyslnost, plynoucí jednak z toho, že se při výrobě jednoho litru „bionafty“ projezdí (a dalšími způsoby prošustruje) více než jeden litr nafty normální (no, nekupte to coby producent ropy), jednak ze zátěže životního prostředí pěstováním řepky, která je výrazně vyšší než „ochrana“, kterou z řepky získáme. V neposlední řadě je řepka plodinou naprosto neefektivní, která kumuluje sluneční záření necelou polovinu roku (a blokuje tím pole), protože se seje na jaře a krátce po slunovratu se už sklízí, navíc část doby růstu prakticky neasimiluje (protože jsou asimilační pletiva silně stíněna mohutným květenstvím) a z celé rostliny představuje energeticky využitelný podíl jen pár procent (pokud to není dokonce pod jedno procento), vše ostatní, co vyprodukuje fotosyntéza, „jde do luftu“.

Řepka má skutečně „pozitivní“ význam jen v důsledku nesmyslné a škodlivé direktivy EU o jejím přidávání do paliva (kterou tímto „naplňujeme“), ze všech ostatních aspektů je jednoznačně škodlivá. A Babiš stál svého času na straně oponentů jejího nuceného pěstování.

To, že nyní Babiš řepku pěstuje a vydělává na ní, je logické. Je podnikatel a podniká proto, aby vydělal a ne proto, aby chránil životní prostředí nebo prováděl smysluplnou činnost jiného charakteru. A kdyby řepku nepěstoval Babiš, pěstoval by ji někdo jiný (a biopaliva by byla ještě dražší o náklady na prodej mezi ním a babišovými chemičkami, kde se z ní vyrábí metylester — „bionafta“).

A nebyla-li by to řepka, bylo by to něco ještě šílenějšího (napadá mě pálení nebožtíků v elektrárenských pecích místo v krematoriích — po usušení někde v průvanu na slunci — a jejich vykazování coby „biopaliva“ — třeba i k tomu pod diktátem zelených časem dojde).

V principu nemám velké problémy ani s Babišovou „dravostí“. Ve svém širším okolí mám podnikatele Babišem „sežraného“ a vím, že se choval naprosto stejně k ostatním zemědělcům (vesměs restituentům rodinných polí, které se mu podařilo zadávit a sežrat), jako se posléze Babiš zachoval k němu. „Žral“ ostatní zemědělce v lokalitě jako dravá ryba zbytek osádky rybníka. Až holt vyrostl natolik, že se žralokovi Babišovi vyplatilo otevřít svou zubatou tlamu …

Preference

Volební preference má Babiš takové, jaké má. Nedostal se k nim nějakým lhaním a neplněním volebních slibů (na rozdíl od mnoha tzv. „demokratických“ stran) a dělá v podstatě to, co mu schválili voliči. Po této stránce se chová jako větší demokrat než zavedené „demokratické“ strany, které volební sliby a body svého programu programově ignorují a dodržovaní volebních slibů prohlašují za „populismus“.

Můžeme pozorovat rozdíl v dikci Babiše na mezinárodním poli (včetně EU) a na vnitropolitické scéně, kdy se směrem k EU panstvu daleko více hrbí a přebírá jeho rétoriku, aby ji na domácí scéně zcela ignoroval. Počíná si tak trochu jako protektorátní president Hácha a první premiér protektorátní vlády Eliáš (1939 — 1941). Což na jedné straně svědčí pro jeho realistický pohled na EU, na straně druhé o podstatě tohoto „nadstátu“. Babišův pohled na EU je tedy realističtější, než jaký mají mnozí jiní politikové v tuzemsku i zahraničí.

Jsem toho názoru, že běžní občané tohle alespoň zčásti a intuitivně chápou a je to jedním ze zdrojů Babišových preferencí.

„Demokraté“ na náměstích

Je třeba jasně vidět, že útoky na ministryni Benešovou se zcela míjejí s realitou.

Byla to ona, kdo šel proti ministru Němcovi se silnými vazbami na islamisty, který odlifroval z dosahu naší justice odporného katarského pedofila. A to i za tu cenu, že riskovala svou další kariéru v justici.

Další věcí je, že jí navrhované změny v organizaci justice již dávno před ní navrhla řada důvěryhodných odborníků (včetně lidí z akademické sféry), a že současný stav naší justice je více než katastrofální. Za hlavní problém lze považovat skutečnost, že na prokuraturách a soudech máme politické aktivisty, jací by ve skutečně demokratickém státě byli z justice vypovězeni (protože ve skutečně demokratickém státě je justice apolitická). Necítím se být kompetentní k tomu, zda by snížení počtu stupňů justice nějak zásadně pomohlo, ale považuji za možné dosažení trochu svižnějšího tempa její práce (že kauzy, vlekoucí se nyní deset let, by trvaly jen sedm, osm let).

Bylo by rovněž velice zajímavé zjistit, kdo demonstranty platí, protože ozvučení náměstí a další s náklady spojené zajištění těchto akcí musejí stát statisíce a nepodařilo se mi detekovat, že by se na to např. demonstrující skládali. Velmi problematické je také systematické nadhodnocování počtu demonstrujících ze strany pořadatelů, kdy uvádějí např. cca dvojnásobný počet lidí na Václaváku, než kolik se jich tam vůbec při natěsnání „hlava na hlavě“ může vejít.

Nicméně počty demonstrantů jsou zanedbatelné proti počtu lidí, kteří Babiše volili v EUrovolbách (a tento počet ještě pokulhává za počtem Babišových voličů v posledních parlamentních volbách).

Tito „demokraté“ rozhodně nemají mé sympatie, protože se snaží zvrátit výsledky demokratických voleb a nastolit jakousi vládu pouličních křiklounů, jaká předcházela únorovému puči v roce 1948, ale jaká ve 30. letech vedla k nastolení vlády NSDAP v Německu (a vedla k totalitě i ledaskde a ledaskdy jinde). Fyzické útoky na demokraticky orientované osoby z posledních dní tohle celé ještě akcentují.

Zde podporuji Babišův názor: Ať vytvoří politickou stranu, jasně definují program a pokusí se s ANO a dalšími stranami utkat v demokratických volbách, ať už řádných nebo předčasných. Obcházení demokracie politickými kravály k ničemu pozitivnímu nemůže vést.

Podle mého soudu pokulhává i srovnání s rokem 1989, a to minimálně ze dvou důvodů:

  1. V té době tu byl nedemokratický režim a občané neměli možnost vyjádřit svou vůli ani v těch volbách
  2. V té době se hroutila samotná vládnoucí strana a řada jejich organizací vydávala rezoluce na podporu protestujících a řada členů vládnoucí strany se těchto demonstrací účastnila také. Něco podobného zde v současné době není, členové ANO a organizační struktura této strany/hnutí jako celek za Babišem stojí.

„Zpráva z EU“

elaborát EK, který „unikl“ do sdělovacích prostředků, představuje jakýsi koncept, který trpí řadou problematických atributů:

  • snaží se zavést retroaktivitu práva (Babišova aktivity by měly být hodnoceny podle později vzniklých zákonů a ještě později vzniklých výkladů těchto zákonů)
  • snaží se přímo diktovat pseudoprávo EU do ČR, přičemž toto pseudoprávo existuje pouze v jakýchsi skřecích, které jsou nesrozumitelné i právnicky vzdělaným osobám (protože pracují s termíny, které naše právo buď nezná, nebo chápe výrazně odlišným způsobem)
  • jedná se o jakýsi koncept, který zjevně trpí nesmyslností a logickou nekonzistentností

Tato zpráva představuje v podstatě velmi výbušný materiál, který může velice silně posunout vnímání EU veřejností negativním směrem. Příznivci ANO mohou klidně přejít na EUroskeptické pozice (a EUroposlanci ANO mohou opustit ALDE a přidat se k EUroskeptikům), s dosti zásadním dopadem na případné preference občanů vůči czexitu.

EUrosoudruzi sice „rafinovaně“ přišli s oním elaborátem až po EUrovolbách, ale tak nějak neodhadli, že „usazování“ EUroparlamentu (= rozdělování voličů do frakcí) ještě nějakou dobu potrvá, a teprve tento proces vlastně EUrovolby zakončí (což je rozdíl proti standardním demokratickým volbám, v nichž občané volí politické strany s jasně definovaným programem).

Takže Babiš v současné době představuje jednoznačně demokratičtější variantu vnitrostátní i zahraniční politiky ve srovnání jak se současnými demonstranty, tak i s tím, co se na nás šklebí z Bruselu.

Píše Pergill na blogspot.com

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 314 × | Prestiž Q2: 12,74

+19 plus Známkuj článek minus –21

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top