Štítky článku: •  

Jestli bude ještě líp, tak pěkně děkuji…

Andreji, hrabej si své miliardy a nech nás na pokoji!

Za normalizace se jistý člověk ocitl v hledáčku StB poté, co se během živého vstupu v Mikrofóru (to byl zábavný pořad na rozhlasové stanici Hvězda) zeptal: „Je to, co tady máme, už socialismus, nebo bude ještě hůř?“

Dnes se prý — podle premiéra Babiše — „máme dobře“. Přiznám se, že mám celkem hrůzu z toho, abychom se neměli ještě lépe. Ne, nejsem žádný zapšklý škarohlíd, který vidí všude jen samá negativa a neumí se radovat ze života. Dokonce si troufnu tvrdit, že nemám v žádném ohledu nějaké přemrštěné nároky, jsem vcelku skromný a od státu jsem nikdy nic nechtěl a nechci ani dnes. A co se týká pana Babiše, ty miliardy, které jsou evidentně smyslem jeho života, mu upřímně přeji. Nepřeji si ale, aby (dle hesla „podle sebe soudím tebe“) do nás „pumpoval“ (sic!) další a další peníze — „námi“ myslím lidi jako já, kteří mají jiné priority než tučné konto v bance.

Jak jsem už říkal, nechci si stěžovat. Je jisté, že se nemám špatně, jenže… zkrátka nemohu se zbavit jakéhosi divného pocitu, že se nemám ani dobře. Tak třeba mám ve studně (žiji v rodinném domku) spoustu dusičnanů, které tam dříve nebyly. Když jsem si chtěl na svém pozemku postavit malý bungalov, zjistil jsem, že k tomu potřebuji 21 razítek (např. i od Ministerstva obrany) a čeká mne minimálně osmiměsíční běhání po úřadech.

Dlouhá léta se znám s Michalem Semínem, je to úžasný chlap, dal bych za něho ruku do ohně a najednou o něm v České televizi, kterou musím platit, říkají, že je to antisemita (!) a konspirátor (!) a zrzavý puberťák na Václaváku vyzývá zákonodárce, aby ho nevolili do jakési Rady a… Babiš stáhne ocas, řekne, že Semína sice nezná, ale svým poslancům zakáže, aby pro něj hlasovali.

Baví mě poezie (konkrétně její japonská forma zvaná haiku), jsem zaregistrován na ruském literárním webu Стихи.ру, publikuji tam a přátelím se s řadou lidí a loni jsem se zúčastnil soutěže Международный конкурс хайку на русском языке, pořádané rusko-japonskou společností v Moskvě. Měl jsem velkou radost, že mě zařadili do užšího výběru, ocenili diplomem a pozvali na vyhlášení výsledků. Méně potěšitelné bylo, že se o mě začala zajímat Bezpečnostní a informační služba, jsou mi pravidelně mazány příspěvky na facebooku a můj blog dostal označení „proruský“ (a do té Moskvy jsem raději neletěl, protože vrátit se pak domů s cejchem „Putinova agenta“ není žádná legrace).

Takže — chci opravdu od toho Babiše tolik, když nechci pít dusičnany, prosit o razítko na MO, platit televizi, v níž uráží mého přítele, mít cenzurované facebookové příspěvky a být „na černé listině“ za skládání ruských haiku?

Ne, nemyslím si, že předlistopadový režim byl lepší než ten dnešní, chraň Bůh! Štve mě ale, že se k němu mílovými kroky opět vracíme…

Píše pan Jan Hofírek na blogspot.com

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 265 × | Prestiž Q1: 11,13

+20 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 1 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář
veterán

Celkem dobrý, ale na konci máš chybu - my se nikam nevracíme, ještě jsme neodešli, resp starý systém se pouze převlékl a někde omladil.

)) Třeba Toman starší a dnes Toman mladší :)

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top